Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že ho nijak neznepokojuje skutečnost, že americký prezident Donald Trump zveřejnil obsah jejich soukromé komunikace. Naopak, podle něj bylo v pořádku, že Trump sdílel text zprávy, v níž Rutte ocenil jeho úsilí o větší finanční závazky evropských členů aliance.
Rutte zároveň zdůraznil, že je zcela přesvědčen o trvajícím a pevném závazku Spojených států k NATO a především k jeho základnímu principu – článku 5 o kolektivní obraně.
„To, co jsem prezidentu Trumpovi napsal, jsou prostá fakta. A že se to rozhodl zveřejnit? S tím naprosto nemám problém,“ řekl Rutte novinářům po svém příjezdu na summit NATO, který se koná v Haagu. Reagoval tak na otázky ohledně textové zprávy, kterou Trump vystavil na své sociální síti Truth Social, když mířil do Evropy na vrcholné jednání aliance.
V této zprávě Rutte Trumpovi vyjádřil uznání za jeho tlak na evropské členy NATO, aby výrazněji přispívali na společnou obranu. Napsal mimo jiné, že Trump dokázal něco, co se žádnému americkému prezidentovi za poslední desetiletí nepodařilo: přimět Evropu, aby výrazně zvýšila své výdaje na obranu. „Evropa zaplatí velkým způsobem, jak má – a to bude vaše vítězství,“ uvedl Rutte v textu, který Trump poté sdílel s veřejností.
Když se Rutteho novináři zeptali, zda není takové zveřejnění soukromé zprávy alespoň trochu trapné, generální tajemník NATO tuto myšlenku kategoricky odmítl. „Rozhodně ne. To, co ta zpráva obsahuje, je pravda,“ řekl.
Trump během letu do Evropy nevyjádřil jednoznačnou podporu klíčovému článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Na přímý dotaz ohledně své oddanosti tomuto článku odpověděl vyhýbavě: „Záleží na tom, jak to definujete.“ Tato slova vyvolala obavy mezi některými evropskými lídry, kteří si dobře pamatují Trumpovy předchozí pochybnosti o smyslu NATO.
Rutte ale tyto obavy rozptýlil. Uvedl, že podle něj je americký závazek k alianci naprosto jednoznačný. „Pro mě je naprosto jasné, že Spojené státy stojí pevně za NATO a plně se hlásí k článku 5,“ prohlásil. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že právě díky americkému tlaku se dnes očekává, že evropské země – včetně Kanady – oznámí další zvyšování výdajů na obranu, což podle něj naplní klíčovou ambici tohoto summitu.
Mark Rutte, který se funkce generálního tajemníka NATO ujal teprve nedávno, se v roli moderátora haagského summitu snaží udržet jednotu aliance v době, kdy se zvyšuje tlak ze strany Ruska i potřeba sladit pozice mezi členskými státy.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.