Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval k určení pevného termínu pro jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Ve svém prohlášení po setkání v Madridu s představiteli tzv. unijní Velké pětky zdůraznil, že Evropa hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, a to jak finančně, tak vojensky.
Podle Sikorského ukrajinská vláda přistoupila na návrh bezpodmínečného příměří, avšak Moskva na něj nijak nereagovala. Omezující dohody o cílení vojenských útoků nejsou podle něj ruskou stranou respektovány. „Jako politici zde přítomní věříme, že by měla být stanovena lhůta, do které budeme s Ruskem jednat o příměří,“ uvedl Sikorski.
Zdůraznil také, že nelze donekonečna čekat, až Putin přestane vést válku. „Pokud odmítne i příměří, budeme muset přistoupit k dalším sankcím a navýšit pomoc Ukrajině,“ varoval šéf polské diplomacie.
V odpovědi na otázky novinářů ohledně zapojení Evropy do mírových jednání Sikorski naznačil, že Spojené státy, v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, si postupně uvědomují význam evropských spojenců. „Dříve nebo později si všimne jejich užitečnosti i v rámci budoucích jednání,“ řekl.
Ministr dále zdůraznil, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu, a proto je nutné, aby byla odpověď kolektivní a koordinovaná na úrovni EU i NATO.
Jednání v Madridu probíhalo v kontextu zvýšeného napětí mezi Západem a Moskvou, kdy se spekuluje o možnosti rozšíření vojenské přítomnosti NATO na východní hranici. Kreml již dříve varoval, že jakákoli přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině by mohla vést k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.
Evropské státy a Spojené státy nadále podporují Ukrajinu nejen dodávkami vojenské techniky, ale i diplomaticky. Očekává se, že v případě další eskalace konfliktu dojde k dalším krokům, které by Moskvu přinutily k serióznímu jednání o míru.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.