Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Polsko je členem Severoatlantické aliance, jejíž hlavní zásadou je, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Důvěra v tento pakt však v Evropě slábne, jelikož někteří američtí představitelé, včetně Donalda Trumpa, vybízejí Evropu k větší soběstačnosti v obraně. Narušení polského vzdušného prostoru drony přichází ve chvíli, kdy se zastavila jednání o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou, a Moskva naopak zintenzivnila své letecké útoky.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin „testuje Západ“. Drony nad Polskem během masivního útoku na Ukrajinu podle něj ukazují, že Putinův pocit beztrestnosti stále roste. Také Ned Price, bývalý mluvčí amerického ministerstva zahraničí, se domnívá, že Rusko mohlo vyslat drony nad Polsko s cílem otestovat odhodlání a obranu NATO. I když je možné, že drony přeletěly hranici omylem nebo kvůli ukrajinské protiobraně, jejich přítomnost může odhalit slabinu, kterou by Rusko mohlo zkoušet.
Senátor Dick Durbin z amerického státu Illinois situaci komentoval příměji. Opakované narušování vzdušného prostoru NATO ruskými drony je podle něj varováním, že Vladimir Putin testuje odhodlání bránit Polsko a pobaltské státy. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Polsko je v neustálém kontaktu s velitelstvím NATO. K pátrání po sestřelených dronech byly povolány pozemní týmy. Vyzval občany, aby zůstali v klidu a v případě nálezu trosek je nahlásili úřadům.
Vzhledem k aktuálním událostem bylo dočasně uzavřeno varšavské letiště. Podle sdělení polského armádního velení byly pozemní protiletadlové a radarové systémy uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti. Cílem je zajistit bezpečnost vzdušného prostoru země. Polská armáda je plně připravena k okamžité reakci. Kvůli vojenské aktivitě spojené se zajištěním bezpečnosti státu bylo dočasně uzavřeno i několik dalších letišť v Polsku.
Ukrajinská média nejdříve informovala o tom, že jeden z dronů míří na polské město Zamość, ale zpráva byla posléze smazána. Podle některých zpráv mířil alespoň jeden dron na Rzeszów. Rzeszówské letiště bylo uzavřeno. Slouží jako logistické centrum pro pomoc NATO Ukrajině, ačkoli Spojené státy své síly stáhly z této základny dříve v tomto roce.
Nejnovější vojenská aktivita nad Polskem přichází necelý týden poté, co se Vladimir Putin sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Od té doby Rusko provedlo největší letecké útoky na Ukrajinu od začátku války. V útocích z posledních dnů jsou cílené hlavně obytné oblasti a civilní cíle. Rusko rovněž provedlo největší útok vládní budovy v Kyjevě.
V reakci na začátek společných rusko-běloruských vojenských cvičení, Polsko rovněž uzavřelo svou východní hranici s Běloruskem. Cvičení s názvem Zapad 25, která se budou konat v západním Rusku a Bělorusku, vyvolala bezpečnostní obavy nejen v Polsku, ale i v sousedních členských státech NATO, Litvě a Lotyšsku. Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že cvičení, jež začnou tento pátek, mají agresivní vojenskou doktrínu.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.