Kdo může za potíže na koridoru? Policie viní tři muže! Ví se, co provedli

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Mariana Nová 4. listopadu 2025 16:33
Sdílej:

Několik let vězení hrozí trojici mužů, kteří zapříčinili výrazné omezení železničního provozu během neděle a pondělí. Problémy způsobili krádeží zabezpečovacích kabelů. Provoz se podařilo obnovit během včerejšího dne. 

Policisté v neděli odpoledne přijali oznámení od pracovníka Správy železnic o poškození zabezpečovacích kabelů na železničním koridoru v katastru obce Jezernice. "Na místě se nacházeli tři muži, kteří jakmile uviděli policejní hlídku, sedli do auta a snažili se prostor opustit. Na výzvu k zastavení řidič zastavil," uvedla policejní mluvčí Miluše Zajícová. 

U mužů bylo nalezeno asi 50 metrů kabelu. "Šetřením na místě se zjistilo, že zabezpečovací kabely byly přeřezány a přeseknuty a tím došlo k přerušení napájení návěstidel a to způsobilo prudké brždění vlaku, který se pohyboval po trati. Vlivem jejich jednání ztratil dispečer přehled o tom, kde se nachází vlak a současně ztratil informaci o stavu výhybek," popsala mluvčí. 

Strážci zákona na místě činu zadrželi muže ve věku 22, 41 a 50 let. Původně byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti. Po zjištění dalších skutečností byl čin překvalifikován na poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení s vyšší trestní sazbou. 

Na koridoru došlo v neděli odpoledne k výraznému omezení provozu, v úseku mezi Drahotušemi a Lipníkem nad Bečvou se jezdilo po jedné koleji. Vlaky nabíraly zpoždění až 120 minut, regionální spoje v oblasti nahradila autobusová doprava. Během pondělí se provoz podařilo obnovit.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.

Novinky
Ukrajinská armáda

Francie a Itálie spolupracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a střel Aster pro Ukrajinu

Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.

Novinky
Ukrajina, ilustrační foto

Horší než v KLDR. Ruskem okupovaná území na Ukrajině jsou nejméně svobodná místa na světě

Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.