Policie ve Spojených státech potvrdila, že po střelbě na univerzitě v Utahu, při které zahynul aktivista Charlie Kirk, není zadržen žádný podezřelý. Úřady tak reagovaly na předchozí rozporuplná prohlášení ze strany policie, FBI a dalších složek. Případ je i nadále aktivně vyšetřován, na objasnění incidentu spolupracuje utažské oddělení veřejné bezpečnosti s FBI a místními policejními odděleními.
Případ tak zůstává otevřený, přestože v souvislosti s ním byli po vraždě zadrženi a propuštěni dva lidé. Podle agentury Reuters utažské úřady prohlásily, že střelba byla s největší pravděpodobností cíleným útokem, který provedl střelec ze střechy nějaké budovy. Větší množství detailů však nebylo zveřejněno, protože by to mohlo narušit průběh vyšetřování.
Guvernér Utahu, Spencer Cox, v počátečním prohlášení uvedl, že policie vyslýchá osobu, která je pro ně z jistého hlediska zajímavá. Beau Mason, komisař utažského oddělení veřejné bezpečnosti, na tiskové konferenci prohlásil, že pachatel, který zřejmě vystřelil pouze jednu ránu, je stále na svobodě. Ředitel FBI Kash Patel na sociálních sítích potvrdil, že byla vyslýchána nejmenovaná osoba, která byla následně propuštěna. Zdůraznil, že vyšetřování stále pokračuje.
Násilná smrt Charlieho Kirka na univerzitě v Utahu se hluboce dotkla řady amerických politiků a veřejných osobností, kteří se sami stali oběťmi politicky motivovaného násilí. Někteří z nich se ke střelbě vyjádřili prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Jejich reakce ukazují, že bez ohledu na politické názory odsuzují násilí, které se stává součástí amerického politického života.
Nancy Pelosiová, bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů, jejíž manžel byl v roce 2022 vážně zraněn útočníkem v jejich kalifornském domě, označila útok na Kirka za "opovrženíhodný". Na sociální sítě napsala, že politické násilí v národě nemá místo.
Podobně se vyjádřila i bývalá demokratická zástupkyně Gabrielle Giffords, která v roce 2011 utrpěla vážné poranění mozku při střelbě, když se setkala se svými voliči. "Demokratické společnosti budou vždy mít politické neshody," napsala. "Ale nikdy nesmíme dovolit, aby se Amerika stala zemí, která řeší neshody násilím."
K události se vyjádřil i republikánský vůdce Sněmovny reprezentantů Steve Scalise, který byl postřelen během tréninku na charitativní baseballový zápas. Požádal, aby se lidé modlili za Charlieho Kirka a odsoudil "tento nesmyslný čin". O nutnosti odsoudit násilí a mluvit "s morální jasností" hovořil i guvernér Pensylvánie Josh Shapiro. Ten byl v dubnu evakuován se svou rodinou z guvernérova sídla, když do něj vnikl muž, založil oheň a způsobil značné škody.
Slovy, které odsuzují násilí, se přidala také guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová. Ta byla cílem neúspěšného únosu ze strany pravicových extremistů, kteří chtěli rozpoutat občanskou válku. Na sociálních sítích napsala, že by se lidé měli semknout a postavit se proti všem formám politického násilí.
Své pocity vyjádřil i ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který se vyjádřil o Kirkovi jako o "neúnavném a odvážném bojovníkovi za svobodu slova". Kennedyho otec, po kterém byl pojmenován, byl zavražděn v roce 1968. "Znovu kulka umlčela nejvýmluvnějšího hlasatele pravdy jedné éry," napsal na sociální sítě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.