Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
Vojenští plánovači upravují tyto seznamy v době, kdy americké a izraelské letouny pátrají po nových cílech po pěti týdnech nepřetržitých náletů na vojenské objekty. Podle představitelů obrany je označení cílů za objekty s dvojím užitím legitimní strategií. Pokud infrastrukturu využívá i armáda, stává se podle jejich výkladu přípustným vojenským cílem.
Prezident Donald Trump se ocitá v situaci, kdy Spojeným státům docházejí strategicky významné vojenské cíle, které by bylo možné v Íránu zasáhnout. Teherán navíc komplikuje situaci blokádou Hormuzského průlivu, což má drtivý dopad na globální ekonomiku a transport ropy. Prezident má nyní dvě hlavní cesty: buď zahájit nepopulární pozemní invazi, nebo cílit na civilní infrastrukturu.
Nová strategie zaměřená na objekty s dvojím užitím, kterou již dříve využil Izrael, může nabídnout východisko z těchto právních a politických dilemat. Trump již v pondělí otevřeně pohrozil, že pokud do úterních 20:00 východoamerického času nedojde k dohodě, íránské mosty a elektrárny budou zničeny. Podle jeho slov budou tyto objekty hořet a už nikdy nebudou funkční.
Uvnitř Pentagonu však o platnosti těchto odůvodnění probíhají bouřlivé debaty. Někteří úředníci upozorňují na obtížnost stanovení hranice mezi vojenským a civilním cílem. Příkladem jsou odsolovací stanice, které poskytují pitnou vodu civilistům, ale teoreticky ji potřebují i vojáci, což z nich v očích plánovačů dělá potenciální terče.
Bílý dům ústy mluvčí Karoline Leavittové uvedl, že úkolem Pentagonu je připravit vrchnímu veliteli co nejširší paletu možností. Mluvčí zdůraznila, že prezident zatím o konkrétních útocích nerozhodl, ale varovala, že Írán má jen velmi málo času. Pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, prezident je prý připraven poslat zemi zpět do doby kamenné.
Samotný Donald Trump se nechal slyšet, že íránský lid by útoky na energetickou síť mohl uvítat. Podle jeho názoru jsou obyvatelé ochotni podstoupit toto utrpení, aby získali svobodu, a údajně si přejí pokračování bombardování. Toto tvrzení zaznělo během pondělní tiskové konference věnované probíhajícímu konfliktu.
Americko-izraelská kampaň se doposud zásobám elektřiny a paliv v zemi spíše vyhýbala, ale frustrace Bílého domu z íránské neústupnosti narůstá. Trump také zopakoval, že z bombardování elektráren nemá obavy. Podle něj je skutečným válečným zločinem to, že íránské vedení usiluje o vlastnictví jaderných zbraní.
Z hlediska mezinárodního práva a Ženevských úmluv existuje určitý prostor pro interpretaci útoků na objekty sdílené armádou a civilisty. Každý cíl by měl projít právním přezkumem, aby se předešlo nadměrnému utrpení. Obavy z toho, že se tyto útoky stanou neúnosnými, jsou však podle právních expertů zcela namístě.
Situaci komplikuje fakt, že ministr obrany Pete Hegseth v minulém roce výrazně omezil úřady Pentagonu, které dohlížely na ochranu civilistů. Počet zaměstnanců, kteří pomáhali velitelům vybírat cíle s ohledem na civilní životy, klesl z dvou set na méně než čtyřicet. Hegseth také propustil řadu vojenských právníků, kteří posuzovali legalitu operací.
Kritici postupu administrativy, včetně Rady pro americko-islámské vztahy, označují Trumpovy hrozby za bezohledné a nebezpečné. Podle nich takové uvažování ukazuje naprostý nezájem o lidské životy. Navíc hrozí, že plošné bombardování infrastruktury pouze prodlouží utrpení jednotlivců a podkope snahy o případné svržení tamního režimu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
