Ve čtvrtek ráno zasáhla tři pražská obchodní centra mimořádná bezpečnostní opatření kvůli anonymní výhrůžce bombovým útokem. Policejní složky uzavřely nákupní centra na Chodově, Černém Mostě a na Náměstí Republiky, kde v Palladiu zasahují pyrotechnici. Informaci o možném uložení výbušniny dostala policie e-mailem ještě před otevřením center, a situace tak ochromila jejich ranní provoz.
Podle policejního mluvčího Jana Rybanského obdrželi kriminalisté v ranních hodinách anonymní zprávu, v níž podle webu Novinky neznámý pisatel hrozil spuštěním nástražného výbušného systému. Vzhledem k závažnosti sdělení byla ihned spuštěna bezpečnostní opatření, která zahrnovala nejen evakuaci osob, ale především důkladnou prohlídku všech tří objektů pyrotechniky.
Nejprve se policie zaměřila na centra na Černém Mostě a na Chodově, přičemž druhé zmíněné je největším nákupním centrem v České republice s více než třemi stovkami provozoven. V průběhu zásahu se však ukázalo, že do seznamu potenciálně ohrožených objektů patří i obchodní galerie Palladium na Náměstí Republiky, což dále rozšířilo rozsah policejního zásahu.
Na místě zasahovali nejen kriminalisté a pyrotechnici, ale i další složky integrovaného záchranného systému. Okolí všech tří objektů bylo uzavřeno a dovnitř nebyl nikdo vpuštěn. Policie na sociální síti X (dříve Twitter) krátce po 10. hodině dopolední potvrdila, že bezpečnostní prohlídky nadále pokračují.
Výhrůžný e-mail dorazil ještě před začátkem provozní doby, a tak se evakuace dotkla především zaměstnanců. I přesto museli opustit budovy a čekat na pokyn bezpečnostních složek. Návštěvníci, kteří přicházeli po otevření, nebyli do budov vpuštěni.
Podle svědků z Černého Mostu nebyla komunikace ze strany vedení obchodního centra vůči zaměstnancům zcela plynulá. Mnozí lidé uváděli, že informace o situaci přicházely se zpožděním a nebylo zcela jasné, jak dlouho bude objekt uzavřen. Vedení OC Černý Most nakonec rozhodlo, že centrum zůstane zavřené až do 14:30.
Policie mezitím analyzovala obsah výhrůžky a provedla důkladnou kontrolu prostor za pomoci speciálních pyrotechnických týmů. V tuto chvíli však stále není známo, zda byla v některém z objektů nalezena podezřelá látka nebo zařízení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.