Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
1. Rozšíření prezidentské moci
Zásah potvrzuje novou doktrínu „imperiálního prezidenta“, který jedná bez ohledu na souhlas Kongresu, právní potvrzení nebo veřejné mínění. Donald Trump se v této roli stylizuje do pozic historických lídrů jako Lincoln nebo Roosevelt, přičemž oslabený systém brzd a rovnováh mu umožňuje prezentovat krizové stavy jako jedinou cestu k zajištění bezpečnosti. Útok na Venezuelu je tak milníkem v posilování výkonné moci, která v hamiltonovské tradici upřednostňuje silný a jednotný stát před zdlouhavými demokratickými procesy.
2. (Latinská) Amerika Američanům
Diplomacie se vrací ke kořenům Monroeovy doktríny, kde prioritou je obrana vlastních národních zájmů v rámci západní polokoule. Zatímco Panama, Mexiko a Kanada se již musely podřídit Trumpově vůli, Jižní Amerika zůstává ideologicky rozdělená. Zatímco levicové vlády Brazílie a Kolumbie vedou odpor, Trumpovi spojenci jako Javier Milei v Argentině posilují nacionalistický a protimigrační kurz regionu. Budoucnost Venezuely po Madurovi se tak pravděpodobně přizpůsobí těmto novým hodnotám na úkor nadějí na pokojný přechod k plné demokracii.
3. Kontrola strategických zdrojů
Ačkoliv jde opět o ropu, důvody se liší od dřívějších konfliktů na Blízkém východě. Spojené státy chtějí ovládnout venezuelskou infrastrukturu a minerály, aby mohly diktovat ceny na mezinárodních energetických trzích. Tato vize propojuje energetickou suverenitu s technologickým rozvojem, což dokládá i aliance Pax Silica z konce roku 2025. V této éře transakční diplomacie se venezuelské rezervy stávají platidlem za přístup ke kritickým technologiím, jako jsou polovodiče a umělá inteligence.
4. Geopolitické přeuspořádání
Současná politika USA se mění v revizionistickou mocnost, která svět dělí podle logiky „přítel nebo nepřítel“. Tento pohled, inspirovaný politickým realismem, upřednostňuje sféry vlivu a rozdělování zdrojů mezi mocenské bloky před liberální spoluprací. V tomto uspořádání se předpokládá dominance Číny v jihovýchodní Asii nebo Redukce války na Ukrajině výměnou za kontrolu zdrojů, přičemž USA si nárokují absolutní vliv na americkém kontinentu.
5. Evropa, demokracie a Hobbes
S ústupem ideálů demokracie a právního státu se Evropská unie ocitá v obtížné pozici. Americká intervence oživuje hobbesovský politický realismus, kde je svoboda obětována absolutnímu suverénovi výměnou za mír a bezpečí. V Trumpově novém řádu má poslední slovo prezidentská autorita, nikoliv pravda, zákony nebo demokratické hodnoty. Evropa tak musí čelit realitě, kde její ideologický nesouhlas nemá bez vojenské a ekonomické kapacity dostatečnou váhu.
Výsledek operace ve Venezuele může mít zásadní dopad i na vnitřní politiku USA a výběr Trumpova nástupce pro rok 2028. Zatímco jedna frakce usiluje o obnovu průmyslu a izolacionismus, druhá v čele s Marcem Rubiem prosazuje globální dominanci. Tato intervence je tak prvním skutečným krokem trumpismu od volebních hesel k reálné vojenské strategii, která definitivně ukončuje éru měkké moci v mezinárodních vztazích.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.