Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Stará munice uvízlá v zemi bývá za běžných okolností poměrně stabilní, zásadní změnu však přináší vysoké teploty a dlouhotrvající žár. Látky uvnitř starých střel a min mohou při překročení kritické teploty snadno vzplanout nebo detonovat, přičemž desítky let trvající koroze činí rozbušky ještě citlivějšími. Krátké vzplanutí na povrchu munici většinou neaktivuje, avšak celodenní požáry nebo prohořívání suché rašeliny pod povrchem dokážou půdu prohřát natolik, že výbuch nevyhnutelně nastane.
Kromě přímého rizika detonace požáry odkrývají i munici, k níž by se lidé jinak nedostali. Sežehnutí vegetace a svrchní vrstvy půdy pravidelně odhaluje dělostřelecké granáty či miny zahrabané hlouběji v zemi, které pak zůstávají ležet volně na povrchu. Tímto způsobem byly po požáru ve Francii shromážděny desítky dosud neevidovaných střel, o jejichž existenci neměly místní úřady vůbec tušení.
Fyzikální principy fungují stejně i bez přítomnosti plamenů, což ukázaly extrémní vlny veder na Blízkém východě, kde vysoké okolní teploty přesahující 45 °C vedly k samovolným výbuchům v armádních skladech. V Evropě se však nebezpečí koncentruje především v místech, kde se překrývají bývalé vojenské újezdy a současné přírodní rezervace. Rozsáhlé lesní a vřesovištní oblasti byly v minulosti využívány k armádním výcvikům a po jejich opuštění v nich zůstala obrovská množství nebezpečného materiálu.
Geograficky se tato hrozba týká velkého množství evropských států. Východní Německo čelí pozůstatkům po sovětských základnách, severní Francie a Belgie každoročně vykopávají tuny munice z první světové války a britská vřesoviště stále ukrývají nevybuchlé střely z doby tankových cvičení. Mnoho z těchto kontaminovaných zón se dnes nachází v oblastech, které jsou extrémně náchylné k letním požárům.
Klimatické změny tuto situaci dramaticky zhoršují, neboť zvyšují četnost i intenzitu požárů napříč celým kontinentem. Vlhké periody se zkracují, vysušená půda i podloží snadněji hoří a dny s extrémním rizikem vzniku požárů se v jižní a jižní části západní Evropy za poslední desetiletí zdvojnásobily. S rostoucími teplotami a nepravidelnými srážkami se dlouhotrvající požáry stávají novým standardem.
Vedle klimatických faktorů hraje významnou roli také proměna využití krajiny a opouštění venkova. V mnoha částech Evropy dochází k zarůstání dříve obhospodařované půdy, čímž v krajině vzniká obrovské množství suché biomasy, která slouží jako ideální palivo pro rychlé šíření plamenů. Na rozdíl od některých jiných světových regionů tak v Evropě celkový objem hořlavého materiálu v přírodě neustále roste.
Propojení vyprahlé půdy, delších požárních sezón a zanedbané krajiny mění starou zátěž v bezprostřední bezpečnostní riziko. Záchranné složky již nemohou přistupovat k hašení lesních požárů jako k běžné přírodní katastrofě, ale musejí s nimi zacházet jako s operací v potenciálním minovém poli. Do budoucna tak bude nutné investovat podstatně více prostředků jak do pyrotechnického průzkumu, tak do preventivní správy ohrožených území.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.