Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Úřadující kontrolor Pentagonu Jules Hurst uvedl toto číslo během svědectví, u kterého byli přítomni také ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Podle Hursta směřovala většina z těchto 25 miliard dolarů, vynaložených na operaci s názvem „Epic Fury“, na nákup munice. Další významné položky tvoří provoz, údržba a nezbytná obnova zničeného nebo opotřebovaného vybavení.
Uvedená suma je však výrazně nižší než odhady mnoha externích expertů. Ti poukazují na to, že při extrémním tempu leteckých a námořních operací a nutnosti doplňovat drahé systémy protivzdušné obrany musí být skutečné náklady mnohem vyšší. Již dříve přitom Hurst na březnovém summitu naznačil, že jen první týden války stál přibližně 11 miliard dolarů, což vyvolává otázky ohledně aktuální výše výdajů.
V kuloárech Trumpovy administrativy se nyní diskutuje o doplňkové žádosti o financování, která by mohla dosáhnout až 200 miliard dolarů. Tyto prostředky by měly pokrýt nejen náklady na probíhající blízkovýchodní tažení, ale také masivní doplnění arzenálu. Oficiální představitelé však zdůrazňují, že finální výše této žádosti bude stanovena až po úplném vyhodnocení dopadů konfliktu.
Demokratický poslanec Adam Smith, který se na náklady války dotazoval, neskrýval překvapení nad konkrétností Hurstovy odpovědi. Poznamenal, že zákonodárci na tato čísla čekali velmi dlouho a žádná z předchozích odpovědí nebyla takto přímá. Požadoval proto, aby Pentagon co nejdříve doručil výboru podrobný rozpis těchto výdajů k detailnímu přezkoumání.
Slyšení, které se původně mělo věnovat rozpočtu na rok 2027, se rychle změnilo v ostrou debatu o tom, zda konflikt s Íránem přinesl Spojeným státům nějaké skutečné strategické výhody. Kritici upozorňují, že íránský jaderný program zůstává v podstatě nezměněn a země si i nadále udržuje schopnost blokovat strategický Hormuzský průliv a ohrožovat region svými balistickými raketami.
Ministr obrany Pete Hegseth se však proti skeptikům důrazně ohradil. Prohlásil, že největším protivníkem, kterému nyní USA čelí, nejsou íránské síly, ale „bezohledná a poraženecká slova“ některých kongresmanů. Podle něj tyto postoje oslabují americkou pozici v době, kdy armáda plní své úkoly v rámci náročné operace.
Vojenští představitelé hodlají předložit Kongresu žádost o dodatečné finance v nejbližších týdnech. Mezitím Pentagon pokračuje v hodnocení nákladů na doplňování zásob, které byly vyčerpány intenzivním nasazením v Perském zálivu. Debata o ceně války tak v USA zůstává jedním z nejvýbušnějších témat současné politické scény.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.