Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
V prvních šesti měsících svého pontifikátu působil Lev XIV. dojmem mimořádně uvážlivého, ba opatrného muže. Během této cesty však budou jeho diplomatické schopnosti bedlivě sledovány. Klíčový okamžik cesty se odehraje v tureckém městě Iznik, které je místem starověké Nicey. Zde se papež s představiteli dalších křesťanských tradic sejde, aby si připomněli výročí starobylého koncilu, který se zde konal před 1 700 lety. V roce 325 n. l. zde více než 200 biskupů potvrdilo mimo jiné víru, že Ježíš je syn Boží, což později vedlo ke vzniku Nicejského vyznání víry.
Přestože se východní a západní větve křesťanství později dramaticky rozdělily, tato cesta má nést poselství sjednocení a hojení rozkolů. V Turecku papež navštíví také Modrou mešitu, stejně jako jeho bezprostřední předchůdci papež František a papež Benedikt XVI. Uskuteční se i setkání s dalšími náboženskými lídry v rámci podpory mezináboženského dialogu, než se papež vydá na druhou část své cesty.
Vatikán potvrdil, že plány na návštěvu Libanonu se nezměnily ani po izraelských náletech na Bejrút, ke kterým došlo na začátku týdne. Setká se s dalšími náboženskými představiteli a vyslechne mladé lidi v Libanonu. Jeho návštěva má posílit zejména odhadovanou třetinu obyvatel země, která je křesťanská. V poslední den cesty bude papež Lev sloužit mši u bejrútského pobřeží, přímo v místě exploze v přístavu z roku 2020. Pomodlí se za více než 200 obětí a 7 000 zraněných.
V posledních měsících papež sice promluvil k některým pro něj důležitým tématům, jako je důstojnost migrantů, avšak nejednal tak otevřeně politicky jako jeho předchůdce. Pohyboval se na tak tenké hranici, že progresivisté i tradicionalisté v katolické církvi zastávají názor, že podporuje jejich myšlenkový směr. Z podobných důvodů se kolem něj v konkláve údajně sjednotili kardinálové různých přesvědčení. Papež František byl považován za vizionáře, který se však příliš nestaral o vytváření konsensu, a zanechal za sebou poněkud rozdělenou církev.
Papež Lev dosud funguje velmi odlišně. Jemně se drží některých progresivních ideálů svého předchůdce, přičemž věnuje pozornost i názorům tradicionalistů. Opakovaně vyzval k ukončení války, ale odlišným způsobem než papež František, který pravidelně telefonoval do kostela Svaté rodiny v Gaze, aby vyjádřil podporu. Během setkání na této cestě – s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a libanonskými občanskými lídry – může být papež Lev vyzván k vyjádření svých názorů na konflikty v regionu.
O jeho dojmech se možná dozvíme více na konci cesty, jelikož je zvykem, že papež pořádá tiskovou konferenci s doprovázejícími novináři při zpátečním letu do Říma. Co uslyšíme častěji, je papež mluvící s chicagským přízvukem. Ačkoli papež Lev mluví několika jazyky plynně a dosud přednášel převážně v italštině, Vatikán potvrdil, že během turecké části cesty bude mluvit anglicky, a v Libanonu přidá i francouzštinu.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.