Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že ho nijak neznepokojuje skutečnost, že americký prezident Donald Trump zveřejnil obsah jejich soukromé komunikace. Naopak, podle něj bylo v pořádku, že Trump sdílel text zprávy, v níž Rutte ocenil jeho úsilí o větší finanční závazky evropských členů aliance.
Rutte zároveň zdůraznil, že je zcela přesvědčen o trvajícím a pevném závazku Spojených států k NATO a především k jeho základnímu principu – článku 5 o kolektivní obraně.
„To, co jsem prezidentu Trumpovi napsal, jsou prostá fakta. A že se to rozhodl zveřejnit? S tím naprosto nemám problém,“ řekl Rutte novinářům po svém příjezdu na summit NATO, který se koná v Haagu. Reagoval tak na otázky ohledně textové zprávy, kterou Trump vystavil na své sociální síti Truth Social, když mířil do Evropy na vrcholné jednání aliance.
V této zprávě Rutte Trumpovi vyjádřil uznání za jeho tlak na evropské členy NATO, aby výrazněji přispívali na společnou obranu. Napsal mimo jiné, že Trump dokázal něco, co se žádnému americkému prezidentovi za poslední desetiletí nepodařilo: přimět Evropu, aby výrazně zvýšila své výdaje na obranu. „Evropa zaplatí velkým způsobem, jak má – a to bude vaše vítězství,“ uvedl Rutte v textu, který Trump poté sdílel s veřejností.
Když se Rutteho novináři zeptali, zda není takové zveřejnění soukromé zprávy alespoň trochu trapné, generální tajemník NATO tuto myšlenku kategoricky odmítl. „Rozhodně ne. To, co ta zpráva obsahuje, je pravda,“ řekl.
Trump během letu do Evropy nevyjádřil jednoznačnou podporu klíčovému článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Na přímý dotaz ohledně své oddanosti tomuto článku odpověděl vyhýbavě: „Záleží na tom, jak to definujete.“ Tato slova vyvolala obavy mezi některými evropskými lídry, kteří si dobře pamatují Trumpovy předchozí pochybnosti o smyslu NATO.
Rutte ale tyto obavy rozptýlil. Uvedl, že podle něj je americký závazek k alianci naprosto jednoznačný. „Pro mě je naprosto jasné, že Spojené státy stojí pevně za NATO a plně se hlásí k článku 5,“ prohlásil. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že právě díky americkému tlaku se dnes očekává, že evropské země – včetně Kanady – oznámí další zvyšování výdajů na obranu, což podle něj naplní klíčovou ambici tohoto summitu.
Mark Rutte, který se funkce generálního tajemníka NATO ujal teprve nedávno, se v roli moderátora haagského summitu snaží udržet jednotu aliance v době, kdy se zvyšuje tlak ze strany Ruska i potřeba sladit pozice mezi členskými státy.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.