Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.
„Jasné je jediné – nepůjde o žádné vniknutí a následné stažení. Vyčleníme rezervisty, zůstaneme na místě, budeme držet území. Žádné nájezdy a odchody. Cílem je pravý opak,“ uvedl Netanjahu v pondělí ve videoposelství.
Podle něj je cílem „intenzivnější operace“ také ochrana civilního obyvatelstva skrze jeho přesun. Ofenziva, pojmenovaná jako Gedeonovy vozy, byla kabinetem schválena jednomyslně a má podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele za cíl zlomit moc hnutí Hamás a osvobodit izraelské rukojmí.
Tento plán by měl být zahájen po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, aby vznikl prostor pro možnou dohodu o propuštění rukojmích. Pokud k ní nedojde, bude operace zahájena „plnou silou a potrvá, dokud nebude dosaženo všech cílů,“ dodal činitel.
Součástí plánu je i úplné přesunutí obyvatel Gazy na jih pásma. Následně by mohl být částečně zrušen zákaz dodávek humanitární pomoci. Izraelská armáda podle něj setrvá na každém dobytém území a Izrael nevzdá ochrannou bezpečnostní zónu kolem Gazy ani v případě dohody o příměří.
Netanjahu označil nadcházející manévr za „poslední krok“ a jeho nejvyšší prioritu potvrdil i mluvčí izraelské armády generálmajor Effie Defrin, který zdůraznil, že návrat rukojmích je nejdůležitější. Jeho výrok však ostře kritizoval ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, podle něhož armáda „nemůže přebírat roli politického vedení“.
Rodiny rukojmích obvinily vládu, že svým postupem zvyšuje riziko pro jejich blízké a upřednostňuje porážku Hamásu před jejich osvobozením. Bílý dům se k izraelskému plánu vyjádřil zdrženlivě, ale zopakoval, že Hamás nese výhradní odpovědnost za konflikt i za osud rukojmích.
Izrael zároveň nevyloučil možnost přímé anexe Gazy. Ministr financí a člen bezpečnostního kabinetu Bezalel Smotrič na konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že Izrael Gazu dobyje a již se nestáhne, a to ani výměnou za rukojmí. „Jakmile operace začne, nedojde k žádnému ústupu z dobytého území,“ uvedl. Podle něj je následná diskuse o izraelské suverenitě v Gaze reálnou možností.
Od poloviny března bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 2 400 lidí a od začátku války už přes 52 000. Izrael opět zesiluje útoky po přibližně dvouměsíčním příměří, které bylo nedávno narušeno.
Izrael zcela blokuje vstup humanitární pomoci do Gazy už devátým týdnem s cílem vyvinout tlak na Hamás kvůli rukojmím. Mezinárodní organizace to ale označují za porušení mezinárodního práva a varují před uměle vyvolaným hladomorem.
Kabinet během nedělního zasedání jednal také o návrhu na obnovení dodávek pomoci podle nového mechanismu, který byl sice schválen, ale zatím není v praxi realizován. Podle izraelské veřejnoprávní televize došlo během jednání k ostrému sporu – proti obnovení pomoci se postavili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Orit Strook, zatímco náčelník generálního štábu Ejal Zamir argumentoval, že Izrael má podle mezinárodního práva povinnost dodávky umožnit.
Spojené státy a Izrael nyní vyjednávají o novém modelu, který by umožnil doručování pomoci Palestincům, ale mimo kontrolu Hamásu. Podle představ mluvčího amerického ministerstva zahraničí by správu mechanismu převzala soukromá nadace, přičemž OSN a další humanitární organizace by na dodávkách spolupracovaly s důrazem na jejich nezneužití ozbrojenými skupinami.
Hamás však nový rámec odmítl jako „politické vydírání skrze humanitární pomoc“. Kritiku vyjádřily i humanitární organizace působící na palestinských územích, které varují, že plán neodpovídá základním humanitárním zásadám a může ještě více ohrozit ty nejzranitelnější.
Desáté výročí soužití oslavili Lucie Bílá a Radek Filipi. Tolik společných let stačí většině párů k tomu, aby se vzali. Oblíbená zpěvačka, která se vdávala celkem dvakrát, ale současný vztah nehodlá povyšovat na vyšší úroveň.
Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy.
Česko zasáhla smutná zpráva. V noci z pondělí na úterý zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Od rána na jeho odchod reagují politici. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zesnulého za významnou osobnost. Podle Andreje Babiše byl Duka mužem pevné víry.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.