Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že ho nijak neznepokojuje skutečnost, že americký prezident Donald Trump zveřejnil obsah jejich soukromé komunikace. Naopak, podle něj bylo v pořádku, že Trump sdílel text zprávy, v níž Rutte ocenil jeho úsilí o větší finanční závazky evropských členů aliance.
Rutte zároveň zdůraznil, že je zcela přesvědčen o trvajícím a pevném závazku Spojených států k NATO a především k jeho základnímu principu – článku 5 o kolektivní obraně.
„To, co jsem prezidentu Trumpovi napsal, jsou prostá fakta. A že se to rozhodl zveřejnit? S tím naprosto nemám problém,“ řekl Rutte novinářům po svém příjezdu na summit NATO, který se koná v Haagu. Reagoval tak na otázky ohledně textové zprávy, kterou Trump vystavil na své sociální síti Truth Social, když mířil do Evropy na vrcholné jednání aliance.
V této zprávě Rutte Trumpovi vyjádřil uznání za jeho tlak na evropské členy NATO, aby výrazněji přispívali na společnou obranu. Napsal mimo jiné, že Trump dokázal něco, co se žádnému americkému prezidentovi za poslední desetiletí nepodařilo: přimět Evropu, aby výrazně zvýšila své výdaje na obranu. „Evropa zaplatí velkým způsobem, jak má – a to bude vaše vítězství,“ uvedl Rutte v textu, který Trump poté sdílel s veřejností.
Když se Rutteho novináři zeptali, zda není takové zveřejnění soukromé zprávy alespoň trochu trapné, generální tajemník NATO tuto myšlenku kategoricky odmítl. „Rozhodně ne. To, co ta zpráva obsahuje, je pravda,“ řekl.
Trump během letu do Evropy nevyjádřil jednoznačnou podporu klíčovému článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Na přímý dotaz ohledně své oddanosti tomuto článku odpověděl vyhýbavě: „Záleží na tom, jak to definujete.“ Tato slova vyvolala obavy mezi některými evropskými lídry, kteří si dobře pamatují Trumpovy předchozí pochybnosti o smyslu NATO.
Rutte ale tyto obavy rozptýlil. Uvedl, že podle něj je americký závazek k alianci naprosto jednoznačný. „Pro mě je naprosto jasné, že Spojené státy stojí pevně za NATO a plně se hlásí k článku 5,“ prohlásil. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že právě díky americkému tlaku se dnes očekává, že evropské země – včetně Kanady – oznámí další zvyšování výdajů na obranu, což podle něj naplní klíčovou ambici tohoto summitu.
Mark Rutte, který se funkce generálního tajemníka NATO ujal teprve nedávno, se v roli moderátora haagského summitu snaží udržet jednotu aliance v době, kdy se zvyšuje tlak ze strany Ruska i potřeba sladit pozice mezi členskými státy.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.