Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
Vojenští plánovači upravují tyto seznamy v době, kdy americké a izraelské letouny pátrají po nových cílech po pěti týdnech nepřetržitých náletů na vojenské objekty. Podle představitelů obrany je označení cílů za objekty s dvojím užitím legitimní strategií. Pokud infrastrukturu využívá i armáda, stává se podle jejich výkladu přípustným vojenským cílem.
Prezident Donald Trump se ocitá v situaci, kdy Spojeným státům docházejí strategicky významné vojenské cíle, které by bylo možné v Íránu zasáhnout. Teherán navíc komplikuje situaci blokádou Hormuzského průlivu, což má drtivý dopad na globální ekonomiku a transport ropy. Prezident má nyní dvě hlavní cesty: buď zahájit nepopulární pozemní invazi, nebo cílit na civilní infrastrukturu.
Nová strategie zaměřená na objekty s dvojím užitím, kterou již dříve využil Izrael, může nabídnout východisko z těchto právních a politických dilemat. Trump již v pondělí otevřeně pohrozil, že pokud do úterních 20:00 východoamerického času nedojde k dohodě, íránské mosty a elektrárny budou zničeny. Podle jeho slov budou tyto objekty hořet a už nikdy nebudou funkční.
Uvnitř Pentagonu však o platnosti těchto odůvodnění probíhají bouřlivé debaty. Někteří úředníci upozorňují na obtížnost stanovení hranice mezi vojenským a civilním cílem. Příkladem jsou odsolovací stanice, které poskytují pitnou vodu civilistům, ale teoreticky ji potřebují i vojáci, což z nich v očích plánovačů dělá potenciální terče.
Bílý dům ústy mluvčí Karoline Leavittové uvedl, že úkolem Pentagonu je připravit vrchnímu veliteli co nejširší paletu možností. Mluvčí zdůraznila, že prezident zatím o konkrétních útocích nerozhodl, ale varovala, že Írán má jen velmi málo času. Pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, prezident je prý připraven poslat zemi zpět do doby kamenné.
Samotný Donald Trump se nechal slyšet, že íránský lid by útoky na energetickou síť mohl uvítat. Podle jeho názoru jsou obyvatelé ochotni podstoupit toto utrpení, aby získali svobodu, a údajně si přejí pokračování bombardování. Toto tvrzení zaznělo během pondělní tiskové konference věnované probíhajícímu konfliktu.
Americko-izraelská kampaň se doposud zásobám elektřiny a paliv v zemi spíše vyhýbala, ale frustrace Bílého domu z íránské neústupnosti narůstá. Trump také zopakoval, že z bombardování elektráren nemá obavy. Podle něj je skutečným válečným zločinem to, že íránské vedení usiluje o vlastnictví jaderných zbraní.
Z hlediska mezinárodního práva a Ženevských úmluv existuje určitý prostor pro interpretaci útoků na objekty sdílené armádou a civilisty. Každý cíl by měl projít právním přezkumem, aby se předešlo nadměrnému utrpení. Obavy z toho, že se tyto útoky stanou neúnosnými, jsou však podle právních expertů zcela namístě.
Situaci komplikuje fakt, že ministr obrany Pete Hegseth v minulém roce výrazně omezil úřady Pentagonu, které dohlížely na ochranu civilistů. Počet zaměstnanců, kteří pomáhali velitelům vybírat cíle s ohledem na civilní životy, klesl z dvou set na méně než čtyřicet. Hegseth také propustil řadu vojenských právníků, kteří posuzovali legalitu operací.
Kritici postupu administrativy, včetně Rady pro americko-islámské vztahy, označují Trumpovy hrozby za bezohledné a nebezpečné. Podle nich takové uvažování ukazuje naprostý nezájem o lidské životy. Navíc hrozí, že plošné bombardování infrastruktury pouze prodlouží utrpení jednotlivců a podkope snahy o případné svržení tamního režimu.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.