Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Do kanceláře přední advokační organizace Iniciatíva Inakosť dorazilo po schválení novely přes sto telefonátů a e-mailů. Výkonný ředitel Martin Macko uvedl, že se lidé cítí vystrašení, úzkostní a bezmocní, protože se kvůli této změně stali rukojmím politiků. Dodal, že novela výslovně zakazuje legální uznání pohlaví, čímž přímo útočí na životy transgender a intersexuálních osob.
Hlasování v parlamentu nasvědčuje tomu, že Slovensko kráčí ve šlépějích Ruska, kde jsou stejnopohlavní páry vyloučeny z adopce a platí zákaz zmínek o LGBTQ+ tématech. Podobně se děje v Maďarsku pod vedením Viktora Orbána. Macko varoval, že novela ohrožuje členství Slovenska v EU a přibližuje ho autoritářskému Rusku.
Je paradoxem, že k přijetí těchto opatření došlo v době, kdy tolerance k LGBT+ lidem ve slovenské společnosti roste. Vláda premiéra Roberta Fica se od návratu k moci v roce 2023 zaměřuje na tuto komunitu, například rušením veřejného financování projektů. Fico to prezentuje jako ochranu před progresivismem. Někteří konzervativní poslanci dokonce hlasování ospravedlňovali tvrzením, že jde o „poslední šanci“ zabránit rovnosti LGBT+ osob.
Ředitel Amnesty International Slovensko, Rado Sloboda, označil změny za „zdrcující zprávu“. Upozornil, že novela dostává ústavu do „přímého rozporu“ s mezinárodním právem. Podle Slobodova jde o „další temný den pro Slovensko“, které se již potýká s kaskádou útoků na lidská práva a právní stát. Organizace dlouhodobě varovala, že tyto ústavní změny, navazující na dřívější legislativu blokující právní uznání trans osob, jsou součástí širší snahy o omezování práv.
Lucia Berdisová, právnička z Ústavu štátu a práva Slovenskej akadémie vied, zdůraznila, že ústavní změny též stanovují nadřazenost slovenského práva nad legislativou EU v otázkách týkajících se „národní identity“. To otevírá úřadům cestu k ignorování rozhodnutí evropských soudů.
Ačkoli jsou ustanovení novely vágní, je zřejmé, že Slovensko následuje Maďarsko v „zakotvení“ národní identity v ústavě. Právo se tak využívá k prosazování myšlenky, že rodina může být pouze manželský, heterosexuální pár s dětmi. Zároveň je slyšet ozvěna ruských snah omezit dosah Evropské úmluvy o lidských právech. Celkově tato novela umožňuje úředníkům výrazně posílit jejich autoritu a upevnit mocenské pozice, čímž dochází k značnému posílení státu na úkor jeho občanů.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.