Vztahy mezi Vatikánem a Bílým domem podle webu Politico směřují k otevřenému střetu, jaký historie moderní diplomacie nepamatuje. První americký papež v dějinách, v Chicagu narozený Lev XIV., se ocitl v přímém ideovém rozporu s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním jablkem sváru se stala situace ve Venezuele a Trumpovy náznaky o možné vojenské správě této země, což papež kategoricky odmítl výzvou k ochraně národní suverenity.
Lev XIV. sice nepoužívá tak útočný tón jako jeho předchůdce František, ale ve věcných otázkách je neústupný. Jeho priority v oblasti migrace, práv menšin a klimatických změn vytvářejí hlubokou trhlinu mezi Svatým stolcem a současnou americkou administrativou. Pro Trumpa jde o citlivou záležitost, protože katolíci tvoří více než pětinu jeho voličské základny, což ho nutí k nezvyklé zdrženlivosti v osobních výpadech.
Největším bojištěm se stala migrační politika, kde papež apeluje na lidské zacházení s běženci a důstojnost při deportacích. Američtí biskupové, posíleni papežovou podporou, začali otevřeně kritizovat rétoriku Trumpovy vlády. Zatímco církev žádala o vánoční příměří v raziích, ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA ironicky označilo hromadné zatýkání za „vánoční dárek Američanům“.
Papež také provedl zásadní personální změny, když z klíčového postu v New Yorku odstranil kardinála Timothyho Dolana. Dolan byl považován za Trumpova oblíbence a tvář konzervativního křídla církve na stanici Fox News. Na jeho místo Lev XIV. dosadil biskupa známého svými silně promigračními postoji, čímž jasně deklaroval nové směřování americké katolické hierarchie.
Konzervativní křídlo kolem Donalda Trumpa reaguje na kroky nové hlavy církve s rozhořčením. Postavy jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová neváhají papeže označovat za „woke marxistu“ nebo „globalistu“. Pro tyto kritiky je Lev XIV. nepřítelem, který zrazuje tradiční hodnoty ve prospěch sekulární agendy, přestože papež zavedl i některé tradiční prvky, jako je latinská mše v bazilice svatého Petra.
Zajímavostí je, že Lev XIV. je pro Američany těžko napadnutelný jako „cizinec“. Je to rodák z Chicaga, který sleduje baseball a nosí Apple Watch, což mu v americkém prostředí dává jinou váhu než argentinskému Františkovi. Právě tato kulturní blízkost činí jeho kritiku pro Bílý dům nebezpečnější, protože promlouvá přímo k srdci americké společnosti.
Napětí pravděpodobně vyvrcholí v nejbližších měsících, kdy papež plánuje vydat svou první publikaci o sociální nerovnosti a migraci. Tento týden také hostí mimořádnou konzistoř kardinálů, která má vytyčit budoucí směřování církve. Je zřejmé, že tento plán nebude v souladu s vizí „Make America Great Again“.
Souboj mezi sedmdesátiletým papežem a prezidentem je soubojem dvou neslučitelných světů. Zatímco Trump bojuje o politické přežití a další volební úspěchy, Lev XIV. je volen doživotně a má v plánu formovat katolickou politiku dlouho poté, co Trumpova éra skončí. Čas je v tomto případě jednoznačně na straně Vatikánu.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).