Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přes humanitární katastrofu v Gaze až po nedávný americký vojenský zásah ve Venezuele se stále častěji ozývají hlasy zpochybňující samotnou existenci OSN. Mnozí se ptají, zda má tato organizace budoucnost, když nedokáže plnit svůj základní slib – udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Rada bezpečnosti, která jako jediná může v souladu s Chartou OSN posvětit použití síly. Pravidla jsou jasná: vojenská akce je legální pouze tehdy, pokud ji Rada schválí, nebo pokud jde o bezprostřední sebeobranu. Problémem je však složení Rady, kde pět stálých členů disponuje právem veta. Tento mechanismus byl původně navržen tak, aby velmoci udržoval v rovnováze, ale v praxi jim umožňuje stát nad zákonem a blokovat jakoukoli akci proti vlastním zájmům.
V posledních letech jsme svědky toho, jak Rusko a Spojené státy využívají právo veta způsobem, který Radu bezpečnosti zcela paralyzuje. Sebestředné využívání této moci sice vyvolává politický odpor, ale z právního hlediska není zakázáno. Charta OSN totiž neobsahuje žádné vymahatelné limity pro veto a neexistuje ani žádný orgán, který by rozhodnutí Rady mohl soudně přezkoumat. Tato konstrukční vada dělá z reformy veta v podstatě nesplnitelný úkol, protože jakoukoli změnu pravidel mohou stálí členové opět vetovat.
Navzdory této paralýze by bylo chybou vnímat OSN jako zcela prázdnou instituci. Zatímco se diplomaté v New Yorku přou o rezoluce, tisíce pracovníků OSN v terénu denně zachraňují životy. Sekretariát podporuje mírové mise, Rada pro lidská práva monitoruje porušování svobod a další agentury koordinují humanitární pomoc tam, kde ji nikdo jiný poskytnout nedokáže. Tyto funkce sice nezávisí přímo na rozhodnutích Rady bezpečnosti, ale bez celkové infrastruktury OSN by nemohly existovat.
Podle expertů tedy stojíme před nepříjemnou pravdou, že v současné době máme pouze dvě možnosti: buď zachovat tento hluboce nedokonalý globální systém, nebo nemít vůbec žádný. Budoucnost OSN možná nespočívá v revoluční reformě, ale v prosté vytrvalosti a snaze udržet v chodu to, co stále funguje. Podporujeme ji nikoliv proto, že by pracovala bezchybně, ale proto, že její úplná ztráta by pro svět znamenala mnohem horší scénář. I přes pokrytectví velmocí totiž OSN stále vykonává množství přehlíženého dobra, které si zaslouží ochranu.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.