Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Odklon od ruského plynu, jehož podíl na unijní poptávce klesl z 39 % v roce 2021 na pouhých 12 % v roce 2023, sice zvýšil energetickou bezpečnost, ale zároveň vystavil Evropu extrémní cenové volatilitě globálních trhů. Zatímco dřívější krize byla spojena s rizikem fyzického přerušení toků z jednoho zdroje, současný systém postavený na LNG reaguje citlivě na jakýkoli globální otřes. Ceny na virtuálním uzlu TTF se nyní pohybují kolem 60 €/MWh, což je více než dvojnásobek úrovně před krizí.
Evropská komise ve svých aktualizovaných pokynech po březnových událostech na Blízkém východě přiznává, že efektivní uzavření Hormuzského průlivu vytvořilo na světovém trhu s LNG značné napětí. I když skrze tento průliv proudí méně než 10 % celkových dodávek do EU, cena reaguje nepřiměřeně silně. To ukazuje, že v globálním tržním prostředí mohou i relativně malé výpadky způsobit obrovské cenové skoky, přestože celkový objem plynu v systému zůstává dostatečný.
Načasování nynějšího narušení trhu je pro Evropu obzvláště nevýhodné. Unie právě vstupuje do sezóny plnění zásobníků, které jsou momentálně na pětiletých minimech. Členské státy mají navíc povinnost dosáhnout před zimou 90% kapacity, což zvyšuje poptávku po okamžitých dodávkách (spotových nákladech) a posiluje vyjednávací pozici globálních dodavatelů. Tento tlak na plnění zásobníků pak dále šroubuje ceny nahoru.
V této situaci se Evropská unie stává stále závislejší na dodávkách ze Spojených států. Nedávné schválení obchodní dohody Turnberry s USA, v jejímž rámci se EU zavázala nakoupit do roku 2028 energii v hodnotě 750 miliard dolarů, ukazuje slabou vyjednávací pozici Bruselu. Spojené státy navíc využívají své dominance k tlaku na zmírnění evropských ekologických regulací, například v oblasti emisí metanu, s argumentem, že přísná pravidla poškozují jejich exportní konkurenceschopnost.
Vymizení závislosti na jediném dominantním dodavateli z Východu tedy neznamenalo konec zranitelnosti evropského energetického systému, pouze změnilo její podobu. Místo strachu z prázdných trubek nyní Evropa bojuje s tržními spekulacemi a vysokými cenami, které přímo ohrožují konkurenceschopnost jejího průmyslu a zvyšují inflaci.
Aktuální krize na Blízkém východě tak pouze potvrzuje naléhavost původních cílů plánu REPowerEU. Jedinou cestou ke skutečné nezávislosti a stabilitě cen zůstává podle expertů urychlený přechod na lokální obnovitelné zdroje energie. Čistá energie vyráběná přímo v Evropě je totiž jedinou ochranou před šoky, které do evropských peněženek přenáší nestabilní globální trh s plynem.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.