Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Za projektem stála skupina ekologických nadšenců z Nového Mexika, vedená Johnem Allenem, a financoval jej miliardář Ed Bass. S investicí přes 150 milionů dolarů vznikl největší téměř dokonale utěsněný komplex svého druhu. Cílem bylo vytvořit uzavřený ekosystém, který by simuloval podmínky pro život v kosmu – a zároveň umožnil hlubší pochopení fungování biosféry na Zemi.
Když se v září 1991 osmičlenný tým – „biospherians“ – uzavřel uvnitř, netušili, zda vydrží celých 24 měsíců. Museli si pěstovat vlastní jídlo, čistit vodu a dýchat kyslík, který vyprodukují rostliny.
Brzy po začátku experimentu začaly nastupovat vážné potíže. Hladina kyslíku klesla z běžných 21 % na 14 %, což odpovídá nadmořské výšce přes 3 300 metrů. Členové týmu trpěli únavou a symptomy výškové nemoci. Ukázalo se, že bohatá půda podporovala růst mikrobů, které spotřebovávaly kyslík a produkovaly oxid uhličitý. Mladé rostliny přitom nestačily kyslík doplňovat.
Další překvapivý problém nastal s opylovači – mnoho hmyzích druhů uhynulo, částečně kvůli predátorům (například mravencům), ale pravděpodobně i proto, že sklo odfiltrovalo ultrafialové světlo, které hmyz potřebuje k navigaci. Tým se snažil pomoci ručním opylováním, ale ukázalo se, že i zajištění takové zdánlivě jednoduché součásti přírodního cyklu je ve skutečnosti složité.
Přestože byla experimentu vytýkána nutnost dodat kyslík zvenčí či lékařské zásahy, mnozí odborníci dnes tvrdí, že právě tyto komplikace z něj učinily hodnotnou vědeckou studii. Jak říká současný zástupce ředitele zařízení John Adams: „Vědecký experiment nemůže selhat, jen přinést výsledky.“
Například vědci zjistili, že stromy rostoucí v bezvětří vytvářejí slabší dřevo, nebo že koráli potřebují přesně specifické spektrum světla. Mnohem zásadnější ale byla lekce, jak těžké je vytvořit systém schopný udržet život – a jak snadno se mohou ekologické rovnováhy zhroutit.
Ekolog David Tilman vypočítal, že život v podobném uzavřeném systému by dnes stál více než 80 000 dolarů měsíčně na osobu. Biosphere 2 tak podle něj jednoznačně ukázal, že Země je nenahraditelná.
Po skončení původního experimentu převzala správu nad Biosphere 2 Univerzita v Arizoně. Dnes slouží jako unikátní laboratoř pro výzkum klimatických změn. V deštném pralese vědci testují, jak se ekosystémy vyrovnávají s horkem a suchem. V mini-oceánu simulují okyselování oceánů a jeho dopad na korály. Výsledky přinášejí cenné poznatky nejen o ekosystémech samotných, ale i o jejich schopnosti adaptace.
Ačkoliv původně byl Biosphere 2 prezentován jako předstupeň pro osídlení Marsu či Měsíce, dnes je považován za jeden z nejsilnějších důkazů toho, jak vzácná a nenahraditelná je naše Země – Biosphere 1.
Jeden z účastníků experimentu, Mark Nelson, to shrnul výstižně: „Život v uzavřeném systému vás naučí, že jste na tom systému zcela závislí. Každá rostlina, každý kousek půdy je důležitý pro vaše přežití.“
Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Český hydrometeorologický ústav v sobotu aktualizoval varování před nebezpečným počasím. Rozšířil výstrahu před zvýšeným rizikem požárů, které se nyní týká i severní části Plzeňského kraje. Zároveň upozorňuje na blížící se tropické teploty, které v neděli zasáhnou východní část republiky, konkrétně Moravu a Slezsko.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.