Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Plavání v chladné vodě zaznamenalo nárůst popularity, přičemž někteří nadšenci jsou přesvědčeni, že je chrání před zimními nemocemi. Imunoložka profesorka Eleanor Riley pro podcast BBC Radio 4's Inside Health uvádí, že povzbuzující pocit po plavání, takzvaný „high“, je skutečný, ale je vyvolán adrenalinem a endorfiny. Vysvětluje, že pokud odeberete vzorek krve před studeným plaváním a po něm, hladiny bílých krvinek stoupají. Děje se to proto, že tělo očekává možnou infekci, a proto se buňky přesouvají do krevního oběhu. Během několika hodin se však hladiny vrátí k normálu, takže tělo nevytvořilo žádné nové bílé krvinky.
Profesorka Riley dodává, že část benefitů otužování pramení z vytváření sociálních vazeb. Pocit „jasnější mysli, větší bdělosti a propojení“ má reálné fyziologické účinky. Imunolog a vakcinolog profesor John Tregoning říká, že přínosy jsou většinou nepřímé a že to, co způsobuje, že se lidé v zimě cítí zdravěji, může souviset se snižováním stresu. Stres se snižuje, protože jsou venku s příjemnými lidmi na hezkých místech. Stejný efekt by se dal dosáhnout tancem, zpěvem nebo běháním. Pobyt v přírodě totiž dokáže snížit krevní tlak a stresové hormony, které by jinak mohly tlumit imunitní odpověď. Praktická lékařka Dr. Margaret McCartney dodává, že mírné cvičení prokazatelně snižuje virové infekce, ale může jít o jakoukoli formu pohybu, nejen o plavání v chladné vodě.
Mnoho lidí se obrací k fermentovaným nápojům, jako je kombucha, které slibují posílení mikrobiomu, a tím i imunitního systému. Dr. McCartney však zůstává opatrná. Říká, že ačkoliv existuje mnoho teorií o tom, proč je rozmanitý mikrobiom prospěšný, chybí dostatek silných důkazů z reálného světa, aby kombuchu mohla pacientům doporučovat. Profesor Tregoning k tomu dodává, že mikrobiom se sice během infekcí mění, ale po jejich odeznění se obvykle vrátí do původního stavu. Dr. McCartney uvádí, že nápoje jako kombucha představují „zajímavé myšlenky o roli mikrobiomu“, nicméně neexistuje jasná souvislost s tím, jak by mohly pomoci posílit imunitní systém.
Vitamin C se dlouho prodává jako zimní nezbytnost, ale podle Dr. McCartney nejsou důkazy pro boj s nachlazením dostatečně silné. Totéž platí pro multivitaminy, které podle ní nedělají o moc víc než to, že z vaší moči udělají „drahou moč“.
Mírně odlišná je situace u vitaminu D, kde existuje „teoretický důkaz malého snížení respiračních infekcí“. Vysvětluje ale, že ne každý, kdo jej užívá, pocítí výhodu. Pravděpodobně prospěšný je pouze pro lidi s nízkou hladinou vitaminu D a preexistujícími respiračními chorobami. Mnoho lidí zůstává v zimě deficitních, a profesor Tregoning navrhuje, že pomoci může zimní slunce a pobyt venku.
Nápoje z kurkumy, zázvoru nebo luxusní nosní spreje nijak neposilují imunitní systém, tvrdí Dr. McCartney. Profesor Tregoning říká, že nosní sprej sice může pomoci při ucpaném nosu, ale postačí jednoduchý fyziologický roztok tvořený pouze solí a vodou. Roztok dokáže zředit hlen, stimulovat jeho výměnu a ulevit od zánětu.
Všichni tři odborníci se shodují, že imunitní systém může skutečně posílit pouze jeden zásah – očkování. Profesorka Riley doporučuje vakcínu proti chřipce, u které trvá sedm až deset dní, než začne účinkovat. Zatímco imunitní systém nelze posílit tak dramaticky, jak zimní wellness trendy slibují, odborníci radí jej podpořit tím, že se vyhnete kouření, budete udržovat zdravou váhu, najdete si pravidelný spánkový režim a budete vykonávat jakoukoli činnost, která pomáhá snížit stres. Dr. McCartney také dodává, že riziko nachlazení lze snížit pobytem ve dobře větraných prostorách a pravidelným a řádným mytím rukou.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."