Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
Tento negativní trend umocňuje kolaps financování humanitárních a rozvojových programů. Výdaje na řešení potravinových krizí se propadly na úroveň let 2016 až 2017. Hlavním faktorem byl loňský pokles americké zahraniční pomoci o téměř 57 procent, ke kterému se přidaly rozsáhlé škrty v Německu, Francii, Nizozemsku nebo Velké Británii.
Odcházející šéfka Světového potravinového programu (WFP) Cindy McCainová upozornila, že extrémní hlad se zdvojnásobil a ve dvou oblastech byl oficiálně vyhlášen hladomor. Podle jejích slov jsou postižené země uvězněny v ničivém cyklu, který pohánějí válečné konflikty a prohlubuje nedostatek peněz. WFP loni přišel o více než 2,6 miliardy dolarů a musel zrušit 6 000 pracovních míst.
Tato situace nastala poté, co Trumpova administrativa zrušila klíčovou americkou agenturu pro zahraniční pomoc USAID. Tvrdé dopady pociťují i další agentury OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). V důsledku těchto změn zažilo v roce 2025 vysokou míru akutního nedostatku potravin celkem 266 milionů lidí ve 47 zemích světa.
Zpráva poprvé ve své desetileté historii potvrdila současný výskyt hladomoru ve dvou lokalitách najednou – v Gaze a Súdánu. V obou případech jsou hlavními příčinami probíhající ozbrojené střety a omezený přístup k humanitární pomoci. Rein Paulsen z FAO zdůraznil, že hladomor je přímo spojen s konflikty, které jsou primárním zdrojem hladu v 19 zemích.
Právě v těchto konfliktních oblastech žije více než 147 milionů lidí, kteří naléhavě potřebují potravinovou pomoc, což představuje více než polovinu celosvětového celku. Vyhlídky do budoucna navíc nejsou optimistické. Dokument varuje, že eskalace napětí na Blízkém východě už nyní narušuje globální trhy s hnojivy a energiemi.
Tento vývoj dopadá zejména na země závislé na dovozu potravin, které se potýkaly s krizí již před zintenzivněním bojů. Skutečný rozsah katastrofy navíc může být ještě horší, než uvádějí data. U 18 zemí totiž chyběly použitelné údaje, což představuje nejnižší informační pokrytí za poslední dekádu.
Zatímco potřeba pomoci narůstá, mezinárodní společenství pod tlakem vnitřních ekonomických priorit financování omezuje. Cindy McCainová varuje, že bez okamžitého obnovení finanční podpory se nepodaří zastavit cyklus hladu, který ohrožuje miliony životů po celém světě. Situace v Gaze a Súdánu je podle OSN jen špičkou ledovce širší globální krize.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
Skupina krajně pravicových stran Patrioti pro Evropu se tento týden sešla v Portugalsku, aby demonstrovala svou sílu a odhodlání. Setkání se konalo v době, kdy se politická scéna v jejich řadách mění, zejména po nedávné volební porážce maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl dlouho vnímán jako hlavní hybná síla a zakladatel této politické formace.
Donald Trump potvrdil, že klid zbraní mezi Izraelem a Libanonem potrvá o tři týdny déle, než se původně plánovalo. Během setkání s novináři v Bílém domě uvedl, že tento čas navíc by měli lídři obou států využít k osobnímu setkání a vyjednávání.
Americký voják speciálních jednotek, který se podílel na dopadení Nicoláse Madura, čelí obvinění z nezákonného zisku. Podle ministerstva spravedlnosti USA využil tajné informace k sázení na svržení venezuelského lídra. Gannon Ken Van Dyke měl díky těmto interním poznatkům vyhrát více než 409 000 dolarů.
Indie ostře kritizovala příspěvek Donalda Trumpa na sociální síti Truth Social, ve kterém americký prezident sdílel hanlivé výroky označující tuto jihoasijskou zemi za „pekelnou díru“. Tento incident přichází v citlivé době těsně před plánovanou návštěvou amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který se má pokusit zmírnit nedávné napětí mezi oběma státy.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).
Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Jak umí být jarní počasí nevyzpytatelné, to si připomeneme v dalších dnech. Maximální teploty budou nejprve příjemné, mají totiž atakovat dvacítku. Během nadcházejícího víkendu ale nastane výrazné ochlazení.