V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Zatímco Spojené státy oslavují úspěch operace v Caracasu, Donald Trump dal jasně najevo, že jeho pozornost se nyní upírá na sever. Arktický ostrov označil za strategickou nezbytnost pro národní bezpečnost USA, čímž uvrhl Evropskou unii do hlubokého dilematu, jak bránit suverenitu svého členského státu, aniž by vyprovokovala otevřený konflikt s Washingtonem.
Evropská komise se v úterý pokusila situaci uklidnit a narýsovat dělící čáru mezi Venezuelou a Grónskem. Mluvčí Komise Paola Pinhová zdůraznila, že Grónsko je na rozdíl od Venezuely demokratickým spojencem a členem NATO, což představuje zásadní rozdíl. Přes tato ujištění však Brusel nedokázal odpovědět na otázku, jaké konkrétní kroky podnikne, aby Donalda Trumpa od případného pokusu o převzetí ostrova odradil. Unie se omezila na prohlášení o obraně územní celistvosti, což ovšem v kontextu víkendových událostí v Jižní Americe působí pro mnohé pozorovatele nedostatečně.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová zvolila podstatně ostřejší tón. V rozhovoru pro televizi TV2 varovala, že jakýkoliv vojenský útok Spojených států na jinou členskou zemi NATO by znamenal okamžitý konec aliance a zhroucení bezpečnostního řádu, který v Evropě platí od konce druhé světové války. Frederiksenová zdůraznila, že Trumpovy výroky je třeba brát smrtelně vážně, a vyzvala Washington, aby okamžitě ustal s „fantaziemi o anexi“.
Situace v samotném Grónsku je napjatá. Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen na sociálních sítích vzkázal americkému prezidentovi: „Už dost.“ Odmítl jakékoli srovnání s Venezuelou a zdůraznil, že Grónsko není na prodej. Nielsenův postoj odráží širší náladu na ostrově, kde jsou obyvatelé pobouřeni příspěvky Trumpových spolupracovníků, jako byla mapa Grónska v barvách americké vlajky s popiskem „Brzy“, kterou sdílela vlivná influencerka Katie Millerová v den Madurova dopadení.
Trump svou rétoriku opírá o tvrzení, že Arktida je „poseta ruskými a čínskými loděmi“ a že Dánsko není schopno zajistit bezpečnost regionu. Podle něj EU Spojené státy v Grónsku „potřebuje“, ačkoliv Brusel toto tvrzení kategoricky popřel. Odborníci sice potvrzují zvýšenou aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech, ale upozorňují, že přímo u grónských břehů k žádné dramatické vojenské eskalaci nedochází.
Dilema pro NATO je o to složitější, že aliance nemá žádný precedent pro situaci, kdy by jeden členský stát vojensky napadl druhého. Pokud by k takovému „nepředstavitelnému“ scénáři došlo, Dánsko by se sice mohlo dovolávat pomoci ostatních spojenců, ale Washington by jako nejsilnější člen mohl jakoukoli kolektivní obrannou reakci zablokovat. To by podle analytiků vedlo k faktickému zániku NATO v jeho současné podobě.
Některé hlasy v Evropské unii proto volají po radikálnějších řešeních. Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann navrhl vytvoření stálé evropské vojenské základny v Grónsku. Tento krok by podle něj vyslal jasný signál Trumpovi a zároveň by vyvrátil americký argument o neschopnosti Evropy postarat se o vlastní bezpečnost v Arktidě. Zatím však v Bruselu převládá spíše opatrnost a snaha vyhnout se obchodním válkám nebo přerušení spolupráce na Ukrajině.
Budoucí vývoj by mohl naznačit očekávaný rozhovor mezi německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem a jeho americkým protějškem Marcem Rubiem. Německo dává najevo ochotu diskutovat o posílení bezpečnosti v Arktidě, ale trvá na respektování dánské suverenity. Trumpův nedělní výrok, že o Grónsku si „promluvíme za 20 dní“, však dává Evropě jen velmi málo času na zformování jednotné a účinné strategie.
Osud Grónska je nyní pevně svázán s tím, jak svět interpretuje pád Nicoláse Madura. Pokud Trumpova administrativa vnímá Venezuelu jako potvrzení, že „síla tvoří právo“, pak se arktický ostrov skutečně ocitá v první linii nového globálního uspořádání, kde historická spojenectví ustupují transakční politice.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.