Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že ho nijak neznepokojuje skutečnost, že americký prezident Donald Trump zveřejnil obsah jejich soukromé komunikace. Naopak, podle něj bylo v pořádku, že Trump sdílel text zprávy, v níž Rutte ocenil jeho úsilí o větší finanční závazky evropských členů aliance.
Rutte zároveň zdůraznil, že je zcela přesvědčen o trvajícím a pevném závazku Spojených států k NATO a především k jeho základnímu principu – článku 5 o kolektivní obraně.
„To, co jsem prezidentu Trumpovi napsal, jsou prostá fakta. A že se to rozhodl zveřejnit? S tím naprosto nemám problém,“ řekl Rutte novinářům po svém příjezdu na summit NATO, který se koná v Haagu. Reagoval tak na otázky ohledně textové zprávy, kterou Trump vystavil na své sociální síti Truth Social, když mířil do Evropy na vrcholné jednání aliance.
V této zprávě Rutte Trumpovi vyjádřil uznání za jeho tlak na evropské členy NATO, aby výrazněji přispívali na společnou obranu. Napsal mimo jiné, že Trump dokázal něco, co se žádnému americkému prezidentovi za poslední desetiletí nepodařilo: přimět Evropu, aby výrazně zvýšila své výdaje na obranu. „Evropa zaplatí velkým způsobem, jak má – a to bude vaše vítězství,“ uvedl Rutte v textu, který Trump poté sdílel s veřejností.
Když se Rutteho novináři zeptali, zda není takové zveřejnění soukromé zprávy alespoň trochu trapné, generální tajemník NATO tuto myšlenku kategoricky odmítl. „Rozhodně ne. To, co ta zpráva obsahuje, je pravda,“ řekl.
Trump během letu do Evropy nevyjádřil jednoznačnou podporu klíčovému článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Na přímý dotaz ohledně své oddanosti tomuto článku odpověděl vyhýbavě: „Záleží na tom, jak to definujete.“ Tato slova vyvolala obavy mezi některými evropskými lídry, kteří si dobře pamatují Trumpovy předchozí pochybnosti o smyslu NATO.
Rutte ale tyto obavy rozptýlil. Uvedl, že podle něj je americký závazek k alianci naprosto jednoznačný. „Pro mě je naprosto jasné, že Spojené státy stojí pevně za NATO a plně se hlásí k článku 5,“ prohlásil. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že právě díky americkému tlaku se dnes očekává, že evropské země – včetně Kanady – oznámí další zvyšování výdajů na obranu, což podle něj naplní klíčovou ambici tohoto summitu.
Mark Rutte, který se funkce generálního tajemníka NATO ujal teprve nedávno, se v roli moderátora haagského summitu snaží udržet jednotu aliance v době, kdy se zvyšuje tlak ze strany Ruska i potřeba sladit pozice mezi členskými státy.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.