Adam Vojtěch se vrací do české politiky. Bývalý ministr zdravotnictví a současný velvyslanec ve Finsku přijal nabídku hnutí ANO znovu kandidovat a být jejich adeptem na post ministra zdravotnictví. O jeho návrat se zasadili Andrej Babiš a Karel Havlíček, který Vojtěchův comeback přirovnal k posile z NHL před mistrovstvím světa.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se vrací do politického dění. Po dvouletém působení jako velvyslanec ve Finsku přijal nabídku hnutí ANO a bude lídrem kandidátky v Jihočeském kraji. Podle Karla Havlíčka, místopředsedy hnutí a šéfa stínové vlády, je zároveň znovu kandidátem ANO na post ministra zdravotnictví.
O možném návratu dvojnásobného exministra zdravotnictví se spekulovalo od ledna, kdy expremiér Andrej Babiš v rozhovoru pro CNN Prima News naznačil, že by rád v politice znovu viděl některé členy své bývalé vlády – mezi nimi právě Vojtěcha. Počátkem března pak v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že jednání jsou na „dobré cestě“ a že si návrat Vojtěcha velmi přeje.
Definitivní rozhodnutí nyní potvrdil Karel Havlíček pro iRozhlas a Radiožurnál: „Ano, Adama Vojtěcha jsme přemluvili k návratu. Půjde do voleb jako lídr v Jihočeském kraji, ještě ale musí projít stranickým schválením. To by však měla být formalita.“
Sám Vojtěch se k návratu zatím veřejně nevyjadřuje, což souvisí i s jeho aktuálním postavením velvyslance. Podle informací iRozhlas se definitivně rozhodl po několika diskusích s Babišem i Havlíčkem. V rámci ANO nyní figuruje jako odborník na zdravotnictví a pravděpodobný kandidát na ministra v případě volebního úspěchu hnutí.
Havlíček přirovnává Vojtěchův comeback k posilám před mistrovstvím světa. „Jsou to lidé, kteří měli jiné angažmá a nemohli aktivně vystupovat proti této vládě. Ale s blížícími volbami se vrací, podobně jako hokejisté z NHL před šampionátem,“ vysvětluje. Vedle Vojtěcha se v politickém prostoru znovu objevuje také Robert Plaga, bývalý ministr školství, který by mohl být jedním z adeptů ANO na vedení resortu.
Adam Vojtěch, původně právník a hudebník, vstoupil do politiky jako poradce na ministerstvu financí pod Andrejem Babišem. Později se stal poslancem a od roku 2017 ministrem zdravotnictví. Jeho působení výrazně poznamenala pandemie covidu-19, během níž se stal jedním z nejviditelnějších členů vlády. Po rezignaci v roce 2020 se vrátil do funkce v květnu 2021 a dokončil volební období, čímž se stal nejdéle sloužícím českým ministrem zdravotnictví.
V únoru 2022 odešel do diplomatických služeb jako velvyslanec ve Finsku. Nyní se však jeho politická kariéra zřejmě znovu rozbíhá – s vidinou dalšího ministerského angažmá.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.