Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.
„Jasné je jediné – nepůjde o žádné vniknutí a následné stažení. Vyčleníme rezervisty, zůstaneme na místě, budeme držet území. Žádné nájezdy a odchody. Cílem je pravý opak,“ uvedl Netanjahu v pondělí ve videoposelství.
Podle něj je cílem „intenzivnější operace“ také ochrana civilního obyvatelstva skrze jeho přesun. Ofenziva, pojmenovaná jako Gedeonovy vozy, byla kabinetem schválena jednomyslně a má podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele za cíl zlomit moc hnutí Hamás a osvobodit izraelské rukojmí.
Tento plán by měl být zahájen po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, aby vznikl prostor pro možnou dohodu o propuštění rukojmích. Pokud k ní nedojde, bude operace zahájena „plnou silou a potrvá, dokud nebude dosaženo všech cílů,“ dodal činitel.
Součástí plánu je i úplné přesunutí obyvatel Gazy na jih pásma. Následně by mohl být částečně zrušen zákaz dodávek humanitární pomoci. Izraelská armáda podle něj setrvá na každém dobytém území a Izrael nevzdá ochrannou bezpečnostní zónu kolem Gazy ani v případě dohody o příměří.
Netanjahu označil nadcházející manévr za „poslední krok“ a jeho nejvyšší prioritu potvrdil i mluvčí izraelské armády generálmajor Effie Defrin, který zdůraznil, že návrat rukojmích je nejdůležitější. Jeho výrok však ostře kritizoval ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, podle něhož armáda „nemůže přebírat roli politického vedení“.
Rodiny rukojmích obvinily vládu, že svým postupem zvyšuje riziko pro jejich blízké a upřednostňuje porážku Hamásu před jejich osvobozením. Bílý dům se k izraelskému plánu vyjádřil zdrženlivě, ale zopakoval, že Hamás nese výhradní odpovědnost za konflikt i za osud rukojmích.
Izrael zároveň nevyloučil možnost přímé anexe Gazy. Ministr financí a člen bezpečnostního kabinetu Bezalel Smotrič na konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že Izrael Gazu dobyje a již se nestáhne, a to ani výměnou za rukojmí. „Jakmile operace začne, nedojde k žádnému ústupu z dobytého území,“ uvedl. Podle něj je následná diskuse o izraelské suverenitě v Gaze reálnou možností.
Od poloviny března bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 2 400 lidí a od začátku války už přes 52 000. Izrael opět zesiluje útoky po přibližně dvouměsíčním příměří, které bylo nedávno narušeno.
Izrael zcela blokuje vstup humanitární pomoci do Gazy už devátým týdnem s cílem vyvinout tlak na Hamás kvůli rukojmím. Mezinárodní organizace to ale označují za porušení mezinárodního práva a varují před uměle vyvolaným hladomorem.
Kabinet během nedělního zasedání jednal také o návrhu na obnovení dodávek pomoci podle nového mechanismu, který byl sice schválen, ale zatím není v praxi realizován. Podle izraelské veřejnoprávní televize došlo během jednání k ostrému sporu – proti obnovení pomoci se postavili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Orit Strook, zatímco náčelník generálního štábu Ejal Zamir argumentoval, že Izrael má podle mezinárodního práva povinnost dodávky umožnit.
Spojené státy a Izrael nyní vyjednávají o novém modelu, který by umožnil doručování pomoci Palestincům, ale mimo kontrolu Hamásu. Podle představ mluvčího amerického ministerstva zahraničí by správu mechanismu převzala soukromá nadace, přičemž OSN a další humanitární organizace by na dodávkách spolupracovaly s důrazem na jejich nezneužití ozbrojenými skupinami.
Hamás však nový rámec odmítl jako „politické vydírání skrze humanitární pomoc“. Kritiku vyjádřily i humanitární organizace působící na palestinských územích, které varují, že plán neodpovídá základním humanitárním zásadám a může ještě více ohrozit ty nejzranitelnější.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.