Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Vzhledem k nedostatku peněz a drsnému horskému terénu se manželé rozhodli vrátit domů. Shahnaz porodila holčičku v autě u silnice, ale krátce na to zemřela kvůli silnému krvácení. O pár hodin později zemřelo i novorozené děvčátko, které nedostalo ani jméno. Abdul uvedl, že jeho žena a dítě mohly být zachráněny, kdyby klinika byla otevřená. Byli chudí, ale byli šťastní, když byli spolu. Smrt Shahnaz a jejího dítěte bohužel není v žádné statistice, ale ukazuje, jaký dopad má omezení americké pomoci.
Po celá desetiletí byly Spojené státy největším dárcem Afghánistánu, a v roce 2024 americké fondy tvořily neuvěřitelných 43 % veškeré pomoci proudící do země. Trumpova administrativa své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že existovaly důvěryhodné obavy, že peníze plynuly do kapes teroristických skupin včetně Tálibánu. Zpráva od Speciálního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) uvádí, že asi 11 milionů dolarů bylo použito na platby pro Tálibánem řízenou vládu ve formě daní a poplatků. Tálibán tato obvinění popírá a tvrdí, že do distribuce pomoci není zapojen.
Příběh Shahnaz není ojedinělý. Například Khan Mohammad přišel před pěti měsíci o manželku Gul Jan a jejich novorozeného syna Safiullaha. Jeho žena chodila na pravidelné kontroly, ale klinika se uprostřed jejího těhotenství uzavřela. Když se blížil porod, měla velké bolesti a masivní ztrátu krve. Khan nyní denně vzpomíná na svou ženu a říká, že děti nemají lásku matky.
O několik vesnic dál zemřela Maidamo při porodu dcery Karimy. Její otec Ahmad Khan je přesvědčen, že kdyby byla klinika otevřená, Maidamo by pravděpodobně přežila. Její smrt i smrt dalších žen a dětí přispěly k zahlcení regionální nemocnice ve Faizabádu. Nemocnice, která má kapacitu 120 lůžek, nyní přijímá 300 až 305 pacientek. Některé ženy musí ležet po porodu i tři na jedné posteli.
Roční rozpočet nemocnice klesl z 80 000 dolarů na 25 000 dolarů, což zhoršuje již tak kritickou situaci. Statistiky nemocnice potvrzují alarmující trend. K srpnu letošního roku byl zaznamenán stejný počet úmrtí matek jako za celý loňský rok, což znamená, že by se letos úmrtnost matek mohla zvýšit až o 50 %. Úmrtnost novorozenců se v posledních čtyřech měsících zvýšila zhruba o jednu třetinu.
Dalším problémem je nedostatek kvalifikovaného personálu. Vedoucí porodní asistentka Razia Hanifi, která pracuje už 20 let, uvedla, že letošní rok je nejtěžší, a to kvůli přeplněnosti nemocnice, nedostatku zdrojů a personálu. Kvůli omezením, které zavedla vláda Tálibánu, ale nejsou na obzoru žádné posily. Před rokem byl ženám zakázán přístup k vyššímu vzdělání, včetně zdravotnického. V prosinci 2024 byl zakázán i výcvik porodních asistentek a zdravotních sester.
Podle studentek, které se snažily o studium medicíny a ošetřovatelství, se jejich životy po zavedení restrikcí zkomplikovaly. Kvůli tomu, že nemohou studovat, se budou ženy nuceny rodit doma, což je pro ně nesmírně nebezpečné. Suhail Shaheen, představitel politické kanceláře Tálibánu, uvedl, že se jedná o vnitřní záležitost, která se týká vedení. Pro Afghánky je tak vážně ohroženo nejen právo na zdraví, ale i na samotný život.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.