Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přes humanitární katastrofu v Gaze až po nedávný americký vojenský zásah ve Venezuele se stále častěji ozývají hlasy zpochybňující samotnou existenci OSN. Mnozí se ptají, zda má tato organizace budoucnost, když nedokáže plnit svůj základní slib – udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Rada bezpečnosti, která jako jediná může v souladu s Chartou OSN posvětit použití síly. Pravidla jsou jasná: vojenská akce je legální pouze tehdy, pokud ji Rada schválí, nebo pokud jde o bezprostřední sebeobranu. Problémem je však složení Rady, kde pět stálých členů disponuje právem veta. Tento mechanismus byl původně navržen tak, aby velmoci udržoval v rovnováze, ale v praxi jim umožňuje stát nad zákonem a blokovat jakoukoli akci proti vlastním zájmům.
V posledních letech jsme svědky toho, jak Rusko a Spojené státy využívají právo veta způsobem, který Radu bezpečnosti zcela paralyzuje. Sebestředné využívání této moci sice vyvolává politický odpor, ale z právního hlediska není zakázáno. Charta OSN totiž neobsahuje žádné vymahatelné limity pro veto a neexistuje ani žádný orgán, který by rozhodnutí Rady mohl soudně přezkoumat. Tato konstrukční vada dělá z reformy veta v podstatě nesplnitelný úkol, protože jakoukoli změnu pravidel mohou stálí členové opět vetovat.
Navzdory této paralýze by bylo chybou vnímat OSN jako zcela prázdnou instituci. Zatímco se diplomaté v New Yorku přou o rezoluce, tisíce pracovníků OSN v terénu denně zachraňují životy. Sekretariát podporuje mírové mise, Rada pro lidská práva monitoruje porušování svobod a další agentury koordinují humanitární pomoc tam, kde ji nikdo jiný poskytnout nedokáže. Tyto funkce sice nezávisí přímo na rozhodnutích Rady bezpečnosti, ale bez celkové infrastruktury OSN by nemohly existovat.
Podle expertů tedy stojíme před nepříjemnou pravdou, že v současné době máme pouze dvě možnosti: buď zachovat tento hluboce nedokonalý globální systém, nebo nemít vůbec žádný. Budoucnost OSN možná nespočívá v revoluční reformě, ale v prosté vytrvalosti a snaze udržet v chodu to, co stále funguje. Podporujeme ji nikoliv proto, že by pracovala bezchybně, ale proto, že její úplná ztráta by pro svět znamenala mnohem horší scénář. I přes pokrytectví velmocí totiž OSN stále vykonává množství přehlíženého dobra, které si zaslouží ochranu.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.