Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
V prvních šesti měsících svého pontifikátu působil Lev XIV. dojmem mimořádně uvážlivého, ba opatrného muže. Během této cesty však budou jeho diplomatické schopnosti bedlivě sledovány. Klíčový okamžik cesty se odehraje v tureckém městě Iznik, které je místem starověké Nicey. Zde se papež s představiteli dalších křesťanských tradic sejde, aby si připomněli výročí starobylého koncilu, který se zde konal před 1 700 lety. V roce 325 n. l. zde více než 200 biskupů potvrdilo mimo jiné víru, že Ježíš je syn Boží, což později vedlo ke vzniku Nicejského vyznání víry.
Přestože se východní a západní větve křesťanství později dramaticky rozdělily, tato cesta má nést poselství sjednocení a hojení rozkolů. V Turecku papež navštíví také Modrou mešitu, stejně jako jeho bezprostřední předchůdci papež František a papež Benedikt XVI. Uskuteční se i setkání s dalšími náboženskými lídry v rámci podpory mezináboženského dialogu, než se papež vydá na druhou část své cesty.
Vatikán potvrdil, že plány na návštěvu Libanonu se nezměnily ani po izraelských náletech na Bejrút, ke kterým došlo na začátku týdne. Setká se s dalšími náboženskými představiteli a vyslechne mladé lidi v Libanonu. Jeho návštěva má posílit zejména odhadovanou třetinu obyvatel země, která je křesťanská. V poslední den cesty bude papež Lev sloužit mši u bejrútského pobřeží, přímo v místě exploze v přístavu z roku 2020. Pomodlí se za více než 200 obětí a 7 000 zraněných.
V posledních měsících papež sice promluvil k některým pro něj důležitým tématům, jako je důstojnost migrantů, avšak nejednal tak otevřeně politicky jako jeho předchůdce. Pohyboval se na tak tenké hranici, že progresivisté i tradicionalisté v katolické církvi zastávají názor, že podporuje jejich myšlenkový směr. Z podobných důvodů se kolem něj v konkláve údajně sjednotili kardinálové různých přesvědčení. Papež František byl považován za vizionáře, který se však příliš nestaral o vytváření konsensu, a zanechal za sebou poněkud rozdělenou církev.
Papež Lev dosud funguje velmi odlišně. Jemně se drží některých progresivních ideálů svého předchůdce, přičemž věnuje pozornost i názorům tradicionalistů. Opakovaně vyzval k ukončení války, ale odlišným způsobem než papež František, který pravidelně telefonoval do kostela Svaté rodiny v Gaze, aby vyjádřil podporu. Během setkání na této cestě – s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a libanonskými občanskými lídry – může být papež Lev vyzván k vyjádření svých názorů na konflikty v regionu.
O jeho dojmech se možná dozvíme více na konci cesty, jelikož je zvykem, že papež pořádá tiskovou konferenci s doprovázejícími novináři při zpátečním letu do Říma. Co uslyšíme častěji, je papež mluvící s chicagským přízvukem. Ačkoli papež Lev mluví několika jazyky plynně a dosud přednášel převážně v italštině, Vatikán potvrdil, že během turecké části cesty bude mluvit anglicky, a v Libanonu přidá i francouzštinu.
Bývalý princ Andrew je černou ovcí britské královské rodiny, což uplynulý víkend zase jen potvrdil. Král Karel III. sice navštívil místo, kde momentálně žije jeho mladší bratr, ale vidět se sourozencem se opravdu nechtěl.
Babišova vláda připravila novinku, kterou nepochybně ocení mnoho Čechů. Život ulehčí lidem, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání. Od července nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.