Česká vláda ve středu ostře obvinila Čínu ze státem podporovaného kybernetického útoku, při kterém byla napadena e-mailová komunikace ministerstva zahraničí. Podle vyšetřování českých bezpečnostních složek byla za útokem čínská hackerská skupina APT31, která je napojená na čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Útok, který začal v roce 2022 – v době, kdy Česká republika předsedala Radě EU – měl za následek prolomení nezabezpečených e-mailových účtů. Útočníci tak mohli sledovat komunikaci mezi českými ambasádami a evropskými institucemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil, že si ihned předvolá čínského velvyslance, kterému sdělí, že incident vážně poškodí vzájemné vztahy. „Dnešním krokem jsme odhalili Čínu, která se dlouhodobě snaží narušovat naši odolnost a demokracii,“ uvedl Lipavský. „Kybernetickými útoky, manipulací s informacemi a propagandou zasahuje do naší společnosti – a proti tomu se musíme bránit.“
Jde o první případ, kdy Česká republika oficiálně přisoudila kybernetický útok konkrétnímu státnímu aktérovi. Na vyšetřování spolupracovaly Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB). Výsledky šetření poskytly podle úřadů vysoký stupeň jistoty o viníkovi.
Hackerská skupina APT31 podle amerického ministerstva spravedlnosti sídlí ve městě Wu-chan a spadá pod čínské ministerstvo státní bezpečnosti. V minulosti byla obviněna z řady vysoce sledovaných útoků, včetně pokusů o proniknutí do e-mailových účtů lidí napojených na prezidentskou kampaň Joea Bidena v roce 2020. V roce 2024 kvůli jejím aktivitám Spojené státy a Spojené království uvalily sankce na několik jednotlivců spojených se skupinou.
Na zprávu z Prahy rychle reagovala i Evropská unie a Severoatlantická aliance.
„Evropská unie a její členské státy stojí v solidaritě s Českem ve věci škodlivé kybernetické kampaně, která byla vedena proti jeho ministerstvu zahraničí,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyzvala všechny státy, včetně Číny, aby se zdržely podobného chování a respektovaly mezinárodní právo a normy OSN, zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury.
NATO ve svém prohlášení varovalo před rostoucími kybernetickými hrozbami a označilo podobné aktivity za destabilizační. „Kybernetičtí aktéři se neustále snaží narušit Alianci. Jsme odhodláni odhalovat a čelit těmto hrozbám, včetně útoků na demokratické systémy a kritickou infrastrukturu. Budeme dále posilovat naši odolnost a schopnosti v oblasti obrany proti celému spektru kybernetických hrozeb,“ uvedlo ve středu velení aliance.
Incident přichází v době zvýšeného napětí mezi Západem a Čínou, kdy evropské státy i NATO čelí rostoucím tlakům v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb i geopolitických výzev.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
