Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
Tento negativní trend umocňuje kolaps financování humanitárních a rozvojových programů. Výdaje na řešení potravinových krizí se propadly na úroveň let 2016 až 2017. Hlavním faktorem byl loňský pokles americké zahraniční pomoci o téměř 57 procent, ke kterému se přidaly rozsáhlé škrty v Německu, Francii, Nizozemsku nebo Velké Británii.
Odcházející šéfka Světového potravinového programu (WFP) Cindy McCainová upozornila, že extrémní hlad se zdvojnásobil a ve dvou oblastech byl oficiálně vyhlášen hladomor. Podle jejích slov jsou postižené země uvězněny v ničivém cyklu, který pohánějí válečné konflikty a prohlubuje nedostatek peněz. WFP loni přišel o více než 2,6 miliardy dolarů a musel zrušit 6 000 pracovních míst.
Tato situace nastala poté, co Trumpova administrativa zrušila klíčovou americkou agenturu pro zahraniční pomoc USAID. Tvrdé dopady pociťují i další agentury OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). V důsledku těchto změn zažilo v roce 2025 vysokou míru akutního nedostatku potravin celkem 266 milionů lidí ve 47 zemích světa.
Zpráva poprvé ve své desetileté historii potvrdila současný výskyt hladomoru ve dvou lokalitách najednou – v Gaze a Súdánu. V obou případech jsou hlavními příčinami probíhající ozbrojené střety a omezený přístup k humanitární pomoci. Rein Paulsen z FAO zdůraznil, že hladomor je přímo spojen s konflikty, které jsou primárním zdrojem hladu v 19 zemích.
Právě v těchto konfliktních oblastech žije více než 147 milionů lidí, kteří naléhavě potřebují potravinovou pomoc, což představuje více než polovinu celosvětového celku. Vyhlídky do budoucna navíc nejsou optimistické. Dokument varuje, že eskalace napětí na Blízkém východě už nyní narušuje globální trhy s hnojivy a energiemi.
Tento vývoj dopadá zejména na země závislé na dovozu potravin, které se potýkaly s krizí již před zintenzivněním bojů. Skutečný rozsah katastrofy navíc může být ještě horší, než uvádějí data. U 18 zemí totiž chyběly použitelné údaje, což představuje nejnižší informační pokrytí za poslední dekádu.
Zatímco potřeba pomoci narůstá, mezinárodní společenství pod tlakem vnitřních ekonomických priorit financování omezuje. Cindy McCainová varuje, že bez okamžitého obnovení finanční podpory se nepodaří zastavit cyklus hladu, který ohrožuje miliony životů po celém světě. Situace v Gaze a Súdánu je podle OSN jen špičkou ledovce širší globální krize.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.