Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.
„Jasné je jediné – nepůjde o žádné vniknutí a následné stažení. Vyčleníme rezervisty, zůstaneme na místě, budeme držet území. Žádné nájezdy a odchody. Cílem je pravý opak,“ uvedl Netanjahu v pondělí ve videoposelství.
Podle něj je cílem „intenzivnější operace“ také ochrana civilního obyvatelstva skrze jeho přesun. Ofenziva, pojmenovaná jako Gedeonovy vozy, byla kabinetem schválena jednomyslně a má podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele za cíl zlomit moc hnutí Hamás a osvobodit izraelské rukojmí.
Tento plán by měl být zahájen po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, aby vznikl prostor pro možnou dohodu o propuštění rukojmích. Pokud k ní nedojde, bude operace zahájena „plnou silou a potrvá, dokud nebude dosaženo všech cílů,“ dodal činitel.
Součástí plánu je i úplné přesunutí obyvatel Gazy na jih pásma. Následně by mohl být částečně zrušen zákaz dodávek humanitární pomoci. Izraelská armáda podle něj setrvá na každém dobytém území a Izrael nevzdá ochrannou bezpečnostní zónu kolem Gazy ani v případě dohody o příměří.
Netanjahu označil nadcházející manévr za „poslední krok“ a jeho nejvyšší prioritu potvrdil i mluvčí izraelské armády generálmajor Effie Defrin, který zdůraznil, že návrat rukojmích je nejdůležitější. Jeho výrok však ostře kritizoval ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, podle něhož armáda „nemůže přebírat roli politického vedení“.
Rodiny rukojmích obvinily vládu, že svým postupem zvyšuje riziko pro jejich blízké a upřednostňuje porážku Hamásu před jejich osvobozením. Bílý dům se k izraelskému plánu vyjádřil zdrženlivě, ale zopakoval, že Hamás nese výhradní odpovědnost za konflikt i za osud rukojmích.
Izrael zároveň nevyloučil možnost přímé anexe Gazy. Ministr financí a člen bezpečnostního kabinetu Bezalel Smotrič na konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že Izrael Gazu dobyje a již se nestáhne, a to ani výměnou za rukojmí. „Jakmile operace začne, nedojde k žádnému ústupu z dobytého území,“ uvedl. Podle něj je následná diskuse o izraelské suverenitě v Gaze reálnou možností.
Od poloviny března bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 2 400 lidí a od začátku války už přes 52 000. Izrael opět zesiluje útoky po přibližně dvouměsíčním příměří, které bylo nedávno narušeno.
Izrael zcela blokuje vstup humanitární pomoci do Gazy už devátým týdnem s cílem vyvinout tlak na Hamás kvůli rukojmím. Mezinárodní organizace to ale označují za porušení mezinárodního práva a varují před uměle vyvolaným hladomorem.
Kabinet během nedělního zasedání jednal také o návrhu na obnovení dodávek pomoci podle nového mechanismu, který byl sice schválen, ale zatím není v praxi realizován. Podle izraelské veřejnoprávní televize došlo během jednání k ostrému sporu – proti obnovení pomoci se postavili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Orit Strook, zatímco náčelník generálního štábu Ejal Zamir argumentoval, že Izrael má podle mezinárodního práva povinnost dodávky umožnit.
Spojené státy a Izrael nyní vyjednávají o novém modelu, který by umožnil doručování pomoci Palestincům, ale mimo kontrolu Hamásu. Podle představ mluvčího amerického ministerstva zahraničí by správu mechanismu převzala soukromá nadace, přičemž OSN a další humanitární organizace by na dodávkách spolupracovaly s důrazem na jejich nezneužití ozbrojenými skupinami.
Hamás však nový rámec odmítl jako „politické vydírání skrze humanitární pomoc“. Kritiku vyjádřily i humanitární organizace působící na palestinských územích, které varují, že plán neodpovídá základním humanitárním zásadám a může ještě více ohrozit ty nejzranitelnější.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.