Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl v centru závažného bezpečnostního skandálu poté, co vyšlo najevo, že si nechal nainstalovat nechráněné internetové připojení přímo ve své kanceláři v Pentagonu. Podle informací agentury Associated Press, která se odvolává na dva důvěryhodné zdroje, mělo jít o záměrný krok, jak obejít bezpečnostní filtry ministerstva a používat komunikační aplikaci Signal na svém osobním zařízení.
Tento krok je v přímém rozporu s bezpečnostními předpisy Pentagonu, který běžně operuje se dvěma oddělenými sítěmi – jednou pro přísně tajné informace a druhou pro neklasifikovanou komunikaci. Instalace dalšího nehlídaného připojení v takto citlivém prostředí vzbudila vlnu nevole mezi bezpečnostními experty. Ti varují, že tím mohlo dojít k vystavení důvěrných dat kybernetickým útokům nebo odposlechu ze strany nepřátelských aktérů.
Zjištění přichází v době, kdy se Hegseth již potýká s dopady jiné kauzy známé jako „Signalgate“. Tu odstartovala chyba, kdy byl novinář omylem přidán do soukromé skupiny na aplikaci Signal, kde se podle následných zjištění koordinovaly útoky na jemenské území. Vyšetřování následně odhalilo, že ministr obrany sdílel detailní plány vojenských operací nejen s právníky a vojenskými poradci, ale i s rodinnými příslušníky, včetně své manželky.
Další informace poskytla televize CNN, která s odkazem na tři nezávislé zdroje popsala, že chatová skupina měla více než tucet účastníků. Není však jasné, zda všichni měli náležitou bezpečnostní prověrku. Skupina prý vznikla již během Hegsethových potvrzovacích slyšení v Senátu, ale její činnost pokračovala i po jeho nástupu do funkce ministra obrany.
Podle agentury AP měl Hegseth v kanceláři až tři různé počítače, včetně osobního notebooku, což je v přísně střežených prostorách Pentagonu výslovně zakázáno. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell k celé situaci uvedl pouze to, že ministr „nikdy nepoužíval a v současnosti nepoužívá aplikaci Signal na vládním zařízení“. Výrok však nijak neřeší podezření, že komunikoval prostřednictvím vlastního zařízení.
Bezpečnostní analytici upozorňují, že podobné jednání může mít dlouhodobé důsledky nejen pro důvěryhodnost Pentagonu, ale i pro samotnou národní bezpečnost Spojených států. Připomínají přitom podobné skandály z minulosti, které vedly ke ztrátě důvěry veřejnosti a někdy i k trestnímu stíhání.
Opozice v Kongresu již požaduje důkladné vyšetření celé záležitosti. Demokratická senátorka Tammy Duckworth označila zprávy za „mimořádně znepokojivé“ a žádá, aby Hegseth osobně vystoupil před senátním výborem pro ozbrojené složky a vysvětlil své jednání.
Napětí kolem ministra obrany dále zvyšuje i aktuální personální krize v Pentagonu. Hegseth v posledních dnech nečekaně propustil několik svých nejbližších spolupracovníků – včetně hlavního poradce Dana Caldwella, zástupce náčelníka štábu Darina Selnicka a vedoucího kanceláře náměstka ministra obrany Colina Carrolla. Jeho bývalý tiskový mluvčí John Ullyot uvedl, že situace na ministerstvu obrany připomíná „totální chaos“ a představuje „zásadní rozptýlení pro prezidenta Trumpa“.
Podle CNN ministr čelí i vyšetřování ze strany inspektora generála Pentagonu a obává se, že případ může přerůst do širšího skandálu, který by mohl zahrnovat i zásah FBI. Propuštění spolupracovníci jakoukoli vinu odmítají a tvrdí, že se proti nim šíří nepodložené pomluvy.
Kritici již spekulují o možné rezignaci Hegsetha, který patří k nejbližším spolupracovníkům prezidenta Donalda Trumpa v oblasti obrany a národní bezpečnosti. Jeho zastánci naopak tvrdí, že veškeré kroky byly vedeny snahou o efektivnější komunikaci v krizových situacích.
Skandál tak nadále roste a podle všeho bude mít dalekosáhlé politické i institucionální dopady. Otázkou zůstává, zda se Hegsethovi podaří udržet svou funkci v čele amerického ministerstva obrany, nebo zda aféra vyústí v jeho odchod, neboť americký ministr obrany je znám jako silný podporovatel Trumpa.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
