Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Stará munice uvízlá v zemi bývá za běžných okolností poměrně stabilní, zásadní změnu však přináší vysoké teploty a dlouhotrvající žár. Látky uvnitř starých střel a min mohou při překročení kritické teploty snadno vzplanout nebo detonovat, přičemž desítky let trvající koroze činí rozbušky ještě citlivějšími. Krátké vzplanutí na povrchu munici většinou neaktivuje, avšak celodenní požáry nebo prohořívání suché rašeliny pod povrchem dokážou půdu prohřát natolik, že výbuch nevyhnutelně nastane.
Kromě přímého rizika detonace požáry odkrývají i munici, k níž by se lidé jinak nedostali. Sežehnutí vegetace a svrchní vrstvy půdy pravidelně odhaluje dělostřelecké granáty či miny zahrabané hlouběji v zemi, které pak zůstávají ležet volně na povrchu. Tímto způsobem byly po požáru ve Francii shromážděny desítky dosud neevidovaných střel, o jejichž existenci neměly místní úřady vůbec tušení.
Fyzikální principy fungují stejně i bez přítomnosti plamenů, což ukázaly extrémní vlny veder na Blízkém východě, kde vysoké okolní teploty přesahující 45 °C vedly k samovolným výbuchům v armádních skladech. V Evropě se však nebezpečí koncentruje především v místech, kde se překrývají bývalé vojenské újezdy a současné přírodní rezervace. Rozsáhlé lesní a vřesovištní oblasti byly v minulosti využívány k armádním výcvikům a po jejich opuštění v nich zůstala obrovská množství nebezpečného materiálu.
Geograficky se tato hrozba týká velkého množství evropských států. Východní Německo čelí pozůstatkům po sovětských základnách, severní Francie a Belgie každoročně vykopávají tuny munice z první světové války a britská vřesoviště stále ukrývají nevybuchlé střely z doby tankových cvičení. Mnoho z těchto kontaminovaných zón se dnes nachází v oblastech, které jsou extrémně náchylné k letním požárům.
Klimatické změny tuto situaci dramaticky zhoršují, neboť zvyšují četnost i intenzitu požárů napříč celým kontinentem. Vlhké periody se zkracují, vysušená půda i podloží snadněji hoří a dny s extrémním rizikem vzniku požárů se v jižní a jižní části západní Evropy za poslední desetiletí zdvojnásobily. S rostoucími teplotami a nepravidelnými srážkami se dlouhotrvající požáry stávají novým standardem.
Vedle klimatických faktorů hraje významnou roli také proměna využití krajiny a opouštění venkova. V mnoha částech Evropy dochází k zarůstání dříve obhospodařované půdy, čímž v krajině vzniká obrovské množství suché biomasy, která slouží jako ideální palivo pro rychlé šíření plamenů. Na rozdíl od některých jiných světových regionů tak v Evropě celkový objem hořlavého materiálu v přírodě neustále roste.
Propojení vyprahlé půdy, delších požárních sezón a zanedbané krajiny mění starou zátěž v bezprostřední bezpečnostní riziko. Záchranné složky již nemohou přistupovat k hašení lesních požárů jako k běžné přírodní katastrofě, ale musejí s nimi zacházet jako s operací v potenciálním minovém poli. Do budoucna tak bude nutné investovat podstatně více prostředků jak do pyrotechnického průzkumu, tak do preventivní správy ohrožených území.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
