Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přes humanitární katastrofu v Gaze až po nedávný americký vojenský zásah ve Venezuele se stále častěji ozývají hlasy zpochybňující samotnou existenci OSN. Mnozí se ptají, zda má tato organizace budoucnost, když nedokáže plnit svůj základní slib – udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Rada bezpečnosti, která jako jediná může v souladu s Chartou OSN posvětit použití síly. Pravidla jsou jasná: vojenská akce je legální pouze tehdy, pokud ji Rada schválí, nebo pokud jde o bezprostřední sebeobranu. Problémem je však složení Rady, kde pět stálých členů disponuje právem veta. Tento mechanismus byl původně navržen tak, aby velmoci udržoval v rovnováze, ale v praxi jim umožňuje stát nad zákonem a blokovat jakoukoli akci proti vlastním zájmům.
V posledních letech jsme svědky toho, jak Rusko a Spojené státy využívají právo veta způsobem, který Radu bezpečnosti zcela paralyzuje. Sebestředné využívání této moci sice vyvolává politický odpor, ale z právního hlediska není zakázáno. Charta OSN totiž neobsahuje žádné vymahatelné limity pro veto a neexistuje ani žádný orgán, který by rozhodnutí Rady mohl soudně přezkoumat. Tato konstrukční vada dělá z reformy veta v podstatě nesplnitelný úkol, protože jakoukoli změnu pravidel mohou stálí členové opět vetovat.
Navzdory této paralýze by bylo chybou vnímat OSN jako zcela prázdnou instituci. Zatímco se diplomaté v New Yorku přou o rezoluce, tisíce pracovníků OSN v terénu denně zachraňují životy. Sekretariát podporuje mírové mise, Rada pro lidská práva monitoruje porušování svobod a další agentury koordinují humanitární pomoc tam, kde ji nikdo jiný poskytnout nedokáže. Tyto funkce sice nezávisí přímo na rozhodnutích Rady bezpečnosti, ale bez celkové infrastruktury OSN by nemohly existovat.
Podle expertů tedy stojíme před nepříjemnou pravdou, že v současné době máme pouze dvě možnosti: buď zachovat tento hluboce nedokonalý globální systém, nebo nemít vůbec žádný. Budoucnost OSN možná nespočívá v revoluční reformě, ale v prosté vytrvalosti a snaze udržet v chodu to, co stále funguje. Podporujeme ji nikoliv proto, že by pracovala bezchybně, ale proto, že její úplná ztráta by pro svět znamenala mnohem horší scénář. I přes pokrytectví velmocí totiž OSN stále vykonává množství přehlíženého dobra, které si zaslouží ochranu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.
ZOO Liberec o víkendu oznámila velmi smutnou zprávu. Přišla o oblíbeného lachtana Huga, který uhynul. Podle prvotních informací pozřel hlavu panenky, která v jeho výběhu neměla co dělat.
V pátek 28. srpna se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.
Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický.