Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Vrtulníkový vzdušný útok, který se stal ikonou v pozdním 20. století, má za cíl dopravit vojáky hluboko za nepřátelské linie, narušit velení a odříznout zásobovací trasy. Tato operace ovšem vyžaduje desítky vrtulníků a stovky vojáků, pečlivou synchronizaci a také neutralizaci protivzdušné obrany.
Její cena se pohybuje kolem 20 až 40 milionů dolarů a zahrnuje palivo, munici, opotřebení strojů a výcvik personálu. Rizika jsou také vysoká, protože vrtulníky jsou zranitelné vůči moderním protiletadlovým střelám.
I přesto, že je útok drahý, má svou nezpochybnitelnou výhodu – schopnost rychle obsadit klíčové objekty, jako jsou mosty, železniční uzly nebo velitelská centra, která nemohou být zničena na dálku.
Naopak drony jsou nízkonákladovou alternativou pro narušení logistiky v týlu nepřítele. I jednoduché drony mohou na silnice, mosty a další kritická místa umístit protitankové miny, čímž zastaví zásobovací konvoje.
Větší drony, jako například ukrajinský Supercam nebo ruské Šáhidy, mohou působit hluboko v týlu a shazovat miny nebo malé bomby. Ekonomika nasazení dronů je drasticky odlišná: týdenní operace s drony stojí asi 1 až 1,5 milionu dolarů, což je zhruba třicetkrát méně než vrtulníkový útok, přičemž dopad na logistiku je obdobný. Ztráty dronů jsou také přijatelné, a obsluha je navíc v bezpečné vzdálenosti od boje.
Zatímco vrtulníkové útoky zůstávají jedinou cestou k fyzickému dobytí klíčového území v hloubce, drony se stávají standardním nástrojem pro hloubkové operace. Vrtulníkový útok je bleskový úder a sázka na rychlý šok, zatímco drony logistiku nepřítele pomalu „škrtí“.
Moderní válka ukazuje, že s omezenými zdroji může uškrcení přinést podobný výsledek jako šok, a to s mnohem nižšími náklady na lidi i stroje. Drony nyní plní i řadu jiných rolí. Jsou nedílnou součástí pro doručování zásob, evakuaci zraněných vojáků, nebo pro průzkum, který je klíčový pro zahájení útočných misí. Kvůli vrstveným sítím FPV zachycovačů je však denní průzkum téměř nemožný, což vytváří nebezpečné mezery v získávání informací.
Ukrajina rychle rozvíjí domácí robotický průmysl, který je schopen vyrábět bezpilotní systémy pro boj, logistiku a odminovací operace. Jen v červenci se dodávky nákladu robotickými pozemními systémy na frontovou linii zvýšily o více než 80 %.
Roboti, jako je například Spider, který unese 100 kilogramů a je odolný vůči elektronickému rušení, dopravují na frontu zásoby, munici a pomáhají evakuovat zraněný personál. Válečné roboty, jako Lyut nebo Shablya M2, zase poskytují vojákům palebnou sílu, dohled a průzkum, a to z bezpečné vzdálenosti. Z toho vyplývá, že technologie tiše mění umění války.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.