Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Nová pravidla by mohla vstoupit v platnost již letos v létě. Návrh, o kterém mají v pátek jednat velvyslanci členských států EU, by postavil mimo zákon uvádění jakéhokoli systému umělé inteligence na evropský trh, který dokáže generovat neautorizovaná pornografická videa, obrázky nebo audiozáznamy. Europoslanci tento zákaz podpořili v rámci samostatných jednání již tuto středu.
Katalyzátorem pro toto rychlé jednání byl především nástroj Grok miliardáře Elona Muska. Odhaduje se, že během pouhých jedenácti dnů na přelomu roku vygeneroval tento chatbot až tři miliony sexuálních obrázků bez souhlasu zobrazených osob a přibližně 20 000 snímků zneužívajících děti. Přestože platforma X následně přijala opatření k omezení těchto funkcí, unijní orgány nyní prověřují, zda byla tato náprava dostatečná.
Původním záměrem Evropské komise přitom bylo snížit regulační zátěž pro firmy zabývající se umělou inteligencí. Poté, co se však ukázalo, jak snadno lze technologii zneužít k degradaci žen i dětí, změnily unijní instituce priority. Ochrana důstojnosti jednotlivce se stala důležitějším tématem než původně plánované odklady restrikcí pro vysoce rizikové systémy AI.
Klíčovou roli v prosazování zákazu sehrálo Španělsko, které patřilo k nejhlasitějším zastáncům přísné regulace. Naopak Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, s návrhem zpočátku váhal. Nakonec však kyperské předsednictví předložilo téměř finální text, který výslovně zakazuje systémy generující intimní partie nebo sexuálně explicitní aktivity identifikovatelných fyzických osob.
Evropský parlament k dohodě přidal důležitou poznámku – zákaz se nebude vztahovat na společnosti, které prokazatelně zavedly účinná bezpečnostní opatření zabraňující zneužití jejich nástrojů. Cílem tedy není zlikvidovat technologický pokrok jako takový, ale vynutit si odpovědnost vývojářů za to, k čemu jejich software slouží.
Poslankyně nizozemských Zelených Kim van Sparrentak k situaci uvedla, že to, co může být pro někoho vteřinovým vtipem, může oběti způsobit trvalé trauma. Podle zákonodárců je nejvyšší čas ukončit éru aplikací, které slouží k digitálnímu „svlékání“ lidí. Parlamentní výbory mají o finálním znění hlasovat 18. března, následovat bude schválení Radou.
Souběžně s tímto zákazem vyzval Parlament Evropskou komisi k vyšetření dalších možností ochrany jednotlivců před šířením manipulovaného obsahu. Diskuse se nyní rozšiřuje i na autorské právo a odpovědnost platforem za obsah, který jejich systémy vypustí do světa. Evropa tak dává jasně najevo, že hranice svobody technologií končí tam, kde začíná zásah do intimity a důstojnosti člověka.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.