Česká vláda ve středu ostře obvinila Čínu ze státem podporovaného kybernetického útoku, při kterém byla napadena e-mailová komunikace ministerstva zahraničí. Podle vyšetřování českých bezpečnostních složek byla za útokem čínská hackerská skupina APT31, která je napojená na čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Útok, který začal v roce 2022 – v době, kdy Česká republika předsedala Radě EU – měl za následek prolomení nezabezpečených e-mailových účtů. Útočníci tak mohli sledovat komunikaci mezi českými ambasádami a evropskými institucemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil, že si ihned předvolá čínského velvyslance, kterému sdělí, že incident vážně poškodí vzájemné vztahy. „Dnešním krokem jsme odhalili Čínu, která se dlouhodobě snaží narušovat naši odolnost a demokracii,“ uvedl Lipavský. „Kybernetickými útoky, manipulací s informacemi a propagandou zasahuje do naší společnosti – a proti tomu se musíme bránit.“
Jde o první případ, kdy Česká republika oficiálně přisoudila kybernetický útok konkrétnímu státnímu aktérovi. Na vyšetřování spolupracovaly Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB). Výsledky šetření poskytly podle úřadů vysoký stupeň jistoty o viníkovi.
Hackerská skupina APT31 podle amerického ministerstva spravedlnosti sídlí ve městě Wu-chan a spadá pod čínské ministerstvo státní bezpečnosti. V minulosti byla obviněna z řady vysoce sledovaných útoků, včetně pokusů o proniknutí do e-mailových účtů lidí napojených na prezidentskou kampaň Joea Bidena v roce 2020. V roce 2024 kvůli jejím aktivitám Spojené státy a Spojené království uvalily sankce na několik jednotlivců spojených se skupinou.
Na zprávu z Prahy rychle reagovala i Evropská unie a Severoatlantická aliance.
„Evropská unie a její členské státy stojí v solidaritě s Českem ve věci škodlivé kybernetické kampaně, která byla vedena proti jeho ministerstvu zahraničí,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyzvala všechny státy, včetně Číny, aby se zdržely podobného chování a respektovaly mezinárodní právo a normy OSN, zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury.
NATO ve svém prohlášení varovalo před rostoucími kybernetickými hrozbami a označilo podobné aktivity za destabilizační. „Kybernetičtí aktéři se neustále snaží narušit Alianci. Jsme odhodláni odhalovat a čelit těmto hrozbám, včetně útoků na demokratické systémy a kritickou infrastrukturu. Budeme dále posilovat naši odolnost a schopnosti v oblasti obrany proti celému spektru kybernetických hrozeb,“ uvedlo ve středu velení aliance.
Incident přichází v době zvýšeného napětí mezi Západem a Čínou, kdy evropské státy i NATO čelí rostoucím tlakům v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb i geopolitických výzev.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
