Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Vzhledem k nedostatku peněz a drsnému horskému terénu se manželé rozhodli vrátit domů. Shahnaz porodila holčičku v autě u silnice, ale krátce na to zemřela kvůli silnému krvácení. O pár hodin později zemřelo i novorozené děvčátko, které nedostalo ani jméno. Abdul uvedl, že jeho žena a dítě mohly být zachráněny, kdyby klinika byla otevřená. Byli chudí, ale byli šťastní, když byli spolu. Smrt Shahnaz a jejího dítěte bohužel není v žádné statistice, ale ukazuje, jaký dopad má omezení americké pomoci.
Po celá desetiletí byly Spojené státy největším dárcem Afghánistánu, a v roce 2024 americké fondy tvořily neuvěřitelných 43 % veškeré pomoci proudící do země. Trumpova administrativa své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že existovaly důvěryhodné obavy, že peníze plynuly do kapes teroristických skupin včetně Tálibánu. Zpráva od Speciálního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) uvádí, že asi 11 milionů dolarů bylo použito na platby pro Tálibánem řízenou vládu ve formě daní a poplatků. Tálibán tato obvinění popírá a tvrdí, že do distribuce pomoci není zapojen.
Příběh Shahnaz není ojedinělý. Například Khan Mohammad přišel před pěti měsíci o manželku Gul Jan a jejich novorozeného syna Safiullaha. Jeho žena chodila na pravidelné kontroly, ale klinika se uprostřed jejího těhotenství uzavřela. Když se blížil porod, měla velké bolesti a masivní ztrátu krve. Khan nyní denně vzpomíná na svou ženu a říká, že děti nemají lásku matky.
O několik vesnic dál zemřela Maidamo při porodu dcery Karimy. Její otec Ahmad Khan je přesvědčen, že kdyby byla klinika otevřená, Maidamo by pravděpodobně přežila. Její smrt i smrt dalších žen a dětí přispěly k zahlcení regionální nemocnice ve Faizabádu. Nemocnice, která má kapacitu 120 lůžek, nyní přijímá 300 až 305 pacientek. Některé ženy musí ležet po porodu i tři na jedné posteli.
Roční rozpočet nemocnice klesl z 80 000 dolarů na 25 000 dolarů, což zhoršuje již tak kritickou situaci. Statistiky nemocnice potvrzují alarmující trend. K srpnu letošního roku byl zaznamenán stejný počet úmrtí matek jako za celý loňský rok, což znamená, že by se letos úmrtnost matek mohla zvýšit až o 50 %. Úmrtnost novorozenců se v posledních čtyřech měsících zvýšila zhruba o jednu třetinu.
Dalším problémem je nedostatek kvalifikovaného personálu. Vedoucí porodní asistentka Razia Hanifi, která pracuje už 20 let, uvedla, že letošní rok je nejtěžší, a to kvůli přeplněnosti nemocnice, nedostatku zdrojů a personálu. Kvůli omezením, které zavedla vláda Tálibánu, ale nejsou na obzoru žádné posily. Před rokem byl ženám zakázán přístup k vyššímu vzdělání, včetně zdravotnického. V prosinci 2024 byl zakázán i výcvik porodních asistentek a zdravotních sester.
Podle studentek, které se snažily o studium medicíny a ošetřovatelství, se jejich životy po zavedení restrikcí zkomplikovaly. Kvůli tomu, že nemohou studovat, se budou ženy nuceny rodit doma, což je pro ně nesmírně nebezpečné. Suhail Shaheen, představitel politické kanceláře Tálibánu, uvedl, že se jedná o vnitřní záležitost, která se týká vedení. Pro Afghánky je tak vážně ohroženo nejen právo na zdraví, ale i na samotný život.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.