Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.
„Jasné je jediné – nepůjde o žádné vniknutí a následné stažení. Vyčleníme rezervisty, zůstaneme na místě, budeme držet území. Žádné nájezdy a odchody. Cílem je pravý opak,“ uvedl Netanjahu v pondělí ve videoposelství.
Podle něj je cílem „intenzivnější operace“ také ochrana civilního obyvatelstva skrze jeho přesun. Ofenziva, pojmenovaná jako Gedeonovy vozy, byla kabinetem schválena jednomyslně a má podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele za cíl zlomit moc hnutí Hamás a osvobodit izraelské rukojmí.
Tento plán by měl být zahájen po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, aby vznikl prostor pro možnou dohodu o propuštění rukojmích. Pokud k ní nedojde, bude operace zahájena „plnou silou a potrvá, dokud nebude dosaženo všech cílů,“ dodal činitel.
Součástí plánu je i úplné přesunutí obyvatel Gazy na jih pásma. Následně by mohl být částečně zrušen zákaz dodávek humanitární pomoci. Izraelská armáda podle něj setrvá na každém dobytém území a Izrael nevzdá ochrannou bezpečnostní zónu kolem Gazy ani v případě dohody o příměří.
Netanjahu označil nadcházející manévr za „poslední krok“ a jeho nejvyšší prioritu potvrdil i mluvčí izraelské armády generálmajor Effie Defrin, který zdůraznil, že návrat rukojmích je nejdůležitější. Jeho výrok však ostře kritizoval ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, podle něhož armáda „nemůže přebírat roli politického vedení“.
Rodiny rukojmích obvinily vládu, že svým postupem zvyšuje riziko pro jejich blízké a upřednostňuje porážku Hamásu před jejich osvobozením. Bílý dům se k izraelskému plánu vyjádřil zdrženlivě, ale zopakoval, že Hamás nese výhradní odpovědnost za konflikt i za osud rukojmích.
Izrael zároveň nevyloučil možnost přímé anexe Gazy. Ministr financí a člen bezpečnostního kabinetu Bezalel Smotrič na konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že Izrael Gazu dobyje a již se nestáhne, a to ani výměnou za rukojmí. „Jakmile operace začne, nedojde k žádnému ústupu z dobytého území,“ uvedl. Podle něj je následná diskuse o izraelské suverenitě v Gaze reálnou možností.
Od poloviny března bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 2 400 lidí a od začátku války už přes 52 000. Izrael opět zesiluje útoky po přibližně dvouměsíčním příměří, které bylo nedávno narušeno.
Izrael zcela blokuje vstup humanitární pomoci do Gazy už devátým týdnem s cílem vyvinout tlak na Hamás kvůli rukojmím. Mezinárodní organizace to ale označují za porušení mezinárodního práva a varují před uměle vyvolaným hladomorem.
Kabinet během nedělního zasedání jednal také o návrhu na obnovení dodávek pomoci podle nového mechanismu, který byl sice schválen, ale zatím není v praxi realizován. Podle izraelské veřejnoprávní televize došlo během jednání k ostrému sporu – proti obnovení pomoci se postavili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Orit Strook, zatímco náčelník generálního štábu Ejal Zamir argumentoval, že Izrael má podle mezinárodního práva povinnost dodávky umožnit.
Spojené státy a Izrael nyní vyjednávají o novém modelu, který by umožnil doručování pomoci Palestincům, ale mimo kontrolu Hamásu. Podle představ mluvčího amerického ministerstva zahraničí by správu mechanismu převzala soukromá nadace, přičemž OSN a další humanitární organizace by na dodávkách spolupracovaly s důrazem na jejich nezneužití ozbrojenými skupinami.
Hamás však nový rámec odmítl jako „politické vydírání skrze humanitární pomoc“. Kritiku vyjádřily i humanitární organizace působící na palestinských územích, které varují, že plán neodpovídá základním humanitárním zásadám a může ještě více ohrozit ty nejzranitelnější.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.