Jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů pro sledování klimatických změn – observatoř Mauna Loa na Havaji – se má podle rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa uzavřít. Tato stanice po více než 65 let shromažďovala neocenitelná data o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, která mimo jiné umožnila vytvořit slavnou Keelingovu křivku – graf neúprosně rostoucí hladiny CO₂. Vědci z celého světa nyní bijí na poplach: ztráta Mauna Loa by znamenala závažnou ránu pro klimatickou vědu i pro schopnost lidstva čelit změnám klimatu.
Stanici založil v roce 1956 americký vědec Charles Keeling, který vybral vrchol sopky Mauna Loa kvůli její ideální poloze – vysoko nad hladinou moře, daleko od civilizačních vlivů, uprostřed Tichého oceánu. Měření, která zde začala v roce 1958, přinesla zcela zásadní poznatky: ukázala, jak CO₂ v atmosféře kolísá v ročních cyklech vlivem růstu a rozkladu rostlin na severní polokouli – „jakoby Země dýchala“.
Brzy se však objevil ještě závažnější trend: hladina CO₂ stoupala rok od roku, nezávisle na sezónních výkyvech. Díky izotopovým analýzám mohli vědci jednoznačně určit, že tento nárůst je způsoben lidskou činností – především spalováním fosilních paliv. Z Mauna Loa se stal klíčový vědecký bod, z něhož byla odvozena většina poznatků o vlivu člověka na atmosféru.
Rozhodnutí ukončit financování Mauna Loa je součástí širšího kroku, v jehož rámci vláda USA plánuje omezit celonárodní síť sledování skleníkových plynů a omezit investice do obnovitelných zdrojů energie. Krok vyvolal ostrou kritiku vědců i ekologických organizací.
„Nemůžeme řešit klimatickou krizi, pokud ji nemůžeme měřit. Uzavření Mauna Loa by znamenalo ztrátu jedinečného okna do atmosférických změn,“ varují vědci Alex Sen Gupta, Katrin Meissner a Timothy Raupach z Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří na téma publikovali článek v The Conversation.
CO₂ je přirozenou součástí atmosféry, ale má schopnost zadržovat teplo. Bez něj by byla průměrná teplota Země -18 °C místo dnešních 14 °C. Jenže právě nárůst těchto plynů způsobuje nebezpečné oteplování. Současná koncentrace CO₂ přesahuje 420 částic na milion, zatímco v 60. letech to bylo kolem 320. Takové hodnoty nebyly na Zemi zaznamenány po miliony let.
Bez dlouhodobých, přesných měření nebude možné sledovat, jak ekosystémy – oceány, lesy, půdy – reagují na změny klimatu. Například jak s rostoucí teplotou klesá schopnost oceánů a pevniny pohlcovat emise.
Ztráta datových řad z Mauna Loa navíc znemožní ověřovat účinnost klimatických politik. „Jak poznáme, že nové technologie nebo politická opatření opravdu snižují emise, když nebudeme mít, s čím je porovnávat?“ ptají se odborníci.
Vědci přirovnávají ukončení sledování klimatu k rozbití teploměru v momentě, kdy se dozvíte, že jste nemocní. Podle nich jde o odmítnutí reality a snahu odvést pozornost od vědeckých důkazů. Pokud USA skutečně přestane tato data shromažďovat, ostatní země budou muset zvážit, zda a jak jejich monitorovací aktivity rozšířit.
Austrálie, která od roku 1976 provozuje vlastní stanici měření atmosférického CO₂ v Kennaook/Cape Grim na severozápadě Tasmánie, by mohla hrát větší roli. Její data jsou už nyní cenná a s možným zánikem Mauna Loa jejich význam ještě vzroste. Otázkou zůstává, jak na americký ústup z klimatického monitoringu zareaguje australská vláda – ideálně by měla nejen zachovat, ale i rozšířit kapacity pro sběr a sdílení dat o stavu atmosféry, oceánů a pevniny.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.