Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Eisenkot v předvolebních průzkumech odsunul na vedlejší kolej dosavadní vyzyvatele, expremiéry Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida, a jeho strana v preferencích prudce roste. Podle posledního průzkumu stanice Channel 12 by Jašar získal 21 křesel v Knesetu, čímž těsně dýchá na záda vládnímu Likudu s 23 křesly. V otázce vhodnosti pro premiérský post Eisenkot Netanjahua dokonce mírně poráží v poměru 38 ku 36 procentům.
Netanjahuův Likud již na tento posun reagoval změnou strategie a spustil proti Eisenkotovi ostrou kampaň. Její součástí je protiarabská rétorika, včetně videí generovaných umělou inteligencí, která tvrdí, že Eisenkot nedokáže sestavit vládu bez podpory arabských poslanců, konkrétně Ahmada Tíbího.
Vládní strana se také snaží zpochybňovat jeho mezinárodní vystupování kvůli silnému přízvuku v angličtině, což ostře kontrastuje s Netanjahuovým plynulým projevem, a objevují se i tvrzení, že by Eisenkot nenašel odvahu k úderu proti Íránu. Analytici však upozorňují, že právě tato odlišnost tvoří základ Eisenkotova úspěchu, neboť představuje povahový i politický protipól současného premiéra.
Zatímco šestasedmdesátiletý Netanjahu je mistrem politického divadla, Eisenkot vystupuje tichým, pragmatickým a nevýrazným způsobem bývalého vojenského plánovače. Významné rozdíly panují i v jejich původu.
Současný premiér vyrostl v jeruzalémských elitních kruzích, kdežto šestašedesátiletý Eisenkot pochází z rodiny marockých imigrantů z periferie a mohl by se stát historicky prvním izraelským premiérem s mizrahi původem, což mu dává výhodu u tradičních voličů Likudu. Do politiky vstoupil v roce 2022 a po útocích ze 7. října se připojil k Netanjahuovu nouzovému válečnému kabinetu. Postupem času se však stal tvrdým kritikem vládního vedení války kvůli absenci jasné strategie a v červnu 2024 z kabinetu odešel.
Eisenkotův osobní příběh během konfliktu navíc hluboce zasáhla rodinná tragédie. Dva měsíce po začátku bojů padl v Pásmu Gazy jeho nejmladší syn Gal a později v boji zahynuli i dva jeho synovci. Tato skutečnost rezonuje v izraelské veřejnosti o to silněji, že Netanjahuův syn Jair strávil značnou část války v Miami a do záložní služby nenastoupil.
Navzdory současné popularitě však Eisenkot nemá cestu k vítězství jistou. Netanjahu disponuje zkušeným politickým aparátem a případné sestavení a udržení široké vládní koalice složené z levicových, pravicových, středových i arabských stran bude pro protinetanjahuovský blok po volbách extrémně složitým úkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.