Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Izraelský premiér přijíždí do Washingtonu především v roli politika, kterého na podzim čekají náročné parlamentní volby a který nutně potřebuje stabilizovat klíčové partnerství. O uspořádání návštěvy Bílého domu usiloval několik týdnů, aby americkému prezidentovi předal nejnovější zpravodajské poznatky o íránském jaderném programu a varoval ho před případnými diplomatickými ústupky. Přijetí se nakonec podařilo dojednat až díky oficiální zámince, kterou nabídla účast obou lídrů na pohřbu senátora Lindseyho Grahama.
Hlavním štěpným liniím mezi oběma spojenci dominuje rozdílný pohled na další směřování války. Zatímco Netanjahu prosazuje pokračování tvrdého vojenského tlaku, Trump by raději našel cestu k rychlému ukončení konfliktu ještě před listopadovými volbami v USA. Americká administrativa dávala v minulých týdnech opakovaně najevo nespokojenost také s pokračujícími izraelskými operacemi v Libanonu, které podle Washingtonu zbytečně komplikují snahy o stabilizaci regionu.
K napětí přispívají rovněž roztržky uvnitř samotného Trumpova týmu. Blízcí poradci amerického prezidenta a viceprezident JD Vance otevřeně obvinili izraelskou stranu, že se snaží mařit americká vyjednávání s Íránem a manipulovat americké veřejné mínění. Zástupci izraelské vlády naopak podrobovali ostré kritice dočasná příměří a diplomacii prosazovanou právě zástupci Bílého domu.
Rozpory se navíc rozšiřují o další citelná témata, včetně případného prodeje amerických stíhaček F-35 Turecku či plánované civilní jaderné dohody mezi Washingtonem a Saúdskou Arábií. Izraelská strana se obává, že by tyto kroky mohly narušit její vojenskou převahu v regionu a vyvolat nové závody ve zbrojení. Donald Trump však na tyto výhrady reagoval prohlášením, že o zbrojních prodejích rozhoduje výhradně on sám.
Netanjahu se nicméně snaží veškeré neshody zlehčovat a označuje je pouze za taktické diference, přičemž hodlá s americkou hlavou státu projednat také novou dlouhodobou bezpečnostní pakt. Izraelský premiér věří, že přímý rozhovor s Trumpem pomůže překonat odpor některých představitelů jeho administrativy a zajistí dohodu, kterou bude moci předložit domácím voličům.
Sázka na podporu z Bílého domu má pro izraelského lídra zásadní význam, neboť současné průzkumy veřejného mínění mu nedávají jistotu získání parlamentní většiny. Zda však schůzka přinese očekávaný průlom, zůstává nejisté, což podtrhuje i fakt, že na programu nebylo původně plánováno ani tradiční společné fotografování pro média. Výsledek jednání ukáže, zda oba státníci najdou společnou řeč, nebo zda rozpory kolem dalšího postupu dále prohloubí trhliny v americko-izraelském spojenectví.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.