Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Strategie 1: Vyjednání kompromisu
První možností je nabídnout Trumpovi ústupek, který by mohl prezentovat jako své vítězství. Washington dlouhodobě kritizuje Dánsko za to, že v Arktidě nedělá dost proti ruským a čínským aktivitám. Alianční diplomaté proto navrhují posílení přítomnosti NATO v regionu, například prostřednictvím nového schématu „Arctic Sentry“. Tím by se zvýšil počet vojenských cvičení a jednotek na ostrově, což by mohlo uspokojit americké bezpečnostní požadavky bez nutnosti měnit majitele území.
Strategie 2: Finanční ofenzíva EU
Trump sází na to, že Grónsko zláká na americké investice a pomoc při cestě k nezávislosti na Dánsku. Brusel proto plánuje v příštím rozpočtovém období od roku 2028 více než zdvojnásobit finanční podporu pro ostrov na 530 milionů eur. Cílem je ukázat Gróncům, že evropská cesta k prosperitě a rozvoji těžby nerostných surovin je pro ně výhodnější a stabilnější než riskantní spojenectví s nevyzpytatelným Bílým domem.
Strategie 3: Ekonomická odveta
Pokud by se USA uchýlily k ekonomickému nátlaku, má Evropská unie v záloze svůj „obchodní kanón“ – Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument). Tento mechanismus umožňuje Unii reagovat na nepřátelské kroky třetích zemí zavedením odvetných cel nebo omezením přístupu amerických firem k evropským veřejným zakázkám a službám. Vzhledem k tomu, že evropský vývoz do USA přesahuje 600 miliard eur, disponuje Brusel silnou pákou, kterou by mohl Trumpa odradit od další eskalace.
Strategie 4: Vojenské odstrašení
Nejkontroverznějším bodem diskusí je nasazení evropských vojáků přímo na grónskou půdu. Podle dánských zákonů musí armáda v případě útoku na území království okamžitě zahájit boj i bez čekání na rozkazy. Někteří diplomaté navrhují, aby Francie nebo Německo vyslaly do Grónska své jednotky, které by fungovaly jako „náměrový drát“. Přestože by tyto síly americkou invazi nezastavily, jejich přítomnost by dramaticky zvýšila politickou cenu útoku na spojence v rámci NATO.
Celá situace staví evropské lídry před bezprecedentní dilema. Zatímco v minulosti byly plány na obranu Evropy koncipovány s pomocí Spojených států, nyní musí poprvé vážně uvažovat o tom, jak zajistit bezpečnost jednoho ze svých klíčových území právě proti nim. Nejednotnost v tom, jak tvrdě vůči Washingtonu vystupovat, však zůstává hlavní slabinou evropské reakce.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.