Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Striktně soukromého smutečního obřadu v kostele zasvěceném svatému Martinovi se podle italských médií zúčastnilo přibližně 60 lidí. Během víkendu se ale lidé mohli přijít poklonit k rakvi s ostatky návrháře. Dorazilo přibližně 15 tisíc lidí.
V pondělí odpoledne se zavřely butiky společnosti Giorgio Armani na znamení respektu. Oblast kolem kostela v Rivaltě byla z bezpečnostních důvodů uzavřena. Armani byl po obřadu pochován ve zdejší rodinné kapli, kde už leží jeho matka, otec a bratr.
Firma v prohlášení po Armaniho skonu uvedla, že neúnavně pracoval do posledních dnů svého života, byl oddaný vlastní společnosti, kolekcím a řadě probíhajících projektů. Podle spolupracovníků jej poháněla neustálá zvědavost i to, že neustále věnoval pozornost trendům a lidem.
Rodák z Piacenzy je považován za jednoho z nejznámějších světových módních návrhářů, jehož největší přínos vidí odborníci v oblasti pánské módy. Právě v této oblasti začala v polovině 60. let jeho návrhářská kariéra u Nina Cerrutiho. O dva roky později došlo k jeho osudovému setkání s architektem Sergiem Galeottim.
Právě s jeho pomocí založil v roce 1970 vlastní studio, ze kterého se o čtyři roky později vyvinula firma nesoucí jeho jméno. Hned v prvním roce fungování představila první saka pro muže, o rok později následovaly ty samé oděvy pro ženy. Oboje slavilo úspěch, zejména u nejbohatší klientely.
Další zlomový okamžik přišel v roce 1980. Slavný americký herec Richard Gere, respektive jím hraná postava, si oblékl Armaniho sako ve filmu Americký gigolo. Tři roky nato se otevřela pobočka v Hollywoodu. V polovině 80. let však postihla návrhářův podnik tragédie, když Galeotti zemřel na AIDS. Do firmy následně vstoupila Giorgiova sestra Rosanna.
Armani se stal nejen slavným návrhářem, ale také veleúspěšným podnikatelem. Firma mu ročně vynášela desítky miliard korun.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.