Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Módí se krátce po nástupu Trumpa do úřadu pokusil upevnit dobré vztahy. Během návštěvy ve Washingtonu slíbil nákup amerických zbraní a energií, ale jeho snaha se minula účinkem. Trump nedlouho poté uvalil na Indii cla ve výši 27 %, což je mnohem více než na Čínu.
Dalším zlomovým bodem byl konflikt v Kašmíru. Indičtí vojáci reagovali na teroristický útok nálety na Pákistán. Následoval rychlý a nepředvídatelný konflikt mezi oběma jadernými mocnostmi, který skončil dohodou o příměří.
Trump se okamžitě prohlásil za mírotvůrce, což vyvolalo v Indii velkou nevoli. Indie vždy trvala na tom, že spor o Kašmír je třeba vyřešit bilaterálně, bez zásahu třetí strany.
Napětí eskalovalo, když Pákistán nominoval Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho údajnou roli při ukončení konfliktu. Trump proto požádal Módího, aby učinil totéž. Navíc po něm chtěl, aby se při cestě z jednání G7 zastavil ve Washingtonu a setkal se s pákistánským vojenským velitelem.
Módí obě žádosti razantně odmítl, což pravděpodobně vedlo k přerušení komunikace mezi oběma lídry. Trump následně potrestal Indii za nákup ruské ropy zvýšením cel na 50 % a odložením obchodních jednání.
Módího vláda se tak nyní nachází v obtížné situaci. Nemůže se podvolit Trumpovu nátlaku, protože by to bylo vnímáno jako slabost. Přesto je závislá na USA, protože žádná jiná mocnost jí nemůže nabídnout tolik, pokud jde o trhy, investice, technologie a diplomatickou podporu.
Indie se proto snaží posílit vztahy s Ruskem a Čínou, které ale Spojené státy nemohou nahradit. Pokud se Indii nepodaří získat Trumpovu přízeň, čekají ji podle expertů velmi těžké roky.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.