Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Plavání v chladné vodě zaznamenalo nárůst popularity, přičemž někteří nadšenci jsou přesvědčeni, že je chrání před zimními nemocemi. Imunoložka profesorka Eleanor Riley pro podcast BBC Radio 4's Inside Health uvádí, že povzbuzující pocit po plavání, takzvaný „high“, je skutečný, ale je vyvolán adrenalinem a endorfiny. Vysvětluje, že pokud odeberete vzorek krve před studeným plaváním a po něm, hladiny bílých krvinek stoupají. Děje se to proto, že tělo očekává možnou infekci, a proto se buňky přesouvají do krevního oběhu. Během několika hodin se však hladiny vrátí k normálu, takže tělo nevytvořilo žádné nové bílé krvinky.
Profesorka Riley dodává, že část benefitů otužování pramení z vytváření sociálních vazeb. Pocit „jasnější mysli, větší bdělosti a propojení“ má reálné fyziologické účinky. Imunolog a vakcinolog profesor John Tregoning říká, že přínosy jsou většinou nepřímé a že to, co způsobuje, že se lidé v zimě cítí zdravěji, může souviset se snižováním stresu. Stres se snižuje, protože jsou venku s příjemnými lidmi na hezkých místech. Stejný efekt by se dal dosáhnout tancem, zpěvem nebo běháním. Pobyt v přírodě totiž dokáže snížit krevní tlak a stresové hormony, které by jinak mohly tlumit imunitní odpověď. Praktická lékařka Dr. Margaret McCartney dodává, že mírné cvičení prokazatelně snižuje virové infekce, ale může jít o jakoukoli formu pohybu, nejen o plavání v chladné vodě.
Mnoho lidí se obrací k fermentovaným nápojům, jako je kombucha, které slibují posílení mikrobiomu, a tím i imunitního systému. Dr. McCartney však zůstává opatrná. Říká, že ačkoliv existuje mnoho teorií o tom, proč je rozmanitý mikrobiom prospěšný, chybí dostatek silných důkazů z reálného světa, aby kombuchu mohla pacientům doporučovat. Profesor Tregoning k tomu dodává, že mikrobiom se sice během infekcí mění, ale po jejich odeznění se obvykle vrátí do původního stavu. Dr. McCartney uvádí, že nápoje jako kombucha představují „zajímavé myšlenky o roli mikrobiomu“, nicméně neexistuje jasná souvislost s tím, jak by mohly pomoci posílit imunitní systém.
Vitamin C se dlouho prodává jako zimní nezbytnost, ale podle Dr. McCartney nejsou důkazy pro boj s nachlazením dostatečně silné. Totéž platí pro multivitaminy, které podle ní nedělají o moc víc než to, že z vaší moči udělají „drahou moč“.
Mírně odlišná je situace u vitaminu D, kde existuje „teoretický důkaz malého snížení respiračních infekcí“. Vysvětluje ale, že ne každý, kdo jej užívá, pocítí výhodu. Pravděpodobně prospěšný je pouze pro lidi s nízkou hladinou vitaminu D a preexistujícími respiračními chorobami. Mnoho lidí zůstává v zimě deficitních, a profesor Tregoning navrhuje, že pomoci může zimní slunce a pobyt venku.
Nápoje z kurkumy, zázvoru nebo luxusní nosní spreje nijak neposilují imunitní systém, tvrdí Dr. McCartney. Profesor Tregoning říká, že nosní sprej sice může pomoci při ucpaném nosu, ale postačí jednoduchý fyziologický roztok tvořený pouze solí a vodou. Roztok dokáže zředit hlen, stimulovat jeho výměnu a ulevit od zánětu.
Všichni tři odborníci se shodují, že imunitní systém může skutečně posílit pouze jeden zásah – očkování. Profesorka Riley doporučuje vakcínu proti chřipce, u které trvá sedm až deset dní, než začne účinkovat. Zatímco imunitní systém nelze posílit tak dramaticky, jak zimní wellness trendy slibují, odborníci radí jej podpořit tím, že se vyhnete kouření, budete udržovat zdravou váhu, najdete si pravidelný spánkový režim a budete vykonávat jakoukoli činnost, která pomáhá snížit stres. Dr. McCartney také dodává, že riziko nachlazení lze snížit pobytem ve dobře větraných prostorách a pravidelným a řádným mytím rukou.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.