Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Cesta Driscollova týmu, ve kterém je i náčelník generálního štábu armády generál Randy George, se koná souběžně se zprávami o novém rámcovém návrhu na ukončení války, který údajně připravily USA a Rusko. Návrh, který vypracovali vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev, by měl podle zpráv vyžadovat po Ukrajině významné ústupky. Mezi ně patří vzdání se území a drastické zmenšení ukrajinské armády a jejího vybavení.
Tyto detaily osmadvacetibodového plánu, které se objevily v médiích, jako jsou Axios, Financial Times a Reuters, zmiňují například postoupení oblastí Donbasu, které Kyjev stále kontroluje. Prezident Zelenskyj ovšem opakovaně vyloučil jakékoliv územní ústupky Rusku. Ruský mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek sice potvrdil „kontakty“ s USA, ale zdůraznil, že neprobíhají žádné „konzultace ani jednání“. Tým Kirilla Dmitrijeva se k informacím odmítl vyjádřit.
Fakt, že se na vypracování nového návrhu údajně nepodíleli evropští ani ukrajinští představitelé, vyvolal obavy, že by plán mohl být silně nakloněn Rusku. Nejvyšší představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová ve čtvrtek varovala, že aby jakýkoli plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropanů. Ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval tento návrh jako „opět princip o Ukrajině bez Ukrajiny“ a upozornil na „mnichovský scénář“. Podobně se vyjádřil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který řekl, že Ukrajinci nechtějí žádnou formu kapitulace.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice potvrdil, že Spojené státy vyvíjejí „seznam potenciálních nápadů pro ukončení války“ na základě vstupu od obou stran konfliktu. Dále ale poznamenal, že dosažení trvalého míru si vyžádá, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nutnými ústupky.
Zprávy o návrhu plánu se objevily ve stejný den, kdy při ruském útoku na obytné domy v západoukrajinském Ternopilu zemřelo nejméně šestadvacet lidí. Dalších dvaadvacet osob je pohřešováno. Ukrajinský prezident Zelenskyj byl v době útoku v Turecku. I když se objevily nepotvrzené zprávy, že měl v Ankaře jednat s Trumpovým vyslancem, schůzka byla údajně odvolána.
Ukrajinský představitel pro amerického mediálního partnera BBC uvedl, že se jednání zaměří na vojenskou situaci na místě a také na plány na možné příměří. Ten samý představitel naznačil, že se prezidenti Zelenskyj a Trump už dohodli na zastavení konfliktu podél stávajících linií a na bezpečnostních zárukách. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal po rozhovorech s Driscollem na síti X napsal, že se zaměřili na další kroky k implementaci historických obranných dohod, kterých dosáhli prezidenti Zelenskyj a Trump.
Moskva mezitím nadále trvá na svých požadavcích, které Ukrajina považuje za de facto kapitulaci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že předběžné podmínky Moskvy, včetně postoupení území, omezení velikosti ukrajinské armády a neutrality země, se nezměnily.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.