Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Za projektem stála skupina ekologických nadšenců z Nového Mexika, vedená Johnem Allenem, a financoval jej miliardář Ed Bass. S investicí přes 150 milionů dolarů vznikl největší téměř dokonale utěsněný komplex svého druhu. Cílem bylo vytvořit uzavřený ekosystém, který by simuloval podmínky pro život v kosmu – a zároveň umožnil hlubší pochopení fungování biosféry na Zemi.
Když se v září 1991 osmičlenný tým – „biospherians“ – uzavřel uvnitř, netušili, zda vydrží celých 24 měsíců. Museli si pěstovat vlastní jídlo, čistit vodu a dýchat kyslík, který vyprodukují rostliny.
Brzy po začátku experimentu začaly nastupovat vážné potíže. Hladina kyslíku klesla z běžných 21 % na 14 %, což odpovídá nadmořské výšce přes 3 300 metrů. Členové týmu trpěli únavou a symptomy výškové nemoci. Ukázalo se, že bohatá půda podporovala růst mikrobů, které spotřebovávaly kyslík a produkovaly oxid uhličitý. Mladé rostliny přitom nestačily kyslík doplňovat.
Další překvapivý problém nastal s opylovači – mnoho hmyzích druhů uhynulo, částečně kvůli predátorům (například mravencům), ale pravděpodobně i proto, že sklo odfiltrovalo ultrafialové světlo, které hmyz potřebuje k navigaci. Tým se snažil pomoci ručním opylováním, ale ukázalo se, že i zajištění takové zdánlivě jednoduché součásti přírodního cyklu je ve skutečnosti složité.
Přestože byla experimentu vytýkána nutnost dodat kyslík zvenčí či lékařské zásahy, mnozí odborníci dnes tvrdí, že právě tyto komplikace z něj učinily hodnotnou vědeckou studii. Jak říká současný zástupce ředitele zařízení John Adams: „Vědecký experiment nemůže selhat, jen přinést výsledky.“
Například vědci zjistili, že stromy rostoucí v bezvětří vytvářejí slabší dřevo, nebo že koráli potřebují přesně specifické spektrum světla. Mnohem zásadnější ale byla lekce, jak těžké je vytvořit systém schopný udržet život – a jak snadno se mohou ekologické rovnováhy zhroutit.
Ekolog David Tilman vypočítal, že život v podobném uzavřeném systému by dnes stál více než 80 000 dolarů měsíčně na osobu. Biosphere 2 tak podle něj jednoznačně ukázal, že Země je nenahraditelná.
Po skončení původního experimentu převzala správu nad Biosphere 2 Univerzita v Arizoně. Dnes slouží jako unikátní laboratoř pro výzkum klimatických změn. V deštném pralese vědci testují, jak se ekosystémy vyrovnávají s horkem a suchem. V mini-oceánu simulují okyselování oceánů a jeho dopad na korály. Výsledky přinášejí cenné poznatky nejen o ekosystémech samotných, ale i o jejich schopnosti adaptace.
Ačkoliv původně byl Biosphere 2 prezentován jako předstupeň pro osídlení Marsu či Měsíce, dnes je považován za jeden z nejsilnějších důkazů toho, jak vzácná a nenahraditelná je naše Země – Biosphere 1.
Jeden z účastníků experimentu, Mark Nelson, to shrnul výstižně: „Život v uzavřeném systému vás naučí, že jste na tom systému zcela závislí. Každá rostlina, každý kousek půdy je důležitý pro vaše přežití.“
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.