Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval k určení pevného termínu pro jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Ve svém prohlášení po setkání v Madridu s představiteli tzv. unijní Velké pětky zdůraznil, že Evropa hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, a to jak finančně, tak vojensky.
Podle Sikorského ukrajinská vláda přistoupila na návrh bezpodmínečného příměří, avšak Moskva na něj nijak nereagovala. Omezující dohody o cílení vojenských útoků nejsou podle něj ruskou stranou respektovány. „Jako politici zde přítomní věříme, že by měla být stanovena lhůta, do které budeme s Ruskem jednat o příměří,“ uvedl Sikorski.
Zdůraznil také, že nelze donekonečna čekat, až Putin přestane vést válku. „Pokud odmítne i příměří, budeme muset přistoupit k dalším sankcím a navýšit pomoc Ukrajině,“ varoval šéf polské diplomacie.
V odpovědi na otázky novinářů ohledně zapojení Evropy do mírových jednání Sikorski naznačil, že Spojené státy, v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, si postupně uvědomují význam evropských spojenců. „Dříve nebo později si všimne jejich užitečnosti i v rámci budoucích jednání,“ řekl.
Ministr dále zdůraznil, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu, a proto je nutné, aby byla odpověď kolektivní a koordinovaná na úrovni EU i NATO.
Jednání v Madridu probíhalo v kontextu zvýšeného napětí mezi Západem a Moskvou, kdy se spekuluje o možnosti rozšíření vojenské přítomnosti NATO na východní hranici. Kreml již dříve varoval, že jakákoli přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině by mohla vést k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.
Evropské státy a Spojené státy nadále podporují Ukrajinu nejen dodávkami vojenské techniky, ale i diplomaticky. Očekává se, že v případě další eskalace konfliktu dojde k dalším krokům, které by Moskvu přinutily k serióznímu jednání o míru.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.