Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Vrtulníkový vzdušný útok, který se stal ikonou v pozdním 20. století, má za cíl dopravit vojáky hluboko za nepřátelské linie, narušit velení a odříznout zásobovací trasy. Tato operace ovšem vyžaduje desítky vrtulníků a stovky vojáků, pečlivou synchronizaci a také neutralizaci protivzdušné obrany.
Její cena se pohybuje kolem 20 až 40 milionů dolarů a zahrnuje palivo, munici, opotřebení strojů a výcvik personálu. Rizika jsou také vysoká, protože vrtulníky jsou zranitelné vůči moderním protiletadlovým střelám.
I přesto, že je útok drahý, má svou nezpochybnitelnou výhodu – schopnost rychle obsadit klíčové objekty, jako jsou mosty, železniční uzly nebo velitelská centra, která nemohou být zničena na dálku.
Naopak drony jsou nízkonákladovou alternativou pro narušení logistiky v týlu nepřítele. I jednoduché drony mohou na silnice, mosty a další kritická místa umístit protitankové miny, čímž zastaví zásobovací konvoje.
Větší drony, jako například ukrajinský Supercam nebo ruské Šáhidy, mohou působit hluboko v týlu a shazovat miny nebo malé bomby. Ekonomika nasazení dronů je drasticky odlišná: týdenní operace s drony stojí asi 1 až 1,5 milionu dolarů, což je zhruba třicetkrát méně než vrtulníkový útok, přičemž dopad na logistiku je obdobný. Ztráty dronů jsou také přijatelné, a obsluha je navíc v bezpečné vzdálenosti od boje.
Zatímco vrtulníkové útoky zůstávají jedinou cestou k fyzickému dobytí klíčového území v hloubce, drony se stávají standardním nástrojem pro hloubkové operace. Vrtulníkový útok je bleskový úder a sázka na rychlý šok, zatímco drony logistiku nepřítele pomalu „škrtí“.
Moderní válka ukazuje, že s omezenými zdroji může uškrcení přinést podobný výsledek jako šok, a to s mnohem nižšími náklady na lidi i stroje. Drony nyní plní i řadu jiných rolí. Jsou nedílnou součástí pro doručování zásob, evakuaci zraněných vojáků, nebo pro průzkum, který je klíčový pro zahájení útočných misí. Kvůli vrstveným sítím FPV zachycovačů je však denní průzkum téměř nemožný, což vytváří nebezpečné mezery v získávání informací.
Ukrajina rychle rozvíjí domácí robotický průmysl, který je schopen vyrábět bezpilotní systémy pro boj, logistiku a odminovací operace. Jen v červenci se dodávky nákladu robotickými pozemními systémy na frontovou linii zvýšily o více než 80 %.
Roboti, jako je například Spider, který unese 100 kilogramů a je odolný vůči elektronickému rušení, dopravují na frontu zásoby, munici a pomáhají evakuovat zraněný personál. Válečné roboty, jako Lyut nebo Shablya M2, zase poskytují vojákům palebnou sílu, dohled a průzkum, a to z bezpečné vzdálenosti. Z toho vyplývá, že technologie tiše mění umění války.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině, což značí posun v jeho dosavadní politice. Tento komentář, který pronesl v neděli, přichází poté, co dříve odmítal odsoudit Moskvu za invazi. V únoru dokonce jeho administrativa podpořila Rusko a Severní Koreu při hlasování proti rezoluci OSN, která měla bránit územní celistvost Ukrajiny.
Ve světle blížícího se veřejného posledního rozloučení s charismatickým konzervativním aktivistou Charliem Kirkem se vyšetřování jeho vraždy soustředí na online aktivity, poznámky a nápisy na nábojnicích, které zanechal údajný vrah. Úřady podle CNN prověřují, zda mohl být vražedným motivem vztah Tylera Robinsona s jeho transgender partnerem.
Vrtulníky české armády by v následujících dnech měly začít operovat v Polsku, které o jejich vyslání požádalo po průniku ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce.
Z tábora opozičního hnutí SPD přišla první reakce na rozzlobenou Bereniku Kohoutovou, která se ozvala kvůli používání skladby Dělám stojky na předvolebních mítincích. Mluvčí hnutí řekla, že píseň již nebude znovu použita. Tvrdí ale, že všechno bylo naprosto legální.
Česko v posledních dnech zaznamenalo srážky prakticky na celém území, ovšem jejich rozložení a intenzita se výrazně lišily. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Někde spadlo jen několik milimetrů deště, jinde napršelo až sto milimetrů.