Když Sergej a Taťána Voronkovovi v roce 2014 opustili Rusko, měli jasno – zemi, která právě anektovala Krym a vydala se na cestu autoritářství, už nikdy nechtěli považovat za domov. Usadili se v malé ukrajinské vesnici Novoljubymivka v Záporožské oblasti a chtěli začít znovu. Chovali psy, pěstovali zeleninu, Sergej pracoval jako zeměměřič.
Ale klid netrval dlouho. V únoru 2022 je probudily ruské rakety. „Slyšela jsem hvízdání, vyšla jsem ven a viděla raketu, jak letí přímo nad naším domem,“ vzpomíná Taťána. Během několika dnů se jejich vesnice ocitla v ruské okupaci – a Voronkovovi se rozhodli jednat.
Tichý život v ústraní vystřídala tajná spolupráce s ukrajinskou armádou. Stali se informátory, kteří pomocí anonymního kanálu na Telegramu posílali souřadnice ruské vojenské techniky – tanků, raketometů a elektronických systémů. „Nikdy jsme to nevnímali jako zradu,“ říká Taťána. „Tohle byla obrana proti zlu.“
Dva roky fungoval jejich systém bez odhalení. Sergej získával informace, Taťána je přeposílala, vždy zlikvidovala stopy a čekala, až bude internet zase fungovat. Ale v dubnu 2024 se všechno zlomilo.
Sergej byl při nákupu semen v Tokmaku unesen ozbrojenými muži a odvezen do opuštěného domu. Tam ho strčili do chladného sklepa – šachty hluboké tři metry a široké dva – a pod hrozbou násilí vyslýchali. Čtvrtý den přiznal, že Ukrajině předával informace. Měl strach, že by mučení nevydržel a mohl by ohrozit další lidi.
Taťána zatím horečně hledala informace o manželově osudu – objížděla nemocnice, úřady, dokonce i márnice. Jejich syn, který zůstal v Rusku, kontaktoval místní orgány. Po deseti dnech bezpečnostní složky prohledaly jejich dům a v zahradě našly zakopaných 4400 dolarů.
Sergeje nakonec přinutili natočit „doznání“ na kameru – údajně pro potřeby ruské tajné služby FSB. A pak, bez varování, po 37 dnech věznění, ho propustili. Bez dokladů, bez vysvětlení. Proč? Neví dodnes. Podle BBC to však není v okupovaných oblastech neobvyklé – právní řád a transparentnost jsou tam iluzí.
Po propuštění je začala sledovat auta, cizí lidé se ptali, zda něco neprodávají. Voronkovovi pochopili, že v Ukrajině ovládané Ruskem už žít nemohou. Rozhodli se utéct – přes Rusko a Bělorusko do Litvy.
Museli se ale nejprve dostat zpět do Ruska, aby mohl Sergej požádat o nový pas. Předstírali, že jedou k moři – vzali si nafukovací kruh, slamák, lékařskou zprávu o Taťánině astmatu. Nakonec je pohraničníci pustili.
Po zdržení a neúspěšném pokusu opustit Rusko přes Bělorusko koupil Sergej padělaný pas přes Telegram. Díky němu se dostali autobusem do Litvy – kde byl Sergej kvůli falešnému dokladu zatčen a odsouzen. Dnes žijí v azylovém centru a doufají, že jejich žádost bude přijata.
Ukrajinská armáda jim na žádost jejich bývalého spojky z Kyjeva poslala děkovný dopis, který připojili k žádosti o azyl. BBC měla možnost dopis i další dokumenty obou stran vidět, ovšem kvůli ochraně jejich identity je nezveřejnila.
Jejich rozhodnutí zradit Rusko rozdělilo rodinu. Syn s nimi přerušil kontakt, Sergejova matka – dnes 87letá – nadále podporuje válku i prezidenta Putina. Ale Voronkovovi říkají, že návrat do vlasti nepřipadá v úvahu.
„Do Ruska se vrátím, až začne znovu projevovat lidskost,“ říká Sergej. „Zatím tam nevidím nic lidského.“
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
