Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Strategie 1: Vyjednání kompromisu
První možností je nabídnout Trumpovi ústupek, který by mohl prezentovat jako své vítězství. Washington dlouhodobě kritizuje Dánsko za to, že v Arktidě nedělá dost proti ruským a čínským aktivitám. Alianční diplomaté proto navrhují posílení přítomnosti NATO v regionu, například prostřednictvím nového schématu „Arctic Sentry“. Tím by se zvýšil počet vojenských cvičení a jednotek na ostrově, což by mohlo uspokojit americké bezpečnostní požadavky bez nutnosti měnit majitele území.
Strategie 2: Finanční ofenzíva EU
Trump sází na to, že Grónsko zláká na americké investice a pomoc při cestě k nezávislosti na Dánsku. Brusel proto plánuje v příštím rozpočtovém období od roku 2028 více než zdvojnásobit finanční podporu pro ostrov na 530 milionů eur. Cílem je ukázat Gróncům, že evropská cesta k prosperitě a rozvoji těžby nerostných surovin je pro ně výhodnější a stabilnější než riskantní spojenectví s nevyzpytatelným Bílým domem.
Strategie 3: Ekonomická odveta
Pokud by se USA uchýlily k ekonomickému nátlaku, má Evropská unie v záloze svůj „obchodní kanón“ – Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument). Tento mechanismus umožňuje Unii reagovat na nepřátelské kroky třetích zemí zavedením odvetných cel nebo omezením přístupu amerických firem k evropským veřejným zakázkám a službám. Vzhledem k tomu, že evropský vývoz do USA přesahuje 600 miliard eur, disponuje Brusel silnou pákou, kterou by mohl Trumpa odradit od další eskalace.
Strategie 4: Vojenské odstrašení
Nejkontroverznějším bodem diskusí je nasazení evropských vojáků přímo na grónskou půdu. Podle dánských zákonů musí armáda v případě útoku na území království okamžitě zahájit boj i bez čekání na rozkazy. Někteří diplomaté navrhují, aby Francie nebo Německo vyslaly do Grónska své jednotky, které by fungovaly jako „náměrový drát“. Přestože by tyto síly americkou invazi nezastavily, jejich přítomnost by dramaticky zvýšila politickou cenu útoku na spojence v rámci NATO.
Celá situace staví evropské lídry před bezprecedentní dilema. Zatímco v minulosti byly plány na obranu Evropy koncipovány s pomocí Spojených států, nyní musí poprvé vážně uvažovat o tom, jak zajistit bezpečnost jednoho ze svých klíčových území právě proti nim. Nejednotnost v tom, jak tvrdě vůči Washingtonu vystupovat, však zůstává hlavní slabinou evropské reakce.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.