Adam Vojtěch se vrací do české politiky. Bývalý ministr zdravotnictví a současný velvyslanec ve Finsku přijal nabídku hnutí ANO znovu kandidovat a být jejich adeptem na post ministra zdravotnictví. O jeho návrat se zasadili Andrej Babiš a Karel Havlíček, který Vojtěchův comeback přirovnal k posile z NHL před mistrovstvím světa.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se vrací do politického dění. Po dvouletém působení jako velvyslanec ve Finsku přijal nabídku hnutí ANO a bude lídrem kandidátky v Jihočeském kraji. Podle Karla Havlíčka, místopředsedy hnutí a šéfa stínové vlády, je zároveň znovu kandidátem ANO na post ministra zdravotnictví.
O možném návratu dvojnásobného exministra zdravotnictví se spekulovalo od ledna, kdy expremiér Andrej Babiš v rozhovoru pro CNN Prima News naznačil, že by rád v politice znovu viděl některé členy své bývalé vlády – mezi nimi právě Vojtěcha. Počátkem března pak v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že jednání jsou na „dobré cestě“ a že si návrat Vojtěcha velmi přeje.
Definitivní rozhodnutí nyní potvrdil Karel Havlíček pro iRozhlas a Radiožurnál: „Ano, Adama Vojtěcha jsme přemluvili k návratu. Půjde do voleb jako lídr v Jihočeském kraji, ještě ale musí projít stranickým schválením. To by však měla být formalita.“
Sám Vojtěch se k návratu zatím veřejně nevyjadřuje, což souvisí i s jeho aktuálním postavením velvyslance. Podle informací iRozhlas se definitivně rozhodl po několika diskusích s Babišem i Havlíčkem. V rámci ANO nyní figuruje jako odborník na zdravotnictví a pravděpodobný kandidát na ministra v případě volebního úspěchu hnutí.
Havlíček přirovnává Vojtěchův comeback k posilám před mistrovstvím světa. „Jsou to lidé, kteří měli jiné angažmá a nemohli aktivně vystupovat proti této vládě. Ale s blížícími volbami se vrací, podobně jako hokejisté z NHL před šampionátem,“ vysvětluje. Vedle Vojtěcha se v politickém prostoru znovu objevuje také Robert Plaga, bývalý ministr školství, který by mohl být jedním z adeptů ANO na vedení resortu.
Adam Vojtěch, původně právník a hudebník, vstoupil do politiky jako poradce na ministerstvu financí pod Andrejem Babišem. Později se stal poslancem a od roku 2017 ministrem zdravotnictví. Jeho působení výrazně poznamenala pandemie covidu-19, během níž se stal jedním z nejviditelnějších členů vlády. Po rezignaci v roce 2020 se vrátil do funkce v květnu 2021 a dokončil volební období, čímž se stal nejdéle sloužícím českým ministrem zdravotnictví.
V únoru 2022 odešel do diplomatických služeb jako velvyslanec ve Finsku. Nyní se však jeho politická kariéra zřejmě znovu rozbíhá – s vidinou dalšího ministerského angažmá.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.