V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Newsom před novináři otevřeně kritizoval propast mezi tím, co Evropané říkají Trumpovi do očí, a tím, co si šeptají v kuloárech. „Tenhle chlap si z lidí dělá blázny,“ prohlásil Newsom. Poukázal na to, že zatímco za prezidentovými zády se mu všichni smějí, na veřejnosti se mu snaží „podlézat“. Pro Trumpovo chování pak zvolil trefnou, byť drsnou analogii: „S Donaldem Trumpem neexistuje diplomacie – je to T-Rex, buď se s ním spáříte, nebo vás sežere.“
Atmosféra v Davosu houstne i kvůli Trumpově snaze vytvořit novou mezinárodní organizaci nazvanou „Rada míru“ (Board of Peace). Prezident si vysnil velkolepý podpisový ceremoniál, ale jeho plány se začínají hroutit. Hlavním kamenem úrazu je požadavek na členský příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů pro trvalé členství, což mnohé země vnímají jako pokus o vytvoření placené alternativy k OSN.
Seznam lídrů zemí G7, kteří pozvání do této rady zdvořile odmítají, se rychle rozšiřuje. Trump na odmítnutí reaguje s pro něj typickou agresivitou. Francii pohrozil dvousetprocentními cly na šampaňské a britského premiéra Keira Starmera tvrdě zkritizoval za rozhodnutí předat Čagoské ostrovy Mauriciu. Tento krok označil za „akt obrovské hlouposti“, což Londýn rázně odmítl s tím, že v otázkách národní bezpečnosti nebude nikdy dělat kompromisy.
Napětí se přelévá i do finančního světa. Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey musel před parlamentním výborem obhajovat nezávislost amerického Fedu. Šéf Fedu Jerome Powell totiž čelí trestnímu vyšetřování ze strany amerického ministerstva spravedlnosti kvůli nákladům na renovaci sídla banky. Bailey, který podepsal dopis na Powellovu podporu, varoval, že útoky na nezávislost centrálních bank mohou mít drtivý dopad na stabilitu amerického dolaru jako světové rezervní měny.
Na technologické frontě se pozornost soustředí na Satyu Nadellu, šéfa Microsoftu. Ten v Davosu varoval, že umělá inteligence může ztratit podporu veřejnosti, pokud nezačne přinášet jasné a pozitivní výsledky i mimo technologický sektor. Podle něj je nezbytné, aby AI pomáhala zlepšovat vzdělávání nebo zvyšovat efektivitu veřejné správy, jinak hrozí, že současná vysoká očekávání splasknou jako prázdná bublina.
Nadella zdůraznil, že pokud se budeme bavit jen o hodnotách technologických firem, je to jasné znamení bubliny. Skutečným úspěchem bude, až se začne mluvit o konkrétních lécích, které přišly na trh dříve díky AI, nebo o reálném zvýšení produktivity v malých firmách. Datová centra, která tuto technologii pohánějí, přirovnal k elektrárnám, které musí sloužit celému světu, aby AI nezůstala jen drahým „spektáklem“.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.