Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Vrtulníkový vzdušný útok, který se stal ikonou v pozdním 20. století, má za cíl dopravit vojáky hluboko za nepřátelské linie, narušit velení a odříznout zásobovací trasy. Tato operace ovšem vyžaduje desítky vrtulníků a stovky vojáků, pečlivou synchronizaci a také neutralizaci protivzdušné obrany.
Její cena se pohybuje kolem 20 až 40 milionů dolarů a zahrnuje palivo, munici, opotřebení strojů a výcvik personálu. Rizika jsou také vysoká, protože vrtulníky jsou zranitelné vůči moderním protiletadlovým střelám.
I přesto, že je útok drahý, má svou nezpochybnitelnou výhodu – schopnost rychle obsadit klíčové objekty, jako jsou mosty, železniční uzly nebo velitelská centra, která nemohou být zničena na dálku.
Naopak drony jsou nízkonákladovou alternativou pro narušení logistiky v týlu nepřítele. I jednoduché drony mohou na silnice, mosty a další kritická místa umístit protitankové miny, čímž zastaví zásobovací konvoje.
Větší drony, jako například ukrajinský Supercam nebo ruské Šáhidy, mohou působit hluboko v týlu a shazovat miny nebo malé bomby. Ekonomika nasazení dronů je drasticky odlišná: týdenní operace s drony stojí asi 1 až 1,5 milionu dolarů, což je zhruba třicetkrát méně než vrtulníkový útok, přičemž dopad na logistiku je obdobný. Ztráty dronů jsou také přijatelné, a obsluha je navíc v bezpečné vzdálenosti od boje.
Zatímco vrtulníkové útoky zůstávají jedinou cestou k fyzickému dobytí klíčového území v hloubce, drony se stávají standardním nástrojem pro hloubkové operace. Vrtulníkový útok je bleskový úder a sázka na rychlý šok, zatímco drony logistiku nepřítele pomalu „škrtí“.
Moderní válka ukazuje, že s omezenými zdroji může uškrcení přinést podobný výsledek jako šok, a to s mnohem nižšími náklady na lidi i stroje. Drony nyní plní i řadu jiných rolí. Jsou nedílnou součástí pro doručování zásob, evakuaci zraněných vojáků, nebo pro průzkum, který je klíčový pro zahájení útočných misí. Kvůli vrstveným sítím FPV zachycovačů je však denní průzkum téměř nemožný, což vytváří nebezpečné mezery v získávání informací.
Ukrajina rychle rozvíjí domácí robotický průmysl, který je schopen vyrábět bezpilotní systémy pro boj, logistiku a odminovací operace. Jen v červenci se dodávky nákladu robotickými pozemními systémy na frontovou linii zvýšily o více než 80 %.
Roboti, jako je například Spider, který unese 100 kilogramů a je odolný vůči elektronickému rušení, dopravují na frontu zásoby, munici a pomáhají evakuovat zraněný personál. Válečné roboty, jako Lyut nebo Shablya M2, zase poskytují vojákům palebnou sílu, dohled a průzkum, a to z bezpečné vzdálenosti. Z toho vyplývá, že technologie tiše mění umění války.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.