Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Za projektem stála skupina ekologických nadšenců z Nového Mexika, vedená Johnem Allenem, a financoval jej miliardář Ed Bass. S investicí přes 150 milionů dolarů vznikl největší téměř dokonale utěsněný komplex svého druhu. Cílem bylo vytvořit uzavřený ekosystém, který by simuloval podmínky pro život v kosmu – a zároveň umožnil hlubší pochopení fungování biosféry na Zemi.
Když se v září 1991 osmičlenný tým – „biospherians“ – uzavřel uvnitř, netušili, zda vydrží celých 24 měsíců. Museli si pěstovat vlastní jídlo, čistit vodu a dýchat kyslík, který vyprodukují rostliny.
Brzy po začátku experimentu začaly nastupovat vážné potíže. Hladina kyslíku klesla z běžných 21 % na 14 %, což odpovídá nadmořské výšce přes 3 300 metrů. Členové týmu trpěli únavou a symptomy výškové nemoci. Ukázalo se, že bohatá půda podporovala růst mikrobů, které spotřebovávaly kyslík a produkovaly oxid uhličitý. Mladé rostliny přitom nestačily kyslík doplňovat.
Další překvapivý problém nastal s opylovači – mnoho hmyzích druhů uhynulo, částečně kvůli predátorům (například mravencům), ale pravděpodobně i proto, že sklo odfiltrovalo ultrafialové světlo, které hmyz potřebuje k navigaci. Tým se snažil pomoci ručním opylováním, ale ukázalo se, že i zajištění takové zdánlivě jednoduché součásti přírodního cyklu je ve skutečnosti složité.
Přestože byla experimentu vytýkána nutnost dodat kyslík zvenčí či lékařské zásahy, mnozí odborníci dnes tvrdí, že právě tyto komplikace z něj učinily hodnotnou vědeckou studii. Jak říká současný zástupce ředitele zařízení John Adams: „Vědecký experiment nemůže selhat, jen přinést výsledky.“
Například vědci zjistili, že stromy rostoucí v bezvětří vytvářejí slabší dřevo, nebo že koráli potřebují přesně specifické spektrum světla. Mnohem zásadnější ale byla lekce, jak těžké je vytvořit systém schopný udržet život – a jak snadno se mohou ekologické rovnováhy zhroutit.
Ekolog David Tilman vypočítal, že život v podobném uzavřeném systému by dnes stál více než 80 000 dolarů měsíčně na osobu. Biosphere 2 tak podle něj jednoznačně ukázal, že Země je nenahraditelná.
Po skončení původního experimentu převzala správu nad Biosphere 2 Univerzita v Arizoně. Dnes slouží jako unikátní laboratoř pro výzkum klimatických změn. V deštném pralese vědci testují, jak se ekosystémy vyrovnávají s horkem a suchem. V mini-oceánu simulují okyselování oceánů a jeho dopad na korály. Výsledky přinášejí cenné poznatky nejen o ekosystémech samotných, ale i o jejich schopnosti adaptace.
Ačkoliv původně byl Biosphere 2 prezentován jako předstupeň pro osídlení Marsu či Měsíce, dnes je považován za jeden z nejsilnějších důkazů toho, jak vzácná a nenahraditelná je naše Země – Biosphere 1.
Jeden z účastníků experimentu, Mark Nelson, to shrnul výstižně: „Život v uzavřeném systému vás naučí, že jste na tom systému zcela závislí. Každá rostlina, každý kousek půdy je důležitý pro vaše přežití.“
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Asi všichni jsme se domnívali, že Dara Rolins bude mít radost z návratu Pavla Nedvěda do Česka. Teď už je to ale úplně jasné. Slovenská zpěvačka poskytla důkaz v podobě všeříkající fotografie ze svého domova.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.