Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.
„Jasné je jediné – nepůjde o žádné vniknutí a následné stažení. Vyčleníme rezervisty, zůstaneme na místě, budeme držet území. Žádné nájezdy a odchody. Cílem je pravý opak,“ uvedl Netanjahu v pondělí ve videoposelství.
Podle něj je cílem „intenzivnější operace“ také ochrana civilního obyvatelstva skrze jeho přesun. Ofenziva, pojmenovaná jako Gedeonovy vozy, byla kabinetem schválena jednomyslně a má podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele za cíl zlomit moc hnutí Hamás a osvobodit izraelské rukojmí.
Tento plán by měl být zahájen po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, aby vznikl prostor pro možnou dohodu o propuštění rukojmích. Pokud k ní nedojde, bude operace zahájena „plnou silou a potrvá, dokud nebude dosaženo všech cílů,“ dodal činitel.
Součástí plánu je i úplné přesunutí obyvatel Gazy na jih pásma. Následně by mohl být částečně zrušen zákaz dodávek humanitární pomoci. Izraelská armáda podle něj setrvá na každém dobytém území a Izrael nevzdá ochrannou bezpečnostní zónu kolem Gazy ani v případě dohody o příměří.
Netanjahu označil nadcházející manévr za „poslední krok“ a jeho nejvyšší prioritu potvrdil i mluvčí izraelské armády generálmajor Effie Defrin, který zdůraznil, že návrat rukojmích je nejdůležitější. Jeho výrok však ostře kritizoval ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, podle něhož armáda „nemůže přebírat roli politického vedení“.
Rodiny rukojmích obvinily vládu, že svým postupem zvyšuje riziko pro jejich blízké a upřednostňuje porážku Hamásu před jejich osvobozením. Bílý dům se k izraelskému plánu vyjádřil zdrženlivě, ale zopakoval, že Hamás nese výhradní odpovědnost za konflikt i za osud rukojmích.
Izrael zároveň nevyloučil možnost přímé anexe Gazy. Ministr financí a člen bezpečnostního kabinetu Bezalel Smotrič na konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že Izrael Gazu dobyje a již se nestáhne, a to ani výměnou za rukojmí. „Jakmile operace začne, nedojde k žádnému ústupu z dobytého území,“ uvedl. Podle něj je následná diskuse o izraelské suverenitě v Gaze reálnou možností.
Od poloviny března bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 2 400 lidí a od začátku války už přes 52 000. Izrael opět zesiluje útoky po přibližně dvouměsíčním příměří, které bylo nedávno narušeno.
Izrael zcela blokuje vstup humanitární pomoci do Gazy už devátým týdnem s cílem vyvinout tlak na Hamás kvůli rukojmím. Mezinárodní organizace to ale označují za porušení mezinárodního práva a varují před uměle vyvolaným hladomorem.
Kabinet během nedělního zasedání jednal také o návrhu na obnovení dodávek pomoci podle nového mechanismu, který byl sice schválen, ale zatím není v praxi realizován. Podle izraelské veřejnoprávní televize došlo během jednání k ostrému sporu – proti obnovení pomoci se postavili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Orit Strook, zatímco náčelník generálního štábu Ejal Zamir argumentoval, že Izrael má podle mezinárodního práva povinnost dodávky umožnit.
Spojené státy a Izrael nyní vyjednávají o novém modelu, který by umožnil doručování pomoci Palestincům, ale mimo kontrolu Hamásu. Podle představ mluvčího amerického ministerstva zahraničí by správu mechanismu převzala soukromá nadace, přičemž OSN a další humanitární organizace by na dodávkách spolupracovaly s důrazem na jejich nezneužití ozbrojenými skupinami.
Hamás však nový rámec odmítl jako „politické vydírání skrze humanitární pomoc“. Kritiku vyjádřily i humanitární organizace působící na palestinských územích, které varují, že plán neodpovídá základním humanitárním zásadám a může ještě více ohrozit ty nejzranitelnější.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
