Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Cesta Driscollova týmu, ve kterém je i náčelník generálního štábu armády generál Randy George, se koná souběžně se zprávami o novém rámcovém návrhu na ukončení války, který údajně připravily USA a Rusko. Návrh, který vypracovali vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev, by měl podle zpráv vyžadovat po Ukrajině významné ústupky. Mezi ně patří vzdání se území a drastické zmenšení ukrajinské armády a jejího vybavení.
Tyto detaily osmadvacetibodového plánu, které se objevily v médiích, jako jsou Axios, Financial Times a Reuters, zmiňují například postoupení oblastí Donbasu, které Kyjev stále kontroluje. Prezident Zelenskyj ovšem opakovaně vyloučil jakékoliv územní ústupky Rusku. Ruský mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek sice potvrdil „kontakty“ s USA, ale zdůraznil, že neprobíhají žádné „konzultace ani jednání“. Tým Kirilla Dmitrijeva se k informacím odmítl vyjádřit.
Fakt, že se na vypracování nového návrhu údajně nepodíleli evropští ani ukrajinští představitelé, vyvolal obavy, že by plán mohl být silně nakloněn Rusku. Nejvyšší představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová ve čtvrtek varovala, že aby jakýkoli plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropanů. Ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval tento návrh jako „opět princip o Ukrajině bez Ukrajiny“ a upozornil na „mnichovský scénář“. Podobně se vyjádřil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který řekl, že Ukrajinci nechtějí žádnou formu kapitulace.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice potvrdil, že Spojené státy vyvíjejí „seznam potenciálních nápadů pro ukončení války“ na základě vstupu od obou stran konfliktu. Dále ale poznamenal, že dosažení trvalého míru si vyžádá, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nutnými ústupky.
Zprávy o návrhu plánu se objevily ve stejný den, kdy při ruském útoku na obytné domy v západoukrajinském Ternopilu zemřelo nejméně šestadvacet lidí. Dalších dvaadvacet osob je pohřešováno. Ukrajinský prezident Zelenskyj byl v době útoku v Turecku. I když se objevily nepotvrzené zprávy, že měl v Ankaře jednat s Trumpovým vyslancem, schůzka byla údajně odvolána.
Ukrajinský představitel pro amerického mediálního partnera BBC uvedl, že se jednání zaměří na vojenskou situaci na místě a také na plány na možné příměří. Ten samý představitel naznačil, že se prezidenti Zelenskyj a Trump už dohodli na zastavení konfliktu podél stávajících linií a na bezpečnostních zárukách. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal po rozhovorech s Driscollem na síti X napsal, že se zaměřili na další kroky k implementaci historických obranných dohod, kterých dosáhli prezidenti Zelenskyj a Trump.
Moskva mezitím nadále trvá na svých požadavcích, které Ukrajina považuje za de facto kapitulaci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že předběžné podmínky Moskvy, včetně postoupení území, omezení velikosti ukrajinské armády a neutrality země, se nezměnily.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.