Evropská komise se chystá v úterý představit další balík sankcí vůči Rusku, který bude zaměřen zejména na energetický sektor a finanční instituce. Jedná se již o 18. sadu opatření od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Cílem nových sankcí je omezit činnost společností napojených na plynovody Nord Stream v Baltském moři a odříznout ruský režim od klíčových finančních toků, které Kreml využívá k financování války.
Podle tří představitelů EU, kteří si přáli zůstat v anonymitě, má být návrh balíčku oficiálně zveřejněn ještě během dnešního dne. Diplomatické zdroje již dříve potvrdily, že v hledáčku Evropské komise jsou především společnosti propojené s plynovody Nord Stream 1 a 2, jejichž provoz byl přerušen po explozích v roce 2022, a bankovní instituce, které Kreml využívá pro mezinárodní finanční operace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen minulý týden uvedla, že hlavním cílem tohoto balíku je „sankcionovat ruskou energetiku a vysušit finanční zdroje, které Rusko používá k vedení války“. Opatření přicházejí krátce před začátkem summitu G7, který se uskuteční o víkendu v kanadské Albertě, a na který byli pozváni i zástupci zemí jako Indie, Brazílie, Mexiko a Ukrajina.
Brusel zároveň jedná s Washingtonem o koordinaci dalšího postupu vůči Moskvě. Americký senátor Lindsey Graham během svého nedávného turné po Evropě představil návrh, který by zavedl 500% clo na ruské fosilní paliva pro země, které je nadále dovážejí. Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská unie takovou iniciativu podporuje a připravuje vlastní opatření, i když je nepravděpodobné, že by Unie zavedla clo v podobné výši.
Zavedení nových sankcí opět potvrzuje, že EU zůstává odhodlána pokračovat v tlaku na Moskvu a zvyšovat ekonomické náklady ruského režimu za pokračující agresi vůči Ukrajině. Balík má také symbolický význam, neboť vysílá jasný signál před summitem G7, kde bude ekonomická izolace Ruska jedním z hlavních témat.
Podle předběžných informací by nové sankce mohly zahrnovat zákaz spolupráce evropských firem s vybranými ruskými podniky, omezení přístupu k finančním službám nebo zákaz převodů prostředků mezi konkrétními bankovními institucemi. Očekává se rovněž, že některé členské státy budou tlačit na rozšíření sankčního seznamu o další jednotlivce z ruské elity.
Zatím není jasné, jaká bude reakce Kremlu, ale Rusko již dříve pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud EU přijme další restriktivní kroky. V každém případě se dá očekávat, že nové sankce prohloubí ekonomické napětí mezi Moskvou a Západem a zkomplikují už tak omezené diplomatické vztahy.
Představení tohoto sankčního balíku ukazuje, že Evropská unie neztrácí vůli čelit ruské agresi a nadále hledá cesty, jak omezit schopnost Kremlu financovat válečné operace. Vývoj kolem těchto opatření a jejich skutečný dopad bude pozorně sledován nejen v evropských metropolích, ale i ve Washingtonu, Kyjevě a samozřejmě v Moskvě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.