Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Macron se v příštích dnech chystá jmenovat v pořadí již pátého premiéra, ale panují vážné pochybnosti o tom, že by byl úspěšnější než Bayrou v prosazování rozpočtových škrtů, které jsou potřeba pro záchranu ekonomiky. Francii hrozí národní kolaps a odbory plánují na 18. září velké protesty.
Prezidentova popularita klesla na historické minimum. Průzkumy ukazují, že je ještě nepopulárnější než v době protestů Žlutých vest v letech 2018 a 2019, což byla jedna z největších krizí jeho funkčního období.
Macron je známý svou schopností dostat se z jakékoliv nelehké situace, a i tentokrát se snaží zachránit situaci. Chce se dohodnout s umírněnou levicí, centristy a konzervativci ze strany Les Républicains na vytvoření menšinové vlády, která by mohla konečně schválit rozpočet.
Zdá se ale, že je to marná snaha v zemi, která je stále méně řiditelná. Rozsah Bayrouovy porážky a reakce zákonodárců už teď naznačují, že Macronovo úsilí je odsouzeno k neúspěchu. Opoziční strany navíc označily Macrona za hlavního viníka současné krize.
Podle socialistického lídra Borise Vallauda je za krizi, fiasko a nestabilitu zodpovědný pouze a jen prezident. Komunistický lídr Stéphane Peu přirovnal situaci k filmu „Zachraňte vojína Ryana“, kde je Bayrou čtvrtým premiérem, který padl, aby zachránil prezidenta Macrona. Mnozí vyzývají prezidenta, aby rezignoval.
Macron čelí obrovské výzvě, jak udržet střed politického spektra pohromadě, zatímco krajně pravicové Národní sdružení a krajní levice se snaží svrhnout jakoukoli budoucí vládu, která by chtěla snižovat veřejné výdaje. Udržet střed je navíc obtížné, protože středoleví socialisté a středopraví republikáni mají odlišné názory na ekonomickou politiku.
Bayrou ve svém projevu v Národním shromáždění varoval, že dluh národa ohrožuje jeho existenci. Zároveň řekl, že poslanci sice mají moc svrhnout vládu, ale nemohou „vymazat realitu“. Vallaud využil příležitosti a vyzval Macrona, aby jmenoval premiéra z řad socialistů. Navrhl také „jinou cestu“ pro Francii, která by zahrnovala spravedlivější daňovou politiku.
Teoreticky by vláda, která by měla podporu socialistů i republikánů, získala širší podporu v parlamentu, než měla končící Bayrouova vláda. Šance, že by obě strany, které jsou na kordy, mohly spolupracovat, je sice malá, ale přesto existuje. Mohly by se dohodnout, že je lepší najít kompromis, než riskovat předčasné volby a ztrátu svých parlamentních křesel.
Ve skutečnosti jsou však rizika neúspěchu vysoká. Laurent Wauquiez, lídr republikánů, varoval, že jeho strana nepodpoří socialistickou vládu, která by byla příliš inspirována levicovými stranami. S blížícími se místními volbami v březnu 2026 se navíc žádná opoziční strana nebude chtít spojovat s prezidentem, jehož éra se zdá být u konce.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.