Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
K nejtragičtějšímu známému útoku došlo v pondělí večer ve středním regionu Sagaing, v okrese Chang U. Téměř 100 lidí se zde sešlo k oslavě svátku Thadingyut (festival úplňku), který se zároveň stal protestem proti vojenské vládě. Shromáždění se proměnilo v hrůzu, když se nad nimi objevil paramotor a shodil bomby do davu.
Útok trval pouhých sedm minut, ale zabil nejméně 26 lidí a desítky dalších zranil. Jeden z 30letých přeživších popsal Reuters událost jako „masovou vraždu“, kterou armáda páchá zcela otevřeně.
Paramotor je v podstatě paraglidingový padák poháněný motorem, který pilot řídí. Tato konstrukce je schopna unést průměrně 160 kg, což bez problémů stačí pro parašutistu a několik malých bomb. Zdroje OSN uvádějí, že tyto paraglidisty obvykle nesou 120mm minometné granáty, z nichž každý váží až 16 kg.
Díky své malé velikosti a možnosti letět v nízké výšce se paramotory dostanou k cíli mnohem blíže než konvenční letadla. Piloti shazují bomby ručně. Experti uvádějí, že paramotory vybavené GPS dokážou přesně zasáhnout cíle z výšky pod 300 metrů a na jednu nádrž běžného paliva vydrží ve vzduchu létat asi tři hodiny.
Výcvik parašutistů pro paramotory trvá jen několik dní, ne roky, jako je tomu u pilotů konvenčních letadel. Tyto stroje jsou navíc výrazně levnější na výrobu i údržbu, což je hlavní důvod, proč se staly hlavní oporou barmské armády, která se potýká s úbytkem své flotily. Paramotory jsou pravděpodobně vyráběny v barmském státním podniku Heavy Industry Number 10.
Paramotory mají však i slabé stránky. Létají nízko a jsou nápadné, což z nich dělá snadný cíl pro střelbu ze země. Proto jsou častěji používány v noci. Pohybují se také pomalu (jen do 65 km/h) a jsou omezeny počasím a výškou letu. Hlasitý zvuk motoru, který záchranáři přirovnávají k motorové pile, navíc prozrazuje jejich příchod.
První známý útok paramotorem byl zaznamenán o Vánocích roku 2024. Jen v lednu 2025 bylo podle monitorovacího webu Acled zaznamenáno osm takových útoků v různých oblastech, které si vyžádaly devět obětí. Min Zaw Oo z Myanmar Institute for Peace and Security (MIPS) říká, že paramotory přemosťují mezeru mezi drony a letadly. Nabízejí delší dolet a větší nosnost než drony, a to za zlomek ceny vrtulníků.
Paramotory se proto používají především v oblastech, kde odbojové síly nemají silnou pozici a nejsou vybaveny moderními systémy protivzdušné obrany. Jedinou obranou pro civilisty zůstává úkryt v protileteckých krytech, které pro rodinu stojí zhruba 500 000 kyatů (při denní minimální mzdě 4 800 kyatů). MIPS dodává, že armáda navíc experimentuje s vírníky, které mají delší dolet a vyšší nosnost.
Od převratu byly zabity tisíce lidí a miliony jich byly vysídleny. Přestože junta ztratila velké části území, v posledních měsících dosahuje významných zisků, k čemuž přispívají intenzivní nálety a bombardování. Junty se také čím dál více spoléhá na Čínu, která jí poskytuje podporu a vybavení, aby ochránila své ekonomické zájmy v zemi.
Čína poskytuje armádě zbraně, technologii dronů, techniky pro obranný průmysl a blokuje vývoz vojenského materiálu opozici. Tato strategie oslabila povstalce, kteří jsou na dodávkách zbraní silně závislí, ačkoliv stále kontrolují přibližně polovinu země. V tomto rozděleném konfliktu nadále nejvíce trpí civilisté, kteří jsou nyní terčem nové vlny teroru paramotory.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.