Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Cesta Driscollova týmu, ve kterém je i náčelník generálního štábu armády generál Randy George, se koná souběžně se zprávami o novém rámcovém návrhu na ukončení války, který údajně připravily USA a Rusko. Návrh, který vypracovali vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev, by měl podle zpráv vyžadovat po Ukrajině významné ústupky. Mezi ně patří vzdání se území a drastické zmenšení ukrajinské armády a jejího vybavení.
Tyto detaily osmadvacetibodového plánu, které se objevily v médiích, jako jsou Axios, Financial Times a Reuters, zmiňují například postoupení oblastí Donbasu, které Kyjev stále kontroluje. Prezident Zelenskyj ovšem opakovaně vyloučil jakékoliv územní ústupky Rusku. Ruský mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek sice potvrdil „kontakty“ s USA, ale zdůraznil, že neprobíhají žádné „konzultace ani jednání“. Tým Kirilla Dmitrijeva se k informacím odmítl vyjádřit.
Fakt, že se na vypracování nového návrhu údajně nepodíleli evropští ani ukrajinští představitelé, vyvolal obavy, že by plán mohl být silně nakloněn Rusku. Nejvyšší představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová ve čtvrtek varovala, že aby jakýkoli plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropanů. Ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval tento návrh jako „opět princip o Ukrajině bez Ukrajiny“ a upozornil na „mnichovský scénář“. Podobně se vyjádřil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který řekl, že Ukrajinci nechtějí žádnou formu kapitulace.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice potvrdil, že Spojené státy vyvíjejí „seznam potenciálních nápadů pro ukončení války“ na základě vstupu od obou stran konfliktu. Dále ale poznamenal, že dosažení trvalého míru si vyžádá, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nutnými ústupky.
Zprávy o návrhu plánu se objevily ve stejný den, kdy při ruském útoku na obytné domy v západoukrajinském Ternopilu zemřelo nejméně šestadvacet lidí. Dalších dvaadvacet osob je pohřešováno. Ukrajinský prezident Zelenskyj byl v době útoku v Turecku. I když se objevily nepotvrzené zprávy, že měl v Ankaře jednat s Trumpovým vyslancem, schůzka byla údajně odvolána.
Ukrajinský představitel pro amerického mediálního partnera BBC uvedl, že se jednání zaměří na vojenskou situaci na místě a také na plány na možné příměří. Ten samý představitel naznačil, že se prezidenti Zelenskyj a Trump už dohodli na zastavení konfliktu podél stávajících linií a na bezpečnostních zárukách. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal po rozhovorech s Driscollem na síti X napsal, že se zaměřili na další kroky k implementaci historických obranných dohod, kterých dosáhli prezidenti Zelenskyj a Trump.
Moskva mezitím nadále trvá na svých požadavcích, které Ukrajina považuje za de facto kapitulaci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že předběžné podmínky Moskvy, včetně postoupení území, omezení velikosti ukrajinské armády a neutrality země, se nezměnily.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.