Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Vrtulníkový vzdušný útok, který se stal ikonou v pozdním 20. století, má za cíl dopravit vojáky hluboko za nepřátelské linie, narušit velení a odříznout zásobovací trasy. Tato operace ovšem vyžaduje desítky vrtulníků a stovky vojáků, pečlivou synchronizaci a také neutralizaci protivzdušné obrany.
Její cena se pohybuje kolem 20 až 40 milionů dolarů a zahrnuje palivo, munici, opotřebení strojů a výcvik personálu. Rizika jsou také vysoká, protože vrtulníky jsou zranitelné vůči moderním protiletadlovým střelám.
I přesto, že je útok drahý, má svou nezpochybnitelnou výhodu – schopnost rychle obsadit klíčové objekty, jako jsou mosty, železniční uzly nebo velitelská centra, která nemohou být zničena na dálku.
Naopak drony jsou nízkonákladovou alternativou pro narušení logistiky v týlu nepřítele. I jednoduché drony mohou na silnice, mosty a další kritická místa umístit protitankové miny, čímž zastaví zásobovací konvoje.
Větší drony, jako například ukrajinský Supercam nebo ruské Šáhidy, mohou působit hluboko v týlu a shazovat miny nebo malé bomby. Ekonomika nasazení dronů je drasticky odlišná: týdenní operace s drony stojí asi 1 až 1,5 milionu dolarů, což je zhruba třicetkrát méně než vrtulníkový útok, přičemž dopad na logistiku je obdobný. Ztráty dronů jsou také přijatelné, a obsluha je navíc v bezpečné vzdálenosti od boje.
Zatímco vrtulníkové útoky zůstávají jedinou cestou k fyzickému dobytí klíčového území v hloubce, drony se stávají standardním nástrojem pro hloubkové operace. Vrtulníkový útok je bleskový úder a sázka na rychlý šok, zatímco drony logistiku nepřítele pomalu „škrtí“.
Moderní válka ukazuje, že s omezenými zdroji může uškrcení přinést podobný výsledek jako šok, a to s mnohem nižšími náklady na lidi i stroje. Drony nyní plní i řadu jiných rolí. Jsou nedílnou součástí pro doručování zásob, evakuaci zraněných vojáků, nebo pro průzkum, který je klíčový pro zahájení útočných misí. Kvůli vrstveným sítím FPV zachycovačů je však denní průzkum téměř nemožný, což vytváří nebezpečné mezery v získávání informací.
Ukrajina rychle rozvíjí domácí robotický průmysl, který je schopen vyrábět bezpilotní systémy pro boj, logistiku a odminovací operace. Jen v červenci se dodávky nákladu robotickými pozemními systémy na frontovou linii zvýšily o více než 80 %.
Roboti, jako je například Spider, který unese 100 kilogramů a je odolný vůči elektronickému rušení, dopravují na frontu zásoby, munici a pomáhají evakuovat zraněný personál. Válečné roboty, jako Lyut nebo Shablya M2, zase poskytují vojákům palebnou sílu, dohled a průzkum, a to z bezpečné vzdálenosti. Z toho vyplývá, že technologie tiše mění umění války.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.