Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Úřadující kontrolor Pentagonu Jules Hurst uvedl toto číslo během svědectví, u kterého byli přítomni také ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Podle Hursta směřovala většina z těchto 25 miliard dolarů, vynaložených na operaci s názvem „Epic Fury“, na nákup munice. Další významné položky tvoří provoz, údržba a nezbytná obnova zničeného nebo opotřebovaného vybavení.
Uvedená suma je však výrazně nižší než odhady mnoha externích expertů. Ti poukazují na to, že při extrémním tempu leteckých a námořních operací a nutnosti doplňovat drahé systémy protivzdušné obrany musí být skutečné náklady mnohem vyšší. Již dříve přitom Hurst na březnovém summitu naznačil, že jen první týden války stál přibližně 11 miliard dolarů, což vyvolává otázky ohledně aktuální výše výdajů.
V kuloárech Trumpovy administrativy se nyní diskutuje o doplňkové žádosti o financování, která by mohla dosáhnout až 200 miliard dolarů. Tyto prostředky by měly pokrýt nejen náklady na probíhající blízkovýchodní tažení, ale také masivní doplnění arzenálu. Oficiální představitelé však zdůrazňují, že finální výše této žádosti bude stanovena až po úplném vyhodnocení dopadů konfliktu.
Demokratický poslanec Adam Smith, který se na náklady války dotazoval, neskrýval překvapení nad konkrétností Hurstovy odpovědi. Poznamenal, že zákonodárci na tato čísla čekali velmi dlouho a žádná z předchozích odpovědí nebyla takto přímá. Požadoval proto, aby Pentagon co nejdříve doručil výboru podrobný rozpis těchto výdajů k detailnímu přezkoumání.
Slyšení, které se původně mělo věnovat rozpočtu na rok 2027, se rychle změnilo v ostrou debatu o tom, zda konflikt s Íránem přinesl Spojeným státům nějaké skutečné strategické výhody. Kritici upozorňují, že íránský jaderný program zůstává v podstatě nezměněn a země si i nadále udržuje schopnost blokovat strategický Hormuzský průliv a ohrožovat region svými balistickými raketami.
Ministr obrany Pete Hegseth se však proti skeptikům důrazně ohradil. Prohlásil, že největším protivníkem, kterému nyní USA čelí, nejsou íránské síly, ale „bezohledná a poraženecká slova“ některých kongresmanů. Podle něj tyto postoje oslabují americkou pozici v době, kdy armáda plní své úkoly v rámci náročné operace.
Vojenští představitelé hodlají předložit Kongresu žádost o dodatečné finance v nejbližších týdnech. Mezitím Pentagon pokračuje v hodnocení nákladů na doplňování zásob, které byly vyčerpány intenzivním nasazením v Perském zálivu. Debata o ceně války tak v USA zůstává jedním z nejvýbušnějších témat současné politické scény.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.