Politická a ekonomická krize ve Francii: Macron je na historické minimu popularity, přišel i o premiéra

Macron se v příštích dnech chystá jmenovat v pořadí již pátého premiéra, ale panují vážné pochybnosti o tom, že by byl úspěšnější než Bayrou v prosazování rozpočtových škrtů, které jsou potřeba pro záchranu ekonomiky. Francii hrozí národní kolaps a odbory plánují na 18. září velké protesty.

Prezidentova popularita klesla na historické minimum. Průzkumy ukazují, že je ještě nepopulárnější než v době protestů Žlutých vest v letech 2018 a 2019, což byla jedna z největších krizí jeho funkčního období.

Macron je známý svou schopností dostat se z jakékoliv nelehké situace, a i tentokrát se snaží zachránit situaci. Chce se dohodnout s umírněnou levicí, centristy a konzervativci ze strany Les Républicains na vytvoření menšinové vlády, která by mohla konečně schválit rozpočet.

Zdá se ale, že je to marná snaha v zemi, která je stále méně řiditelná. Rozsah Bayrouovy porážky a reakce zákonodárců už teď naznačují, že Macronovo úsilí je odsouzeno k neúspěchu. Opoziční strany navíc označily Macrona za hlavního viníka současné krize.

Podle socialistického lídra Borise Vallauda je za krizi, fiasko a nestabilitu zodpovědný pouze a jen prezident. Komunistický lídr Stéphane Peu přirovnal situaci k filmu „Zachraňte vojína Ryana“, kde je Bayrou čtvrtým premiérem, který padl, aby zachránil prezidenta Macrona. Mnozí vyzývají prezidenta, aby rezignoval.

Macron čelí obrovské výzvě, jak udržet střed politického spektra pohromadě, zatímco krajně pravicové Národní sdružení a krajní levice se snaží svrhnout jakoukoli budoucí vládu, která by chtěla snižovat veřejné výdaje. Udržet střed je navíc obtížné, protože středoleví socialisté a středopraví republikáni mají odlišné názory na ekonomickou politiku.

Bayrou ve svém projevu v Národním shromáždění varoval, že dluh národa ohrožuje jeho existenci. Zároveň řekl, že poslanci sice mají moc svrhnout vládu, ale nemohou „vymazat realitu“. Vallaud využil příležitosti a vyzval Macrona, aby jmenoval premiéra z řad socialistů. Navrhl také „jinou cestu“ pro Francii, která by zahrnovala spravedlivější daňovou politiku.

Teoreticky by vláda, která by měla podporu socialistů i republikánů, získala širší podporu v parlamentu, než měla končící Bayrouova vláda. Šance, že by obě strany, které jsou na kordy, mohly spolupracovat, je sice malá, ale přesto existuje. Mohly by se dohodnout, že je lepší najít kompromis, než riskovat předčasné volby a ztrátu svých parlamentních křesel.

Ve skutečnosti jsou však rizika neúspěchu vysoká. Laurent Wauquiez, lídr republikánů, varoval, že jeho strana nepodpoří socialistickou vládu, která by byla příliš inspirována levicovými stranami. S blížícími se místními volbami v březnu 2026 se navíc žádná opoziční strana nebude chtít spojovat s prezidentem, jehož éra se zdá být u konce.