Méně než 7 % lidí trpících těžkými infekcemi rezistentními na léky v chudších zemích dostává potřebná antibiotika. Vyplývá to z nové studie, podle které tento alarmující nedostatek nejen způsobuje utrpení a smrt, ale také přispívá k celosvětovému nárůstu antimikrobiální rezistence (AMR).
Autoři studie, publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases, přirovnávají současnou situaci k počátku epidemie HIV, kdy bylo třeba zásadní globální akce, aby se k pacientům v Africe dostala antivirová léčba. Dnes podobné úsilí vyžaduje boj proti bakteriím, které se stávají stále odolnějšími vůči běžně dostupným lékům.
„Drtivá většina lidí s vysoce rezistentními infekcemi se k potřebným antibiotikům vůbec nedostane,“ varovala doktorka Jennifer Cohnová, spoluautorka studie a ředitelka pro globální přístup ve skupině GardP, která výzkum vedla.
Zatímco se v posledních desetiletích věnovala pozornost zejména nadměrnému užívání antibiotik, autoři studie upozorňují, že se zcela opomněla opačná strana problému – tedy dostupnost těchto léků tam, kde jsou skutečně potřeba.
Studie se zaměřila na osm zemí s nízkými a středními příjmy: Bangladéš, Brazílii, Egypt, Indii, Keňu, Mexiko, Pákistán a Jihoafrickou republiku. Výzkumníci odhadují, že v roce 2019 došlo v těchto zemích k 1,5 milionu infekcí způsobených karbapenem-rezistentními gramnegativními bakteriemi (CRGN), přičemž si tyto infekce vyžádaly téměř 480 000 obětí.
Zároveň bylo zaznamenáno jen přibližně 104 000 případů použití antibiotik účinných proti CRGN, což odpovídá pouze 6,9 % případů. Nejhůře byla na tom Keňa, kde byla dostupnost účinných léků jen 0,2 %, nejlépe Egypt a Mexiko s hodnotou 14,9 %.
Nejčastěji šlo o zápaly plic, infekce krve a komplikované močové infekce. Důsledkem této nedostatečné léčby je podle odborníků nejen zvýšená úmrtnost, ale i další šíření rezistentních bakterií. Pokud pacient nedostane vhodné antibiotikum, užívá jiná – neúčinná – léčiva déle, čímž dochází k většímu výskytu rezistentních kmenů.
„Zavádíme nové antibiotika v USA a několika evropských zemích, ale tam není hlavní zátěž,“ zdůraznila Cohnová. „Musíme přestat přistupovat k boji proti rezistenci jako k oddělené věci – inovace v bohatých zemích a kontrola v chudých. Potřebujeme komplexní přístup všude.“
Inspirací může být podle vědců úspěšná strategie boje proti HIV, kdy se stanovil tzv. léčebný cíl: do roku 2030 by mělo být 95 % nakažených diagnostikováno, 95 % z nich léčeno a u 95 % by měla být nemoc pod kontrolou. Podobné cíle by podle nich měly vzniknout i pro antibiotickou rezistenci.
Organizace GardP se nyní snaží spolu s farmaceutickou firmou Shionogi využít model dobrovolného licencování – tedy výroby generických verzí léků – aby se urychlil přístup ke klíčovému antibiotiku cefiderokol.
Profesor Alison Holmesová z Liverpoolske univerzity, která vede mezinárodní síť pro optimalizaci antibiotik, označila výsledky za naléhavé varování. „Pokud nebudou tyto kritické mezery v přístupu a péči rychle odstraněny, zátěž způsobená AMR bude nadále narůstat. Povede to k více úmrtím, horším výsledkům léčby a ještě větší nerovnosti v globálním zdraví.“
Cohnová odmítla názor, že některé země nejsou schopné antibiotika správně využívat. „To prostě není pravda,“ řekla. „I ve vyspělých systémech je obtížné diagnostikovat a léčit bakteriální infekce. Přístup je důležitý všude.“
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.