Česká vláda ve středu ostře obvinila Čínu ze státem podporovaného kybernetického útoku, při kterém byla napadena e-mailová komunikace ministerstva zahraničí. Podle vyšetřování českých bezpečnostních složek byla za útokem čínská hackerská skupina APT31, která je napojená na čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Útok, který začal v roce 2022 – v době, kdy Česká republika předsedala Radě EU – měl za následek prolomení nezabezpečených e-mailových účtů. Útočníci tak mohli sledovat komunikaci mezi českými ambasádami a evropskými institucemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil, že si ihned předvolá čínského velvyslance, kterému sdělí, že incident vážně poškodí vzájemné vztahy. „Dnešním krokem jsme odhalili Čínu, která se dlouhodobě snaží narušovat naši odolnost a demokracii,“ uvedl Lipavský. „Kybernetickými útoky, manipulací s informacemi a propagandou zasahuje do naší společnosti – a proti tomu se musíme bránit.“
Jde o první případ, kdy Česká republika oficiálně přisoudila kybernetický útok konkrétnímu státnímu aktérovi. Na vyšetřování spolupracovaly Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB). Výsledky šetření poskytly podle úřadů vysoký stupeň jistoty o viníkovi.
Hackerská skupina APT31 podle amerického ministerstva spravedlnosti sídlí ve městě Wu-chan a spadá pod čínské ministerstvo státní bezpečnosti. V minulosti byla obviněna z řady vysoce sledovaných útoků, včetně pokusů o proniknutí do e-mailových účtů lidí napojených na prezidentskou kampaň Joea Bidena v roce 2020. V roce 2024 kvůli jejím aktivitám Spojené státy a Spojené království uvalily sankce na několik jednotlivců spojených se skupinou.
Na zprávu z Prahy rychle reagovala i Evropská unie a Severoatlantická aliance.
„Evropská unie a její členské státy stojí v solidaritě s Českem ve věci škodlivé kybernetické kampaně, která byla vedena proti jeho ministerstvu zahraničí,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyzvala všechny státy, včetně Číny, aby se zdržely podobného chování a respektovaly mezinárodní právo a normy OSN, zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury.
NATO ve svém prohlášení varovalo před rostoucími kybernetickými hrozbami a označilo podobné aktivity za destabilizační. „Kybernetičtí aktéři se neustále snaží narušit Alianci. Jsme odhodláni odhalovat a čelit těmto hrozbám, včetně útoků na demokratické systémy a kritickou infrastrukturu. Budeme dále posilovat naši odolnost a schopnosti v oblasti obrany proti celému spektru kybernetických hrozeb,“ uvedlo ve středu velení aliance.
Incident přichází v době zvýšeného napětí mezi Západem a Čínou, kdy evropské státy i NATO čelí rostoucím tlakům v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb i geopolitických výzev.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
