Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Za projektem stála skupina ekologických nadšenců z Nového Mexika, vedená Johnem Allenem, a financoval jej miliardář Ed Bass. S investicí přes 150 milionů dolarů vznikl největší téměř dokonale utěsněný komplex svého druhu. Cílem bylo vytvořit uzavřený ekosystém, který by simuloval podmínky pro život v kosmu – a zároveň umožnil hlubší pochopení fungování biosféry na Zemi.
Když se v září 1991 osmičlenný tým – „biospherians“ – uzavřel uvnitř, netušili, zda vydrží celých 24 měsíců. Museli si pěstovat vlastní jídlo, čistit vodu a dýchat kyslík, který vyprodukují rostliny.
Brzy po začátku experimentu začaly nastupovat vážné potíže. Hladina kyslíku klesla z běžných 21 % na 14 %, což odpovídá nadmořské výšce přes 3 300 metrů. Členové týmu trpěli únavou a symptomy výškové nemoci. Ukázalo se, že bohatá půda podporovala růst mikrobů, které spotřebovávaly kyslík a produkovaly oxid uhličitý. Mladé rostliny přitom nestačily kyslík doplňovat.
Další překvapivý problém nastal s opylovači – mnoho hmyzích druhů uhynulo, částečně kvůli predátorům (například mravencům), ale pravděpodobně i proto, že sklo odfiltrovalo ultrafialové světlo, které hmyz potřebuje k navigaci. Tým se snažil pomoci ručním opylováním, ale ukázalo se, že i zajištění takové zdánlivě jednoduché součásti přírodního cyklu je ve skutečnosti složité.
Přestože byla experimentu vytýkána nutnost dodat kyslík zvenčí či lékařské zásahy, mnozí odborníci dnes tvrdí, že právě tyto komplikace z něj učinily hodnotnou vědeckou studii. Jak říká současný zástupce ředitele zařízení John Adams: „Vědecký experiment nemůže selhat, jen přinést výsledky.“
Například vědci zjistili, že stromy rostoucí v bezvětří vytvářejí slabší dřevo, nebo že koráli potřebují přesně specifické spektrum světla. Mnohem zásadnější ale byla lekce, jak těžké je vytvořit systém schopný udržet život – a jak snadno se mohou ekologické rovnováhy zhroutit.
Ekolog David Tilman vypočítal, že život v podobném uzavřeném systému by dnes stál více než 80 000 dolarů měsíčně na osobu. Biosphere 2 tak podle něj jednoznačně ukázal, že Země je nenahraditelná.
Po skončení původního experimentu převzala správu nad Biosphere 2 Univerzita v Arizoně. Dnes slouží jako unikátní laboratoř pro výzkum klimatických změn. V deštném pralese vědci testují, jak se ekosystémy vyrovnávají s horkem a suchem. V mini-oceánu simulují okyselování oceánů a jeho dopad na korály. Výsledky přinášejí cenné poznatky nejen o ekosystémech samotných, ale i o jejich schopnosti adaptace.
Ačkoliv původně byl Biosphere 2 prezentován jako předstupeň pro osídlení Marsu či Měsíce, dnes je považován za jeden z nejsilnějších důkazů toho, jak vzácná a nenahraditelná je naše Země – Biosphere 1.
Jeden z účastníků experimentu, Mark Nelson, to shrnul výstižně: „Život v uzavřeném systému vás naučí, že jste na tom systému zcela závislí. Každá rostlina, každý kousek půdy je důležitý pro vaše přežití.“
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.