Méně než 7 % lidí trpících těžkými infekcemi rezistentními na léky v chudších zemích dostává potřebná antibiotika. Vyplývá to z nové studie, podle které tento alarmující nedostatek nejen způsobuje utrpení a smrt, ale také přispívá k celosvětovému nárůstu antimikrobiální rezistence (AMR).
Autoři studie, publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases, přirovnávají současnou situaci k počátku epidemie HIV, kdy bylo třeba zásadní globální akce, aby se k pacientům v Africe dostala antivirová léčba. Dnes podobné úsilí vyžaduje boj proti bakteriím, které se stávají stále odolnějšími vůči běžně dostupným lékům.
„Drtivá většina lidí s vysoce rezistentními infekcemi se k potřebným antibiotikům vůbec nedostane,“ varovala doktorka Jennifer Cohnová, spoluautorka studie a ředitelka pro globální přístup ve skupině GardP, která výzkum vedla.
Zatímco se v posledních desetiletích věnovala pozornost zejména nadměrnému užívání antibiotik, autoři studie upozorňují, že se zcela opomněla opačná strana problému – tedy dostupnost těchto léků tam, kde jsou skutečně potřeba.
Studie se zaměřila na osm zemí s nízkými a středními příjmy: Bangladéš, Brazílii, Egypt, Indii, Keňu, Mexiko, Pákistán a Jihoafrickou republiku. Výzkumníci odhadují, že v roce 2019 došlo v těchto zemích k 1,5 milionu infekcí způsobených karbapenem-rezistentními gramnegativními bakteriemi (CRGN), přičemž si tyto infekce vyžádaly téměř 480 000 obětí.
Zároveň bylo zaznamenáno jen přibližně 104 000 případů použití antibiotik účinných proti CRGN, což odpovídá pouze 6,9 % případů. Nejhůře byla na tom Keňa, kde byla dostupnost účinných léků jen 0,2 %, nejlépe Egypt a Mexiko s hodnotou 14,9 %.
Nejčastěji šlo o zápaly plic, infekce krve a komplikované močové infekce. Důsledkem této nedostatečné léčby je podle odborníků nejen zvýšená úmrtnost, ale i další šíření rezistentních bakterií. Pokud pacient nedostane vhodné antibiotikum, užívá jiná – neúčinná – léčiva déle, čímž dochází k většímu výskytu rezistentních kmenů.
„Zavádíme nové antibiotika v USA a několika evropských zemích, ale tam není hlavní zátěž,“ zdůraznila Cohnová. „Musíme přestat přistupovat k boji proti rezistenci jako k oddělené věci – inovace v bohatých zemích a kontrola v chudých. Potřebujeme komplexní přístup všude.“
Inspirací může být podle vědců úspěšná strategie boje proti HIV, kdy se stanovil tzv. léčebný cíl: do roku 2030 by mělo být 95 % nakažených diagnostikováno, 95 % z nich léčeno a u 95 % by měla být nemoc pod kontrolou. Podobné cíle by podle nich měly vzniknout i pro antibiotickou rezistenci.
Organizace GardP se nyní snaží spolu s farmaceutickou firmou Shionogi využít model dobrovolného licencování – tedy výroby generických verzí léků – aby se urychlil přístup ke klíčovému antibiotiku cefiderokol.
Profesor Alison Holmesová z Liverpoolske univerzity, která vede mezinárodní síť pro optimalizaci antibiotik, označila výsledky za naléhavé varování. „Pokud nebudou tyto kritické mezery v přístupu a péči rychle odstraněny, zátěž způsobená AMR bude nadále narůstat. Povede to k více úmrtím, horším výsledkům léčby a ještě větší nerovnosti v globálním zdraví.“
Cohnová odmítla názor, že některé země nejsou schopné antibiotika správně využívat. „To prostě není pravda,“ řekla. „I ve vyspělých systémech je obtížné diagnostikovat a léčit bakteriální infekce. Přístup je důležitý všude.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.