Jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů pro sledování klimatických změn – observatoř Mauna Loa na Havaji – se má podle rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa uzavřít. Tato stanice po více než 65 let shromažďovala neocenitelná data o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, která mimo jiné umožnila vytvořit slavnou Keelingovu křivku – graf neúprosně rostoucí hladiny CO₂. Vědci z celého světa nyní bijí na poplach: ztráta Mauna Loa by znamenala závažnou ránu pro klimatickou vědu i pro schopnost lidstva čelit změnám klimatu.
Stanici založil v roce 1956 americký vědec Charles Keeling, který vybral vrchol sopky Mauna Loa kvůli její ideální poloze – vysoko nad hladinou moře, daleko od civilizačních vlivů, uprostřed Tichého oceánu. Měření, která zde začala v roce 1958, přinesla zcela zásadní poznatky: ukázala, jak CO₂ v atmosféře kolísá v ročních cyklech vlivem růstu a rozkladu rostlin na severní polokouli – „jakoby Země dýchala“.
Brzy se však objevil ještě závažnější trend: hladina CO₂ stoupala rok od roku, nezávisle na sezónních výkyvech. Díky izotopovým analýzám mohli vědci jednoznačně určit, že tento nárůst je způsoben lidskou činností – především spalováním fosilních paliv. Z Mauna Loa se stal klíčový vědecký bod, z něhož byla odvozena většina poznatků o vlivu člověka na atmosféru.
Rozhodnutí ukončit financování Mauna Loa je součástí širšího kroku, v jehož rámci vláda USA plánuje omezit celonárodní síť sledování skleníkových plynů a omezit investice do obnovitelných zdrojů energie. Krok vyvolal ostrou kritiku vědců i ekologických organizací.
„Nemůžeme řešit klimatickou krizi, pokud ji nemůžeme měřit. Uzavření Mauna Loa by znamenalo ztrátu jedinečného okna do atmosférických změn,“ varují vědci Alex Sen Gupta, Katrin Meissner a Timothy Raupach z Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří na téma publikovali článek v The Conversation.
CO₂ je přirozenou součástí atmosféry, ale má schopnost zadržovat teplo. Bez něj by byla průměrná teplota Země -18 °C místo dnešních 14 °C. Jenže právě nárůst těchto plynů způsobuje nebezpečné oteplování. Současná koncentrace CO₂ přesahuje 420 částic na milion, zatímco v 60. letech to bylo kolem 320. Takové hodnoty nebyly na Zemi zaznamenány po miliony let.
Bez dlouhodobých, přesných měření nebude možné sledovat, jak ekosystémy – oceány, lesy, půdy – reagují na změny klimatu. Například jak s rostoucí teplotou klesá schopnost oceánů a pevniny pohlcovat emise.
Ztráta datových řad z Mauna Loa navíc znemožní ověřovat účinnost klimatických politik. „Jak poznáme, že nové technologie nebo politická opatření opravdu snižují emise, když nebudeme mít, s čím je porovnávat?“ ptají se odborníci.
Vědci přirovnávají ukončení sledování klimatu k rozbití teploměru v momentě, kdy se dozvíte, že jste nemocní. Podle nich jde o odmítnutí reality a snahu odvést pozornost od vědeckých důkazů. Pokud USA skutečně přestane tato data shromažďovat, ostatní země budou muset zvážit, zda a jak jejich monitorovací aktivity rozšířit.
Austrálie, která od roku 1976 provozuje vlastní stanici měření atmosférického CO₂ v Kennaook/Cape Grim na severozápadě Tasmánie, by mohla hrát větší roli. Její data jsou už nyní cenná a s možným zánikem Mauna Loa jejich význam ještě vzroste. Otázkou zůstává, jak na americký ústup z klimatického monitoringu zareaguje australská vláda – ideálně by měla nejen zachovat, ale i rozšířit kapacity pro sběr a sdílení dat o stavu atmosféry, oceánů a pevniny.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.