Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Odklon od ruského plynu, jehož podíl na unijní poptávce klesl z 39 % v roce 2021 na pouhých 12 % v roce 2023, sice zvýšil energetickou bezpečnost, ale zároveň vystavil Evropu extrémní cenové volatilitě globálních trhů. Zatímco dřívější krize byla spojena s rizikem fyzického přerušení toků z jednoho zdroje, současný systém postavený na LNG reaguje citlivě na jakýkoli globální otřes. Ceny na virtuálním uzlu TTF se nyní pohybují kolem 60 €/MWh, což je více než dvojnásobek úrovně před krizí.
Evropská komise ve svých aktualizovaných pokynech po březnových událostech na Blízkém východě přiznává, že efektivní uzavření Hormuzského průlivu vytvořilo na světovém trhu s LNG značné napětí. I když skrze tento průliv proudí méně než 10 % celkových dodávek do EU, cena reaguje nepřiměřeně silně. To ukazuje, že v globálním tržním prostředí mohou i relativně malé výpadky způsobit obrovské cenové skoky, přestože celkový objem plynu v systému zůstává dostatečný.
Načasování nynějšího narušení trhu je pro Evropu obzvláště nevýhodné. Unie právě vstupuje do sezóny plnění zásobníků, které jsou momentálně na pětiletých minimech. Členské státy mají navíc povinnost dosáhnout před zimou 90% kapacity, což zvyšuje poptávku po okamžitých dodávkách (spotových nákladech) a posiluje vyjednávací pozici globálních dodavatelů. Tento tlak na plnění zásobníků pak dále šroubuje ceny nahoru.
V této situaci se Evropská unie stává stále závislejší na dodávkách ze Spojených států. Nedávné schválení obchodní dohody Turnberry s USA, v jejímž rámci se EU zavázala nakoupit do roku 2028 energii v hodnotě 750 miliard dolarů, ukazuje slabou vyjednávací pozici Bruselu. Spojené státy navíc využívají své dominance k tlaku na zmírnění evropských ekologických regulací, například v oblasti emisí metanu, s argumentem, že přísná pravidla poškozují jejich exportní konkurenceschopnost.
Vymizení závislosti na jediném dominantním dodavateli z Východu tedy neznamenalo konec zranitelnosti evropského energetického systému, pouze změnilo její podobu. Místo strachu z prázdných trubek nyní Evropa bojuje s tržními spekulacemi a vysokými cenami, které přímo ohrožují konkurenceschopnost jejího průmyslu a zvyšují inflaci.
Aktuální krize na Blízkém východě tak pouze potvrzuje naléhavost původních cílů plánu REPowerEU. Jedinou cestou ke skutečné nezávislosti a stabilitě cen zůstává podle expertů urychlený přechod na lokální obnovitelné zdroje energie. Čistá energie vyráběná přímo v Evropě je totiž jedinou ochranou před šoky, které do evropských peněženek přenáší nestabilní globální trh s plynem.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
