Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Do kanceláře přední advokační organizace Iniciatíva Inakosť dorazilo po schválení novely přes sto telefonátů a e-mailů. Výkonný ředitel Martin Macko uvedl, že se lidé cítí vystrašení, úzkostní a bezmocní, protože se kvůli této změně stali rukojmím politiků. Dodal, že novela výslovně zakazuje legální uznání pohlaví, čímž přímo útočí na životy transgender a intersexuálních osob.
Hlasování v parlamentu nasvědčuje tomu, že Slovensko kráčí ve šlépějích Ruska, kde jsou stejnopohlavní páry vyloučeny z adopce a platí zákaz zmínek o LGBTQ+ tématech. Podobně se děje v Maďarsku pod vedením Viktora Orbána. Macko varoval, že novela ohrožuje členství Slovenska v EU a přibližuje ho autoritářskému Rusku.
Je paradoxem, že k přijetí těchto opatření došlo v době, kdy tolerance k LGBT+ lidem ve slovenské společnosti roste. Vláda premiéra Roberta Fica se od návratu k moci v roce 2023 zaměřuje na tuto komunitu, například rušením veřejného financování projektů. Fico to prezentuje jako ochranu před progresivismem. Někteří konzervativní poslanci dokonce hlasování ospravedlňovali tvrzením, že jde o „poslední šanci“ zabránit rovnosti LGBT+ osob.
Ředitel Amnesty International Slovensko, Rado Sloboda, označil změny za „zdrcující zprávu“. Upozornil, že novela dostává ústavu do „přímého rozporu“ s mezinárodním právem. Podle Slobodova jde o „další temný den pro Slovensko“, které se již potýká s kaskádou útoků na lidská práva a právní stát. Organizace dlouhodobě varovala, že tyto ústavní změny, navazující na dřívější legislativu blokující právní uznání trans osob, jsou součástí širší snahy o omezování práv.
Lucia Berdisová, právnička z Ústavu štátu a práva Slovenskej akadémie vied, zdůraznila, že ústavní změny též stanovují nadřazenost slovenského práva nad legislativou EU v otázkách týkajících se „národní identity“. To otevírá úřadům cestu k ignorování rozhodnutí evropských soudů.
Ačkoli jsou ustanovení novely vágní, je zřejmé, že Slovensko následuje Maďarsko v „zakotvení“ národní identity v ústavě. Právo se tak využívá k prosazování myšlenky, že rodina může být pouze manželský, heterosexuální pár s dětmi. Zároveň je slyšet ozvěna ruských snah omezit dosah Evropské úmluvy o lidských právech. Celkově tato novela umožňuje úředníkům výrazně posílit jejich autoritu a upevnit mocenské pozice, čímž dochází k značnému posílení státu na úkor jeho občanů.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.