Když Sergej a Taťána Voronkovovi v roce 2014 opustili Rusko, měli jasno – zemi, která právě anektovala Krym a vydala se na cestu autoritářství, už nikdy nechtěli považovat za domov. Usadili se v malé ukrajinské vesnici Novoljubymivka v Záporožské oblasti a chtěli začít znovu. Chovali psy, pěstovali zeleninu, Sergej pracoval jako zeměměřič.
Ale klid netrval dlouho. V únoru 2022 je probudily ruské rakety. „Slyšela jsem hvízdání, vyšla jsem ven a viděla raketu, jak letí přímo nad naším domem,“ vzpomíná Taťána. Během několika dnů se jejich vesnice ocitla v ruské okupaci – a Voronkovovi se rozhodli jednat.
Tichý život v ústraní vystřídala tajná spolupráce s ukrajinskou armádou. Stali se informátory, kteří pomocí anonymního kanálu na Telegramu posílali souřadnice ruské vojenské techniky – tanků, raketometů a elektronických systémů. „Nikdy jsme to nevnímali jako zradu,“ říká Taťána. „Tohle byla obrana proti zlu.“
Dva roky fungoval jejich systém bez odhalení. Sergej získával informace, Taťána je přeposílala, vždy zlikvidovala stopy a čekala, až bude internet zase fungovat. Ale v dubnu 2024 se všechno zlomilo.
Sergej byl při nákupu semen v Tokmaku unesen ozbrojenými muži a odvezen do opuštěného domu. Tam ho strčili do chladného sklepa – šachty hluboké tři metry a široké dva – a pod hrozbou násilí vyslýchali. Čtvrtý den přiznal, že Ukrajině předával informace. Měl strach, že by mučení nevydržel a mohl by ohrozit další lidi.
Taťána zatím horečně hledala informace o manželově osudu – objížděla nemocnice, úřady, dokonce i márnice. Jejich syn, který zůstal v Rusku, kontaktoval místní orgány. Po deseti dnech bezpečnostní složky prohledaly jejich dům a v zahradě našly zakopaných 4400 dolarů.
Sergeje nakonec přinutili natočit „doznání“ na kameru – údajně pro potřeby ruské tajné služby FSB. A pak, bez varování, po 37 dnech věznění, ho propustili. Bez dokladů, bez vysvětlení. Proč? Neví dodnes. Podle BBC to však není v okupovaných oblastech neobvyklé – právní řád a transparentnost jsou tam iluzí.
Po propuštění je začala sledovat auta, cizí lidé se ptali, zda něco neprodávají. Voronkovovi pochopili, že v Ukrajině ovládané Ruskem už žít nemohou. Rozhodli se utéct – přes Rusko a Bělorusko do Litvy.
Museli se ale nejprve dostat zpět do Ruska, aby mohl Sergej požádat o nový pas. Předstírali, že jedou k moři – vzali si nafukovací kruh, slamák, lékařskou zprávu o Taťánině astmatu. Nakonec je pohraničníci pustili.
Po zdržení a neúspěšném pokusu opustit Rusko přes Bělorusko koupil Sergej padělaný pas přes Telegram. Díky němu se dostali autobusem do Litvy – kde byl Sergej kvůli falešnému dokladu zatčen a odsouzen. Dnes žijí v azylovém centru a doufají, že jejich žádost bude přijata.
Ukrajinská armáda jim na žádost jejich bývalého spojky z Kyjeva poslala děkovný dopis, který připojili k žádosti o azyl. BBC měla možnost dopis i další dokumenty obou stran vidět, ovšem kvůli ochraně jejich identity je nezveřejnila.
Jejich rozhodnutí zradit Rusko rozdělilo rodinu. Syn s nimi přerušil kontakt, Sergejova matka – dnes 87letá – nadále podporuje válku i prezidenta Putina. Ale Voronkovovi říkají, že návrat do vlasti nepřipadá v úvahu.
„Do Ruska se vrátím, až začne znovu projevovat lidskost,“ říká Sergej. „Zatím tam nevidím nic lidského.“
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
