Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Úřadující kontrolor Pentagonu Jules Hurst uvedl toto číslo během svědectví, u kterého byli přítomni také ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Podle Hursta směřovala většina z těchto 25 miliard dolarů, vynaložených na operaci s názvem „Epic Fury“, na nákup munice. Další významné položky tvoří provoz, údržba a nezbytná obnova zničeného nebo opotřebovaného vybavení.
Uvedená suma je však výrazně nižší než odhady mnoha externích expertů. Ti poukazují na to, že při extrémním tempu leteckých a námořních operací a nutnosti doplňovat drahé systémy protivzdušné obrany musí být skutečné náklady mnohem vyšší. Již dříve přitom Hurst na březnovém summitu naznačil, že jen první týden války stál přibližně 11 miliard dolarů, což vyvolává otázky ohledně aktuální výše výdajů.
V kuloárech Trumpovy administrativy se nyní diskutuje o doplňkové žádosti o financování, která by mohla dosáhnout až 200 miliard dolarů. Tyto prostředky by měly pokrýt nejen náklady na probíhající blízkovýchodní tažení, ale také masivní doplnění arzenálu. Oficiální představitelé však zdůrazňují, že finální výše této žádosti bude stanovena až po úplném vyhodnocení dopadů konfliktu.
Demokratický poslanec Adam Smith, který se na náklady války dotazoval, neskrýval překvapení nad konkrétností Hurstovy odpovědi. Poznamenal, že zákonodárci na tato čísla čekali velmi dlouho a žádná z předchozích odpovědí nebyla takto přímá. Požadoval proto, aby Pentagon co nejdříve doručil výboru podrobný rozpis těchto výdajů k detailnímu přezkoumání.
Slyšení, které se původně mělo věnovat rozpočtu na rok 2027, se rychle změnilo v ostrou debatu o tom, zda konflikt s Íránem přinesl Spojeným státům nějaké skutečné strategické výhody. Kritici upozorňují, že íránský jaderný program zůstává v podstatě nezměněn a země si i nadále udržuje schopnost blokovat strategický Hormuzský průliv a ohrožovat region svými balistickými raketami.
Ministr obrany Pete Hegseth se však proti skeptikům důrazně ohradil. Prohlásil, že největším protivníkem, kterému nyní USA čelí, nejsou íránské síly, ale „bezohledná a poraženecká slova“ některých kongresmanů. Podle něj tyto postoje oslabují americkou pozici v době, kdy armáda plní své úkoly v rámci náročné operace.
Vojenští představitelé hodlají předložit Kongresu žádost o dodatečné finance v nejbližších týdnech. Mezitím Pentagon pokračuje v hodnocení nákladů na doplňování zásob, které byly vyčerpány intenzivním nasazením v Perském zálivu. Debata o ceně války tak v USA zůstává jedním z nejvýbušnějších témat současné politické scény.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
