Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Podle listu Izvestija byla Putinova návštěva velitelského stanoviště "signálem pro Ameriku, že je připraven jednat o Ukrajině, avšak za podmínek Ruska." To nás přivádí zpět k mírovému plánu, píše ve své analýze BBC. Kreml tvrdí, že "neobdržel nic oficiálního" z Washingtonu. Nicméně 28bodový návrh byl široce medializován a interpretován jako dokument, který upřednostňuje ruské podmínky míru.
Navíc se zprávy o plánu objevily po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se zúčastnil třídenních diskusí v Miami se speciálním vyslancem prezidenta Trumpa, Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů by Ukrajina musela postoupit Rusku části Donbasu, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, snížit velikost ozbrojených sil a slíbit, že nevstoupí do NATO.
Kreml sice obsah plánu oficiálně nepotvrdí, ale Kyjevu radí, aby podmínky přijal. "Efektivní práce ruské armády by měla Zelenského a jeho režim přesvědčit, že je lepší uzavřít dohodu a učinit tak hned," řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov během konferenčního hovoru z Kremlu.
Profesionální komentátoři blízcí Kremlu trvají na tom, že bez ohledu na dohodu či její absenci Rusko nakonec zvítězí. Ruský zpravodajský server Moskovskij Komsomolec napsal, že myšlenka mírové dohody sice "zaplavala v bažině," ale najednou z ní vystřelila "raketa s novým, nebo spíše 'staronovým' mírovým plánem". Dále napsali, že i když se plán ukáže být falešným startem, "je nepravděpodobné, že by to změnilo obecný trend. Rovnováha sil se posouvá ve prospěch Ruska."
Přestože to vypadá, že se vojenská situace kloní na stranu Ruska, země čelí po téměř čtyřech letech války vnitřním tlakům. Od plné invaze na Ukrajinu utrpěla ruská armáda nejen obrovské ztráty na bojišti, ale také hospodaření země se potýká s problémy. Roste rozpočtový deficit a klesají příjmy z ropy a zemního plynu.
List Nezavisimaja Gazeta tento týden uvedl, že "ruský průmysl se pohybuje někde mezi stagnací a úpadkem." Není ale jisté, zda tyto ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho o tom, že nadešel okamžik k ukončení jeho tzv. speciální operace, byť za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají.
Ovšem ne všechny prvky mírového plánu se v Rusku setkaly s nadšením. Některé zprávy naznačují, že Ukrajině by mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky modelované podle článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí útok Ruska na Ukrajinu považovali za útok na celý transatlantický blok, což by spustilo společnou vojenskou reakci. "To je v podstatě Ukrajina v NATO," napsal Moskovskij Komsomolec, "pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území."
Celkové detaily mírového plánu zatím nebyly potvrzeny a zřejmě vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie. V tuto chvíli však ruská válka proti Ukrajině pokračuje.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.