Méně než 7 % lidí trpících těžkými infekcemi rezistentními na léky v chudších zemích dostává potřebná antibiotika. Vyplývá to z nové studie, podle které tento alarmující nedostatek nejen způsobuje utrpení a smrt, ale také přispívá k celosvětovému nárůstu antimikrobiální rezistence (AMR).
Autoři studie, publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases, přirovnávají současnou situaci k počátku epidemie HIV, kdy bylo třeba zásadní globální akce, aby se k pacientům v Africe dostala antivirová léčba. Dnes podobné úsilí vyžaduje boj proti bakteriím, které se stávají stále odolnějšími vůči běžně dostupným lékům.
„Drtivá většina lidí s vysoce rezistentními infekcemi se k potřebným antibiotikům vůbec nedostane,“ varovala doktorka Jennifer Cohnová, spoluautorka studie a ředitelka pro globální přístup ve skupině GardP, která výzkum vedla.
Zatímco se v posledních desetiletích věnovala pozornost zejména nadměrnému užívání antibiotik, autoři studie upozorňují, že se zcela opomněla opačná strana problému – tedy dostupnost těchto léků tam, kde jsou skutečně potřeba.
Studie se zaměřila na osm zemí s nízkými a středními příjmy: Bangladéš, Brazílii, Egypt, Indii, Keňu, Mexiko, Pákistán a Jihoafrickou republiku. Výzkumníci odhadují, že v roce 2019 došlo v těchto zemích k 1,5 milionu infekcí způsobených karbapenem-rezistentními gramnegativními bakteriemi (CRGN), přičemž si tyto infekce vyžádaly téměř 480 000 obětí.
Zároveň bylo zaznamenáno jen přibližně 104 000 případů použití antibiotik účinných proti CRGN, což odpovídá pouze 6,9 % případů. Nejhůře byla na tom Keňa, kde byla dostupnost účinných léků jen 0,2 %, nejlépe Egypt a Mexiko s hodnotou 14,9 %.
Nejčastěji šlo o zápaly plic, infekce krve a komplikované močové infekce. Důsledkem této nedostatečné léčby je podle odborníků nejen zvýšená úmrtnost, ale i další šíření rezistentních bakterií. Pokud pacient nedostane vhodné antibiotikum, užívá jiná – neúčinná – léčiva déle, čímž dochází k většímu výskytu rezistentních kmenů.
„Zavádíme nové antibiotika v USA a několika evropských zemích, ale tam není hlavní zátěž,“ zdůraznila Cohnová. „Musíme přestat přistupovat k boji proti rezistenci jako k oddělené věci – inovace v bohatých zemích a kontrola v chudých. Potřebujeme komplexní přístup všude.“
Inspirací může být podle vědců úspěšná strategie boje proti HIV, kdy se stanovil tzv. léčebný cíl: do roku 2030 by mělo být 95 % nakažených diagnostikováno, 95 % z nich léčeno a u 95 % by měla být nemoc pod kontrolou. Podobné cíle by podle nich měly vzniknout i pro antibiotickou rezistenci.
Organizace GardP se nyní snaží spolu s farmaceutickou firmou Shionogi využít model dobrovolného licencování – tedy výroby generických verzí léků – aby se urychlil přístup ke klíčovému antibiotiku cefiderokol.
Profesor Alison Holmesová z Liverpoolske univerzity, která vede mezinárodní síť pro optimalizaci antibiotik, označila výsledky za naléhavé varování. „Pokud nebudou tyto kritické mezery v přístupu a péči rychle odstraněny, zátěž způsobená AMR bude nadále narůstat. Povede to k více úmrtím, horším výsledkům léčby a ještě větší nerovnosti v globálním zdraví.“
Cohnová odmítla názor, že některé země nejsou schopné antibiotika správně využívat. „To prostě není pravda,“ řekla. „I ve vyspělých systémech je obtížné diagnostikovat a léčit bakteriální infekce. Přístup je důležitý všude.“
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.