Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl v centru závažného bezpečnostního skandálu poté, co vyšlo najevo, že si nechal nainstalovat nechráněné internetové připojení přímo ve své kanceláři v Pentagonu. Podle informací agentury Associated Press, která se odvolává na dva důvěryhodné zdroje, mělo jít o záměrný krok, jak obejít bezpečnostní filtry ministerstva a používat komunikační aplikaci Signal na svém osobním zařízení.
Tento krok je v přímém rozporu s bezpečnostními předpisy Pentagonu, který běžně operuje se dvěma oddělenými sítěmi – jednou pro přísně tajné informace a druhou pro neklasifikovanou komunikaci. Instalace dalšího nehlídaného připojení v takto citlivém prostředí vzbudila vlnu nevole mezi bezpečnostními experty. Ti varují, že tím mohlo dojít k vystavení důvěrných dat kybernetickým útokům nebo odposlechu ze strany nepřátelských aktérů.
Zjištění přichází v době, kdy se Hegseth již potýká s dopady jiné kauzy známé jako „Signalgate“. Tu odstartovala chyba, kdy byl novinář omylem přidán do soukromé skupiny na aplikaci Signal, kde se podle následných zjištění koordinovaly útoky na jemenské území. Vyšetřování následně odhalilo, že ministr obrany sdílel detailní plány vojenských operací nejen s právníky a vojenskými poradci, ale i s rodinnými příslušníky, včetně své manželky.
Další informace poskytla televize CNN, která s odkazem na tři nezávislé zdroje popsala, že chatová skupina měla více než tucet účastníků. Není však jasné, zda všichni měli náležitou bezpečnostní prověrku. Skupina prý vznikla již během Hegsethových potvrzovacích slyšení v Senátu, ale její činnost pokračovala i po jeho nástupu do funkce ministra obrany.
Podle agentury AP měl Hegseth v kanceláři až tři různé počítače, včetně osobního notebooku, což je v přísně střežených prostorách Pentagonu výslovně zakázáno. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell k celé situaci uvedl pouze to, že ministr „nikdy nepoužíval a v současnosti nepoužívá aplikaci Signal na vládním zařízení“. Výrok však nijak neřeší podezření, že komunikoval prostřednictvím vlastního zařízení.
Bezpečnostní analytici upozorňují, že podobné jednání může mít dlouhodobé důsledky nejen pro důvěryhodnost Pentagonu, ale i pro samotnou národní bezpečnost Spojených států. Připomínají přitom podobné skandály z minulosti, které vedly ke ztrátě důvěry veřejnosti a někdy i k trestnímu stíhání.
Opozice v Kongresu již požaduje důkladné vyšetření celé záležitosti. Demokratická senátorka Tammy Duckworth označila zprávy za „mimořádně znepokojivé“ a žádá, aby Hegseth osobně vystoupil před senátním výborem pro ozbrojené složky a vysvětlil své jednání.
Napětí kolem ministra obrany dále zvyšuje i aktuální personální krize v Pentagonu. Hegseth v posledních dnech nečekaně propustil několik svých nejbližších spolupracovníků – včetně hlavního poradce Dana Caldwella, zástupce náčelníka štábu Darina Selnicka a vedoucího kanceláře náměstka ministra obrany Colina Carrolla. Jeho bývalý tiskový mluvčí John Ullyot uvedl, že situace na ministerstvu obrany připomíná „totální chaos“ a představuje „zásadní rozptýlení pro prezidenta Trumpa“.
Podle CNN ministr čelí i vyšetřování ze strany inspektora generála Pentagonu a obává se, že případ může přerůst do širšího skandálu, který by mohl zahrnovat i zásah FBI. Propuštění spolupracovníci jakoukoli vinu odmítají a tvrdí, že se proti nim šíří nepodložené pomluvy.
Kritici již spekulují o možné rezignaci Hegsetha, který patří k nejbližším spolupracovníkům prezidenta Donalda Trumpa v oblasti obrany a národní bezpečnosti. Jeho zastánci naopak tvrdí, že veškeré kroky byly vedeny snahou o efektivnější komunikaci v krizových situacích.
Skandál tak nadále roste a podle všeho bude mít dalekosáhlé politické i institucionální dopady. Otázkou zůstává, zda se Hegsethovi podaří udržet svou funkci v čele amerického ministerstva obrany, nebo zda aféra vyústí v jeho odchod, neboť americký ministr obrany je znám jako silný podporovatel Trumpa.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.