Když Sergej a Taťána Voronkovovi v roce 2014 opustili Rusko, měli jasno – zemi, která právě anektovala Krym a vydala se na cestu autoritářství, už nikdy nechtěli považovat za domov. Usadili se v malé ukrajinské vesnici Novoljubymivka v Záporožské oblasti a chtěli začít znovu. Chovali psy, pěstovali zeleninu, Sergej pracoval jako zeměměřič.
Ale klid netrval dlouho. V únoru 2022 je probudily ruské rakety. „Slyšela jsem hvízdání, vyšla jsem ven a viděla raketu, jak letí přímo nad naším domem,“ vzpomíná Taťána. Během několika dnů se jejich vesnice ocitla v ruské okupaci – a Voronkovovi se rozhodli jednat.
Tichý život v ústraní vystřídala tajná spolupráce s ukrajinskou armádou. Stali se informátory, kteří pomocí anonymního kanálu na Telegramu posílali souřadnice ruské vojenské techniky – tanků, raketometů a elektronických systémů. „Nikdy jsme to nevnímali jako zradu,“ říká Taťána. „Tohle byla obrana proti zlu.“
Dva roky fungoval jejich systém bez odhalení. Sergej získával informace, Taťána je přeposílala, vždy zlikvidovala stopy a čekala, až bude internet zase fungovat. Ale v dubnu 2024 se všechno zlomilo.
Sergej byl při nákupu semen v Tokmaku unesen ozbrojenými muži a odvezen do opuštěného domu. Tam ho strčili do chladného sklepa – šachty hluboké tři metry a široké dva – a pod hrozbou násilí vyslýchali. Čtvrtý den přiznal, že Ukrajině předával informace. Měl strach, že by mučení nevydržel a mohl by ohrozit další lidi.
Taťána zatím horečně hledala informace o manželově osudu – objížděla nemocnice, úřady, dokonce i márnice. Jejich syn, který zůstal v Rusku, kontaktoval místní orgány. Po deseti dnech bezpečnostní složky prohledaly jejich dům a v zahradě našly zakopaných 4400 dolarů.
Sergeje nakonec přinutili natočit „doznání“ na kameru – údajně pro potřeby ruské tajné služby FSB. A pak, bez varování, po 37 dnech věznění, ho propustili. Bez dokladů, bez vysvětlení. Proč? Neví dodnes. Podle BBC to však není v okupovaných oblastech neobvyklé – právní řád a transparentnost jsou tam iluzí.
Po propuštění je začala sledovat auta, cizí lidé se ptali, zda něco neprodávají. Voronkovovi pochopili, že v Ukrajině ovládané Ruskem už žít nemohou. Rozhodli se utéct – přes Rusko a Bělorusko do Litvy.
Museli se ale nejprve dostat zpět do Ruska, aby mohl Sergej požádat o nový pas. Předstírali, že jedou k moři – vzali si nafukovací kruh, slamák, lékařskou zprávu o Taťánině astmatu. Nakonec je pohraničníci pustili.
Po zdržení a neúspěšném pokusu opustit Rusko přes Bělorusko koupil Sergej padělaný pas přes Telegram. Díky němu se dostali autobusem do Litvy – kde byl Sergej kvůli falešnému dokladu zatčen a odsouzen. Dnes žijí v azylovém centru a doufají, že jejich žádost bude přijata.
Ukrajinská armáda jim na žádost jejich bývalého spojky z Kyjeva poslala děkovný dopis, který připojili k žádosti o azyl. BBC měla možnost dopis i další dokumenty obou stran vidět, ovšem kvůli ochraně jejich identity je nezveřejnila.
Jejich rozhodnutí zradit Rusko rozdělilo rodinu. Syn s nimi přerušil kontakt, Sergejova matka – dnes 87letá – nadále podporuje válku i prezidenta Putina. Ale Voronkovovi říkají, že návrat do vlasti nepřipadá v úvahu.
„Do Ruska se vrátím, až začne znovu projevovat lidskost,“ říká Sergej. „Zatím tam nevidím nic lidského.“
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
