Adam Vojtěch se vrací do české politiky. Bývalý ministr zdravotnictví a současný velvyslanec ve Finsku přijal nabídku hnutí ANO znovu kandidovat a být jejich adeptem na post ministra zdravotnictví. O jeho návrat se zasadili Andrej Babiš a Karel Havlíček, který Vojtěchův comeback přirovnal k posile z NHL před mistrovstvím světa.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se vrací do politického dění. Po dvouletém působení jako velvyslanec ve Finsku přijal nabídku hnutí ANO a bude lídrem kandidátky v Jihočeském kraji. Podle Karla Havlíčka, místopředsedy hnutí a šéfa stínové vlády, je zároveň znovu kandidátem ANO na post ministra zdravotnictví.
O možném návratu dvojnásobného exministra zdravotnictví se spekulovalo od ledna, kdy expremiér Andrej Babiš v rozhovoru pro CNN Prima News naznačil, že by rád v politice znovu viděl některé členy své bývalé vlády – mezi nimi právě Vojtěcha. Počátkem března pak v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že jednání jsou na „dobré cestě“ a že si návrat Vojtěcha velmi přeje.
Definitivní rozhodnutí nyní potvrdil Karel Havlíček pro iRozhlas a Radiožurnál: „Ano, Adama Vojtěcha jsme přemluvili k návratu. Půjde do voleb jako lídr v Jihočeském kraji, ještě ale musí projít stranickým schválením. To by však měla být formalita.“
Sám Vojtěch se k návratu zatím veřejně nevyjadřuje, což souvisí i s jeho aktuálním postavením velvyslance. Podle informací iRozhlas se definitivně rozhodl po několika diskusích s Babišem i Havlíčkem. V rámci ANO nyní figuruje jako odborník na zdravotnictví a pravděpodobný kandidát na ministra v případě volebního úspěchu hnutí.
Havlíček přirovnává Vojtěchův comeback k posilám před mistrovstvím světa. „Jsou to lidé, kteří měli jiné angažmá a nemohli aktivně vystupovat proti této vládě. Ale s blížícími volbami se vrací, podobně jako hokejisté z NHL před šampionátem,“ vysvětluje. Vedle Vojtěcha se v politickém prostoru znovu objevuje také Robert Plaga, bývalý ministr školství, který by mohl být jedním z adeptů ANO na vedení resortu.
Adam Vojtěch, původně právník a hudebník, vstoupil do politiky jako poradce na ministerstvu financí pod Andrejem Babišem. Později se stal poslancem a od roku 2017 ministrem zdravotnictví. Jeho působení výrazně poznamenala pandemie covidu-19, během níž se stal jedním z nejviditelnějších členů vlády. Po rezignaci v roce 2020 se vrátil do funkce v květnu 2021 a dokončil volební období, čímž se stal nejdéle sloužícím českým ministrem zdravotnictví.
V únoru 2022 odešel do diplomatických služeb jako velvyslanec ve Finsku. Nyní se však jeho politická kariéra zřejmě znovu rozbíhá – s vidinou dalšího ministerského angažmá.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.