Pentagon našel způsob, jak se při útoku na Írán vyhnout obviněním z válečných zločinů

Pentagon
Pentagon, foto: Wikipedia Common
Klára Marková DNES 08:51
Sdílej:

Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.

Vojenští plánovači upravují tyto seznamy v době, kdy americké a izraelské letouny pátrají po nových cílech po pěti týdnech nepřetržitých náletů na vojenské objekty. Podle představitelů obrany je označení cílů za objekty s dvojím užitím legitimní strategií. Pokud infrastrukturu využívá i armáda, stává se podle jejich výkladu přípustným vojenským cílem.

Prezident Donald Trump se ocitá v situaci, kdy Spojeným státům docházejí strategicky významné vojenské cíle, které by bylo možné v Íránu zasáhnout. Teherán navíc komplikuje situaci blokádou Hormuzského průlivu, což má drtivý dopad na globální ekonomiku a transport ropy. Prezident má nyní dvě hlavní cesty: buď zahájit nepopulární pozemní invazi, nebo cílit na civilní infrastrukturu.

Nová strategie zaměřená na objekty s dvojím užitím, kterou již dříve využil Izrael, může nabídnout východisko z těchto právních a politických dilemat. Trump již v pondělí otevřeně pohrozil, že pokud do úterních 20:00 východoamerického času nedojde k dohodě, íránské mosty a elektrárny budou zničeny. Podle jeho slov budou tyto objekty hořet a už nikdy nebudou funkční.

Uvnitř Pentagonu však o platnosti těchto odůvodnění probíhají bouřlivé debaty. Někteří úředníci upozorňují na obtížnost stanovení hranice mezi vojenským a civilním cílem. Příkladem jsou odsolovací stanice, které poskytují pitnou vodu civilistům, ale teoreticky ji potřebují i vojáci, což z nich v očích plánovačů dělá potenciální terče.

Bílý dům ústy mluvčí Karoline Leavittové uvedl, že úkolem Pentagonu je připravit vrchnímu veliteli co nejširší paletu možností. Mluvčí zdůraznila, že prezident zatím o konkrétních útocích nerozhodl, ale varovala, že Írán má jen velmi málo času. Pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, prezident je prý připraven poslat zemi zpět do doby kamenné.

Samotný Donald Trump se nechal slyšet, že íránský lid by útoky na energetickou síť mohl uvítat. Podle jeho názoru jsou obyvatelé ochotni podstoupit toto utrpení, aby získali svobodu, a údajně si přejí pokračování bombardování. Toto tvrzení zaznělo během pondělní tiskové konference věnované probíhajícímu konfliktu.

Americko-izraelská kampaň se doposud zásobám elektřiny a paliv v zemi spíše vyhýbala, ale frustrace Bílého domu z íránské neústupnosti narůstá. Trump také zopakoval, že z bombardování elektráren nemá obavy. Podle něj je skutečným válečným zločinem to, že íránské vedení usiluje o vlastnictví jaderných zbraní.

Z hlediska mezinárodního práva a Ženevských úmluv existuje určitý prostor pro interpretaci útoků na objekty sdílené armádou a civilisty. Každý cíl by měl projít právním přezkumem, aby se předešlo nadměrnému utrpení. Obavy z toho, že se tyto útoky stanou neúnosnými, jsou však podle právních expertů zcela namístě.

Situaci komplikuje fakt, že ministr obrany Pete Hegseth v minulém roce výrazně omezil úřady Pentagonu, které dohlížely na ochranu civilistů. Počet zaměstnanců, kteří pomáhali velitelům vybírat cíle s ohledem na civilní životy, klesl z dvou set na méně než čtyřicet. Hegseth také propustil řadu vojenských právníků, kteří posuzovali legalitu operací.

Kritici postupu administrativy, včetně Rady pro americko-islámské vztahy, označují Trumpovy hrozby za bezohledné a nebezpečné. Podle nich takové uvažování ukazuje naprostý nezájem o lidské životy. Navíc hrozí, že plošné bombardování infrastruktury pouze prodlouží utrpení jednotlivců a podkope snahy o případné svržení tamního režimu.

Témata:
Stalo se