Herec a držitel Oscara Jon Voight, známý svou dlouholetou podporou Donalda Trumpa, vystoupil poprvé od chvíle, kdy prezident USA šokoval filmový průmysl návrhem na zavedení 100% cla na zahraniční filmovou produkci. Ve svém rozhovoru Voight přiznal, že se na přípravě plánu osobně podílel, a označil ho za nezbytný krok k záchraně americké kinematografie a pracovních míst v tomto odvětví.
Podle Voighta je návrh reakcí na fenomén tzv. „runaway production“ – přesouvání filmové výroby do zahraničí, kde studia těží z výhodnějších daňových pobídek. „Kanada, Británie, Maďarsko nebo Austrálie se staly novými centry produkce. Naše štáby, maskéři, kameramani, návrháři – ti všichni ztrácejí práci,“ varuje Voight. Podle něj by měly USA začít konečně hájit vlastní kreativní sílu. „Chceme férové podmínky, ale nestačí to. Musíme být konkurenceschopní.“
Návrh, který Trump oznámil na sociálních sítích, vzbudil okamžité pozdvižení. Hollywood reagoval převážně negativně, přestože někteří zástupci odvětví připouštějí, že americký film čelí vážné krizi. Voight však tvrdí, že se mu a jeho týmu dostává tiché podpory ze zákulisí.
„Lidé nám volají, píšou, chtějí se zapojit. Dali jsme dohromady tým odborníků — producenty, odboráře, kreativce. Je to společné úsilí,“ popisuje herec. Plán vytvořil společně s producentem Stevenem Paulem a právníkem Scottem Karolem, který je podle Voighta demokrat. „Tohle není o politice, ale o záchraně filmového průmyslu.“
Voight považuje Trumpovu snahu za překvapivou i vzhledem k tomu, že prezident čelil v minulosti z Hollywoodu ostré kritice. „Byli jsme napadáni, ale koho to zajímá? Teď je čas to hodit za hlavu a soustředit se na řešení,“ řekl herec.
Zároveň varoval, že bez rázných opatření hrozí americkému filmovému průmyslu podobný osud, jaký potkal automobilovou výrobu v Detroitu. „Hollywood nesmí skončit jako Detroit. Musíme jednat, dokud je čas,“ apeluje Voight.
Trumpův návrh 100% cla na zahraniční filmy však již nyní vyvolává obavy z možných mezinárodních obchodních konfliktů. Odborníci varují, že by mohl spustit odvetná opatření ze strany jiných zemí.
Přesto Voight trvá na tom, že situace je natolik vážná, že si vyžaduje nekompromisní řešení. „Hollywood byl kdysi symbolem amerického snu. Teď čelí existenční krizi. Díky bohu, že prezident tomu rozumí a chce pomoci,“ uzavírá herec.
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Ve městečku Serrinha dos Pintos na severovýchodě Brazílie, kde žije méně než 5 000 obyvatel, dlouhá léta nikdo netušil, proč tolik dětí ztrácí schopnost chodit. Až do příchodu bioložky a genetičky Silvany Santos. Ta před více než dvaceti lety odhalila neznámé genetické onemocnění, které dostalo název Spoan syndrom, píše BBC.
Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.
Charlie Hopkins, dnes třiadevadesátiletý důchodce žijící na Floridě, si i po více než šedesáti letech živě vybavuje ticho, které ho obklopovalo v noci, když ležel na úzké pryčně ve své cele v Alcatrazu. "Bylo to smrtelné ticho, které narušoval jen pískot lodních sirén. To byl osamělý zvuk," říká s odkazem na slavnou píseň Hanka Williamse “I’m So Lonesome I Could Cry”.
Odchod oblíbeného herce Jiřího Bartošky (†78) zasáhl i Ivanu Gottovou (49), vdovu po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80). Připomněla totiž osobní i profesní vazby, které mezi oběma muži existovaly.
Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), se duben 2025 zařadil jako druhý nejteplejší duben od začátku měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991–2020. Oproti předindustriálnímu období (1850–1900) tak byla globální teplota vyšší o 1,51 °C, což potvrzuje pokračující trend překračování klíčového klimatického prahu stanoveného Pařížskou dohodou.
