Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Odklon od ruského plynu, jehož podíl na unijní poptávce klesl z 39 % v roce 2021 na pouhých 12 % v roce 2023, sice zvýšil energetickou bezpečnost, ale zároveň vystavil Evropu extrémní cenové volatilitě globálních trhů. Zatímco dřívější krize byla spojena s rizikem fyzického přerušení toků z jednoho zdroje, současný systém postavený na LNG reaguje citlivě na jakýkoli globální otřes. Ceny na virtuálním uzlu TTF se nyní pohybují kolem 60 €/MWh, což je více než dvojnásobek úrovně před krizí.
Evropská komise ve svých aktualizovaných pokynech po březnových událostech na Blízkém východě přiznává, že efektivní uzavření Hormuzského průlivu vytvořilo na světovém trhu s LNG značné napětí. I když skrze tento průliv proudí méně než 10 % celkových dodávek do EU, cena reaguje nepřiměřeně silně. To ukazuje, že v globálním tržním prostředí mohou i relativně malé výpadky způsobit obrovské cenové skoky, přestože celkový objem plynu v systému zůstává dostatečný.
Načasování nynějšího narušení trhu je pro Evropu obzvláště nevýhodné. Unie právě vstupuje do sezóny plnění zásobníků, které jsou momentálně na pětiletých minimech. Členské státy mají navíc povinnost dosáhnout před zimou 90% kapacity, což zvyšuje poptávku po okamžitých dodávkách (spotových nákladech) a posiluje vyjednávací pozici globálních dodavatelů. Tento tlak na plnění zásobníků pak dále šroubuje ceny nahoru.
V této situaci se Evropská unie stává stále závislejší na dodávkách ze Spojených států. Nedávné schválení obchodní dohody Turnberry s USA, v jejímž rámci se EU zavázala nakoupit do roku 2028 energii v hodnotě 750 miliard dolarů, ukazuje slabou vyjednávací pozici Bruselu. Spojené státy navíc využívají své dominance k tlaku na zmírnění evropských ekologických regulací, například v oblasti emisí metanu, s argumentem, že přísná pravidla poškozují jejich exportní konkurenceschopnost.
Vymizení závislosti na jediném dominantním dodavateli z Východu tedy neznamenalo konec zranitelnosti evropského energetického systému, pouze změnilo její podobu. Místo strachu z prázdných trubek nyní Evropa bojuje s tržními spekulacemi a vysokými cenami, které přímo ohrožují konkurenceschopnost jejího průmyslu a zvyšují inflaci.
Aktuální krize na Blízkém východě tak pouze potvrzuje naléhavost původních cílů plánu REPowerEU. Jedinou cestou ke skutečné nezávislosti a stabilitě cen zůstává podle expertů urychlený přechod na lokální obnovitelné zdroje energie. Čistá energie vyráběná přímo v Evropě je totiž jedinou ochranou před šoky, které do evropských peněženek přenáší nestabilní globální trh s plynem.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně navrhl Rusku vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření je Ukrajina připravena na ruské útoky neodpovídat stejnou mincí, pokud Moskva s těmito údery přestane jako první. Tento návrh byl ruské straně oficiálně předán prostřednictvím amerických diplomatů jako součást snahy o deeskalaci v oblasti kritických sítí.
Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.