Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přes humanitární katastrofu v Gaze až po nedávný americký vojenský zásah ve Venezuele se stále častěji ozývají hlasy zpochybňující samotnou existenci OSN. Mnozí se ptají, zda má tato organizace budoucnost, když nedokáže plnit svůj základní slib – udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Rada bezpečnosti, která jako jediná může v souladu s Chartou OSN posvětit použití síly. Pravidla jsou jasná: vojenská akce je legální pouze tehdy, pokud ji Rada schválí, nebo pokud jde o bezprostřední sebeobranu. Problémem je však složení Rady, kde pět stálých členů disponuje právem veta. Tento mechanismus byl původně navržen tak, aby velmoci udržoval v rovnováze, ale v praxi jim umožňuje stát nad zákonem a blokovat jakoukoli akci proti vlastním zájmům.
V posledních letech jsme svědky toho, jak Rusko a Spojené státy využívají právo veta způsobem, který Radu bezpečnosti zcela paralyzuje. Sebestředné využívání této moci sice vyvolává politický odpor, ale z právního hlediska není zakázáno. Charta OSN totiž neobsahuje žádné vymahatelné limity pro veto a neexistuje ani žádný orgán, který by rozhodnutí Rady mohl soudně přezkoumat. Tato konstrukční vada dělá z reformy veta v podstatě nesplnitelný úkol, protože jakoukoli změnu pravidel mohou stálí členové opět vetovat.
Navzdory této paralýze by bylo chybou vnímat OSN jako zcela prázdnou instituci. Zatímco se diplomaté v New Yorku přou o rezoluce, tisíce pracovníků OSN v terénu denně zachraňují životy. Sekretariát podporuje mírové mise, Rada pro lidská práva monitoruje porušování svobod a další agentury koordinují humanitární pomoc tam, kde ji nikdo jiný poskytnout nedokáže. Tyto funkce sice nezávisí přímo na rozhodnutích Rady bezpečnosti, ale bez celkové infrastruktury OSN by nemohly existovat.
Podle expertů tedy stojíme před nepříjemnou pravdou, že v současné době máme pouze dvě možnosti: buď zachovat tento hluboce nedokonalý globální systém, nebo nemít vůbec žádný. Budoucnost OSN možná nespočívá v revoluční reformě, ale v prosté vytrvalosti a snaze udržet v chodu to, co stále funguje. Podporujeme ji nikoliv proto, že by pracovala bezchybně, ale proto, že její úplná ztráta by pro svět znamenala mnohem horší scénář. I přes pokrytectví velmocí totiž OSN stále vykonává množství přehlíženého dobra, které si zaslouží ochranu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.