Česká vláda ve středu ostře obvinila Čínu ze státem podporovaného kybernetického útoku, při kterém byla napadena e-mailová komunikace ministerstva zahraničí. Podle vyšetřování českých bezpečnostních složek byla za útokem čínská hackerská skupina APT31, která je napojená na čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Útok, který začal v roce 2022 – v době, kdy Česká republika předsedala Radě EU – měl za následek prolomení nezabezpečených e-mailových účtů. Útočníci tak mohli sledovat komunikaci mezi českými ambasádami a evropskými institucemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil, že si ihned předvolá čínského velvyslance, kterému sdělí, že incident vážně poškodí vzájemné vztahy. „Dnešním krokem jsme odhalili Čínu, která se dlouhodobě snaží narušovat naši odolnost a demokracii,“ uvedl Lipavský. „Kybernetickými útoky, manipulací s informacemi a propagandou zasahuje do naší společnosti – a proti tomu se musíme bránit.“
Jde o první případ, kdy Česká republika oficiálně přisoudila kybernetický útok konkrétnímu státnímu aktérovi. Na vyšetřování spolupracovaly Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB). Výsledky šetření poskytly podle úřadů vysoký stupeň jistoty o viníkovi.
Hackerská skupina APT31 podle amerického ministerstva spravedlnosti sídlí ve městě Wu-chan a spadá pod čínské ministerstvo státní bezpečnosti. V minulosti byla obviněna z řady vysoce sledovaných útoků, včetně pokusů o proniknutí do e-mailových účtů lidí napojených na prezidentskou kampaň Joea Bidena v roce 2020. V roce 2024 kvůli jejím aktivitám Spojené státy a Spojené království uvalily sankce na několik jednotlivců spojených se skupinou.
Na zprávu z Prahy rychle reagovala i Evropská unie a Severoatlantická aliance.
„Evropská unie a její členské státy stojí v solidaritě s Českem ve věci škodlivé kybernetické kampaně, která byla vedena proti jeho ministerstvu zahraničí,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyzvala všechny státy, včetně Číny, aby se zdržely podobného chování a respektovaly mezinárodní právo a normy OSN, zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury.
NATO ve svém prohlášení varovalo před rostoucími kybernetickými hrozbami a označilo podobné aktivity za destabilizační. „Kybernetičtí aktéři se neustále snaží narušit Alianci. Jsme odhodláni odhalovat a čelit těmto hrozbám, včetně útoků na demokratické systémy a kritickou infrastrukturu. Budeme dále posilovat naši odolnost a schopnosti v oblasti obrany proti celému spektru kybernetických hrozeb,“ uvedlo ve středu velení aliance.
Incident přichází v době zvýšeného napětí mezi Západem a Čínou, kdy evropské státy i NATO čelí rostoucím tlakům v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb i geopolitických výzev.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
