Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Za projektem stála skupina ekologických nadšenců z Nového Mexika, vedená Johnem Allenem, a financoval jej miliardář Ed Bass. S investicí přes 150 milionů dolarů vznikl největší téměř dokonale utěsněný komplex svého druhu. Cílem bylo vytvořit uzavřený ekosystém, který by simuloval podmínky pro život v kosmu – a zároveň umožnil hlubší pochopení fungování biosféry na Zemi.
Když se v září 1991 osmičlenný tým – „biospherians“ – uzavřel uvnitř, netušili, zda vydrží celých 24 měsíců. Museli si pěstovat vlastní jídlo, čistit vodu a dýchat kyslík, který vyprodukují rostliny.
Brzy po začátku experimentu začaly nastupovat vážné potíže. Hladina kyslíku klesla z běžných 21 % na 14 %, což odpovídá nadmořské výšce přes 3 300 metrů. Členové týmu trpěli únavou a symptomy výškové nemoci. Ukázalo se, že bohatá půda podporovala růst mikrobů, které spotřebovávaly kyslík a produkovaly oxid uhličitý. Mladé rostliny přitom nestačily kyslík doplňovat.
Další překvapivý problém nastal s opylovači – mnoho hmyzích druhů uhynulo, částečně kvůli predátorům (například mravencům), ale pravděpodobně i proto, že sklo odfiltrovalo ultrafialové světlo, které hmyz potřebuje k navigaci. Tým se snažil pomoci ručním opylováním, ale ukázalo se, že i zajištění takové zdánlivě jednoduché součásti přírodního cyklu je ve skutečnosti složité.
Přestože byla experimentu vytýkána nutnost dodat kyslík zvenčí či lékařské zásahy, mnozí odborníci dnes tvrdí, že právě tyto komplikace z něj učinily hodnotnou vědeckou studii. Jak říká současný zástupce ředitele zařízení John Adams: „Vědecký experiment nemůže selhat, jen přinést výsledky.“
Například vědci zjistili, že stromy rostoucí v bezvětří vytvářejí slabší dřevo, nebo že koráli potřebují přesně specifické spektrum světla. Mnohem zásadnější ale byla lekce, jak těžké je vytvořit systém schopný udržet život – a jak snadno se mohou ekologické rovnováhy zhroutit.
Ekolog David Tilman vypočítal, že život v podobném uzavřeném systému by dnes stál více než 80 000 dolarů měsíčně na osobu. Biosphere 2 tak podle něj jednoznačně ukázal, že Země je nenahraditelná.
Po skončení původního experimentu převzala správu nad Biosphere 2 Univerzita v Arizoně. Dnes slouží jako unikátní laboratoř pro výzkum klimatických změn. V deštném pralese vědci testují, jak se ekosystémy vyrovnávají s horkem a suchem. V mini-oceánu simulují okyselování oceánů a jeho dopad na korály. Výsledky přinášejí cenné poznatky nejen o ekosystémech samotných, ale i o jejich schopnosti adaptace.
Ačkoliv původně byl Biosphere 2 prezentován jako předstupeň pro osídlení Marsu či Měsíce, dnes je považován za jeden z nejsilnějších důkazů toho, jak vzácná a nenahraditelná je naše Země – Biosphere 1.
Jeden z účastníků experimentu, Mark Nelson, to shrnul výstižně: „Život v uzavřeném systému vás naučí, že jste na tom systému zcela závislí. Každá rostlina, každý kousek půdy je důležitý pro vaše přežití.“
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.