Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Podle listu Izvestija byla Putinova návštěva velitelského stanoviště "signálem pro Ameriku, že je připraven jednat o Ukrajině, avšak za podmínek Ruska." To nás přivádí zpět k mírovému plánu, píše ve své analýze BBC. Kreml tvrdí, že "neobdržel nic oficiálního" z Washingtonu. Nicméně 28bodový návrh byl široce medializován a interpretován jako dokument, který upřednostňuje ruské podmínky míru.
Navíc se zprávy o plánu objevily po návštěvě Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva v Americe. Dmitriev se zúčastnil třídenních diskusí v Miami se speciálním vyslancem prezidenta Trumpa, Stevem Witkoffem. Podle dostupných návrhů by Ukrajina musela postoupit Rusku části Donbasu, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, snížit velikost ozbrojených sil a slíbit, že nevstoupí do NATO.
Kreml sice obsah plánu oficiálně nepotvrdí, ale Kyjevu radí, aby podmínky přijal. "Efektivní práce ruské armády by měla Zelenského a jeho režim přesvědčit, že je lepší uzavřít dohodu a učinit tak hned," řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov během konferenčního hovoru z Kremlu.
Profesionální komentátoři blízcí Kremlu trvají na tom, že bez ohledu na dohodu či její absenci Rusko nakonec zvítězí. Ruský zpravodajský server Moskovskij Komsomolec napsal, že myšlenka mírové dohody sice "zaplavala v bažině," ale najednou z ní vystřelila "raketa s novým, nebo spíše 'staronovým' mírovým plánem". Dále napsali, že i když se plán ukáže být falešným startem, "je nepravděpodobné, že by to změnilo obecný trend. Rovnováha sil se posouvá ve prospěch Ruska."
Přestože to vypadá, že se vojenská situace kloní na stranu Ruska, země čelí po téměř čtyřech letech války vnitřním tlakům. Od plné invaze na Ukrajinu utrpěla ruská armáda nejen obrovské ztráty na bojišti, ale také hospodaření země se potýká s problémy. Roste rozpočtový deficit a klesají příjmy z ropy a zemního plynu.
List Nezavisimaja Gazeta tento týden uvedl, že "ruský průmysl se pohybuje někde mezi stagnací a úpadkem." Není ale jisté, zda tyto ekonomické tlaky změní kalkulace prezidenta Putina a přesvědčí ho o tom, že nadešel okamžik k ukončení jeho tzv. speciální operace, byť za podmínek, které podle mnohých Moskvě prospívají.
Ovšem ne všechny prvky mírového plánu se v Rusku setkaly s nadšením. Některé zprávy naznačují, že Ukrajině by mohly být nabídnuty bezpečnostní záruky modelované podle článku 5 NATO. To by mohlo zavazovat západní spojence k tomu, aby jakýkoli budoucí útok Ruska na Ukrajinu považovali za útok na celý transatlantický blok, což by spustilo společnou vojenskou reakci. "To je v podstatě Ukrajina v NATO," napsal Moskovskij Komsomolec, "pouze bez rozmístění základen a zbraní na jejím území."
Celkové detaily mírového plánu zatím nebyly potvrzeny a zřejmě vstupujeme do dalšího období intenzivní diplomacie. V tuto chvíli však ruská válka proti Ukrajině pokračuje.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.