Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Strategie 1: Vyjednání kompromisu
První možností je nabídnout Trumpovi ústupek, který by mohl prezentovat jako své vítězství. Washington dlouhodobě kritizuje Dánsko za to, že v Arktidě nedělá dost proti ruským a čínským aktivitám. Alianční diplomaté proto navrhují posílení přítomnosti NATO v regionu, například prostřednictvím nového schématu „Arctic Sentry“. Tím by se zvýšil počet vojenských cvičení a jednotek na ostrově, což by mohlo uspokojit americké bezpečnostní požadavky bez nutnosti měnit majitele území.
Strategie 2: Finanční ofenzíva EU
Trump sází na to, že Grónsko zláká na americké investice a pomoc při cestě k nezávislosti na Dánsku. Brusel proto plánuje v příštím rozpočtovém období od roku 2028 více než zdvojnásobit finanční podporu pro ostrov na 530 milionů eur. Cílem je ukázat Gróncům, že evropská cesta k prosperitě a rozvoji těžby nerostných surovin je pro ně výhodnější a stabilnější než riskantní spojenectví s nevyzpytatelným Bílým domem.
Strategie 3: Ekonomická odveta
Pokud by se USA uchýlily k ekonomickému nátlaku, má Evropská unie v záloze svůj „obchodní kanón“ – Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument). Tento mechanismus umožňuje Unii reagovat na nepřátelské kroky třetích zemí zavedením odvetných cel nebo omezením přístupu amerických firem k evropským veřejným zakázkám a službám. Vzhledem k tomu, že evropský vývoz do USA přesahuje 600 miliard eur, disponuje Brusel silnou pákou, kterou by mohl Trumpa odradit od další eskalace.
Strategie 4: Vojenské odstrašení
Nejkontroverznějším bodem diskusí je nasazení evropských vojáků přímo na grónskou půdu. Podle dánských zákonů musí armáda v případě útoku na území království okamžitě zahájit boj i bez čekání na rozkazy. Někteří diplomaté navrhují, aby Francie nebo Německo vyslaly do Grónska své jednotky, které by fungovaly jako „náměrový drát“. Přestože by tyto síly americkou invazi nezastavily, jejich přítomnost by dramaticky zvýšila politickou cenu útoku na spojence v rámci NATO.
Celá situace staví evropské lídry před bezprecedentní dilema. Zatímco v minulosti byly plány na obranu Evropy koncipovány s pomocí Spojených států, nyní musí poprvé vážně uvažovat o tom, jak zajistit bezpečnost jednoho ze svých klíčových území právě proti nim. Nejednotnost v tom, jak tvrdě vůči Washingtonu vystupovat, však zůstává hlavní slabinou evropské reakce.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.