Evropská komise se chystá v úterý představit další balík sankcí vůči Rusku, který bude zaměřen zejména na energetický sektor a finanční instituce. Jedná se již o 18. sadu opatření od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Cílem nových sankcí je omezit činnost společností napojených na plynovody Nord Stream v Baltském moři a odříznout ruský režim od klíčových finančních toků, které Kreml využívá k financování války.
Podle tří představitelů EU, kteří si přáli zůstat v anonymitě, má být návrh balíčku oficiálně zveřejněn ještě během dnešního dne. Diplomatické zdroje již dříve potvrdily, že v hledáčku Evropské komise jsou především společnosti propojené s plynovody Nord Stream 1 a 2, jejichž provoz byl přerušen po explozích v roce 2022, a bankovní instituce, které Kreml využívá pro mezinárodní finanční operace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen minulý týden uvedla, že hlavním cílem tohoto balíku je „sankcionovat ruskou energetiku a vysušit finanční zdroje, které Rusko používá k vedení války“. Opatření přicházejí krátce před začátkem summitu G7, který se uskuteční o víkendu v kanadské Albertě, a na který byli pozváni i zástupci zemí jako Indie, Brazílie, Mexiko a Ukrajina.
Brusel zároveň jedná s Washingtonem o koordinaci dalšího postupu vůči Moskvě. Americký senátor Lindsey Graham během svého nedávného turné po Evropě představil návrh, který by zavedl 500% clo na ruské fosilní paliva pro země, které je nadále dovážejí. Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská unie takovou iniciativu podporuje a připravuje vlastní opatření, i když je nepravděpodobné, že by Unie zavedla clo v podobné výši.
Zavedení nových sankcí opět potvrzuje, že EU zůstává odhodlána pokračovat v tlaku na Moskvu a zvyšovat ekonomické náklady ruského režimu za pokračující agresi vůči Ukrajině. Balík má také symbolický význam, neboť vysílá jasný signál před summitem G7, kde bude ekonomická izolace Ruska jedním z hlavních témat.
Podle předběžných informací by nové sankce mohly zahrnovat zákaz spolupráce evropských firem s vybranými ruskými podniky, omezení přístupu k finančním službám nebo zákaz převodů prostředků mezi konkrétními bankovními institucemi. Očekává se rovněž, že některé členské státy budou tlačit na rozšíření sankčního seznamu o další jednotlivce z ruské elity.
Zatím není jasné, jaká bude reakce Kremlu, ale Rusko již dříve pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud EU přijme další restriktivní kroky. V každém případě se dá očekávat, že nové sankce prohloubí ekonomické napětí mezi Moskvou a Západem a zkomplikují už tak omezené diplomatické vztahy.
Představení tohoto sankčního balíku ukazuje, že Evropská unie neztrácí vůli čelit ruské agresi a nadále hledá cesty, jak omezit schopnost Kremlu financovat válečné operace. Vývoj kolem těchto opatření a jejich skutečný dopad bude pozorně sledován nejen v evropských metropolích, ale i ve Washingtonu, Kyjevě a samozřejmě v Moskvě.
Spojené státy ztrácejí důvěru a oblibu ve světě od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil výzkumný institut Pew Research Center.
Khaby Lame, aktuálně nejsledovanější osobnost na TikToku, musel opustit území Spojených států poté, co byl na mezinárodním letišti v Las Vegas zadržen imigračními úředníky kvůli překročení doby povoleného pobytu. Podle vyjádření americké imigrační a celní správy (ICE) mu bylo umožněno zemi opustit dobrovolně, bez oficiálního deportačního příkazu.
Na první pohled nevinná zábava, ve skutečnosti potenciálně nebezpečný trend – tak hodnotí populární „what I eat in a day“ videa australská klinická psycholožka Catherine Houlihan. Influencery hojně sdílený obsah, který detailně popisuje denní jídelníček, prý může vážně narušovat psychické zdraví a vztah k jídlu, zejména u mladých lidí.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy dosáhly předběžné obchodní dohody s Čínou, která zajistí dodávky vzácných zemin a magnetů pro americký automobilový průmysl. Dohoda byla uzavřena v Londýně a Trump ji na sociální síti Truth Social označil za "hotovou", s výhradou konečného schválení čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Zatímco prezident Donald Trump plánuje velkolepou vojenskou přehlídku k oslavě 250. výročí americké armády, v celých Spojených státech se na sobotu chystá více než 1 500 demonstrací s názvem „No Kings Day“. Cílem je protest proti prezidentově autoritářskému stylu vlády a nedávnému nasazení armády v Los Angeles.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
Prezident Emmanuel Macron v úterý večer oznámil, že Francie je připravena jednostranně zakázat dětem mladším 15 let přístup na sociální sítě, pokud Evropská unie v nejbližších měsících nenajde společné řešení. Reagoval tak na útok ve škole ve městě Nogent, kde byl zavražděn školní asistent.
Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Filmový hit Quentina Tarantina „Hanebný pancharti“, považovaný za jeden z nejlepších snímků 21. století, bude z nabídky Netflixu stažen už v pondělí 16. června. Kultovní válečný thriller s Bradem Pittem a Oscarem oceněným Christophem Waltzem tak máte jen několik dní na zhlédnutí.
Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.