Jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů pro sledování klimatických změn – observatoř Mauna Loa na Havaji – se má podle rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa uzavřít. Tato stanice po více než 65 let shromažďovala neocenitelná data o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, která mimo jiné umožnila vytvořit slavnou Keelingovu křivku – graf neúprosně rostoucí hladiny CO₂. Vědci z celého světa nyní bijí na poplach: ztráta Mauna Loa by znamenala závažnou ránu pro klimatickou vědu i pro schopnost lidstva čelit změnám klimatu.
Stanici založil v roce 1956 americký vědec Charles Keeling, který vybral vrchol sopky Mauna Loa kvůli její ideální poloze – vysoko nad hladinou moře, daleko od civilizačních vlivů, uprostřed Tichého oceánu. Měření, která zde začala v roce 1958, přinesla zcela zásadní poznatky: ukázala, jak CO₂ v atmosféře kolísá v ročních cyklech vlivem růstu a rozkladu rostlin na severní polokouli – „jakoby Země dýchala“.
Brzy se však objevil ještě závažnější trend: hladina CO₂ stoupala rok od roku, nezávisle na sezónních výkyvech. Díky izotopovým analýzám mohli vědci jednoznačně určit, že tento nárůst je způsoben lidskou činností – především spalováním fosilních paliv. Z Mauna Loa se stal klíčový vědecký bod, z něhož byla odvozena většina poznatků o vlivu člověka na atmosféru.
Rozhodnutí ukončit financování Mauna Loa je součástí širšího kroku, v jehož rámci vláda USA plánuje omezit celonárodní síť sledování skleníkových plynů a omezit investice do obnovitelných zdrojů energie. Krok vyvolal ostrou kritiku vědců i ekologických organizací.
„Nemůžeme řešit klimatickou krizi, pokud ji nemůžeme měřit. Uzavření Mauna Loa by znamenalo ztrátu jedinečného okna do atmosférických změn,“ varují vědci Alex Sen Gupta, Katrin Meissner a Timothy Raupach z Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří na téma publikovali článek v The Conversation.
CO₂ je přirozenou součástí atmosféry, ale má schopnost zadržovat teplo. Bez něj by byla průměrná teplota Země -18 °C místo dnešních 14 °C. Jenže právě nárůst těchto plynů způsobuje nebezpečné oteplování. Současná koncentrace CO₂ přesahuje 420 částic na milion, zatímco v 60. letech to bylo kolem 320. Takové hodnoty nebyly na Zemi zaznamenány po miliony let.
Bez dlouhodobých, přesných měření nebude možné sledovat, jak ekosystémy – oceány, lesy, půdy – reagují na změny klimatu. Například jak s rostoucí teplotou klesá schopnost oceánů a pevniny pohlcovat emise.
Ztráta datových řad z Mauna Loa navíc znemožní ověřovat účinnost klimatických politik. „Jak poznáme, že nové technologie nebo politická opatření opravdu snižují emise, když nebudeme mít, s čím je porovnávat?“ ptají se odborníci.
Vědci přirovnávají ukončení sledování klimatu k rozbití teploměru v momentě, kdy se dozvíte, že jste nemocní. Podle nich jde o odmítnutí reality a snahu odvést pozornost od vědeckých důkazů. Pokud USA skutečně přestane tato data shromažďovat, ostatní země budou muset zvážit, zda a jak jejich monitorovací aktivity rozšířit.
Austrálie, která od roku 1976 provozuje vlastní stanici měření atmosférického CO₂ v Kennaook/Cape Grim na severozápadě Tasmánie, by mohla hrát větší roli. Její data jsou už nyní cenná a s možným zánikem Mauna Loa jejich význam ještě vzroste. Otázkou zůstává, jak na americký ústup z klimatického monitoringu zareaguje australská vláda – ideálně by měla nejen zachovat, ale i rozšířit kapacity pro sběr a sdílení dat o stavu atmosféry, oceánů a pevniny.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.