Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Macron se v příštích dnech chystá jmenovat v pořadí již pátého premiéra, ale panují vážné pochybnosti o tom, že by byl úspěšnější než Bayrou v prosazování rozpočtových škrtů, které jsou potřeba pro záchranu ekonomiky. Francii hrozí národní kolaps a odbory plánují na 18. září velké protesty.
Prezidentova popularita klesla na historické minimum. Průzkumy ukazují, že je ještě nepopulárnější než v době protestů Žlutých vest v letech 2018 a 2019, což byla jedna z největších krizí jeho funkčního období.
Macron je známý svou schopností dostat se z jakékoliv nelehké situace, a i tentokrát se snaží zachránit situaci. Chce se dohodnout s umírněnou levicí, centristy a konzervativci ze strany Les Républicains na vytvoření menšinové vlády, která by mohla konečně schválit rozpočet.
Zdá se ale, že je to marná snaha v zemi, která je stále méně řiditelná. Rozsah Bayrouovy porážky a reakce zákonodárců už teď naznačují, že Macronovo úsilí je odsouzeno k neúspěchu. Opoziční strany navíc označily Macrona za hlavního viníka současné krize.
Podle socialistického lídra Borise Vallauda je za krizi, fiasko a nestabilitu zodpovědný pouze a jen prezident. Komunistický lídr Stéphane Peu přirovnal situaci k filmu „Zachraňte vojína Ryana“, kde je Bayrou čtvrtým premiérem, který padl, aby zachránil prezidenta Macrona. Mnozí vyzývají prezidenta, aby rezignoval.
Macron čelí obrovské výzvě, jak udržet střed politického spektra pohromadě, zatímco krajně pravicové Národní sdružení a krajní levice se snaží svrhnout jakoukoli budoucí vládu, která by chtěla snižovat veřejné výdaje. Udržet střed je navíc obtížné, protože středoleví socialisté a středopraví republikáni mají odlišné názory na ekonomickou politiku.
Bayrou ve svém projevu v Národním shromáždění varoval, že dluh národa ohrožuje jeho existenci. Zároveň řekl, že poslanci sice mají moc svrhnout vládu, ale nemohou „vymazat realitu“. Vallaud využil příležitosti a vyzval Macrona, aby jmenoval premiéra z řad socialistů. Navrhl také „jinou cestu“ pro Francii, která by zahrnovala spravedlivější daňovou politiku.
Teoreticky by vláda, která by měla podporu socialistů i republikánů, získala širší podporu v parlamentu, než měla končící Bayrouova vláda. Šance, že by obě strany, které jsou na kordy, mohly spolupracovat, je sice malá, ale přesto existuje. Mohly by se dohodnout, že je lepší najít kompromis, než riskovat předčasné volby a ztrátu svých parlamentních křesel.
Ve skutečnosti jsou však rizika neúspěchu vysoká. Laurent Wauquiez, lídr republikánů, varoval, že jeho strana nepodpoří socialistickou vládu, která by byla příliš inspirována levicovými stranami. S blížícími se místními volbami v březnu 2026 se navíc žádná opoziční strana nebude chtít spojovat s prezidentem, jehož éra se zdá být u konce.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.