Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
Vojenští plánovači upravují tyto seznamy v době, kdy americké a izraelské letouny pátrají po nových cílech po pěti týdnech nepřetržitých náletů na vojenské objekty. Podle představitelů obrany je označení cílů za objekty s dvojím užitím legitimní strategií. Pokud infrastrukturu využívá i armáda, stává se podle jejich výkladu přípustným vojenským cílem.
Prezident Donald Trump se ocitá v situaci, kdy Spojeným státům docházejí strategicky významné vojenské cíle, které by bylo možné v Íránu zasáhnout. Teherán navíc komplikuje situaci blokádou Hormuzského průlivu, což má drtivý dopad na globální ekonomiku a transport ropy. Prezident má nyní dvě hlavní cesty: buď zahájit nepopulární pozemní invazi, nebo cílit na civilní infrastrukturu.
Nová strategie zaměřená na objekty s dvojím užitím, kterou již dříve využil Izrael, může nabídnout východisko z těchto právních a politických dilemat. Trump již v pondělí otevřeně pohrozil, že pokud do úterních 20:00 východoamerického času nedojde k dohodě, íránské mosty a elektrárny budou zničeny. Podle jeho slov budou tyto objekty hořet a už nikdy nebudou funkční.
Uvnitř Pentagonu však o platnosti těchto odůvodnění probíhají bouřlivé debaty. Někteří úředníci upozorňují na obtížnost stanovení hranice mezi vojenským a civilním cílem. Příkladem jsou odsolovací stanice, které poskytují pitnou vodu civilistům, ale teoreticky ji potřebují i vojáci, což z nich v očích plánovačů dělá potenciální terče.
Bílý dům ústy mluvčí Karoline Leavittové uvedl, že úkolem Pentagonu je připravit vrchnímu veliteli co nejširší paletu možností. Mluvčí zdůraznila, že prezident zatím o konkrétních útocích nerozhodl, ale varovala, že Írán má jen velmi málo času. Pokud Teherán nepřistoupí na dohodu, prezident je prý připraven poslat zemi zpět do doby kamenné.
Samotný Donald Trump se nechal slyšet, že íránský lid by útoky na energetickou síť mohl uvítat. Podle jeho názoru jsou obyvatelé ochotni podstoupit toto utrpení, aby získali svobodu, a údajně si přejí pokračování bombardování. Toto tvrzení zaznělo během pondělní tiskové konference věnované probíhajícímu konfliktu.
Americko-izraelská kampaň se doposud zásobám elektřiny a paliv v zemi spíše vyhýbala, ale frustrace Bílého domu z íránské neústupnosti narůstá. Trump také zopakoval, že z bombardování elektráren nemá obavy. Podle něj je skutečným válečným zločinem to, že íránské vedení usiluje o vlastnictví jaderných zbraní.
Z hlediska mezinárodního práva a Ženevských úmluv existuje určitý prostor pro interpretaci útoků na objekty sdílené armádou a civilisty. Každý cíl by měl projít právním přezkumem, aby se předešlo nadměrnému utrpení. Obavy z toho, že se tyto útoky stanou neúnosnými, jsou však podle právních expertů zcela namístě.
Situaci komplikuje fakt, že ministr obrany Pete Hegseth v minulém roce výrazně omezil úřady Pentagonu, které dohlížely na ochranu civilistů. Počet zaměstnanců, kteří pomáhali velitelům vybírat cíle s ohledem na civilní životy, klesl z dvou set na méně než čtyřicet. Hegseth také propustil řadu vojenských právníků, kteří posuzovali legalitu operací.
Kritici postupu administrativy, včetně Rady pro americko-islámské vztahy, označují Trumpovy hrozby za bezohledné a nebezpečné. Podle nich takové uvažování ukazuje naprostý nezájem o lidské životy. Navíc hrozí, že plošné bombardování infrastruktury pouze prodlouží utrpení jednotlivců a podkope snahy o případné svržení tamního režimu.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.