Podle Petrose Michopulose, spoluautora podcastu Kecy a politika, je stále možná situace, kdy vládní koalice volby vyhraje, ačkoliv předvolební průzkumy tomu nenapovídají. Přesto se domnívá, že hlavní otázkou je, zda vládní strany vůbec touží po vítězství. "Zabývají se tématy, která neodpovídají potřebám jejich voličů," tvrdí Michopulos, který vládní koalici vnímá jako apatickou.
Volební vítězství koalice Spolu, v jejímž čele stojí Petr Fiala, se podle politického glosátora Petrose Michopulose začíná jevit jako protimluv. „Nemyslím si, že bychom našli mezi voliči ODS nebo koalice Spolu mnoho lidí, kteří by si dnes mysleli, že Petr Fiala vyzařuje auru vítěze,“ říká Michopulos v podcastu Spotlight na Aktuálně.cz a naznačuje, že současný stav strany není ideální.
Podle něj se v posledních měsících setkal pouze s voliči a členy ODS, kteří nemají pocit, že strana směřuje správným směrem. „Nevím, jestli by ti lidé byli ochotni podílet se na nějaké personální změně ve vedení strany,“ poznamenává, a dodává, že z jeho zkušenosti je spíše opačný pocit – strana je paralyzována.
Michopulos se domnívá, že občanští demokraté si sice uvědomují, že jejich voliči jsou nespokojení, ale zároveň mají pocit, že změna lídra, tedy Petr Fiala, by byla problematická. „Nahradit Petra Fialu zkrátka nemůžou,“ tvrdí Michopulos, který má ale za to, že jakákoli změna ve vedení strany by znamenala kvalitativní pokrok. „Nemůžete jít do střetu s Andrejem Babišem, když máte lídra, kterého nemají rádi ani vaši voliči,“ říká, čímž zdůrazňuje důležitost personálních změn pro obnovu důvěry.
V dalším průběhu rozhovoru Michopulos mluví o možných scénářích, které by mohly vést k obratům pro vládní strany, a jaký dopad by měly personální změny na vnímání vlády. Podle něj by lepší komunikace vlády mohla výrazně zlepšit její pověst. Zaměřuje se také na vládní kabinet a jeho chyby, které vnímá jako zásadní pro budoucnost, a uvádí, že i když komunikace může mít pozitivní vliv, některé problémy přetrvají.
Pokud jde o opozici, Michopulos se domnívá, že opoziční strany pod vedením Andreje Babiše se nebudou zdržovat se slabými útoky. Naopak, podle něj půjde opozice na vládu tvrdě a využije každý politický prostor, aby oslabovala její pozici.
V závěru rozhovoru se Michopulos zamýšlí nad otázkou, zda by bylo smysluplné hledat s opozicí společnou řeč v oblasti obrany a zahraniční politiky. K tomu poznamenává, že schůzka lídrů mezi Fialou a Babišem byla dobře načasovaná a Babiš se do politické pasti, kterou na něj vláda nachystala, nechytil.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
