Herec a držitel Oscara Jon Voight, známý svou dlouholetou podporou Donalda Trumpa, vystoupil poprvé od chvíle, kdy prezident USA šokoval filmový průmysl návrhem na zavedení 100% cla na zahraniční filmovou produkci. Ve svém rozhovoru Voight přiznal, že se na přípravě plánu osobně podílel, a označil ho za nezbytný krok k záchraně americké kinematografie a pracovních míst v tomto odvětví.
Podle Voighta je návrh reakcí na fenomén tzv. „runaway production“ – přesouvání filmové výroby do zahraničí, kde studia těží z výhodnějších daňových pobídek. „Kanada, Británie, Maďarsko nebo Austrálie se staly novými centry produkce. Naše štáby, maskéři, kameramani, návrháři – ti všichni ztrácejí práci,“ varuje Voight. Podle něj by měly USA začít konečně hájit vlastní kreativní sílu. „Chceme férové podmínky, ale nestačí to. Musíme být konkurenceschopní.“
Návrh, který Trump oznámil na sociálních sítích, vzbudil okamžité pozdvižení. Hollywood reagoval převážně negativně, přestože někteří zástupci odvětví připouštějí, že americký film čelí vážné krizi. Voight však tvrdí, že se mu a jeho týmu dostává tiché podpory ze zákulisí.
„Lidé nám volají, píšou, chtějí se zapojit. Dali jsme dohromady tým odborníků — producenty, odboráře, kreativce. Je to společné úsilí,“ popisuje herec. Plán vytvořil společně s producentem Stevenem Paulem a právníkem Scottem Karolem, který je podle Voighta demokrat. „Tohle není o politice, ale o záchraně filmového průmyslu.“
Voight považuje Trumpovu snahu za překvapivou i vzhledem k tomu, že prezident čelil v minulosti z Hollywoodu ostré kritice. „Byli jsme napadáni, ale koho to zajímá? Teď je čas to hodit za hlavu a soustředit se na řešení,“ řekl herec.
Zároveň varoval, že bez rázných opatření hrozí americkému filmovému průmyslu podobný osud, jaký potkal automobilovou výrobu v Detroitu. „Hollywood nesmí skončit jako Detroit. Musíme jednat, dokud je čas,“ apeluje Voight.
Trumpův návrh 100% cla na zahraniční filmy však již nyní vyvolává obavy z možných mezinárodních obchodních konfliktů. Odborníci varují, že by mohl spustit odvetná opatření ze strany jiných zemí.
Přesto Voight trvá na tom, že situace je natolik vážná, že si vyžaduje nekompromisní řešení. „Hollywood byl kdysi symbolem amerického snu. Teď čelí existenční krizi. Díky bohu, že prezident tomu rozumí a chce pomoci,“ uzavírá herec.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
