Policie ve Spojených státech potvrdila, že po střelbě na univerzitě v Utahu, při které zahynul aktivista Charlie Kirk, není zadržen žádný podezřelý. Úřady tak reagovaly na předchozí rozporuplná prohlášení ze strany policie, FBI a dalších složek. Případ je i nadále aktivně vyšetřován, na objasnění incidentu spolupracuje utažské oddělení veřejné bezpečnosti s FBI a místními policejními odděleními.
Případ tak zůstává otevřený, přestože v souvislosti s ním byli po vraždě zadrženi a propuštěni dva lidé. Podle agentury Reuters utažské úřady prohlásily, že střelba byla s největší pravděpodobností cíleným útokem, který provedl střelec ze střechy nějaké budovy. Větší množství detailů však nebylo zveřejněno, protože by to mohlo narušit průběh vyšetřování.
Guvernér Utahu, Spencer Cox, v počátečním prohlášení uvedl, že policie vyslýchá osobu, která je pro ně z jistého hlediska zajímavá. Beau Mason, komisař utažského oddělení veřejné bezpečnosti, na tiskové konferenci prohlásil, že pachatel, který zřejmě vystřelil pouze jednu ránu, je stále na svobodě. Ředitel FBI Kash Patel na sociálních sítích potvrdil, že byla vyslýchána nejmenovaná osoba, která byla následně propuštěna. Zdůraznil, že vyšetřování stále pokračuje.
Násilná smrt Charlieho Kirka na univerzitě v Utahu se hluboce dotkla řady amerických politiků a veřejných osobností, kteří se sami stali oběťmi politicky motivovaného násilí. Někteří z nich se ke střelbě vyjádřili prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Jejich reakce ukazují, že bez ohledu na politické názory odsuzují násilí, které se stává součástí amerického politického života.
Nancy Pelosiová, bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů, jejíž manžel byl v roce 2022 vážně zraněn útočníkem v jejich kalifornském domě, označila útok na Kirka za "opovrženíhodný". Na sociální sítě napsala, že politické násilí v národě nemá místo.
Podobně se vyjádřila i bývalá demokratická zástupkyně Gabrielle Giffords, která v roce 2011 utrpěla vážné poranění mozku při střelbě, když se setkala se svými voliči. "Demokratické společnosti budou vždy mít politické neshody," napsala. "Ale nikdy nesmíme dovolit, aby se Amerika stala zemí, která řeší neshody násilím."
K události se vyjádřil i republikánský vůdce Sněmovny reprezentantů Steve Scalise, který byl postřelen během tréninku na charitativní baseballový zápas. Požádal, aby se lidé modlili za Charlieho Kirka a odsoudil "tento nesmyslný čin". O nutnosti odsoudit násilí a mluvit "s morální jasností" hovořil i guvernér Pensylvánie Josh Shapiro. Ten byl v dubnu evakuován se svou rodinou z guvernérova sídla, když do něj vnikl muž, založil oheň a způsobil značné škody.
Slovy, které odsuzují násilí, se přidala také guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová. Ta byla cílem neúspěšného únosu ze strany pravicových extremistů, kteří chtěli rozpoutat občanskou válku. Na sociálních sítích napsala, že by se lidé měli semknout a postavit se proti všem formám politického násilí.
Své pocity vyjádřil i ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který se vyjádřil o Kirkovi jako o "neúnavném a odvážném bojovníkovi za svobodu slova". Kennedyho otec, po kterém byl pojmenován, byl zavražděn v roce 1968. "Znovu kulka umlčela nejvýmluvnějšího hlasatele pravdy jedné éry," napsal na sociální sítě.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.