Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Bývalý náměstek ministra obrany pro Blízký východ Mick Mulroy pro BBC popsal případný pokus o zajištění uranu jako jednu z nejkomplikovanějších speciálních operací, jakou kdy svět viděl. Na rozdíl od předchozích fází války, kdy USA a Izrael ničily íránskou infrastrukturu pomocí leteckých úderů, si tento úkol vyžaduje přímé nasazení vojáků v terénu. Celá akce by mohla trvat dny, ale i týdny.
Samotný prezident Trump se k možnosti provedení takového zásahu vyjádřil zdrženlivě. V nedávném rozhovoru sice připustil, že zásoby uranu jsou uloženy velmi hluboko pod zemí a jejich vyzvednutí bude nesmírně obtížné, ale zároveň zdůraznil, že konečné rozhodnutí teprve padne. Bílý dům zatím odmítá potvrdit, zda je tato operace podmínkou pro vyhlášení vítězství ve válce.
Hlavní výzvu představuje fakt, že nikdo přesně neví, kde se všechen nebezpečný materiál nachází. Na začátku konfliktu Írán disponoval stovkami kilogramů uranu obohaceného na 60 %, který lze velmi rychle přeměnit na materiál vhodný pro hlavice raket. Předpokládá se, že většina je v Isfahánu, ale část může být rozptýlena v dalších podzemních zařízeních, jako jsou Fordo nebo Natanz.
Situaci komplikuje i to, že mezinárodní inspektoři z agentury IAEA nemají k místům přístup od loňské evakuace. Šéf agentury Rafael Grossi potvrdil, že bez osobní návštěvy na místě nelze přesně určit množství ani přesnou polohu zásob. Pokud by byl uran rozdělen do více lokalit, složitost a nebezpečnost amerického zásahu by se znásobila.
Fyzický přístup k uranu je další obrovskou překážkou. Satelitní snímky ukazují, že vjezdy do tunelových komplexů v Isfahánu byly po předchozích náletech zavaleny zeminou a sutinami. Americké jednotky by tak pravděpodobně musely použít těžkou techniku, aby se k materiálu prokopaly, a to vše za neustálé hrozby íránských protiútoků.
Vojenský scénář počítá s nasazením výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize, kteří by zajistili okolí jaderných zařízení a letiště. Poté by nastoupily speciální jednotky vycvičené pro manipulaci s jaderným materiálem. Uran je uložen v plynném skupenství ve velkých kovových kontejnerech, což vyžaduje specifickou techniku pro transport.
Bezpečnostní experti varují před izolací amerických vojáků hluboko v íránském vnitrozemí. Isfahán leží stovky kilometrů od pobřeží, což extrémně ztěžuje případnou evakuaci raněných. Američtí vojáci by byli po celou dobu vystaveni útokům íránské protivzdušné obrany i pozemních jednotek, které by se snažily své nejcennější aktivum bránit.
Dalším otazníkem je, co s uranem udělat po jeho zajištění. Jednou z možností je jeho znehodnocení přímo na místě, což je ale časově náročný a technologicky náročný proces. Rychlejší, ale o to nebezpečnější cestou by byl transport tun materiálu přímo do Spojených států. Každý krok tohoto postupu s sebou nese riziko jaderné havárie nebo napadení konvoje.
I když Izrael a USA výrazně oslabily íránskou armádu, pozemní operace u jaderných center zůstává podnikem s vysokým rizikem. Podle analytika Jonathana Ruheho je nutné vyprostit z podzemí zhruba půl tuny materiálu, který je fakticky na úrovni zbraní. Takový úkol je podle něj doprovázen „milionem věcí“, které se mohou v kteroukoli chvíli pokazit.
Trumpova administrativa tak stojí před dilematem. Pokud uran v Íránu zůstane, hrozí, že se režim k jadernému programu dříve či později vrátí. Pokud se ho však pokusí zabavit silou, riskuje krvavý střet hluboko na nepřátelském území s nepředvídatelnými následky pro globální bezpečnost. Podle odborníků jde o jednu z nejnebezpečnějších sázek, jaké kdy americký prezident učinil.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
