V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Zatímco Spojené státy oslavují úspěch operace v Caracasu, Donald Trump dal jasně najevo, že jeho pozornost se nyní upírá na sever. Arktický ostrov označil za strategickou nezbytnost pro národní bezpečnost USA, čímž uvrhl Evropskou unii do hlubokého dilematu, jak bránit suverenitu svého členského státu, aniž by vyprovokovala otevřený konflikt s Washingtonem.
Evropská komise se v úterý pokusila situaci uklidnit a narýsovat dělící čáru mezi Venezuelou a Grónskem. Mluvčí Komise Paola Pinhová zdůraznila, že Grónsko je na rozdíl od Venezuely demokratickým spojencem a členem NATO, což představuje zásadní rozdíl. Přes tato ujištění však Brusel nedokázal odpovědět na otázku, jaké konkrétní kroky podnikne, aby Donalda Trumpa od případného pokusu o převzetí ostrova odradil. Unie se omezila na prohlášení o obraně územní celistvosti, což ovšem v kontextu víkendových událostí v Jižní Americe působí pro mnohé pozorovatele nedostatečně.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová zvolila podstatně ostřejší tón. V rozhovoru pro televizi TV2 varovala, že jakýkoliv vojenský útok Spojených států na jinou členskou zemi NATO by znamenal okamžitý konec aliance a zhroucení bezpečnostního řádu, který v Evropě platí od konce druhé světové války. Frederiksenová zdůraznila, že Trumpovy výroky je třeba brát smrtelně vážně, a vyzvala Washington, aby okamžitě ustal s „fantaziemi o anexi“.
Situace v samotném Grónsku je napjatá. Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen na sociálních sítích vzkázal americkému prezidentovi: „Už dost.“ Odmítl jakékoli srovnání s Venezuelou a zdůraznil, že Grónsko není na prodej. Nielsenův postoj odráží širší náladu na ostrově, kde jsou obyvatelé pobouřeni příspěvky Trumpových spolupracovníků, jako byla mapa Grónska v barvách americké vlajky s popiskem „Brzy“, kterou sdílela vlivná influencerka Katie Millerová v den Madurova dopadení.
Trump svou rétoriku opírá o tvrzení, že Arktida je „poseta ruskými a čínskými loděmi“ a že Dánsko není schopno zajistit bezpečnost regionu. Podle něj EU Spojené státy v Grónsku „potřebuje“, ačkoliv Brusel toto tvrzení kategoricky popřel. Odborníci sice potvrzují zvýšenou aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech, ale upozorňují, že přímo u grónských břehů k žádné dramatické vojenské eskalaci nedochází.
Dilema pro NATO je o to složitější, že aliance nemá žádný precedent pro situaci, kdy by jeden členský stát vojensky napadl druhého. Pokud by k takovému „nepředstavitelnému“ scénáři došlo, Dánsko by se sice mohlo dovolávat pomoci ostatních spojenců, ale Washington by jako nejsilnější člen mohl jakoukoli kolektivní obrannou reakci zablokovat. To by podle analytiků vedlo k faktickému zániku NATO v jeho současné podobě.
Některé hlasy v Evropské unii proto volají po radikálnějších řešeních. Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann navrhl vytvoření stálé evropské vojenské základny v Grónsku. Tento krok by podle něj vyslal jasný signál Trumpovi a zároveň by vyvrátil americký argument o neschopnosti Evropy postarat se o vlastní bezpečnost v Arktidě. Zatím však v Bruselu převládá spíše opatrnost a snaha vyhnout se obchodním válkám nebo přerušení spolupráce na Ukrajině.
Budoucí vývoj by mohl naznačit očekávaný rozhovor mezi německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem a jeho americkým protějškem Marcem Rubiem. Německo dává najevo ochotu diskutovat o posílení bezpečnosti v Arktidě, ale trvá na respektování dánské suverenity. Trumpův nedělní výrok, že o Grónsku si „promluvíme za 20 dní“, však dává Evropě jen velmi málo času na zformování jednotné a účinné strategie.
Osud Grónska je nyní pevně svázán s tím, jak svět interpretuje pád Nicoláse Madura. Pokud Trumpova administrativa vnímá Venezuelu jako potvrzení, že „síla tvoří právo“, pak se arktický ostrov skutečně ocitá v první linii nového globálního uspořádání, kde historická spojenectví ustupují transakční politice.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.