Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
V prvních šesti měsících svého pontifikátu působil Lev XIV. dojmem mimořádně uvážlivého, ba opatrného muže. Během této cesty však budou jeho diplomatické schopnosti bedlivě sledovány. Klíčový okamžik cesty se odehraje v tureckém městě Iznik, které je místem starověké Nicey. Zde se papež s představiteli dalších křesťanských tradic sejde, aby si připomněli výročí starobylého koncilu, který se zde konal před 1 700 lety. V roce 325 n. l. zde více než 200 biskupů potvrdilo mimo jiné víru, že Ježíš je syn Boží, což později vedlo ke vzniku Nicejského vyznání víry.
Přestože se východní a západní větve křesťanství později dramaticky rozdělily, tato cesta má nést poselství sjednocení a hojení rozkolů. V Turecku papež navštíví také Modrou mešitu, stejně jako jeho bezprostřední předchůdci papež František a papež Benedikt XVI. Uskuteční se i setkání s dalšími náboženskými lídry v rámci podpory mezináboženského dialogu, než se papež vydá na druhou část své cesty.
Vatikán potvrdil, že plány na návštěvu Libanonu se nezměnily ani po izraelských náletech na Bejrút, ke kterým došlo na začátku týdne. Setká se s dalšími náboženskými představiteli a vyslechne mladé lidi v Libanonu. Jeho návštěva má posílit zejména odhadovanou třetinu obyvatel země, která je křesťanská. V poslední den cesty bude papež Lev sloužit mši u bejrútského pobřeží, přímo v místě exploze v přístavu z roku 2020. Pomodlí se za více než 200 obětí a 7 000 zraněných.
V posledních měsících papež sice promluvil k některým pro něj důležitým tématům, jako je důstojnost migrantů, avšak nejednal tak otevřeně politicky jako jeho předchůdce. Pohyboval se na tak tenké hranici, že progresivisté i tradicionalisté v katolické církvi zastávají názor, že podporuje jejich myšlenkový směr. Z podobných důvodů se kolem něj v konkláve údajně sjednotili kardinálové různých přesvědčení. Papež František byl považován za vizionáře, který se však příliš nestaral o vytváření konsensu, a zanechal za sebou poněkud rozdělenou církev.
Papež Lev dosud funguje velmi odlišně. Jemně se drží některých progresivních ideálů svého předchůdce, přičemž věnuje pozornost i názorům tradicionalistů. Opakovaně vyzval k ukončení války, ale odlišným způsobem než papež František, který pravidelně telefonoval do kostela Svaté rodiny v Gaze, aby vyjádřil podporu. Během setkání na této cestě – s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a libanonskými občanskými lídry – může být papež Lev vyzván k vyjádření svých názorů na konflikty v regionu.
O jeho dojmech se možná dozvíme více na konci cesty, jelikož je zvykem, že papež pořádá tiskovou konferenci s doprovázejícími novináři při zpátečním letu do Říma. Co uslyšíme častěji, je papež mluvící s chicagským přízvukem. Ačkoli papež Lev mluví několika jazyky plynně a dosud přednášel převážně v italštině, Vatikán potvrdil, že během turecké části cesty bude mluvit anglicky, a v Libanonu přidá i francouzštinu.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Nesoudná, trapná, nevkusná. To si o sobě mohla Dara Rolins přečíst po pátečním vystoupení na galavečeru Český slavík. A zjevně přečetla, protože se rozhodla reagovat na sociální síti. Všem svým "fanouškům" vzkázala, že jí jejich komentáře nijak zvlášť netrápí.
Zimní počasí bude trápit Česko i v následujících hodinách. Nová výstraha meteorologů sice zmenšila územní platnost varování před novou sněhovou pokrývkou, ale upozornila na nebezpečí vzniku náledí.
Prezident Petr Pavel má nadále problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), uvedla Pavlova kancelář po středečním jednání prezidenta s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Potvrdila se tak předchozí slova samotného Babiše.
V době, kdy se intenzivně usiluje o nalezení dohody k ukončení války na Ukrajině, se do centra pozornosti dostává Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa. Uniklý telefonní hovor naznačuje, že tento realitní magnát radil vysokému poradci Kremlu, jakým způsobem nejlépe oslovit prezidenta Trumpa ohledně mírového plánu.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
Rusko obdrželo nejnovější návrh amerického plánu na ukončení války na Ukrajině a podle vyjádření Kremlu z dnešní středy hodnotí některé jeho aspekty pozitivně, avšak požaduje diskuzi o zbývajících částech. Agentuře Agence France-Presse (AFP) to potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov, který řekl, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“. Dodal, že Rusko o něm dosud s nikým nejednalo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.