Podle Petrose Michopulose, spoluautora podcastu Kecy a politika, je stále možná situace, kdy vládní koalice volby vyhraje, ačkoliv předvolební průzkumy tomu nenapovídají. Přesto se domnívá, že hlavní otázkou je, zda vládní strany vůbec touží po vítězství. "Zabývají se tématy, která neodpovídají potřebám jejich voličů," tvrdí Michopulos, který vládní koalici vnímá jako apatickou.
Volební vítězství koalice Spolu, v jejímž čele stojí Petr Fiala, se podle politického glosátora Petrose Michopulose začíná jevit jako protimluv. „Nemyslím si, že bychom našli mezi voliči ODS nebo koalice Spolu mnoho lidí, kteří by si dnes mysleli, že Petr Fiala vyzařuje auru vítěze,“ říká Michopulos v podcastu Spotlight na Aktuálně.cz a naznačuje, že současný stav strany není ideální.
Podle něj se v posledních měsících setkal pouze s voliči a členy ODS, kteří nemají pocit, že strana směřuje správným směrem. „Nevím, jestli by ti lidé byli ochotni podílet se na nějaké personální změně ve vedení strany,“ poznamenává, a dodává, že z jeho zkušenosti je spíše opačný pocit – strana je paralyzována.
Michopulos se domnívá, že občanští demokraté si sice uvědomují, že jejich voliči jsou nespokojení, ale zároveň mají pocit, že změna lídra, tedy Petr Fiala, by byla problematická. „Nahradit Petra Fialu zkrátka nemůžou,“ tvrdí Michopulos, který má ale za to, že jakákoli změna ve vedení strany by znamenala kvalitativní pokrok. „Nemůžete jít do střetu s Andrejem Babišem, když máte lídra, kterého nemají rádi ani vaši voliči,“ říká, čímž zdůrazňuje důležitost personálních změn pro obnovu důvěry.
V dalším průběhu rozhovoru Michopulos mluví o možných scénářích, které by mohly vést k obratům pro vládní strany, a jaký dopad by měly personální změny na vnímání vlády. Podle něj by lepší komunikace vlády mohla výrazně zlepšit její pověst. Zaměřuje se také na vládní kabinet a jeho chyby, které vnímá jako zásadní pro budoucnost, a uvádí, že i když komunikace může mít pozitivní vliv, některé problémy přetrvají.
Pokud jde o opozici, Michopulos se domnívá, že opoziční strany pod vedením Andreje Babiše se nebudou zdržovat se slabými útoky. Naopak, podle něj půjde opozice na vládu tvrdě a využije každý politický prostor, aby oslabovala její pozici.
V závěru rozhovoru se Michopulos zamýšlí nad otázkou, zda by bylo smysluplné hledat s opozicí společnou řeč v oblasti obrany a zahraniční politiky. K tomu poznamenává, že schůzka lídrů mezi Fialou a Babišem byla dobře načasovaná a Babiš se do politické pasti, kterou na něj vláda nachystala, nechytil.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
