Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
K nejtragičtějšímu známému útoku došlo v pondělí večer ve středním regionu Sagaing, v okrese Chang U. Téměř 100 lidí se zde sešlo k oslavě svátku Thadingyut (festival úplňku), který se zároveň stal protestem proti vojenské vládě. Shromáždění se proměnilo v hrůzu, když se nad nimi objevil paramotor a shodil bomby do davu.
Útok trval pouhých sedm minut, ale zabil nejméně 26 lidí a desítky dalších zranil. Jeden z 30letých přeživších popsal Reuters událost jako „masovou vraždu“, kterou armáda páchá zcela otevřeně.
Paramotor je v podstatě paraglidingový padák poháněný motorem, který pilot řídí. Tato konstrukce je schopna unést průměrně 160 kg, což bez problémů stačí pro parašutistu a několik malých bomb. Zdroje OSN uvádějí, že tyto paraglidisty obvykle nesou 120mm minometné granáty, z nichž každý váží až 16 kg.
Díky své malé velikosti a možnosti letět v nízké výšce se paramotory dostanou k cíli mnohem blíže než konvenční letadla. Piloti shazují bomby ručně. Experti uvádějí, že paramotory vybavené GPS dokážou přesně zasáhnout cíle z výšky pod 300 metrů a na jednu nádrž běžného paliva vydrží ve vzduchu létat asi tři hodiny.
Výcvik parašutistů pro paramotory trvá jen několik dní, ne roky, jako je tomu u pilotů konvenčních letadel. Tyto stroje jsou navíc výrazně levnější na výrobu i údržbu, což je hlavní důvod, proč se staly hlavní oporou barmské armády, která se potýká s úbytkem své flotily. Paramotory jsou pravděpodobně vyráběny v barmském státním podniku Heavy Industry Number 10.
Paramotory mají však i slabé stránky. Létají nízko a jsou nápadné, což z nich dělá snadný cíl pro střelbu ze země. Proto jsou častěji používány v noci. Pohybují se také pomalu (jen do 65 km/h) a jsou omezeny počasím a výškou letu. Hlasitý zvuk motoru, který záchranáři přirovnávají k motorové pile, navíc prozrazuje jejich příchod.
První známý útok paramotorem byl zaznamenán o Vánocích roku 2024. Jen v lednu 2025 bylo podle monitorovacího webu Acled zaznamenáno osm takových útoků v různých oblastech, které si vyžádaly devět obětí. Min Zaw Oo z Myanmar Institute for Peace and Security (MIPS) říká, že paramotory přemosťují mezeru mezi drony a letadly. Nabízejí delší dolet a větší nosnost než drony, a to za zlomek ceny vrtulníků.
Paramotory se proto používají především v oblastech, kde odbojové síly nemají silnou pozici a nejsou vybaveny moderními systémy protivzdušné obrany. Jedinou obranou pro civilisty zůstává úkryt v protileteckých krytech, které pro rodinu stojí zhruba 500 000 kyatů (při denní minimální mzdě 4 800 kyatů). MIPS dodává, že armáda navíc experimentuje s vírníky, které mají delší dolet a vyšší nosnost.
Od převratu byly zabity tisíce lidí a miliony jich byly vysídleny. Přestože junta ztratila velké části území, v posledních měsících dosahuje významných zisků, k čemuž přispívají intenzivní nálety a bombardování. Junty se také čím dál více spoléhá na Čínu, která jí poskytuje podporu a vybavení, aby ochránila své ekonomické zájmy v zemi.
Čína poskytuje armádě zbraně, technologii dronů, techniky pro obranný průmysl a blokuje vývoz vojenského materiálu opozici. Tato strategie oslabila povstalce, kteří jsou na dodávkách zbraní silně závislí, ačkoliv stále kontrolují přibližně polovinu země. V tomto rozděleném konfliktu nadále nejvíce trpí civilisté, kteří jsou nyní terčem nové vlny teroru paramotory.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.