V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Zatímco Spojené státy oslavují úspěch operace v Caracasu, Donald Trump dal jasně najevo, že jeho pozornost se nyní upírá na sever. Arktický ostrov označil za strategickou nezbytnost pro národní bezpečnost USA, čímž uvrhl Evropskou unii do hlubokého dilematu, jak bránit suverenitu svého členského státu, aniž by vyprovokovala otevřený konflikt s Washingtonem.
Evropská komise se v úterý pokusila situaci uklidnit a narýsovat dělící čáru mezi Venezuelou a Grónskem. Mluvčí Komise Paola Pinhová zdůraznila, že Grónsko je na rozdíl od Venezuely demokratickým spojencem a členem NATO, což představuje zásadní rozdíl. Přes tato ujištění však Brusel nedokázal odpovědět na otázku, jaké konkrétní kroky podnikne, aby Donalda Trumpa od případného pokusu o převzetí ostrova odradil. Unie se omezila na prohlášení o obraně územní celistvosti, což ovšem v kontextu víkendových událostí v Jižní Americe působí pro mnohé pozorovatele nedostatečně.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová zvolila podstatně ostřejší tón. V rozhovoru pro televizi TV2 varovala, že jakýkoliv vojenský útok Spojených států na jinou členskou zemi NATO by znamenal okamžitý konec aliance a zhroucení bezpečnostního řádu, který v Evropě platí od konce druhé světové války. Frederiksenová zdůraznila, že Trumpovy výroky je třeba brát smrtelně vážně, a vyzvala Washington, aby okamžitě ustal s „fantaziemi o anexi“.
Situace v samotném Grónsku je napjatá. Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen na sociálních sítích vzkázal americkému prezidentovi: „Už dost.“ Odmítl jakékoli srovnání s Venezuelou a zdůraznil, že Grónsko není na prodej. Nielsenův postoj odráží širší náladu na ostrově, kde jsou obyvatelé pobouřeni příspěvky Trumpových spolupracovníků, jako byla mapa Grónska v barvách americké vlajky s popiskem „Brzy“, kterou sdílela vlivná influencerka Katie Millerová v den Madurova dopadení.
Trump svou rétoriku opírá o tvrzení, že Arktida je „poseta ruskými a čínskými loděmi“ a že Dánsko není schopno zajistit bezpečnost regionu. Podle něj EU Spojené státy v Grónsku „potřebuje“, ačkoliv Brusel toto tvrzení kategoricky popřel. Odborníci sice potvrzují zvýšenou aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech, ale upozorňují, že přímo u grónských břehů k žádné dramatické vojenské eskalaci nedochází.
Dilema pro NATO je o to složitější, že aliance nemá žádný precedent pro situaci, kdy by jeden členský stát vojensky napadl druhého. Pokud by k takovému „nepředstavitelnému“ scénáři došlo, Dánsko by se sice mohlo dovolávat pomoci ostatních spojenců, ale Washington by jako nejsilnější člen mohl jakoukoli kolektivní obrannou reakci zablokovat. To by podle analytiků vedlo k faktickému zániku NATO v jeho současné podobě.
Některé hlasy v Evropské unii proto volají po radikálnějších řešeních. Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann navrhl vytvoření stálé evropské vojenské základny v Grónsku. Tento krok by podle něj vyslal jasný signál Trumpovi a zároveň by vyvrátil americký argument o neschopnosti Evropy postarat se o vlastní bezpečnost v Arktidě. Zatím však v Bruselu převládá spíše opatrnost a snaha vyhnout se obchodním válkám nebo přerušení spolupráce na Ukrajině.
Budoucí vývoj by mohl naznačit očekávaný rozhovor mezi německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem a jeho americkým protějškem Marcem Rubiem. Německo dává najevo ochotu diskutovat o posílení bezpečnosti v Arktidě, ale trvá na respektování dánské suverenity. Trumpův nedělní výrok, že o Grónsku si „promluvíme za 20 dní“, však dává Evropě jen velmi málo času na zformování jednotné a účinné strategie.
Osud Grónska je nyní pevně svázán s tím, jak svět interpretuje pád Nicoláse Madura. Pokud Trumpova administrativa vnímá Venezuelu jako potvrzení, že „síla tvoří právo“, pak se arktický ostrov skutečně ocitá v první linii nového globálního uspořádání, kde historická spojenectví ustupují transakční politice.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.