Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Macron se v příštích dnech chystá jmenovat v pořadí již pátého premiéra, ale panují vážné pochybnosti o tom, že by byl úspěšnější než Bayrou v prosazování rozpočtových škrtů, které jsou potřeba pro záchranu ekonomiky. Francii hrozí národní kolaps a odbory plánují na 18. září velké protesty.
Prezidentova popularita klesla na historické minimum. Průzkumy ukazují, že je ještě nepopulárnější než v době protestů Žlutých vest v letech 2018 a 2019, což byla jedna z největších krizí jeho funkčního období.
Macron je známý svou schopností dostat se z jakékoliv nelehké situace, a i tentokrát se snaží zachránit situaci. Chce se dohodnout s umírněnou levicí, centristy a konzervativci ze strany Les Républicains na vytvoření menšinové vlády, která by mohla konečně schválit rozpočet.
Zdá se ale, že je to marná snaha v zemi, která je stále méně řiditelná. Rozsah Bayrouovy porážky a reakce zákonodárců už teď naznačují, že Macronovo úsilí je odsouzeno k neúspěchu. Opoziční strany navíc označily Macrona za hlavního viníka současné krize.
Podle socialistického lídra Borise Vallauda je za krizi, fiasko a nestabilitu zodpovědný pouze a jen prezident. Komunistický lídr Stéphane Peu přirovnal situaci k filmu „Zachraňte vojína Ryana“, kde je Bayrou čtvrtým premiérem, který padl, aby zachránil prezidenta Macrona. Mnozí vyzývají prezidenta, aby rezignoval.
Macron čelí obrovské výzvě, jak udržet střed politického spektra pohromadě, zatímco krajně pravicové Národní sdružení a krajní levice se snaží svrhnout jakoukoli budoucí vládu, která by chtěla snižovat veřejné výdaje. Udržet střed je navíc obtížné, protože středoleví socialisté a středopraví republikáni mají odlišné názory na ekonomickou politiku.
Bayrou ve svém projevu v Národním shromáždění varoval, že dluh národa ohrožuje jeho existenci. Zároveň řekl, že poslanci sice mají moc svrhnout vládu, ale nemohou „vymazat realitu“. Vallaud využil příležitosti a vyzval Macrona, aby jmenoval premiéra z řad socialistů. Navrhl také „jinou cestu“ pro Francii, která by zahrnovala spravedlivější daňovou politiku.
Teoreticky by vláda, která by měla podporu socialistů i republikánů, získala širší podporu v parlamentu, než měla končící Bayrouova vláda. Šance, že by obě strany, které jsou na kordy, mohly spolupracovat, je sice malá, ale přesto existuje. Mohly by se dohodnout, že je lepší najít kompromis, než riskovat předčasné volby a ztrátu svých parlamentních křesel.
Ve skutečnosti jsou však rizika neúspěchu vysoká. Laurent Wauquiez, lídr republikánů, varoval, že jeho strana nepodpoří socialistickou vládu, která by byla příliš inspirována levicovými stranami. S blížícími se místními volbami v březnu 2026 se navíc žádná opoziční strana nebude chtít spojovat s prezidentem, jehož éra se zdá být u konce.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.