Méně než 7 % lidí trpících těžkými infekcemi rezistentními na léky v chudších zemích dostává potřebná antibiotika. Vyplývá to z nové studie, podle které tento alarmující nedostatek nejen způsobuje utrpení a smrt, ale také přispívá k celosvětovému nárůstu antimikrobiální rezistence (AMR).
Autoři studie, publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases, přirovnávají současnou situaci k počátku epidemie HIV, kdy bylo třeba zásadní globální akce, aby se k pacientům v Africe dostala antivirová léčba. Dnes podobné úsilí vyžaduje boj proti bakteriím, které se stávají stále odolnějšími vůči běžně dostupným lékům.
„Drtivá většina lidí s vysoce rezistentními infekcemi se k potřebným antibiotikům vůbec nedostane,“ varovala doktorka Jennifer Cohnová, spoluautorka studie a ředitelka pro globální přístup ve skupině GardP, která výzkum vedla.
Zatímco se v posledních desetiletích věnovala pozornost zejména nadměrnému užívání antibiotik, autoři studie upozorňují, že se zcela opomněla opačná strana problému – tedy dostupnost těchto léků tam, kde jsou skutečně potřeba.
Studie se zaměřila na osm zemí s nízkými a středními příjmy: Bangladéš, Brazílii, Egypt, Indii, Keňu, Mexiko, Pákistán a Jihoafrickou republiku. Výzkumníci odhadují, že v roce 2019 došlo v těchto zemích k 1,5 milionu infekcí způsobených karbapenem-rezistentními gramnegativními bakteriemi (CRGN), přičemž si tyto infekce vyžádaly téměř 480 000 obětí.
Zároveň bylo zaznamenáno jen přibližně 104 000 případů použití antibiotik účinných proti CRGN, což odpovídá pouze 6,9 % případů. Nejhůře byla na tom Keňa, kde byla dostupnost účinných léků jen 0,2 %, nejlépe Egypt a Mexiko s hodnotou 14,9 %.
Nejčastěji šlo o zápaly plic, infekce krve a komplikované močové infekce. Důsledkem této nedostatečné léčby je podle odborníků nejen zvýšená úmrtnost, ale i další šíření rezistentních bakterií. Pokud pacient nedostane vhodné antibiotikum, užívá jiná – neúčinná – léčiva déle, čímž dochází k většímu výskytu rezistentních kmenů.
„Zavádíme nové antibiotika v USA a několika evropských zemích, ale tam není hlavní zátěž,“ zdůraznila Cohnová. „Musíme přestat přistupovat k boji proti rezistenci jako k oddělené věci – inovace v bohatých zemích a kontrola v chudých. Potřebujeme komplexní přístup všude.“
Inspirací může být podle vědců úspěšná strategie boje proti HIV, kdy se stanovil tzv. léčebný cíl: do roku 2030 by mělo být 95 % nakažených diagnostikováno, 95 % z nich léčeno a u 95 % by měla být nemoc pod kontrolou. Podobné cíle by podle nich měly vzniknout i pro antibiotickou rezistenci.
Organizace GardP se nyní snaží spolu s farmaceutickou firmou Shionogi využít model dobrovolného licencování – tedy výroby generických verzí léků – aby se urychlil přístup ke klíčovému antibiotiku cefiderokol.
Profesor Alison Holmesová z Liverpoolske univerzity, která vede mezinárodní síť pro optimalizaci antibiotik, označila výsledky za naléhavé varování. „Pokud nebudou tyto kritické mezery v přístupu a péči rychle odstraněny, zátěž způsobená AMR bude nadále narůstat. Povede to k více úmrtím, horším výsledkům léčby a ještě větší nerovnosti v globálním zdraví.“
Cohnová odmítla názor, že některé země nejsou schopné antibiotika správně využívat. „To prostě není pravda,“ řekla. „I ve vyspělých systémech je obtížné diagnostikovat a léčit bakteriální infekce. Přístup je důležitý všude.“
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.