Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Podle listu Izvestija byla Putinova návštěva velitelského stanoviště "signálem pro Ameriku, že je připraven jednat o Ukrajině, avšak za podmínek Ruska." To nás přivádí zpět k mírovému plánu, píše ve své analýze BBC. Kreml tvrdí, že "neobdržel nic oficiálního" z Washingtonu. Nicméně 28bodový návrh byl široce medializován a interpretován jako dokument, který upřednostňuje ruské podmínky míru.
Navíc se zprávy o plánu objevily po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se zúčastnil třídenních diskusí v Miami se speciálním vyslancem prezidenta Trumpa, Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů by Ukrajina musela postoupit Rusku části Donbasu, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, snížit velikost ozbrojených sil a slíbit, že nevstoupí do NATO.
Kreml sice obsah plánu oficiálně nepotvrdí, ale Kyjevu radí, aby podmínky přijal. "Efektivní práce ruské armády by měla Zelenského a jeho režim přesvědčit, že je lepší uzavřít dohodu a učinit tak hned," řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov během konferenčního hovoru z Kremlu.
Profesionální komentátoři blízcí Kremlu trvají na tom, že bez ohledu na dohodu či její absenci Rusko nakonec zvítězí. Ruský zpravodajský server Moskovskij Komsomolec napsal, že myšlenka mírové dohody sice "zaplavala v bažině," ale najednou z ní vystřelila "raketa s novým, nebo spíše 'staronovým' mírovým plánem". Dále napsali, že i když se plán ukáže být falešným startem, "je nepravděpodobné, že by to změnilo obecný trend. Rovnováha sil se posouvá ve prospěch Ruska."
Přestože to vypadá, že se vojenská situace kloní na stranu Ruska, země čelí po téměř čtyřech letech války vnitřním tlakům. Od plné invaze na Ukrajinu utrpěla ruská armáda nejen obrovské ztráty na bojišti, ale také hospodaření země se potýká s problémy. Roste rozpočtový deficit a klesají příjmy z ropy a zemního plynu.
List Nezavisimaja Gazeta tento týden uvedl, že "ruský průmysl se pohybuje někde mezi stagnací a úpadkem." Není ale jisté, zda tyto ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho o tom, že nadešel okamžik k ukončení jeho tzv. speciální operace, byť za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají.
Ovšem ne všechny prvky mírového plánu se v Rusku setkaly s nadšením. Některé zprávy naznačují, že Ukrajině by mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky modelované podle článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí útok Ruska na Ukrajinu považovali za útok na celý transatlantický blok, což by spustilo společnou vojenskou reakci. "To je v podstatě Ukrajina v NATO," napsal Moskovskij Komsomolec, "pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území."
Celkové detaily mírového plánu zatím nebyly potvrzeny a zřejmě vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie. V tuto chvíli však ruská válka proti Ukrajině pokračuje.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.