Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
1. Rozšíření prezidentské moci
Zásah potvrzuje novou doktrínu „imperiálního prezidenta“, který jedná bez ohledu na souhlas Kongresu, právní potvrzení nebo veřejné mínění. Donald Trump se v této roli stylizuje do pozic historických lídrů jako Lincoln nebo Roosevelt, přičemž oslabený systém brzd a rovnováh mu umožňuje prezentovat krizové stavy jako jedinou cestu k zajištění bezpečnosti. Útok na Venezuelu je tak milníkem v posilování výkonné moci, která v hamiltonovské tradici upřednostňuje silný a jednotný stát před zdlouhavými demokratickými procesy.
2. (Latinská) Amerika Američanům
Diplomacie se vrací ke kořenům Monroeovy doktríny, kde prioritou je obrana vlastních národních zájmů v rámci západní polokoule. Zatímco Panama, Mexiko a Kanada se již musely podřídit Trumpově vůli, Jižní Amerika zůstává ideologicky rozdělená. Zatímco levicové vlády Brazílie a Kolumbie vedou odpor, Trumpovi spojenci jako Javier Milei v Argentině posilují nacionalistický a protimigrační kurz regionu. Budoucnost Venezuely po Madurovi se tak pravděpodobně přizpůsobí těmto novým hodnotám na úkor nadějí na pokojný přechod k plné demokracii.
3. Kontrola strategických zdrojů
Ačkoliv jde opět o ropu, důvody se liší od dřívějších konfliktů na Blízkém východě. Spojené státy chtějí ovládnout venezuelskou infrastrukturu a minerály, aby mohly diktovat ceny na mezinárodních energetických trzích. Tato vize propojuje energetickou suverenitu s technologickým rozvojem, což dokládá i aliance Pax Silica z konce roku 2025. V této éře transakční diplomacie se venezuelské rezervy stávají platidlem za přístup ke kritickým technologiím, jako jsou polovodiče a umělá inteligence.
4. Geopolitické přeuspořádání
Současná politika USA se mění v revizionistickou mocnost, která svět dělí podle logiky „přítel nebo nepřítel“. Tento pohled, inspirovaný politickým realismem, upřednostňuje sféry vlivu a rozdělování zdrojů mezi mocenské bloky před liberální spoluprací. V tomto uspořádání se předpokládá dominance Číny v jihovýchodní Asii nebo Redukce války na Ukrajině výměnou za kontrolu zdrojů, přičemž USA si nárokují absolutní vliv na americkém kontinentu.
5. Evropa, demokracie a Hobbes
S ústupem ideálů demokracie a právního státu se Evropská unie ocitá v obtížné pozici. Americká intervence oživuje hobbesovský politický realismus, kde je svoboda obětována absolutnímu suverénovi výměnou za mír a bezpečí. V Trumpově novém řádu má poslední slovo prezidentská autorita, nikoliv pravda, zákony nebo demokratické hodnoty. Evropa tak musí čelit realitě, kde její ideologický nesouhlas nemá bez vojenské a ekonomické kapacity dostatečnou váhu.
Výsledek operace ve Venezuele může mít zásadní dopad i na vnitřní politiku USA a výběr Trumpova nástupce pro rok 2028. Zatímco jedna frakce usiluje o obnovu průmyslu a izolacionismus, druhá v čele s Marcem Rubiem prosazuje globální dominanci. Tato intervence je tak prvním skutečným krokem trumpismu od volebních hesel k reálné vojenské strategii, která definitivně ukončuje éru měkké moci v mezinárodních vztazích.
Americký prezident Donald Trump posledním krokem opět potvrdil, že jeho soukromé sídlo Mar-a-Lago na Floridě zůstává klíčovým centrem pro nejvýznamnější vojenská rozhodnutí. Právě odtud v sobotu společně s ministrem zahraničí Marcem Rubiem sledoval průběh operace ve Venezuele, která skončila zadržením Nicoláse Madura. Jen několik hodin poté, co vyhlásil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad touto jihoamerickou zemí, se prezident objevil mezi hosty svého klubu, kteří ho vítali bouřlivým potleskem.
Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.