Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
Americký papež Lev XIV. přednesl svůj projev náboženským představitelům z jižní polokoule, kteří se shromáždili na okraj klimatických jednání OSN. Vatikán zveřejnil jeho poselství, ve kterém označil region Amazonie za „živoucí symbol stvoření s naléhavou potřebou péče“. Papež, jenž předtím sloužil asi 20 let jako misionář v Peru, vyjádřil hlubokou obavu o situaci.
„Stvoření volá prostřednictvím povodní, sucha, bouří a neúnavného horka,“ řekl papež. Upozornil, že každý třetí člověk žije ve velké zranitelnosti kvůli těmto změnám klimatu. „Pro tyto lidi není změna klimatu vzdálenou hrozbou, a ignorovat je znamená popírat naši sdílenou lidskost,“ dodal. Konstatoval, že problémem je „politická vůle některých, která selhává“.
Papež Lev XIV. obhajoval Pařížskou dohodu z roku 2015, jejímž cílem je udržet nárůst teploty „výrazně pod“ 2 °C oproti předindustriální úrovni a usilovat o omezení na 1,5 °C. Tuto dohodu, od níž americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy podruhé odstoupí, označil papež za „nejsilnější nástroj pro ochranu lidí a planety“. Vytkl nedostatek úsilí některým lídrům, které však nekonkretizoval.
Varoval, že „stále je čas udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C, ale okno se uzavírá“. Vyzval k pevnější klimatické akci, která by vedla k vytvoření „silnějších a spravedlivějších ekonomických systémů“. „Opravdové vůdcovství znamená službu a podporu v takovém měřítku, které skutečně změní situaci,“ prohlásil. „Společně vyšleme jasný globální signál: národy stojí v neochvějné solidaritě za Pařížskou dohodou a klimatickou spoluprací,“ uzavřel své poselství.
UN klimatický šéf Simon Stiell papežovo „silné poselství“ přivítal a uvedl, že jeho slova nás nutí „nadále si volit naději a akci“. Konference COP30, která probíhá bez přítomnosti americké vlády, se blíží do závěrečné fáze, ale země se stále neshodují v klíčových otázkách, jako jsou klimatické ambice, jednostranná obchodní opatření a financování. Některé státy také požadují cestovní mapu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.