Jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů pro sledování klimatických změn – observatoř Mauna Loa na Havaji – se má podle rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa uzavřít. Tato stanice po více než 65 let shromažďovala neocenitelná data o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, která mimo jiné umožnila vytvořit slavnou Keelingovu křivku – graf neúprosně rostoucí hladiny CO₂. Vědci z celého světa nyní bijí na poplach: ztráta Mauna Loa by znamenala závažnou ránu pro klimatickou vědu i pro schopnost lidstva čelit změnám klimatu.
Stanici založil v roce 1956 americký vědec Charles Keeling, který vybral vrchol sopky Mauna Loa kvůli její ideální poloze – vysoko nad hladinou moře, daleko od civilizačních vlivů, uprostřed Tichého oceánu. Měření, která zde začala v roce 1958, přinesla zcela zásadní poznatky: ukázala, jak CO₂ v atmosféře kolísá v ročních cyklech vlivem růstu a rozkladu rostlin na severní polokouli – „jakoby Země dýchala“.
Brzy se však objevil ještě závažnější trend: hladina CO₂ stoupala rok od roku, nezávisle na sezónních výkyvech. Díky izotopovým analýzám mohli vědci jednoznačně určit, že tento nárůst je způsoben lidskou činností – především spalováním fosilních paliv. Z Mauna Loa se stal klíčový vědecký bod, z něhož byla odvozena většina poznatků o vlivu člověka na atmosféru.
Rozhodnutí ukončit financování Mauna Loa je součástí širšího kroku, v jehož rámci vláda USA plánuje omezit celonárodní síť sledování skleníkových plynů a omezit investice do obnovitelných zdrojů energie. Krok vyvolal ostrou kritiku vědců i ekologických organizací.
„Nemůžeme řešit klimatickou krizi, pokud ji nemůžeme měřit. Uzavření Mauna Loa by znamenalo ztrátu jedinečného okna do atmosférických změn,“ varují vědci Alex Sen Gupta, Katrin Meissner a Timothy Raupach z Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří na téma publikovali článek v The Conversation.
CO₂ je přirozenou součástí atmosféry, ale má schopnost zadržovat teplo. Bez něj by byla průměrná teplota Země -18 °C místo dnešních 14 °C. Jenže právě nárůst těchto plynů způsobuje nebezpečné oteplování. Současná koncentrace CO₂ přesahuje 420 částic na milion, zatímco v 60. letech to bylo kolem 320. Takové hodnoty nebyly na Zemi zaznamenány po miliony let.
Bez dlouhodobých, přesných měření nebude možné sledovat, jak ekosystémy – oceány, lesy, půdy – reagují na změny klimatu. Například jak s rostoucí teplotou klesá schopnost oceánů a pevniny pohlcovat emise.
Ztráta datových řad z Mauna Loa navíc znemožní ověřovat účinnost klimatických politik. „Jak poznáme, že nové technologie nebo politická opatření opravdu snižují emise, když nebudeme mít, s čím je porovnávat?“ ptají se odborníci.
Vědci přirovnávají ukončení sledování klimatu k rozbití teploměru v momentě, kdy se dozvíte, že jste nemocní. Podle nich jde o odmítnutí reality a snahu odvést pozornost od vědeckých důkazů. Pokud USA skutečně přestane tato data shromažďovat, ostatní země budou muset zvážit, zda a jak jejich monitorovací aktivity rozšířit.
Austrálie, která od roku 1976 provozuje vlastní stanici měření atmosférického CO₂ v Kennaook/Cape Grim na severozápadě Tasmánie, by mohla hrát větší roli. Její data jsou už nyní cenná a s možným zánikem Mauna Loa jejich význam ještě vzroste. Otázkou zůstává, jak na americký ústup z klimatického monitoringu zareaguje australská vláda – ideálně by měla nejen zachovat, ale i rozšířit kapacity pro sběr a sdílení dat o stavu atmosféry, oceánů a pevniny.
Jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů pro sledování klimatických změn – observatoř Mauna Loa na Havaji – se má podle rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa uzavřít. Tato stanice po více než 65 let shromažďovala neocenitelná data o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, která mimo jiné umožnila vytvořit slavnou Keelingovu křivku – graf neúprosně rostoucí hladiny CO₂. Vědci z celého světa nyní bijí na poplach: ztráta Mauna Loa by znamenala závažnou ránu pro klimatickou vědu i pro schopnost lidstva čelit změnám klimatu.
Chystáte se na dovolenou? Než zamknete dveře a odjedete, věnujte pár minut důkladné kontrole domácnosti. Podle nového průzkumu společnosti BOXT se například v Británii každý desátý člověk po návratu z dovolené setkal s nečekanou havárií v domácnosti – a průměrná oprava je pak vyjde v přepočtu na více než 11 tisíc korun. V ohrožení jsou nejen vaše spotřebiče, ale i bezpečnost celého domu.
Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Tragédie v anglickém Castlefordu znovu varuje před virální „blackout challenge“. Dvanáctiletý Sebastian podlehl výzvě, jejímž cílem je úmyslně se přivést do bezvědomí. Případ, o němž informují Yorkshire Live a People, připomíná, že tato nebezpečná praktika si od roku 2021 vyžádala desítky životů.
Refat Čubarov, předseda krymskotatarského Medžlisu, vyzval národy žijící v područí Moskvy, aby povstaly a bojovaly za svoji nezávislost. V exkluzivním rozhovoru pro britský Express prohlásil, že pouze porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad země může zabránit další světové válce.
Americký prezident Donald Trump v červnu překvapil celý svět, když i přes údajně dohodnutou pauzu v eskalaci napětí podnikl nálet na íránská jaderná zařízení. Na otázku, zda se USA chystají připojit k izraelskému útoku na Írán, Trump odpověděl: „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“ Tato věta shrnuje jeho strategii — udělat z nepředvídatelnosti svůj nástroj moci.
Těsně před vypuknutím války mezi Izraelem a Íránem odhalily izraelské bezpečnostní složky rozsáhlou síť občanů své země, kteří byli verbováni Teheránem ke špionáži. Z veřejně dostupných soudních dokumentů vyplývá, že snaha Íránu vytvořit v Izraeli špionážní základnu byla mnohem rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo.
Na jídelních lístcích pobaltských restaurací se často objevují ryby, které s Baltským mořem nemají nic společného. Turisté toužící po čerstvém úlovku často dostanou dovážené, mražené a výživově nevhodné druhy. Nejhorší volbou je podle odborníků pangasius. Varuje před špatným kulinářským zážitkem server PolsatNews.
Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Americká stíhačka F-16 v sobotu zasáhla proti civilnímu letadlu, které neoprávněně vniklo do uzavřeného vzdušného prostoru nad golfovým klubem Donalda Trumpa v Bedminsteru. Incident, který se odehrál během Trumpovy přítomnosti na místě, zůstává ze strany Bílého domu bez komentáře.
Český hydrometeorologický ústav dnes vydal aktualizovanou výstrahu před extrémními meteorologickými jevy. Zatímco většinu Moravy a Slezska čekají v neděli večer a v noci na pondělí silné bouřky, v severních Čechách nadále trvá vysoké riziko vzniku a šíření požárů.
Léto s sebou přináší krásné chvíle na procházkách v přírodě nebo večerních posezeních venku. Ovšem s rostoucími teplotami přichází i méně vítané návštěvy – hmyz. Komáři, klíšťata, blechy, pavouci, vosy nebo štěnice mohou z pohodového dne rychle udělat zdravotní komplikaci.