Herec a držitel Oscara Jon Voight, známý svou dlouholetou podporou Donalda Trumpa, vystoupil poprvé od chvíle, kdy prezident USA šokoval filmový průmysl návrhem na zavedení 100% cla na zahraniční filmovou produkci. Ve svém rozhovoru Voight přiznal, že se na přípravě plánu osobně podílel, a označil ho za nezbytný krok k záchraně americké kinematografie a pracovních míst v tomto odvětví.
Podle Voighta je návrh reakcí na fenomén tzv. „runaway production“ – přesouvání filmové výroby do zahraničí, kde studia těží z výhodnějších daňových pobídek. „Kanada, Británie, Maďarsko nebo Austrálie se staly novými centry produkce. Naše štáby, maskéři, kameramani, návrháři – ti všichni ztrácejí práci,“ varuje Voight. Podle něj by měly USA začít konečně hájit vlastní kreativní sílu. „Chceme férové podmínky, ale nestačí to. Musíme být konkurenceschopní.“
Návrh, který Trump oznámil na sociálních sítích, vzbudil okamžité pozdvižení. Hollywood reagoval převážně negativně, přestože někteří zástupci odvětví připouštějí, že americký film čelí vážné krizi. Voight však tvrdí, že se mu a jeho týmu dostává tiché podpory ze zákulisí.
„Lidé nám volají, píšou, chtějí se zapojit. Dali jsme dohromady tým odborníků — producenty, odboráře, kreativce. Je to společné úsilí,“ popisuje herec. Plán vytvořil společně s producentem Stevenem Paulem a právníkem Scottem Karolem, který je podle Voighta demokrat. „Tohle není o politice, ale o záchraně filmového průmyslu.“
Voight považuje Trumpovu snahu za překvapivou i vzhledem k tomu, že prezident čelil v minulosti z Hollywoodu ostré kritice. „Byli jsme napadáni, ale koho to zajímá? Teď je čas to hodit za hlavu a soustředit se na řešení,“ řekl herec.
Zároveň varoval, že bez rázných opatření hrozí americkému filmovému průmyslu podobný osud, jaký potkal automobilovou výrobu v Detroitu. „Hollywood nesmí skončit jako Detroit. Musíme jednat, dokud je čas,“ apeluje Voight.
Trumpův návrh 100% cla na zahraniční filmy však již nyní vyvolává obavy z možných mezinárodních obchodních konfliktů. Odborníci varují, že by mohl spustit odvetná opatření ze strany jiných zemí.
Přesto Voight trvá na tom, že situace je natolik vážná, že si vyžaduje nekompromisní řešení. „Hollywood byl kdysi symbolem amerického snu. Teď čelí existenční krizi. Díky bohu, že prezident tomu rozumí a chce pomoci,“ uzavírá herec.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
