Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Překvapením nebyla ani tak rekordní volební účast přesahující 74 %, ani samotný výsledek v podobě ústavní většiny pro stranu Tisza. Největším šokem pro mnohé bylo Orbánovo okamžité uznání porážky. Nezkusil vyvolat krizi ani zneužít bezpečnostní složky k udržení moci. Tím odvrátil hrozbu krvavých střetů a možné „barevné revoluce“, čímž si oddechlo nejen liberální Maďarsko, ale i celá Evropská unie.
Magyar nyní stojí před nelehkým úkolem přinést změny, aniž by si znepřátelil miliony bývalých voličů Fideszu. Již vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka a další Orbánovy věrné. Ústavní většina, kterou získal, bude klíčová pro demontáž struktur autoritářského státu. Orbánův systém totiž sice nebyl plnohodnotnou autokracií, ale využíval strukturální prvky, jako bylo účelové překreslování volebních obvodů, ovládnutí mediálního ekosystému a zneužívání státních fondů ve prospěch politických spojenců.
Orbánův pád byl nakonec nevyhnutelný, protože voliči dříve či později odmítnou vládu, která se snaží maskovat neschopnost nabídnout lepší budoucnost obviňováním vnějších nepřátel. Maďarsko bylo pod Orbánem hodnoceno jako nejvíce zkorumpovaná země Evropy a v roce 2025 se ocitlo na posledním místě v EU v žebříčku bohatství domácností. Symbolem hněvu se staly záběry honosných sídel vládních elit, v jejichž zahradách se proháněly zebry, zatímco zbytek země bojoval s drastickou inflací a hospodářskou stagnací po ruské invazi na Ukrajinu.
Na mezinárodní scéně je největším poraženým Rusko. Vladimir Putin se přitom osobně angažoval a vyslal do Maďarska své experty, aby Orbánovi pomohli udržet moc. Maďarsko bylo za Orbána nejsilnějším prokremelským hlasem v EU, pravidelně blokovalo pomoc Ukrajině a vynášelo důvěrné informace z unijních jednání do Moskvy. Odhalené záznamy hovorů, kde se Orbán přirovnával k myši pomáhající ruskému lvu, jen potvrdily, jak hluboko tato závislost sahala.
Další citelnou ránu utržil Bílý dům Donalda Trumpa. Návštěva viceprezidenta JD Vance v Budapešti těsně před volbami byla vrcholem pokrytectví – Vance sice verbálně brojil proti cizímu vměšování, ale sám se ho přímo účastnil. Trumpova veřejná podpora a sliby „plné ekonomické moci USA“ pro Orbána se nyní obrátily proti němu. Trump, který těžce nese prohry, se nyní ocitl na straně poražených v přímém přenosu, což podkopává mýtus o jeho neporazitelnosti.
Maďarské volby také zasadily ránu fenoménu „putinizace globální politiky“. Budapešť byla za Orbána centrem ultrakonzervativních think-tanků a místem konání konferencí CPAC, kde vystupovaly postavy jako Nigel Farage nebo Tucker Carlson. Tento ideologický uzel se nyní rozpadá. Pozorně bude reagovat i Čína, která v Maďarsku viděla snadnou vstupní bránu do EU pro své investice do výroby baterií a elektromobilů. Magyar bude muset zvážit, zda tyto lukrativní vazby obětovat ve prospěch své evropské kredibility.
Vítězi jsou kromě samotných Maďarů také Evropská unie a Ukrajina. Pro Brusel je zpráva o atraktivitě evropských hodnot povzbuzením, pro Kyjev pak znamená naději na snazší zajištění evropské pomoci. Ostatní kritici Ukrajiny, jako například Slovensko, budou nyní v EU mnohem izolovanější a budou muset volit mezi tichým souhlasem a nepříjemnou konfrontací s většinou bloku.
Přestože jsou výsledky z Maďarska příslibem, světový trend směřující k neliberalismu stále trvá. Američtí politici z krajní pravice budou maďarskou lekci podrobně studovat před nadcházejícími volbami do Kongresu. Pokud dojdou k závěru, že Orbánova forma autoritářství byla příliš „měkká“ a právě to ho stálo moc, hrozí, že se pro příště vydají cestou mnohem tvrdšího a nekompromisnějšího postupu.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.