Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Rusko a Bělorusko podle nezávislé běloruské novinářky Hanny Liubakové sledují několik cílů: chtějí zastrašit, ukázat své schopnosti a otestovat reakce Západu. Reakce jsou však velmi chladné. Před začátkem cvičení uzavřelo Polsko svou hranici s Běloruskem a nasadilo do cvičení více než 30 000 vojáků. Litva také posiluje obranu podél svých hranic s Ruskem a Běloruskem.
Cvičení z roku 2021 vedlo k masivnímu hromadění ruských vojsk v Bělorusku, které Rusko o pár měsíců později využilo k invazi na Ukrajinu. Cvičení navíc probíhají v době zvýšeného napětí, které je způsobeno nedávnými průniky ruských dronů do vzdušného prostoru NATO, nejprve v Polsku a poté v Rumunsku. Na Západě panuje přesvědčení, že drony i manévry jsou testem obranyschopnosti NATO a odhodlání Západu.
Na ulicích Minsku však panuje odlišný názor. Obyvatelé Běloruska trvají na tom, že cvičení jsou obranného charakteru a nejsou namířena proti žádné zemi. Podle jednoho z obyvatel, Michaila, jsou cvičení normální a Rusko s Běloruskem nejsou agresoři. Podle občanky Kristiny hlava státu, Alexandr Lukašenko, situaci neeskaluje a obyvatelé ho v tomto směru podporují.
Ať už jde o provokaci, nebo ne, manévry poskytují NATO cennou příležitost, jak prozkoumat ruskou armádu. Po třech a půl letech nákladných bojů na Ukrajině má NATO možnost pozorovat aktuální schopnosti ruských ozbrojených sil. Celkově by se však NATO cítilo mnohem lépe, kdyby cvičení neprobíhala tak blízko jejich hranic.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině, což značí posun v jeho dosavadní politice. Tento komentář, který pronesl v neděli, přichází poté, co dříve odmítal odsoudit Moskvu za invazi. V únoru dokonce jeho administrativa podpořila Rusko a Severní Koreu při hlasování proti rezoluci OSN, která měla bránit územní celistvost Ukrajiny.
Ve světle blížícího se veřejného posledního rozloučení s charismatickým konzervativním aktivistou Charliem Kirkem se vyšetřování jeho vraždy soustředí na online aktivity, poznámky a nápisy na nábojnicích, které zanechal údajný vrah. Úřady podle CNN prověřují, zda mohl být vražedným motivem vztah Tylera Robinsona s jeho transgender partnerem.
Vrtulníky české armády by v následujících dnech měly začít operovat v Polsku, které o jejich vyslání požádalo po průniku ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce.