Česká vláda ve středu ostře obvinila Čínu ze státem podporovaného kybernetického útoku, při kterém byla napadena e-mailová komunikace ministerstva zahraničí. Podle vyšetřování českých bezpečnostních složek byla za útokem čínská hackerská skupina APT31, která je napojená na čínské ministerstvo státní bezpečnosti.
Útok, který začal v roce 2022 – v době, kdy Česká republika předsedala Radě EU – měl za následek prolomení nezabezpečených e-mailových účtů. Útočníci tak mohli sledovat komunikaci mezi českými ambasádami a evropskými institucemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil, že si ihned předvolá čínského velvyslance, kterému sdělí, že incident vážně poškodí vzájemné vztahy. „Dnešním krokem jsme odhalili Čínu, která se dlouhodobě snaží narušovat naši odolnost a demokracii,“ uvedl Lipavský. „Kybernetickými útoky, manipulací s informacemi a propagandou zasahuje do naší společnosti – a proti tomu se musíme bránit.“
Jde o první případ, kdy Česká republika oficiálně přisoudila kybernetický útok konkrétnímu státnímu aktérovi. Na vyšetřování spolupracovaly Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB). Výsledky šetření poskytly podle úřadů vysoký stupeň jistoty o viníkovi.
Hackerská skupina APT31 podle amerického ministerstva spravedlnosti sídlí ve městě Wu-chan a spadá pod čínské ministerstvo státní bezpečnosti. V minulosti byla obviněna z řady vysoce sledovaných útoků, včetně pokusů o proniknutí do e-mailových účtů lidí napojených na prezidentskou kampaň Joea Bidena v roce 2020. V roce 2024 kvůli jejím aktivitám Spojené státy a Spojené království uvalily sankce na několik jednotlivců spojených se skupinou.
Na zprávu z Prahy rychle reagovala i Evropská unie a Severoatlantická aliance.
„Evropská unie a její členské státy stojí v solidaritě s Českem ve věci škodlivé kybernetické kampaně, která byla vedena proti jeho ministerstvu zahraničí,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyzvala všechny státy, včetně Číny, aby se zdržely podobného chování a respektovaly mezinárodní právo a normy OSN, zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury.
NATO ve svém prohlášení varovalo před rostoucími kybernetickými hrozbami a označilo podobné aktivity za destabilizační. „Kybernetičtí aktéři se neustále snaží narušit Alianci. Jsme odhodláni odhalovat a čelit těmto hrozbám, včetně útoků na demokratické systémy a kritickou infrastrukturu. Budeme dále posilovat naši odolnost a schopnosti v oblasti obrany proti celému spektru kybernetických hrozeb,“ uvedlo ve středu velení aliance.
Incident přichází v době zvýšeného napětí mezi Západem a Čínou, kdy evropské státy i NATO čelí rostoucím tlakům v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb i geopolitických výzev.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.
