Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
K nejtragičtějšímu známému útoku došlo v pondělí večer ve středním regionu Sagaing, v okrese Chang U. Téměř 100 lidí se zde sešlo k oslavě svátku Thadingyut (festival úplňku), který se zároveň stal protestem proti vojenské vládě. Shromáždění se proměnilo v hrůzu, když se nad nimi objevil paramotor a shodil bomby do davu.
Útok trval pouhých sedm minut, ale zabil nejméně 26 lidí a desítky dalších zranil. Jeden z 30letých přeživších popsal Reuters událost jako „masovou vraždu“, kterou armáda páchá zcela otevřeně.
Paramotor je v podstatě paraglidingový padák poháněný motorem, který pilot řídí. Tato konstrukce je schopna unést průměrně 160 kg, což bez problémů stačí pro parašutistu a několik malých bomb. Zdroje OSN uvádějí, že tyto paraglidisty obvykle nesou 120mm minometné granáty, z nichž každý váží až 16 kg.
Díky své malé velikosti a možnosti letět v nízké výšce se paramotory dostanou k cíli mnohem blíže než konvenční letadla. Piloti shazují bomby ručně. Experti uvádějí, že paramotory vybavené GPS dokážou přesně zasáhnout cíle z výšky pod 300 metrů a na jednu nádrž běžného paliva vydrží ve vzduchu létat asi tři hodiny.
Výcvik parašutistů pro paramotory trvá jen několik dní, ne roky, jako je tomu u pilotů konvenčních letadel. Tyto stroje jsou navíc výrazně levnější na výrobu i údržbu, což je hlavní důvod, proč se staly hlavní oporou barmské armády, která se potýká s úbytkem své flotily. Paramotory jsou pravděpodobně vyráběny v barmském státním podniku Heavy Industry Number 10.
Paramotory mají však i slabé stránky. Létají nízko a jsou nápadné, což z nich dělá snadný cíl pro střelbu ze země. Proto jsou častěji používány v noci. Pohybují se také pomalu (jen do 65 km/h) a jsou omezeny počasím a výškou letu. Hlasitý zvuk motoru, který záchranáři přirovnávají k motorové pile, navíc prozrazuje jejich příchod.
První známý útok paramotorem byl zaznamenán o Vánocích roku 2024. Jen v lednu 2025 bylo podle monitorovacího webu Acled zaznamenáno osm takových útoků v různých oblastech, které si vyžádaly devět obětí. Min Zaw Oo z Myanmar Institute for Peace and Security (MIPS) říká, že paramotory přemosťují mezeru mezi drony a letadly. Nabízejí delší dolet a větší nosnost než drony, a to za zlomek ceny vrtulníků.
Paramotory se proto používají především v oblastech, kde odbojové síly nemají silnou pozici a nejsou vybaveny moderními systémy protivzdušné obrany. Jedinou obranou pro civilisty zůstává úkryt v protileteckých krytech, které pro rodinu stojí zhruba 500 000 kyatů (při denní minimální mzdě 4 800 kyatů). MIPS dodává, že armáda navíc experimentuje s vírníky, které mají delší dolet a vyšší nosnost.
Od převratu byly zabity tisíce lidí a miliony jich byly vysídleny. Přestože junta ztratila velké části území, v posledních měsících dosahuje významných zisků, k čemuž přispívají intenzivní nálety a bombardování. Junty se také čím dál více spoléhá na Čínu, která jí poskytuje podporu a vybavení, aby ochránila své ekonomické zájmy v zemi.
Čína poskytuje armádě zbraně, technologii dronů, techniky pro obranný průmysl a blokuje vývoz vojenského materiálu opozici. Tato strategie oslabila povstalce, kteří jsou na dodávkách zbraní silně závislí, ačkoliv stále kontrolují přibližně polovinu země. V tomto rozděleném konfliktu nadále nejvíce trpí civilisté, kteří jsou nyní terčem nové vlny teroru paramotory.
Ursula von der Leyenová pohodlně ustála kritiku, ale její vztah s Evropským parlamentem už nikdy nebude jako dřív. Prezidentka Evropské komise sice v jednom z politicky nejtvrdších týdnů svého druhého funkčního období čelila dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry a zároveň vzpouře poslanců z vlastní konzervativní strany, ale z boje vyšla s posílenou podporou. Musí za to však platit.
Válka v Gaze vytvořila nový, srdcervoucí termín v oblasti naléhavé zdravotnické pomoci: WCNSF – Wounded Child, No Surviving Family, tedy „zraněné dítě bez přeživší rodiny“. Během více než dvou let bombardování a hladomoru se problém osiřelých a zraněných dětí dramaticky zhoršil. Neustálý chaos způsobený izraelským bombardováním a evakuačními rozkazy totiž neustále fragmentuje komunity po celé Gaze.
Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Sliby o levnějších potravinách znovu rozhodly volby – a opět to bude venkov, kdo zaplatí jejich cenu. Politika, která se tváří jako obrana obyčejných lidí, ve skutečnosti nahrává velkým hráčům a prohlubuje závislost českého zemědělství na dotacích. Pokud se kabinet pod vedením Andreje Babiše skutečně vydá cestou cenového tlaku a deregulace, může skončit tím, že venkov, jenž mu dal moc, přijde o velký kus ekonomické autonomie.
Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
Útoky proti LGBTQ+ komunitě v Ghaně prudce narůstají. Kriminalita, která k lákání obětí používá online platformy, je povzbuzena otevřeně homofobními politiky a celospolečenskou nesnášenlivostí. Oběti jsou nejčastěji lákány na seznamkách a jiných digitálních platformách, kde se pachatelé vydávají za queer osoby.
Nejnovější aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů od Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) jasně ukazuje, že úbytek mořského ledu a ničení životního prostředí neustále tlačí mnohé živočišné i rostlinné druhy k vyhynutí. Podle tohoto celosvětově nejuznávanějšího hodnocení rizika vyhynutí je nyní ohrožena více než čtvrtina ze všech 172 620 posuzovaných druhů živočichů, rostlin a hub. Celkem 48 646 druhů se v současnosti potýká s hrozbou vyhynutí.
Dohoda o příměří v Gaze a navrácení zbývajících izraelských rukojmích, kterou prezident Donald Trump oznámil 8. října, představuje velký úspěch. Stejně jako předchozí příměří z ledna 2025 je i tato dohoda zatím schválena pouze v první fázi – propuštění rukojmích a částečné izraelské stažení. Mnoho složitějších problémů ale podle expertů zůstává odloženo na pozdější jednání.
Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Vysocí představitelé Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) v rámci Trumpovy administrativy oslovili letos na jaře Federální agenturu pro řešení krizových situací (FEMA) s návrhem, aby agentura zablokovala miliony dolarů z bezpečnostních grantů určených muslimským organizacím po celé zemi. Tento návrh na plošný zákaz nechal vedení FEMA zmatené a hluboce znepokojené.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že příměří v Pásmu Gazy je v platnosti, což potvrdila přesunem svých jednotek na linie dohodnuté v rámci dohody o zastavení palby. Tímto okamžikem začal běžet 72hodinový limit pro propuštění rukojmích.
Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.