Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Odklon od ruského plynu, jehož podíl na unijní poptávce klesl z 39 % v roce 2021 na pouhých 12 % v roce 2023, sice zvýšil energetickou bezpečnost, ale zároveň vystavil Evropu extrémní cenové volatilitě globálních trhů. Zatímco dřívější krize byla spojena s rizikem fyzického přerušení toků z jednoho zdroje, současný systém postavený na LNG reaguje citlivě na jakýkoli globální otřes. Ceny na virtuálním uzlu TTF se nyní pohybují kolem 60 €/MWh, což je více než dvojnásobek úrovně před krizí.
Evropská komise ve svých aktualizovaných pokynech po březnových událostech na Blízkém východě přiznává, že efektivní uzavření Hormuzského průlivu vytvořilo na světovém trhu s LNG značné napětí. I když skrze tento průliv proudí méně než 10 % celkových dodávek do EU, cena reaguje nepřiměřeně silně. To ukazuje, že v globálním tržním prostředí mohou i relativně malé výpadky způsobit obrovské cenové skoky, přestože celkový objem plynu v systému zůstává dostatečný.
Načasování nynějšího narušení trhu je pro Evropu obzvláště nevýhodné. Unie právě vstupuje do sezóny plnění zásobníků, které jsou momentálně na pětiletých minimech. Členské státy mají navíc povinnost dosáhnout před zimou 90% kapacity, což zvyšuje poptávku po okamžitých dodávkách (spotových nákladech) a posiluje vyjednávací pozici globálních dodavatelů. Tento tlak na plnění zásobníků pak dále šroubuje ceny nahoru.
V této situaci se Evropská unie stává stále závislejší na dodávkách ze Spojených států. Nedávné schválení obchodní dohody Turnberry s USA, v jejímž rámci se EU zavázala nakoupit do roku 2028 energii v hodnotě 750 miliard dolarů, ukazuje slabou vyjednávací pozici Bruselu. Spojené státy navíc využívají své dominance k tlaku na zmírnění evropských ekologických regulací, například v oblasti emisí metanu, s argumentem, že přísná pravidla poškozují jejich exportní konkurenceschopnost.
Vymizení závislosti na jediném dominantním dodavateli z Východu tedy neznamenalo konec zranitelnosti evropského energetického systému, pouze změnilo její podobu. Místo strachu z prázdných trubek nyní Evropa bojuje s tržními spekulacemi a vysokými cenami, které přímo ohrožují konkurenceschopnost jejího průmyslu a zvyšují inflaci.
Aktuální krize na Blízkém východě tak pouze potvrzuje naléhavost původních cílů plánu REPowerEU. Jedinou cestou ke skutečné nezávislosti a stabilitě cen zůstává podle expertů urychlený přechod na lokální obnovitelné zdroje energie. Čistá energie vyráběná přímo v Evropě je totiž jedinou ochranou před šoky, které do evropských peněženek přenáší nestabilní globální trh s plynem.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.