"Netanjahu ztratil soudnost, vymklo se to kontrole." Ke Gaze se začaly vyjadřovat i státy, které dosud mlčely

Benjamin Netanjahu
Benjamin Netanjahu, foto: facebook Benjamin Netanjahu
Klára Marková 13. srpna 2025 15:57
Sdílej:

Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.

Luxonova slova jsou zatím jeho nejtvrdší kritikou izraelských akcí v Gaze. Podle něj Netanjahu ignoruje výzvy mezinárodního společenství, které požaduje, aby do Gazy proudila nerušená humanitární pomoc. Izraelské útoky na Gazu a plánovaný vojenský převrat nad Gazou by donutily až milion lidí k vysídlení, což je podle Luxona porušení mezinárodního práva.

Kritiku na adresu Netanjahua nevyslovil jen novozélandský premiér. Také australský lídr Anthony Albanese uvedl, že s Netanjahuem sice hovořil, ale připadal mu, že si popírá realitu ohledně civilních obětí. O tom, že utrpení v Gaze dosáhlo „nepředstavitelných rozměrů“ a že „hladomor se rozvíjí před našima očima“, hovořili i ministři zahraničí desítek zemí.

Rostoucí kritika ze strany západních zemí vede k tomu, že mnoho z nich zvažuje uznání Palestinského státu. Australský premiér Albanese oznámil, že Austrálie tak učiní na Valném shromáždění OSN v září. Připojí se tak ke Kanadě, Velké Británii a Francii. Nový Zéland zatím zvažuje svou pozici, což vyvolává domácí kritiku.

Bývalá novozélandská premiérka Helen Clarková označila současnou vládu za „zbabělou“, protože dostatečně rychle nejedná. Kritizuje tak Luxona, který ve své zemi sice vyvolal debatu o uznání palestinského státu, ale s konečným rozhodnutím otálí. Zelení také vyzvali vládu, aby přistoupila k sankcím proti Izraeli.

Stalo se
Novinky
Analýza
Volodymyr Zelenskyj a Olena Zelenská se na Pražském hradě sešli s Petrem Pavlem a Evou Pavlovou

Okouzlující ženy, které své muže v mnohém převyšují. První dámy mají nad prezidenty velkou moc

Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.

Novinky
Analýza
Donald Trump

Trump zareagoval na víkendové protesty. Potvrdil rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci

Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.

Novinky
Pásmo Gazy

Město, které se proměnilo v poušť. Každodenní život v Gaze je nepředstavitelý

Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.

Novinky
Vladimir Putin

Ruská strategie permanentní hybridní války: Jak se Putin snaží oslabit Západ?

Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.