Evropská komise se chystá v úterý představit další balík sankcí vůči Rusku, který bude zaměřen zejména na energetický sektor a finanční instituce. Jedná se již o 18. sadu opatření od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Cílem nových sankcí je omezit činnost společností napojených na plynovody Nord Stream v Baltském moři a odříznout ruský režim od klíčových finančních toků, které Kreml využívá k financování války.
Podle tří představitelů EU, kteří si přáli zůstat v anonymitě, má být návrh balíčku oficiálně zveřejněn ještě během dnešního dne. Diplomatické zdroje již dříve potvrdily, že v hledáčku Evropské komise jsou především společnosti propojené s plynovody Nord Stream 1 a 2, jejichž provoz byl přerušen po explozích v roce 2022, a bankovní instituce, které Kreml využívá pro mezinárodní finanční operace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen minulý týden uvedla, že hlavním cílem tohoto balíku je „sankcionovat ruskou energetiku a vysušit finanční zdroje, které Rusko používá k vedení války“. Opatření přicházejí krátce před začátkem summitu G7, který se uskuteční o víkendu v kanadské Albertě, a na který byli pozváni i zástupci zemí jako Indie, Brazílie, Mexiko a Ukrajina.
Brusel zároveň jedná s Washingtonem o koordinaci dalšího postupu vůči Moskvě. Americký senátor Lindsey Graham během svého nedávného turné po Evropě představil návrh, který by zavedl 500% clo na ruské fosilní paliva pro země, které je nadále dovážejí. Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská unie takovou iniciativu podporuje a připravuje vlastní opatření, i když je nepravděpodobné, že by Unie zavedla clo v podobné výši.
Zavedení nových sankcí opět potvrzuje, že EU zůstává odhodlána pokračovat v tlaku na Moskvu a zvyšovat ekonomické náklady ruského režimu za pokračující agresi vůči Ukrajině. Balík má také symbolický význam, neboť vysílá jasný signál před summitem G7, kde bude ekonomická izolace Ruska jedním z hlavních témat.
Podle předběžných informací by nové sankce mohly zahrnovat zákaz spolupráce evropských firem s vybranými ruskými podniky, omezení přístupu k finančním službám nebo zákaz převodů prostředků mezi konkrétními bankovními institucemi. Očekává se rovněž, že některé členské státy budou tlačit na rozšíření sankčního seznamu o další jednotlivce z ruské elity.
Zatím není jasné, jaká bude reakce Kremlu, ale Rusko již dříve pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud EU přijme další restriktivní kroky. V každém případě se dá očekávat, že nové sankce prohloubí ekonomické napětí mezi Moskvou a Západem a zkomplikují už tak omezené diplomatické vztahy.
Představení tohoto sankčního balíku ukazuje, že Evropská unie neztrácí vůli čelit ruské agresi a nadále hledá cesty, jak omezit schopnost Kremlu financovat válečné operace. Vývoj kolem těchto opatření a jejich skutečný dopad bude pozorně sledován nejen v evropských metropolích, ale i ve Washingtonu, Kyjevě a samozřejmě v Moskvě.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.