Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přes humanitární katastrofu v Gaze až po nedávný americký vojenský zásah ve Venezuele se stále častěji ozývají hlasy zpochybňující samotnou existenci OSN. Mnozí se ptají, zda má tato organizace budoucnost, když nedokáže plnit svůj základní slib – udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Rada bezpečnosti, která jako jediná může v souladu s Chartou OSN posvětit použití síly. Pravidla jsou jasná: vojenská akce je legální pouze tehdy, pokud ji Rada schválí, nebo pokud jde o bezprostřední sebeobranu. Problémem je však složení Rady, kde pět stálých členů disponuje právem veta. Tento mechanismus byl původně navržen tak, aby velmoci udržoval v rovnováze, ale v praxi jim umožňuje stát nad zákonem a blokovat jakoukoli akci proti vlastním zájmům.
V posledních letech jsme svědky toho, jak Rusko a Spojené státy využívají právo veta způsobem, který Radu bezpečnosti zcela paralyzuje. Sebestředné využívání této moci sice vyvolává politický odpor, ale z právního hlediska není zakázáno. Charta OSN totiž neobsahuje žádné vymahatelné limity pro veto a neexistuje ani žádný orgán, který by rozhodnutí Rady mohl soudně přezkoumat. Tato konstrukční vada dělá z reformy veta v podstatě nesplnitelný úkol, protože jakoukoli změnu pravidel mohou stálí členové opět vetovat.
Navzdory této paralýze by bylo chybou vnímat OSN jako zcela prázdnou instituci. Zatímco se diplomaté v New Yorku přou o rezoluce, tisíce pracovníků OSN v terénu denně zachraňují životy. Sekretariát podporuje mírové mise, Rada pro lidská práva monitoruje porušování svobod a další agentury koordinují humanitární pomoc tam, kde ji nikdo jiný poskytnout nedokáže. Tyto funkce sice nezávisí přímo na rozhodnutích Rady bezpečnosti, ale bez celkové infrastruktury OSN by nemohly existovat.
Podle expertů tedy stojíme před nepříjemnou pravdou, že v současné době máme pouze dvě možnosti: buď zachovat tento hluboce nedokonalý globální systém, nebo nemít vůbec žádný. Budoucnost OSN možná nespočívá v revoluční reformě, ale v prosté vytrvalosti a snaze udržet v chodu to, co stále funguje. Podporujeme ji nikoliv proto, že by pracovala bezchybně, ale proto, že její úplná ztráta by pro svět znamenala mnohem horší scénář. I přes pokrytectví velmocí totiž OSN stále vykonává množství přehlíženého dobra, které si zaslouží ochranu.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.