Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Polsko je členem Severoatlantické aliance, jejíž hlavní zásadou je, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Důvěra v tento pakt však v Evropě slábne, jelikož někteří američtí představitelé, včetně Donalda Trumpa, vybízejí Evropu k větší soběstačnosti v obraně. Narušení polského vzdušného prostoru drony přichází ve chvíli, kdy se zastavila jednání o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou, a Moskva naopak zintenzivnila své letecké útoky.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin „testuje Západ“. Drony nad Polskem během masivního útoku na Ukrajinu podle něj ukazují, že Putinův pocit beztrestnosti stále roste. Také Ned Price, bývalý mluvčí amerického ministerstva zahraničí, se domnívá, že Rusko mohlo vyslat drony nad Polsko s cílem otestovat odhodlání a obranu NATO. I když je možné, že drony přeletěly hranici omylem nebo kvůli ukrajinské protiobraně, jejich přítomnost může odhalit slabinu, kterou by Rusko mohlo zkoušet.
Senátor Dick Durbin z amerického státu Illinois situaci komentoval příměji. Opakované narušování vzdušného prostoru NATO ruskými drony je podle něj varováním, že Vladimir Putin testuje odhodlání bránit Polsko a pobaltské státy. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Polsko je v neustálém kontaktu s velitelstvím NATO. K pátrání po sestřelených dronech byly povolány pozemní týmy. Vyzval občany, aby zůstali v klidu a v případě nálezu trosek je nahlásili úřadům.
Vzhledem k aktuálním událostem bylo dočasně uzavřeno varšavské letiště. Podle sdělení polského armádního velení byly pozemní protiletadlové a radarové systémy uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti. Cílem je zajistit bezpečnost vzdušného prostoru země. Polská armáda je plně připravena k okamžité reakci. Kvůli vojenské aktivitě spojené se zajištěním bezpečnosti státu bylo dočasně uzavřeno i několik dalších letišť v Polsku.
Ukrajinská média nejdříve informovala o tom, že jeden z dronů míří na polské město Zamość, ale zpráva byla posléze smazána. Podle některých zpráv mířil alespoň jeden dron na Rzeszów. Rzeszówské letiště bylo uzavřeno. Slouží jako logistické centrum pro pomoc NATO Ukrajině, ačkoli Spojené státy své síly stáhly z této základny dříve v tomto roce.
Nejnovější vojenská aktivita nad Polskem přichází necelý týden poté, co se Vladimir Putin sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Od té doby Rusko provedlo největší letecké útoky na Ukrajinu od začátku války. V útocích z posledních dnů jsou cílené hlavně obytné oblasti a civilní cíle. Rusko rovněž provedlo největší útok vládní budovy v Kyjevě.
V reakci na začátek společných rusko-běloruských vojenských cvičení, Polsko rovněž uzavřelo svou východní hranici s Běloruskem. Cvičení s názvem Zapad 25, která se budou konat v západním Rusku a Bělorusku, vyvolala bezpečnostní obavy nejen v Polsku, ale i v sousedních členských státech NATO, Litvě a Lotyšsku. Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že cvičení, jež začnou tento pátek, mají agresivní vojenskou doktrínu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.