Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
Tento negativní trend umocňuje kolaps financování humanitárních a rozvojových programů. Výdaje na řešení potravinových krizí se propadly na úroveň let 2016 až 2017. Hlavním faktorem byl loňský pokles americké zahraniční pomoci o téměř 57 procent, ke kterému se přidaly rozsáhlé škrty v Německu, Francii, Nizozemsku nebo Velké Británii.
Odcházející šéfka Světového potravinového programu (WFP) Cindy McCainová upozornila, že extrémní hlad se zdvojnásobil a ve dvou oblastech byl oficiálně vyhlášen hladomor. Podle jejích slov jsou postižené země uvězněny v ničivém cyklu, který pohánějí válečné konflikty a prohlubuje nedostatek peněz. WFP loni přišel o více než 2,6 miliardy dolarů a musel zrušit 6 000 pracovních míst.
Tato situace nastala poté, co Trumpova administrativa zrušila klíčovou americkou agenturu pro zahraniční pomoc USAID. Tvrdé dopady pociťují i další agentury OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). V důsledku těchto změn zažilo v roce 2025 vysokou míru akutního nedostatku potravin celkem 266 milionů lidí ve 47 zemích světa.
Zpráva poprvé ve své desetileté historii potvrdila současný výskyt hladomoru ve dvou lokalitách najednou – v Gaze a Súdánu. V obou případech jsou hlavními příčinami probíhající ozbrojené střety a omezený přístup k humanitární pomoci. Rein Paulsen z FAO zdůraznil, že hladomor je přímo spojen s konflikty, které jsou primárním zdrojem hladu v 19 zemích.
Právě v těchto konfliktních oblastech žije více než 147 milionů lidí, kteří naléhavě potřebují potravinovou pomoc, což představuje více než polovinu celosvětového celku. Vyhlídky do budoucna navíc nejsou optimistické. Dokument varuje, že eskalace napětí na Blízkém východě už nyní narušuje globální trhy s hnojivy a energiemi.
Tento vývoj dopadá zejména na země závislé na dovozu potravin, které se potýkaly s krizí již před zintenzivněním bojů. Skutečný rozsah katastrofy navíc může být ještě horší, než uvádějí data. U 18 zemí totiž chyběly použitelné údaje, což představuje nejnižší informační pokrytí za poslední dekádu.
Zatímco potřeba pomoci narůstá, mezinárodní společenství pod tlakem vnitřních ekonomických priorit financování omezuje. Cindy McCainová varuje, že bez okamžitého obnovení finanční podpory se nepodaří zastavit cyklus hladu, který ohrožuje miliony životů po celém světě. Situace v Gaze a Súdánu je podle OSN jen špičkou ledovce širší globální krize.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.