Nová hrozba v Evropě: Lesní požáry odpalují nevybuchlou munici z války

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 10. srpna 2026 16:16
Sdílej:

Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.

Stará munice uvízlá v zemi bývá za běžných okolností poměrně stabilní, zásadní změnu však přináší vysoké teploty a dlouhotrvající žár. Látky uvnitř starých střel a min mohou při překročení kritické teploty snadno vzplanout nebo detonovat, přičemž desítky let trvající koroze činí rozbušky ještě citlivějšími. Krátké vzplanutí na povrchu munici většinou neaktivuje, avšak celodenní požáry nebo prohořívání suché rašeliny pod povrchem dokážou půdu prohřát natolik, že výbuch nevyhnutelně nastane.

Kromě přímého rizika detonace požáry odkrývají i munici, k níž by se lidé jinak nedostali. Sežehnutí vegetace a svrchní vrstvy půdy pravidelně odhaluje dělostřelecké granáty či miny zahrabané hlouběji v zemi, které pak zůstávají ležet volně na povrchu. Tímto způsobem byly po požáru ve Francii shromážděny desítky dosud neevidovaných střel, o jejichž existenci neměly místní úřady vůbec tušení.

Fyzikální principy fungují stejně i bez přítomnosti plamenů, což ukázaly extrémní vlny veder na Blízkém východě, kde vysoké okolní teploty přesahující 45 °C vedly k samovolným výbuchům v armádních skladech. V Evropě se však nebezpečí koncentruje především v místech, kde se překrývají bývalé vojenské újezdy a současné přírodní rezervace. Rozsáhlé lesní a vřesovištní oblasti byly v minulosti využívány k armádním výcvikům a po jejich opuštění v nich zůstala obrovská množství nebezpečného materiálu.

Geograficky se tato hrozba týká velkého množství evropských států. Východní Německo čelí pozůstatkům po sovětských základnách, severní Francie a Belgie každoročně vykopávají tuny munice z první světové války a britská vřesoviště stále ukrývají nevybuchlé střely z doby tankových cvičení. Mnoho z těchto kontaminovaných zón se dnes nachází v oblastech, které jsou extrémně náchylné k letním požárům.

Klimatické změny tuto situaci dramaticky zhoršují, neboť zvyšují četnost i intenzitu požárů napříč celým kontinentem. Vlhké periody se zkracují, vysušená půda i podloží snadněji hoří a dny s extrémním rizikem vzniku požárů se v jižní a jižní části západní Evropy za poslední desetiletí zdvojnásobily. S rostoucími teplotami a nepravidelnými srážkami se dlouhotrvající požáry stávají novým standardem.

Vedle klimatických faktorů hraje významnou roli také proměna využití krajiny a opouštění venkova. V mnoha částech Evropy dochází k zarůstání dříve obhospodařované půdy, čímž v krajině vzniká obrovské množství suché biomasy, která slouží jako ideální palivo pro rychlé šíření plamenů. Na rozdíl od některých jiných světových regionů tak v Evropě celkový objem hořlavého materiálu v přírodě neustále roste.

Propojení vyprahlé půdy, delších požárních sezón a zanedbané krajiny mění starou zátěž v bezprostřední bezpečnostní riziko. Záchranné složky již nemohou přistupovat k hašení lesních požárů jako k běžné přírodní katastrofě, ale musejí s nimi zacházet jako s operací v potenciálním minovém poli. Do budoucna tak bude nutné investovat podstatně více prostředků jak do pyrotechnického průzkumu, tak do preventivní správy ohrožených území.

Témata:
Stalo se
Novinky
Vrak ruského bezpilotního letounu

Polsko vyšetřuje sabotáž Starlinku, v Rumunsku se zřítil dron

Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.

Novinky
Ilustrační foto

Ostraha ani dnes novináře do Bílého domu nepustila, navzdory rozhodnutí soudu

Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.

Novinky
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu vystoupí v OSN s projevem, v němž chce obhájit kroky své vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.

Novinky
Ilustrační foto

Svět hledá způsob, jak nastavit globální pravidla pro AI. Čelí ale zásadní překážce

Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.