Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Izraelský premiér přijíždí do Washingtonu především v roli politika, kterého na podzim čekají náročné parlamentní volby a který nutně potřebuje stabilizovat klíčové partnerství. O uspořádání návštěvy Bílého domu usiloval několik týdnů, aby americkému prezidentovi předal nejnovější zpravodajské poznatky o íránském jaderném programu a varoval ho před případnými diplomatickými ústupky. Přijetí se nakonec podařilo dojednat až díky oficiální zámince, kterou nabídla účast obou lídrů na pohřbu senátora Lindseyho Grahama.
Hlavním štěpným liniím mezi oběma spojenci dominuje rozdílný pohled na další směřování války. Zatímco Netanjahu prosazuje pokračování tvrdého vojenského tlaku, Trump by raději našel cestu k rychlému ukončení konfliktu ještě před listopadovými volbami v USA. Americká administrativa dávala v minulých týdnech opakovaně najevo nespokojenost také s pokračujícími izraelskými operacemi v Libanonu, které podle Washingtonu zbytečně komplikují snahy o stabilizaci regionu.
K napětí přispívají rovněž roztržky uvnitř samotného Trumpova týmu. Blízcí poradci amerického prezidenta a viceprezident JD Vance otevřeně obvinili izraelskou stranu, že se snaží mařit americká vyjednávání s Íránem a manipulovat americké veřejné mínění. Zástupci izraelské vlády naopak podrobovali ostré kritice dočasná příměří a diplomacii prosazovanou právě zástupci Bílého domu.
Rozpory se navíc rozšiřují o další citelná témata, včetně případného prodeje amerických stíhaček F-35 Turecku či plánované civilní jaderné dohody mezi Washingtonem a Saúdskou Arábií. Izraelská strana se obává, že by tyto kroky mohly narušit její vojenskou převahu v regionu a vyvolat nové závody ve zbrojení. Donald Trump však na tyto výhrady reagoval prohlášením, že o zbrojních prodejích rozhoduje výhradně on sám.
Netanjahu se nicméně snaží veškeré neshody zlehčovat a označuje je pouze za taktické diference, přičemž hodlá s americkou hlavou státu projednat také novou dlouhodobou bezpečnostní pakt. Izraelský premiér věří, že přímý rozhovor s Trumpem pomůže překonat odpor některých představitelů jeho administrativy a zajistí dohodu, kterou bude moci předložit domácím voličům.
Sázka na podporu z Bílého domu má pro izraelského lídra zásadní význam, neboť současné průzkumy veřejného mínění mu nedávají jistotu získání parlamentní většiny. Zda však schůzka přinese očekávaný průlom, zůstává nejisté, což podtrhuje i fakt, že na programu nebylo původně plánováno ani tradiční společné fotografování pro média. Výsledek jednání ukáže, zda oba státníci najdou společnou řeč, nebo zda rozpory kolem dalšího postupu dále prohloubí trhliny v americko-izraelském spojenectví.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
