Méně než 7 % lidí trpících těžkými infekcemi rezistentními na léky v chudších zemích dostává potřebná antibiotika. Vyplývá to z nové studie, podle které tento alarmující nedostatek nejen způsobuje utrpení a smrt, ale také přispívá k celosvětovému nárůstu antimikrobiální rezistence (AMR).
Autoři studie, publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases, přirovnávají současnou situaci k počátku epidemie HIV, kdy bylo třeba zásadní globální akce, aby se k pacientům v Africe dostala antivirová léčba. Dnes podobné úsilí vyžaduje boj proti bakteriím, které se stávají stále odolnějšími vůči běžně dostupným lékům.
„Drtivá většina lidí s vysoce rezistentními infekcemi se k potřebným antibiotikům vůbec nedostane,“ varovala doktorka Jennifer Cohnová, spoluautorka studie a ředitelka pro globální přístup ve skupině GardP, která výzkum vedla.
Zatímco se v posledních desetiletích věnovala pozornost zejména nadměrnému užívání antibiotik, autoři studie upozorňují, že se zcela opomněla opačná strana problému – tedy dostupnost těchto léků tam, kde jsou skutečně potřeba.
Studie se zaměřila na osm zemí s nízkými a středními příjmy: Bangladéš, Brazílii, Egypt, Indii, Keňu, Mexiko, Pákistán a Jihoafrickou republiku. Výzkumníci odhadují, že v roce 2019 došlo v těchto zemích k 1,5 milionu infekcí způsobených karbapenem-rezistentními gramnegativními bakteriemi (CRGN), přičemž si tyto infekce vyžádaly téměř 480 000 obětí.
Zároveň bylo zaznamenáno jen přibližně 104 000 případů použití antibiotik účinných proti CRGN, což odpovídá pouze 6,9 % případů. Nejhůře byla na tom Keňa, kde byla dostupnost účinných léků jen 0,2 %, nejlépe Egypt a Mexiko s hodnotou 14,9 %.
Nejčastěji šlo o zápaly plic, infekce krve a komplikované močové infekce. Důsledkem této nedostatečné léčby je podle odborníků nejen zvýšená úmrtnost, ale i další šíření rezistentních bakterií. Pokud pacient nedostane vhodné antibiotikum, užívá jiná – neúčinná – léčiva déle, čímž dochází k většímu výskytu rezistentních kmenů.
„Zavádíme nové antibiotika v USA a několika evropských zemích, ale tam není hlavní zátěž,“ zdůraznila Cohnová. „Musíme přestat přistupovat k boji proti rezistenci jako k oddělené věci – inovace v bohatých zemích a kontrola v chudých. Potřebujeme komplexní přístup všude.“
Inspirací může být podle vědců úspěšná strategie boje proti HIV, kdy se stanovil tzv. léčebný cíl: do roku 2030 by mělo být 95 % nakažených diagnostikováno, 95 % z nich léčeno a u 95 % by měla být nemoc pod kontrolou. Podobné cíle by podle nich měly vzniknout i pro antibiotickou rezistenci.
Organizace GardP se nyní snaží spolu s farmaceutickou firmou Shionogi využít model dobrovolného licencování – tedy výroby generických verzí léků – aby se urychlil přístup ke klíčovému antibiotiku cefiderokol.
Profesor Alison Holmesová z Liverpoolske univerzity, která vede mezinárodní síť pro optimalizaci antibiotik, označila výsledky za naléhavé varování. „Pokud nebudou tyto kritické mezery v přístupu a péči rychle odstraněny, zátěž způsobená AMR bude nadále narůstat. Povede to k více úmrtím, horším výsledkům léčby a ještě větší nerovnosti v globálním zdraví.“
Cohnová odmítla názor, že některé země nejsou schopné antibiotika správně využívat. „To prostě není pravda,“ řekla. „I ve vyspělých systémech je obtížné diagnostikovat a léčit bakteriální infekce. Přístup je důležitý všude.“
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.