Herec a držitel Oscara Jon Voight, známý svou dlouholetou podporou Donalda Trumpa, vystoupil poprvé od chvíle, kdy prezident USA šokoval filmový průmysl návrhem na zavedení 100% cla na zahraniční filmovou produkci. Ve svém rozhovoru Voight přiznal, že se na přípravě plánu osobně podílel, a označil ho za nezbytný krok k záchraně americké kinematografie a pracovních míst v tomto odvětví.
Podle Voighta je návrh reakcí na fenomén tzv. „runaway production“ – přesouvání filmové výroby do zahraničí, kde studia těží z výhodnějších daňových pobídek. „Kanada, Británie, Maďarsko nebo Austrálie se staly novými centry produkce. Naše štáby, maskéři, kameramani, návrháři – ti všichni ztrácejí práci,“ varuje Voight. Podle něj by měly USA začít konečně hájit vlastní kreativní sílu. „Chceme férové podmínky, ale nestačí to. Musíme být konkurenceschopní.“
Návrh, který Trump oznámil na sociálních sítích, vzbudil okamžité pozdvižení. Hollywood reagoval převážně negativně, přestože někteří zástupci odvětví připouštějí, že americký film čelí vážné krizi. Voight však tvrdí, že se mu a jeho týmu dostává tiché podpory ze zákulisí.
„Lidé nám volají, píšou, chtějí se zapojit. Dali jsme dohromady tým odborníků — producenty, odboráře, kreativce. Je to společné úsilí,“ popisuje herec. Plán vytvořil společně s producentem Stevenem Paulem a právníkem Scottem Karolem, který je podle Voighta demokrat. „Tohle není o politice, ale o záchraně filmového průmyslu.“
Voight považuje Trumpovu snahu za překvapivou i vzhledem k tomu, že prezident čelil v minulosti z Hollywoodu ostré kritice. „Byli jsme napadáni, ale koho to zajímá? Teď je čas to hodit za hlavu a soustředit se na řešení,“ řekl herec.
Zároveň varoval, že bez rázných opatření hrozí americkému filmovému průmyslu podobný osud, jaký potkal automobilovou výrobu v Detroitu. „Hollywood nesmí skončit jako Detroit. Musíme jednat, dokud je čas,“ apeluje Voight.
Trumpův návrh 100% cla na zahraniční filmy však již nyní vyvolává obavy z možných mezinárodních obchodních konfliktů. Odborníci varují, že by mohl spustit odvetná opatření ze strany jiných zemí.
Přesto Voight trvá na tom, že situace je natolik vážná, že si vyžaduje nekompromisní řešení. „Hollywood byl kdysi symbolem amerického snu. Teď čelí existenční krizi. Díky bohu, že prezident tomu rozumí a chce pomoci,“ uzavírá herec.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
