Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Plavání v chladné vodě zaznamenalo nárůst popularity, přičemž někteří nadšenci jsou přesvědčeni, že je chrání před zimními nemocemi. Imunoložka profesorka Eleanor Riley pro podcast BBC Radio 4's Inside Health uvádí, že povzbuzující pocit po plavání, takzvaný „high“, je skutečný, ale je vyvolán adrenalinem a endorfiny. Vysvětluje, že pokud odeberete vzorek krve před studeným plaváním a po něm, hladiny bílých krvinek stoupají. Děje se to proto, že tělo očekává možnou infekci, a proto se buňky přesouvají do krevního oběhu. Během několika hodin se však hladiny vrátí k normálu, takže tělo nevytvořilo žádné nové bílé krvinky.
Profesorka Riley dodává, že část benefitů otužování pramení z vytváření sociálních vazeb. Pocit „jasnější mysli, větší bdělosti a propojení“ má reálné fyziologické účinky. Imunolog a vakcinolog profesor John Tregoning říká, že přínosy jsou většinou nepřímé a že to, co způsobuje, že se lidé v zimě cítí zdravěji, může souviset se snižováním stresu. Stres se snižuje, protože jsou venku s příjemnými lidmi na hezkých místech. Stejný efekt by se dal dosáhnout tancem, zpěvem nebo běháním. Pobyt v přírodě totiž dokáže snížit krevní tlak a stresové hormony, které by jinak mohly tlumit imunitní odpověď. Praktická lékařka Dr. Margaret McCartney dodává, že mírné cvičení prokazatelně snižuje virové infekce, ale může jít o jakoukoli formu pohybu, nejen o plavání v chladné vodě.
Mnoho lidí se obrací k fermentovaným nápojům, jako je kombucha, které slibují posílení mikrobiomu, a tím i imunitního systému. Dr. McCartney však zůstává opatrná. Říká, že ačkoliv existuje mnoho teorií o tom, proč je rozmanitý mikrobiom prospěšný, chybí dostatek silných důkazů z reálného světa, aby kombuchu mohla pacientům doporučovat. Profesor Tregoning k tomu dodává, že mikrobiom se sice během infekcí mění, ale po jejich odeznění se obvykle vrátí do původního stavu. Dr. McCartney uvádí, že nápoje jako kombucha představují „zajímavé myšlenky o roli mikrobiomu“, nicméně neexistuje jasná souvislost s tím, jak by mohly pomoci posílit imunitní systém.
Vitamin C se dlouho prodává jako zimní nezbytnost, ale podle Dr. McCartney nejsou důkazy pro boj s nachlazením dostatečně silné. Totéž platí pro multivitaminy, které podle ní nedělají o moc víc než to, že z vaší moči udělají „drahou moč“.
Mírně odlišná je situace u vitaminu D, kde existuje „teoretický důkaz malého snížení respiračních infekcí“. Vysvětluje ale, že ne každý, kdo jej užívá, pocítí výhodu. Pravděpodobně prospěšný je pouze pro lidi s nízkou hladinou vitaminu D a preexistujícími respiračními chorobami. Mnoho lidí zůstává v zimě deficitních, a profesor Tregoning navrhuje, že pomoci může zimní slunce a pobyt venku.
Nápoje z kurkumy, zázvoru nebo luxusní nosní spreje nijak neposilují imunitní systém, tvrdí Dr. McCartney. Profesor Tregoning říká, že nosní sprej sice může pomoci při ucpaném nosu, ale postačí jednoduchý fyziologický roztok tvořený pouze solí a vodou. Roztok dokáže zředit hlen, stimulovat jeho výměnu a ulevit od zánětu.
Všichni tři odborníci se shodují, že imunitní systém může skutečně posílit pouze jeden zásah – očkování. Profesorka Riley doporučuje vakcínu proti chřipce, u které trvá sedm až deset dní, než začne účinkovat. Zatímco imunitní systém nelze posílit tak dramaticky, jak zimní wellness trendy slibují, odborníci radí jej podpořit tím, že se vyhnete kouření, budete udržovat zdravou váhu, najdete si pravidelný spánkový režim a budete vykonávat jakoukoli činnost, která pomáhá snížit stres. Dr. McCartney také dodává, že riziko nachlazení lze snížit pobytem ve dobře větraných prostorách a pravidelným a řádným mytím rukou.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.