Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Strategie 1: Vyjednání kompromisu
První možností je nabídnout Trumpovi ústupek, který by mohl prezentovat jako své vítězství. Washington dlouhodobě kritizuje Dánsko za to, že v Arktidě nedělá dost proti ruským a čínským aktivitám. Alianční diplomaté proto navrhují posílení přítomnosti NATO v regionu, například prostřednictvím nového schématu „Arctic Sentry“. Tím by se zvýšil počet vojenských cvičení a jednotek na ostrově, což by mohlo uspokojit americké bezpečnostní požadavky bez nutnosti měnit majitele území.
Strategie 2: Finanční ofenzíva EU
Trump sází na to, že Grónsko zláká na americké investice a pomoc při cestě k nezávislosti na Dánsku. Brusel proto plánuje v příštím rozpočtovém období od roku 2028 více než zdvojnásobit finanční podporu pro ostrov na 530 milionů eur. Cílem je ukázat Gróncům, že evropská cesta k prosperitě a rozvoji těžby nerostných surovin je pro ně výhodnější a stabilnější než riskantní spojenectví s nevyzpytatelným Bílým domem.
Strategie 3: Ekonomická odveta
Pokud by se USA uchýlily k ekonomickému nátlaku, má Evropská unie v záloze svůj „obchodní kanón“ – Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument). Tento mechanismus umožňuje Unii reagovat na nepřátelské kroky třetích zemí zavedením odvetných cel nebo omezením přístupu amerických firem k evropským veřejným zakázkám a službám. Vzhledem k tomu, že evropský vývoz do USA přesahuje 600 miliard eur, disponuje Brusel silnou pákou, kterou by mohl Trumpa odradit od další eskalace.
Strategie 4: Vojenské odstrašení
Nejkontroverznějším bodem diskusí je nasazení evropských vojáků přímo na grónskou půdu. Podle dánských zákonů musí armáda v případě útoku na území království okamžitě zahájit boj i bez čekání na rozkazy. Někteří diplomaté navrhují, aby Francie nebo Německo vyslaly do Grónska své jednotky, které by fungovaly jako „náměrový drát“. Přestože by tyto síly americkou invazi nezastavily, jejich přítomnost by dramaticky zvýšila politickou cenu útoku na spojence v rámci NATO.
Celá situace staví evropské lídry před bezprecedentní dilema. Zatímco v minulosti byly plány na obranu Evropy koncipovány s pomocí Spojených států, nyní musí poprvé vážně uvažovat o tom, jak zajistit bezpečnost jednoho ze svých klíčových území právě proti nim. Nejednotnost v tom, jak tvrdě vůči Washingtonu vystupovat, však zůstává hlavní slabinou evropské reakce.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Ruská armáda využila mrazivého počasí k dalšímu rozsáhlému úderu na ukrajinské území, při kterém nasadila i svou technologickou chloubu – hypersonickou raketu Orešnik.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.