Vztahy mezi Vatikánem a Bílým domem podle webu Politico směřují k otevřenému střetu, jaký historie moderní diplomacie nepamatuje. První americký papež v dějinách, v Chicagu narozený Lev XIV., se ocitl v přímém ideovém rozporu s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním jablkem sváru se stala situace ve Venezuele a Trumpovy náznaky o možné vojenské správě této země, což papež kategoricky odmítl výzvou k ochraně národní suverenity.
Lev XIV. sice nepoužívá tak útočný tón jako jeho předchůdce František, ale ve věcných otázkách je neústupný. Jeho priority v oblasti migrace, práv menšin a klimatických změn vytvářejí hlubokou trhlinu mezi Svatým stolcem a současnou americkou administrativou. Pro Trumpa jde o citlivou záležitost, protože katolíci tvoří více než pětinu jeho voličské základny, což ho nutí k nezvyklé zdrženlivosti v osobních výpadech.
Největším bojištěm se stala migrační politika, kde papež apeluje na lidské zacházení s běženci a důstojnost při deportacích. Američtí biskupové, posíleni papežovou podporou, začali otevřeně kritizovat rétoriku Trumpovy vlády. Zatímco církev žádala o vánoční příměří v raziích, ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA ironicky označilo hromadné zatýkání za „vánoční dárek Američanům“.
Papež také provedl zásadní personální změny, když z klíčového postu v New Yorku odstranil kardinála Timothyho Dolana. Dolan byl považován za Trumpova oblíbence a tvář konzervativního křídla církve na stanici Fox News. Na jeho místo Lev XIV. dosadil biskupa známého svými silně promigračními postoji, čímž jasně deklaroval nové směřování americké katolické hierarchie.
Konzervativní křídlo kolem Donalda Trumpa reaguje na kroky nové hlavy církve s rozhořčením. Postavy jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová neváhají papeže označovat za „woke marxistu“ nebo „globalistu“. Pro tyto kritiky je Lev XIV. nepřítelem, který zrazuje tradiční hodnoty ve prospěch sekulární agendy, přestože papež zavedl i některé tradiční prvky, jako je latinská mše v bazilice svatého Petra.
Zajímavostí je, že Lev XIV. je pro Američany těžko napadnutelný jako „cizinec“. Je to rodák z Chicaga, který sleduje baseball a nosí Apple Watch, což mu v americkém prostředí dává jinou váhu než argentinskému Františkovi. Právě tato kulturní blízkost činí jeho kritiku pro Bílý dům nebezpečnější, protože promlouvá přímo k srdci americké společnosti.
Napětí pravděpodobně vyvrcholí v nejbližších měsících, kdy papež plánuje vydat svou první publikaci o sociální nerovnosti a migraci. Tento týden také hostí mimořádnou konzistoř kardinálů, která má vytyčit budoucí směřování církve. Je zřejmé, že tento plán nebude v souladu s vizí „Make America Great Again“.
Souboj mezi sedmdesátiletým papežem a prezidentem je soubojem dvou neslučitelných světů. Zatímco Trump bojuje o politické přežití a další volební úspěchy, Lev XIV. je volen doživotně a má v plánu formovat katolickou politiku dlouho poté, co Trumpova éra skončí. Čas je v tomto případě jednoznačně na straně Vatikánu.
Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Ruská armáda čelí bezprecedentní krizi velení, která nemá v moderních dějinách obdoby. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztratil Vladimir Putin prokazatelně nejméně 19 generálů. Tento šokující počet mrtvých vysokých důstojníků odhaluje brutální realitu války, která decimuje špičky ruského armádního sboru a nutí Kreml k neustálým personálním rošádám.
Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Americký prezident Donald Trump v pátek brzy ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil plánovanou druhou vlnu útoků na Venezuelu. Jako hlavní důvod uvedl výrazné zlepšení spolupráce ze strany tamní prozatímní vlády se Spojenými státy. Trumpův příspěvek byl prvním oficiálním potvrzením, že Washington vůbec o další vojenské ofenzivě v jihoamerické zemi uvažoval.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.