Evropská komise se chystá v úterý představit další balík sankcí vůči Rusku, který bude zaměřen zejména na energetický sektor a finanční instituce. Jedná se již o 18. sadu opatření od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Cílem nových sankcí je omezit činnost společností napojených na plynovody Nord Stream v Baltském moři a odříznout ruský režim od klíčových finančních toků, které Kreml využívá k financování války.
Podle tří představitelů EU, kteří si přáli zůstat v anonymitě, má být návrh balíčku oficiálně zveřejněn ještě během dnešního dne. Diplomatické zdroje již dříve potvrdily, že v hledáčku Evropské komise jsou především společnosti propojené s plynovody Nord Stream 1 a 2, jejichž provoz byl přerušen po explozích v roce 2022, a bankovní instituce, které Kreml využívá pro mezinárodní finanční operace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen minulý týden uvedla, že hlavním cílem tohoto balíku je „sankcionovat ruskou energetiku a vysušit finanční zdroje, které Rusko používá k vedení války“. Opatření přicházejí krátce před začátkem summitu G7, který se uskuteční o víkendu v kanadské Albertě, a na který byli pozváni i zástupci zemí jako Indie, Brazílie, Mexiko a Ukrajina.
Brusel zároveň jedná s Washingtonem o koordinaci dalšího postupu vůči Moskvě. Americký senátor Lindsey Graham během svého nedávného turné po Evropě představil návrh, který by zavedl 500% clo na ruské fosilní paliva pro země, které je nadále dovážejí. Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská unie takovou iniciativu podporuje a připravuje vlastní opatření, i když je nepravděpodobné, že by Unie zavedla clo v podobné výši.
Zavedení nových sankcí opět potvrzuje, že EU zůstává odhodlána pokračovat v tlaku na Moskvu a zvyšovat ekonomické náklady ruského režimu za pokračující agresi vůči Ukrajině. Balík má také symbolický význam, neboť vysílá jasný signál před summitem G7, kde bude ekonomická izolace Ruska jedním z hlavních témat.
Podle předběžných informací by nové sankce mohly zahrnovat zákaz spolupráce evropských firem s vybranými ruskými podniky, omezení přístupu k finančním službám nebo zákaz převodů prostředků mezi konkrétními bankovními institucemi. Očekává se rovněž, že některé členské státy budou tlačit na rozšíření sankčního seznamu o další jednotlivce z ruské elity.
Zatím není jasné, jaká bude reakce Kremlu, ale Rusko již dříve pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud EU přijme další restriktivní kroky. V každém případě se dá očekávat, že nové sankce prohloubí ekonomické napětí mezi Moskvou a Západem a zkomplikují už tak omezené diplomatické vztahy.
Představení tohoto sankčního balíku ukazuje, že Evropská unie neztrácí vůli čelit ruské agresi a nadále hledá cesty, jak omezit schopnost Kremlu financovat válečné operace. Vývoj kolem těchto opatření a jejich skutečný dopad bude pozorně sledován nejen v evropských metropolích, ale i ve Washingtonu, Kyjevě a samozřejmě v Moskvě.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.