Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
K nejtragičtějšímu známému útoku došlo v pondělí večer ve středním regionu Sagaing, v okrese Chang U. Téměř 100 lidí se zde sešlo k oslavě svátku Thadingyut (festival úplňku), který se zároveň stal protestem proti vojenské vládě. Shromáždění se proměnilo v hrůzu, když se nad nimi objevil paramotor a shodil bomby do davu.
Útok trval pouhých sedm minut, ale zabil nejméně 26 lidí a desítky dalších zranil. Jeden z 30letých přeživších popsal Reuters událost jako „masovou vraždu“, kterou armáda páchá zcela otevřeně.
Paramotor je v podstatě paraglidingový padák poháněný motorem, který pilot řídí. Tato konstrukce je schopna unést průměrně 160 kg, což bez problémů stačí pro parašutistu a několik malých bomb. Zdroje OSN uvádějí, že tyto paraglidisty obvykle nesou 120mm minometné granáty, z nichž každý váží až 16 kg.
Díky své malé velikosti a možnosti letět v nízké výšce se paramotory dostanou k cíli mnohem blíže než konvenční letadla. Piloti shazují bomby ručně. Experti uvádějí, že paramotory vybavené GPS dokážou přesně zasáhnout cíle z výšky pod 300 metrů a na jednu nádrž běžného paliva vydrží ve vzduchu létat asi tři hodiny.
Výcvik parašutistů pro paramotory trvá jen několik dní, ne roky, jako je tomu u pilotů konvenčních letadel. Tyto stroje jsou navíc výrazně levnější na výrobu i údržbu, což je hlavní důvod, proč se staly hlavní oporou barmské armády, která se potýká s úbytkem své flotily. Paramotory jsou pravděpodobně vyráběny v barmském státním podniku Heavy Industry Number 10.
Paramotory mají však i slabé stránky. Létají nízko a jsou nápadné, což z nich dělá snadný cíl pro střelbu ze země. Proto jsou častěji používány v noci. Pohybují se také pomalu (jen do 65 km/h) a jsou omezeny počasím a výškou letu. Hlasitý zvuk motoru, který záchranáři přirovnávají k motorové pile, navíc prozrazuje jejich příchod.
První známý útok paramotorem byl zaznamenán o Vánocích roku 2024. Jen v lednu 2025 bylo podle monitorovacího webu Acled zaznamenáno osm takových útoků v různých oblastech, které si vyžádaly devět obětí. Min Zaw Oo z Myanmar Institute for Peace and Security (MIPS) říká, že paramotory přemosťují mezeru mezi drony a letadly. Nabízejí delší dolet a větší nosnost než drony, a to za zlomek ceny vrtulníků.
Paramotory se proto používají především v oblastech, kde odbojové síly nemají silnou pozici a nejsou vybaveny moderními systémy protivzdušné obrany. Jedinou obranou pro civilisty zůstává úkryt v protileteckých krytech, které pro rodinu stojí zhruba 500 000 kyatů (při denní minimální mzdě 4 800 kyatů). MIPS dodává, že armáda navíc experimentuje s vírníky, které mají delší dolet a vyšší nosnost.
Od převratu byly zabity tisíce lidí a miliony jich byly vysídleny. Přestože junta ztratila velké části území, v posledních měsících dosahuje významných zisků, k čemuž přispívají intenzivní nálety a bombardování. Junty se také čím dál více spoléhá na Čínu, která jí poskytuje podporu a vybavení, aby ochránila své ekonomické zájmy v zemi.
Čína poskytuje armádě zbraně, technologii dronů, techniky pro obranný průmysl a blokuje vývoz vojenského materiálu opozici. Tato strategie oslabila povstalce, kteří jsou na dodávkách zbraní silně závislí, ačkoliv stále kontrolují přibližně polovinu země. V tomto rozděleném konfliktu nadále nejvíce trpí civilisté, kteří jsou nyní terčem nové vlny teroru paramotory.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.