Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Módí se krátce po nástupu Trumpa do úřadu pokusil upevnit dobré vztahy. Během návštěvy ve Washingtonu slíbil nákup amerických zbraní a energií, ale jeho snaha se minula účinkem. Trump nedlouho poté uvalil na Indii cla ve výši 27 %, což je mnohem více než na Čínu.
Dalším zlomovým bodem byl konflikt v Kašmíru. Indičtí vojáci reagovali na teroristický útok nálety na Pákistán. Následoval rychlý a nepředvídatelný konflikt mezi oběma jadernými mocnostmi, který skončil dohodou o příměří.
Trump se okamžitě prohlásil za mírotvůrce, což vyvolalo v Indii velkou nevoli. Indie vždy trvala na tom, že spor o Kašmír je třeba vyřešit bilaterálně, bez zásahu třetí strany.
Napětí eskalovalo, když Pákistán nominoval Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho údajnou roli při ukončení konfliktu. Trump proto požádal Módího, aby učinil totéž. Navíc po něm chtěl, aby se při cestě z jednání G7 zastavil ve Washingtonu a setkal se s pákistánským vojenským velitelem.
Módí obě žádosti razantně odmítl, což pravděpodobně vedlo k přerušení komunikace mezi oběma lídry. Trump následně potrestal Indii za nákup ruské ropy zvýšením cel na 50 % a odložením obchodních jednání.
Módího vláda se tak nyní nachází v obtížné situaci. Nemůže se podvolit Trumpovu nátlaku, protože by to bylo vnímáno jako slabost. Přesto je závislá na USA, protože žádná jiná mocnost jí nemůže nabídnout tolik, pokud jde o trhy, investice, technologie a diplomatickou podporu.
Indie se proto snaží posílit vztahy s Ruskem a Čínou, které ale Spojené státy nemohou nahradit. Pokud se Indii nepodaří získat Trumpovu přízeň, čekají ji podle expertů velmi těžké roky.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.