Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Macron se v příštích dnech chystá jmenovat v pořadí již pátého premiéra, ale panují vážné pochybnosti o tom, že by byl úspěšnější než Bayrou v prosazování rozpočtových škrtů, které jsou potřeba pro záchranu ekonomiky. Francii hrozí národní kolaps a odbory plánují na 18. září velké protesty.
Prezidentova popularita klesla na historické minimum. Průzkumy ukazují, že je ještě nepopulárnější než v době protestů Žlutých vest v letech 2018 a 2019, což byla jedna z největších krizí jeho funkčního období.
Macron je známý svou schopností dostat se z jakékoliv nelehké situace, a i tentokrát se snaží zachránit situaci. Chce se dohodnout s umírněnou levicí, centristy a konzervativci ze strany Les Républicains na vytvoření menšinové vlády, která by mohla konečně schválit rozpočet.
Zdá se ale, že je to marná snaha v zemi, která je stále méně řiditelná. Rozsah Bayrouovy porážky a reakce zákonodárců už teď naznačují, že Macronovo úsilí je odsouzeno k neúspěchu. Opoziční strany navíc označily Macrona za hlavního viníka současné krize.
Podle socialistického lídra Borise Vallauda je za krizi, fiasko a nestabilitu zodpovědný pouze a jen prezident. Komunistický lídr Stéphane Peu přirovnal situaci k filmu „Zachraňte vojína Ryana“, kde je Bayrou čtvrtým premiérem, který padl, aby zachránil prezidenta Macrona. Mnozí vyzývají prezidenta, aby rezignoval.
Macron čelí obrovské výzvě, jak udržet střed politického spektra pohromadě, zatímco krajně pravicové Národní sdružení a krajní levice se snaží svrhnout jakoukoli budoucí vládu, která by chtěla snižovat veřejné výdaje. Udržet střed je navíc obtížné, protože středoleví socialisté a středopraví republikáni mají odlišné názory na ekonomickou politiku.
Bayrou ve svém projevu v Národním shromáždění varoval, že dluh národa ohrožuje jeho existenci. Zároveň řekl, že poslanci sice mají moc svrhnout vládu, ale nemohou „vymazat realitu“. Vallaud využil příležitosti a vyzval Macrona, aby jmenoval premiéra z řad socialistů. Navrhl také „jinou cestu“ pro Francii, která by zahrnovala spravedlivější daňovou politiku.
Teoreticky by vláda, která by měla podporu socialistů i republikánů, získala širší podporu v parlamentu, než měla končící Bayrouova vláda. Šance, že by obě strany, které jsou na kordy, mohly spolupracovat, je sice malá, ale přesto existuje. Mohly by se dohodnout, že je lepší najít kompromis, než riskovat předčasné volby a ztrátu svých parlamentních křesel.
Ve skutečnosti jsou však rizika neúspěchu vysoká. Laurent Wauquiez, lídr republikánů, varoval, že jeho strana nepodpoří socialistickou vládu, která by byla příliš inspirována levicovými stranami. S blížícími se místními volbami v březnu 2026 se navíc žádná opoziční strana nebude chtít spojovat s prezidentem, jehož éra se zdá být u konce.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.