Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Podle listu Izvestija byla Putinova návštěva velitelského stanoviště "signálem pro Ameriku, že je připraven jednat o Ukrajině, avšak za podmínek Ruska." To nás přivádí zpět k mírovému plánu, píše ve své analýze BBC. Kreml tvrdí, že "neobdržel nic oficiálního" z Washingtonu. Nicméně 28bodový návrh byl široce medializován a interpretován jako dokument, který upřednostňuje ruské podmínky míru.
Navíc se zprávy o plánu objevily po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se zúčastnil třídenních diskusí v Miami se speciálním vyslancem prezidenta Trumpa, Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů by Ukrajina musela postoupit Rusku části Donbasu, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, snížit velikost ozbrojených sil a slíbit, že nevstoupí do NATO.
Kreml sice obsah plánu oficiálně nepotvrdí, ale Kyjevu radí, aby podmínky přijal. "Efektivní práce ruské armády by měla Zelenského a jeho režim přesvědčit, že je lepší uzavřít dohodu a učinit tak hned," řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov během konferenčního hovoru z Kremlu.
Profesionální komentátoři blízcí Kremlu trvají na tom, že bez ohledu na dohodu či její absenci Rusko nakonec zvítězí. Ruský zpravodajský server Moskovskij Komsomolec napsal, že myšlenka mírové dohody sice "zaplavala v bažině," ale najednou z ní vystřelila "raketa s novým, nebo spíše 'staronovým' mírovým plánem". Dále napsali, že i když se plán ukáže být falešným startem, "je nepravděpodobné, že by to změnilo obecný trend. Rovnováha sil se posouvá ve prospěch Ruska."
Přestože to vypadá, že se vojenská situace kloní na stranu Ruska, země čelí po téměř čtyřech letech války vnitřním tlakům. Od plné invaze na Ukrajinu utrpěla ruská armáda nejen obrovské ztráty na bojišti, ale také hospodaření země se potýká s problémy. Roste rozpočtový deficit a klesají příjmy z ropy a zemního plynu.
List Nezavisimaja Gazeta tento týden uvedl, že "ruský průmysl se pohybuje někde mezi stagnací a úpadkem." Není ale jisté, zda tyto ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho o tom, že nadešel okamžik k ukončení jeho tzv. speciální operace, byť za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají.
Ovšem ne všechny prvky mírového plánu se v Rusku setkaly s nadšením. Některé zprávy naznačují, že Ukrajině by mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky modelované podle článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí útok Ruska na Ukrajinu považovali za útok na celý transatlantický blok, což by spustilo společnou vojenskou reakci. "To je v podstatě Ukrajina v NATO," napsal Moskovskij Komsomolec, "pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území."
Celkové detaily mírového plánu zatím nebyly potvrzeny a zřejmě vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie. V tuto chvíli však ruská válka proti Ukrajině pokračuje.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.