Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Ačkoli motivy střelce stále nejsou známy, mnozí pastoři přirovnali jeho zabití k útoku na samotnou církev. Kirk, blízký spojenec Donalda Trumpa, který byl zastřelen minulou středu na Utah Valley University během akce „The American Comeback Tour“, byl známý svými kontroverzními názory a hlasitým mícháním politiky a náboženství.
Vlivní duchovní, kteří s Kirkem navázali blízká přátelství, věnovali nedělní kázání právě jemu. Pastor Rob McCoy z Godspeak Calvary Chapel, který se nazval Kirkovým největším fanouškem, ho označil za "křesťanského mučedníka". McCoy, stejně jako další, přirovnal Kirka k biblické postavě Štěpána, který byl kamenován a je považován za prvního křesťanského mučedníka. Podle pastora Jacksona Lahmeyera ze Sheridan Church v Oklahomě nebyl útok na Kirka politický, ale duchovní, namířený proti křesťanskému společenství.
Příběh Charlieho Kirka, který často kritizoval menšiny a komunitu LGBTQ+, vyvolal vlnu zájmu o jeho organizaci Turning Point USA Faith, která se zaměřuje na náboženskou odnož jeho hnutí. Podle pastora McCoye se počet partnerských kostelů této organizace od Kirkovy smrti zdvojnásobil. Ačkoliv se nejedná o oficiální údaje, podle pastora to jenom potvrzuje sílu a vliv, který na americké evangelíky měl.
I přesto, že se v USA jedná o křesťanskou většinu, mnozí evangelíci mají pocit, že jsou oběťmi kulturní války. Podle experta Matthewa D. Taylora z Institutu pro islámská, křesťanská a židovská studia v Baltimoru má evangelické hnutí dlouhou historii pocitu ohrožení, i když má bezkonkurenční kulturní moc ve srovnání s jinými náboženskými skupinami. Vražda Charlieho Kirka, jak se zdá, tento narativ pouze posiluje.
Pastorská kázání v neděli byla plná hněvu a smutku, ale také naděje a posilování víry. Kazatel Luke Barnett z Dream City Church ve Phoenixu, který spolupracuje s Turning Point, uvedl, že se církev po Kirkově smrti "zdvojnásobí" a bude bojovat ještě silněji. Barnett prohlásil, že Kirka nezabily jeho politické názory, ale jeho biblické hodnoty a jeho pohled na pravdu.
Kázání se ale také nesla v duchu politických argumentů, které Kirk často prezentoval. Někteří pastoři využili situace k odsouzení stejnopohlavních manželství nebo transgender ideologie, kterou podle nich Kirkův vrah sdílel. McCoy označil střelce za zradikalizovaného a uvedl, že ačkoliv on stiskl spoušť, byli za ním i další, kteří mu "pokroutili mysl".
Navzdory tvrdé rétorice, kterou evangelikálové používají, někteří z nich, jako například pastor Lahmeyer, vyzývají k míru a civilizovanému dialogu. Podle jeho slov by křesťané neměli reagovat na pronásledování nenávistí, ale moudře a mírumilovně. Barnett zase zdůraznil, že nepřítel chce chaos a pomstu, ale církev se místo toho musí soustředit na víru a odvahu.
Tyto reakce jen dokazují, jak silnou a vlivnou osobností byl Charlie Kirk pro mnoho amerických konzervativců. Jeho smrt posloužila jako katalyzátor pro další upevnění politicko-náboženské identity a pro mnohé se stal symbolem boje za křesťanské hodnoty. Jeho úmrtí by podle pastora Lorenza Sewella mohlo přivést do církve více lidí než jeho život samotný.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.