Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Bývalý náměstek ministra obrany pro Blízký východ Mick Mulroy pro BBC popsal případný pokus o zajištění uranu jako jednu z nejkomplikovanějších speciálních operací, jakou kdy svět viděl. Na rozdíl od předchozích fází války, kdy USA a Izrael ničily íránskou infrastrukturu pomocí leteckých úderů, si tento úkol vyžaduje přímé nasazení vojáků v terénu. Celá akce by mohla trvat dny, ale i týdny.
Samotný prezident Trump se k možnosti provedení takového zásahu vyjádřil zdrženlivě. V nedávném rozhovoru sice připustil, že zásoby uranu jsou uloženy velmi hluboko pod zemí a jejich vyzvednutí bude nesmírně obtížné, ale zároveň zdůraznil, že konečné rozhodnutí teprve padne. Bílý dům zatím odmítá potvrdit, zda je tato operace podmínkou pro vyhlášení vítězství ve válce.
Hlavní výzvu představuje fakt, že nikdo přesně neví, kde se všechen nebezpečný materiál nachází. Na začátku konfliktu Írán disponoval stovkami kilogramů uranu obohaceného na 60 %, který lze velmi rychle přeměnit na materiál vhodný pro hlavice raket. Předpokládá se, že většina je v Isfahánu, ale část může být rozptýlena v dalších podzemních zařízeních, jako jsou Fordo nebo Natanz.
Situaci komplikuje i to, že mezinárodní inspektoři z agentury IAEA nemají k místům přístup od loňské evakuace. Šéf agentury Rafael Grossi potvrdil, že bez osobní návštěvy na místě nelze přesně určit množství ani přesnou polohu zásob. Pokud by byl uran rozdělen do více lokalit, složitost a nebezpečnost amerického zásahu by se znásobila.
Fyzický přístup k uranu je další obrovskou překážkou. Satelitní snímky ukazují, že vjezdy do tunelových komplexů v Isfahánu byly po předchozích náletech zavaleny zeminou a sutinami. Americké jednotky by tak pravděpodobně musely použít těžkou techniku, aby se k materiálu prokopaly, a to vše za neustálé hrozby íránských protiútoků.
Vojenský scénář počítá s nasazením výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize, kteří by zajistili okolí jaderných zařízení a letiště. Poté by nastoupily speciální jednotky vycvičené pro manipulaci s jaderným materiálem. Uran je uložen v plynném skupenství ve velkých kovových kontejnerech, což vyžaduje specifickou techniku pro transport.
Bezpečnostní experti varují před izolací amerických vojáků hluboko v íránském vnitrozemí. Isfahán leží stovky kilometrů od pobřeží, což extrémně ztěžuje případnou evakuaci raněných. Američtí vojáci by byli po celou dobu vystaveni útokům íránské protivzdušné obrany i pozemních jednotek, které by se snažily své nejcennější aktivum bránit.
Dalším otazníkem je, co s uranem udělat po jeho zajištění. Jednou z možností je jeho znehodnocení přímo na místě, což je ale časově náročný a technologicky náročný proces. Rychlejší, ale o to nebezpečnější cestou by byl transport tun materiálu přímo do Spojených států. Každý krok tohoto postupu s sebou nese riziko jaderné havárie nebo napadení konvoje.
I když Izrael a USA výrazně oslabily íránskou armádu, pozemní operace u jaderných center zůstává podnikem s vysokým rizikem. Podle analytika Jonathana Ruheho je nutné vyprostit z podzemí zhruba půl tuny materiálu, který je fakticky na úrovni zbraní. Takový úkol je podle něj doprovázen „milionem věcí“, které se mohou v kteroukoli chvíli pokazit.
Trumpova administrativa tak stojí před dilematem. Pokud uran v Íránu zůstane, hrozí, že se režim k jadernému programu dříve či později vrátí. Pokud se ho však pokusí zabavit silou, riskuje krvavý střet hluboko na nepřátelském území s nepředvídatelnými následky pro globální bezpečnost. Podle odborníků jde o jednu z nejnebezpečnějších sázek, jaké kdy americký prezident učinil.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.