Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Do kanceláře přední advokační organizace Iniciatíva Inakosť dorazilo po schválení novely přes sto telefonátů a e-mailů. Výkonný ředitel Martin Macko uvedl, že se lidé cítí vystrašení, úzkostní a bezmocní, protože se kvůli této změně stali rukojmím politiků. Dodal, že novela výslovně zakazuje legální uznání pohlaví, čímž přímo útočí na životy transgender a intersexuálních osob.
Hlasování v parlamentu nasvědčuje tomu, že Slovensko kráčí ve šlépějích Ruska, kde jsou stejnopohlavní páry vyloučeny z adopce a platí zákaz zmínek o LGBTQ+ tématech. Podobně se děje v Maďarsku pod vedením Viktora Orbána. Macko varoval, že novela ohrožuje členství Slovenska v EU a přibližuje ho autoritářskému Rusku.
Je paradoxem, že k přijetí těchto opatření došlo v době, kdy tolerance k LGBT+ lidem ve slovenské společnosti roste. Vláda premiéra Roberta Fica se od návratu k moci v roce 2023 zaměřuje na tuto komunitu, například rušením veřejného financování projektů. Fico to prezentuje jako ochranu před progresivismem. Někteří konzervativní poslanci dokonce hlasování ospravedlňovali tvrzením, že jde o „poslední šanci“ zabránit rovnosti LGBT+ osob.
Ředitel Amnesty International Slovensko, Rado Sloboda, označil změny za „zdrcující zprávu“. Upozornil, že novela dostává ústavu do „přímého rozporu“ s mezinárodním právem. Podle Slobodova jde o „další temný den pro Slovensko“, které se již potýká s kaskádou útoků na lidská práva a právní stát. Organizace dlouhodobě varovala, že tyto ústavní změny, navazující na dřívější legislativu blokující právní uznání trans osob, jsou součástí širší snahy o omezování práv.
Lucia Berdisová, právnička z Ústavu štátu a práva Slovenskej akadémie vied, zdůraznila, že ústavní změny též stanovují nadřazenost slovenského práva nad legislativou EU v otázkách týkajících se „národní identity“. To otevírá úřadům cestu k ignorování rozhodnutí evropských soudů.
Ačkoli jsou ustanovení novely vágní, je zřejmé, že Slovensko následuje Maďarsko v „zakotvení“ národní identity v ústavě. Právo se tak využívá k prosazování myšlenky, že rodina může být pouze manželský, heterosexuální pár s dětmi. Zároveň je slyšet ozvěna ruských snah omezit dosah Evropské úmluvy o lidských právech. Celkově tato novela umožňuje úředníkům výrazně posílit jejich autoritu a upevnit mocenské pozice, čímž dochází k značnému posílení státu na úkor jeho občanů.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.