Když Sergej a Taťána Voronkovovi v roce 2014 opustili Rusko, měli jasno – zemi, která právě anektovala Krym a vydala se na cestu autoritářství, už nikdy nechtěli považovat za domov. Usadili se v malé ukrajinské vesnici Novoljubymivka v Záporožské oblasti a chtěli začít znovu. Chovali psy, pěstovali zeleninu, Sergej pracoval jako zeměměřič.
Ale klid netrval dlouho. V únoru 2022 je probudily ruské rakety. „Slyšela jsem hvízdání, vyšla jsem ven a viděla raketu, jak letí přímo nad naším domem,“ vzpomíná Taťána. Během několika dnů se jejich vesnice ocitla v ruské okupaci – a Voronkovovi se rozhodli jednat.
Tichý život v ústraní vystřídala tajná spolupráce s ukrajinskou armádou. Stali se informátory, kteří pomocí anonymního kanálu na Telegramu posílali souřadnice ruské vojenské techniky – tanků, raketometů a elektronických systémů. „Nikdy jsme to nevnímali jako zradu,“ říká Taťána. „Tohle byla obrana proti zlu.“
Dva roky fungoval jejich systém bez odhalení. Sergej získával informace, Taťána je přeposílala, vždy zlikvidovala stopy a čekala, až bude internet zase fungovat. Ale v dubnu 2024 se všechno zlomilo.
Sergej byl při nákupu semen v Tokmaku unesen ozbrojenými muži a odvezen do opuštěného domu. Tam ho strčili do chladného sklepa – šachty hluboké tři metry a široké dva – a pod hrozbou násilí vyslýchali. Čtvrtý den přiznal, že Ukrajině předával informace. Měl strach, že by mučení nevydržel a mohl by ohrozit další lidi.
Taťána zatím horečně hledala informace o manželově osudu – objížděla nemocnice, úřady, dokonce i márnice. Jejich syn, který zůstal v Rusku, kontaktoval místní orgány. Po deseti dnech bezpečnostní složky prohledaly jejich dům a v zahradě našly zakopaných 4400 dolarů.
Sergeje nakonec přinutili natočit „doznání“ na kameru – údajně pro potřeby ruské tajné služby FSB. A pak, bez varování, po 37 dnech věznění, ho propustili. Bez dokladů, bez vysvětlení. Proč? Neví dodnes. Podle BBC to však není v okupovaných oblastech neobvyklé – právní řád a transparentnost jsou tam iluzí.
Po propuštění je začala sledovat auta, cizí lidé se ptali, zda něco neprodávají. Voronkovovi pochopili, že v Ukrajině ovládané Ruskem už žít nemohou. Rozhodli se utéct – přes Rusko a Bělorusko do Litvy.
Museli se ale nejprve dostat zpět do Ruska, aby mohl Sergej požádat o nový pas. Předstírali, že jedou k moři – vzali si nafukovací kruh, slamák, lékařskou zprávu o Taťánině astmatu. Nakonec je pohraničníci pustili.
Po zdržení a neúspěšném pokusu opustit Rusko přes Bělorusko koupil Sergej padělaný pas přes Telegram. Díky němu se dostali autobusem do Litvy – kde byl Sergej kvůli falešnému dokladu zatčen a odsouzen. Dnes žijí v azylovém centru a doufají, že jejich žádost bude přijata.
Ukrajinská armáda jim na žádost jejich bývalého spojky z Kyjeva poslala děkovný dopis, který připojili k žádosti o azyl. BBC měla možnost dopis i další dokumenty obou stran vidět, ovšem kvůli ochraně jejich identity je nezveřejnila.
Jejich rozhodnutí zradit Rusko rozdělilo rodinu. Syn s nimi přerušil kontakt, Sergejova matka – dnes 87letá – nadále podporuje válku i prezidenta Putina. Ale Voronkovovi říkají, že návrat do vlasti nepřipadá v úvahu.
„Do Ruska se vrátím, až začne znovu projevovat lidskost,“ říká Sergej. „Zatím tam nevidím nic lidského.“
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
