Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Vrtulníkový vzdušný útok, který se stal ikonou v pozdním 20. století, má za cíl dopravit vojáky hluboko za nepřátelské linie, narušit velení a odříznout zásobovací trasy. Tato operace ovšem vyžaduje desítky vrtulníků a stovky vojáků, pečlivou synchronizaci a také neutralizaci protivzdušné obrany.
Její cena se pohybuje kolem 20 až 40 milionů dolarů a zahrnuje palivo, munici, opotřebení strojů a výcvik personálu. Rizika jsou také vysoká, protože vrtulníky jsou zranitelné vůči moderním protiletadlovým střelám.
I přesto, že je útok drahý, má svou nezpochybnitelnou výhodu – schopnost rychle obsadit klíčové objekty, jako jsou mosty, železniční uzly nebo velitelská centra, která nemohou být zničena na dálku.
Naopak drony jsou nízkonákladovou alternativou pro narušení logistiky v týlu nepřítele. I jednoduché drony mohou na silnice, mosty a další kritická místa umístit protitankové miny, čímž zastaví zásobovací konvoje.
Větší drony, jako například ukrajinský Supercam nebo ruské Šáhidy, mohou působit hluboko v týlu a shazovat miny nebo malé bomby. Ekonomika nasazení dronů je drasticky odlišná: týdenní operace s drony stojí asi 1 až 1,5 milionu dolarů, což je zhruba třicetkrát méně než vrtulníkový útok, přičemž dopad na logistiku je obdobný. Ztráty dronů jsou také přijatelné, a obsluha je navíc v bezpečné vzdálenosti od boje.
Zatímco vrtulníkové útoky zůstávají jedinou cestou k fyzickému dobytí klíčového území v hloubce, drony se stávají standardním nástrojem pro hloubkové operace. Vrtulníkový útok je bleskový úder a sázka na rychlý šok, zatímco drony logistiku nepřítele pomalu „škrtí“.
Moderní válka ukazuje, že s omezenými zdroji může uškrcení přinést podobný výsledek jako šok, a to s mnohem nižšími náklady na lidi i stroje. Drony nyní plní i řadu jiných rolí. Jsou nedílnou součástí pro doručování zásob, evakuaci zraněných vojáků, nebo pro průzkum, který je klíčový pro zahájení útočných misí. Kvůli vrstveným sítím FPV zachycovačů je však denní průzkum téměř nemožný, což vytváří nebezpečné mezery v získávání informací.
Ukrajina rychle rozvíjí domácí robotický průmysl, který je schopen vyrábět bezpilotní systémy pro boj, logistiku a odminovací operace. Jen v červenci se dodávky nákladu robotickými pozemními systémy na frontovou linii zvýšily o více než 80 %.
Roboti, jako je například Spider, který unese 100 kilogramů a je odolný vůči elektronickému rušení, dopravují na frontu zásoby, munici a pomáhají evakuovat zraněný personál. Válečné roboty, jako Lyut nebo Shablya M2, zase poskytují vojákům palebnou sílu, dohled a průzkum, a to z bezpečné vzdálenosti. Z toho vyplývá, že technologie tiše mění umění války.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.