Evropská komise se chystá v úterý představit další balík sankcí vůči Rusku, který bude zaměřen zejména na energetický sektor a finanční instituce. Jedná se již o 18. sadu opatření od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Cílem nových sankcí je omezit činnost společností napojených na plynovody Nord Stream v Baltském moři a odříznout ruský režim od klíčových finančních toků, které Kreml využívá k financování války.
Podle tří představitelů EU, kteří si přáli zůstat v anonymitě, má být návrh balíčku oficiálně zveřejněn ještě během dnešního dne. Diplomatické zdroje již dříve potvrdily, že v hledáčku Evropské komise jsou především společnosti propojené s plynovody Nord Stream 1 a 2, jejichž provoz byl přerušen po explozích v roce 2022, a bankovní instituce, které Kreml využívá pro mezinárodní finanční operace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen minulý týden uvedla, že hlavním cílem tohoto balíku je „sankcionovat ruskou energetiku a vysušit finanční zdroje, které Rusko používá k vedení války“. Opatření přicházejí krátce před začátkem summitu G7, který se uskuteční o víkendu v kanadské Albertě, a na který byli pozváni i zástupci zemí jako Indie, Brazílie, Mexiko a Ukrajina.
Brusel zároveň jedná s Washingtonem o koordinaci dalšího postupu vůči Moskvě. Americký senátor Lindsey Graham během svého nedávného turné po Evropě představil návrh, který by zavedl 500% clo na ruské fosilní paliva pro země, které je nadále dovážejí. Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská unie takovou iniciativu podporuje a připravuje vlastní opatření, i když je nepravděpodobné, že by Unie zavedla clo v podobné výši.
Zavedení nových sankcí opět potvrzuje, že EU zůstává odhodlána pokračovat v tlaku na Moskvu a zvyšovat ekonomické náklady ruského režimu za pokračující agresi vůči Ukrajině. Balík má také symbolický význam, neboť vysílá jasný signál před summitem G7, kde bude ekonomická izolace Ruska jedním z hlavních témat.
Podle předběžných informací by nové sankce mohly zahrnovat zákaz spolupráce evropských firem s vybranými ruskými podniky, omezení přístupu k finančním službám nebo zákaz převodů prostředků mezi konkrétními bankovními institucemi. Očekává se rovněž, že některé členské státy budou tlačit na rozšíření sankčního seznamu o další jednotlivce z ruské elity.
Zatím není jasné, jaká bude reakce Kremlu, ale Rusko již dříve pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud EU přijme další restriktivní kroky. V každém případě se dá očekávat, že nové sankce prohloubí ekonomické napětí mezi Moskvou a Západem a zkomplikují už tak omezené diplomatické vztahy.
Představení tohoto sankčního balíku ukazuje, že Evropská unie neztrácí vůli čelit ruské agresi a nadále hledá cesty, jak omezit schopnost Kremlu financovat válečné operace. Vývoj kolem těchto opatření a jejich skutečný dopad bude pozorně sledován nejen v evropských metropolích, ale i ve Washingtonu, Kyjevě a samozřejmě v Moskvě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.