Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Podle listu Izvestija byla Putinova návštěva velitelského stanoviště "signálem pro Ameriku, že je připraven jednat o Ukrajině, avšak za podmínek Ruska." To nás přivádí zpět k mírovému plánu, píše ve své analýze BBC. Kreml tvrdí, že "neobdržel nic oficiálního" z Washingtonu. Nicméně 28bodový návrh byl široce medializován a interpretován jako dokument, který upřednostňuje ruské podmínky míru.
Navíc se zprávy o plánu objevily po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se zúčastnil třídenních diskusí v Miami se speciálním vyslancem prezidenta Trumpa, Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů by Ukrajina musela postoupit Rusku části Donbasu, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, snížit velikost ozbrojených sil a slíbit, že nevstoupí do NATO.
Kreml sice obsah plánu oficiálně nepotvrdí, ale Kyjevu radí, aby podmínky přijal. "Efektivní práce ruské armády by měla Zelenského a jeho režim přesvědčit, že je lepší uzavřít dohodu a učinit tak hned," řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov během konferenčního hovoru z Kremlu.
Profesionální komentátoři blízcí Kremlu trvají na tom, že bez ohledu na dohodu či její absenci Rusko nakonec zvítězí. Ruský zpravodajský server Moskovskij Komsomolec napsal, že myšlenka mírové dohody sice "zaplavala v bažině," ale najednou z ní vystřelila "raketa s novým, nebo spíše 'staronovým' mírovým plánem". Dále napsali, že i když se plán ukáže být falešným startem, "je nepravděpodobné, že by to změnilo obecný trend. Rovnováha sil se posouvá ve prospěch Ruska."
Přestože to vypadá, že se vojenská situace kloní na stranu Ruska, země čelí po téměř čtyřech letech války vnitřním tlakům. Od plné invaze na Ukrajinu utrpěla ruská armáda nejen obrovské ztráty na bojišti, ale také hospodaření země se potýká s problémy. Roste rozpočtový deficit a klesají příjmy z ropy a zemního plynu.
List Nezavisimaja Gazeta tento týden uvedl, že "ruský průmysl se pohybuje někde mezi stagnací a úpadkem." Není ale jisté, zda tyto ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho o tom, že nadešel okamžik k ukončení jeho tzv. speciální operace, byť za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají.
Ovšem ne všechny prvky mírového plánu se v Rusku setkaly s nadšením. Některé zprávy naznačují, že Ukrajině by mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky modelované podle článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí útok Ruska na Ukrajinu považovali za útok na celý transatlantický blok, což by spustilo společnou vojenskou reakci. "To je v podstatě Ukrajina v NATO," napsal Moskovskij Komsomolec, "pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území."
Celkové detaily mírového plánu zatím nebyly potvrzeny a zřejmě vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie. V tuto chvíli však ruská válka proti Ukrajině pokračuje.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.