Když Sergej a Taťána Voronkovovi v roce 2014 opustili Rusko, měli jasno – zemi, která právě anektovala Krym a vydala se na cestu autoritářství, už nikdy nechtěli považovat za domov. Usadili se v malé ukrajinské vesnici Novoljubymivka v Záporožské oblasti a chtěli začít znovu. Chovali psy, pěstovali zeleninu, Sergej pracoval jako zeměměřič.
Ale klid netrval dlouho. V únoru 2022 je probudily ruské rakety. „Slyšela jsem hvízdání, vyšla jsem ven a viděla raketu, jak letí přímo nad naším domem,“ vzpomíná Taťána. Během několika dnů se jejich vesnice ocitla v ruské okupaci – a Voronkovovi se rozhodli jednat.
Tichý život v ústraní vystřídala tajná spolupráce s ukrajinskou armádou. Stali se informátory, kteří pomocí anonymního kanálu na Telegramu posílali souřadnice ruské vojenské techniky – tanků, raketometů a elektronických systémů. „Nikdy jsme to nevnímali jako zradu,“ říká Taťána. „Tohle byla obrana proti zlu.“
Dva roky fungoval jejich systém bez odhalení. Sergej získával informace, Taťána je přeposílala, vždy zlikvidovala stopy a čekala, až bude internet zase fungovat. Ale v dubnu 2024 se všechno zlomilo.
Sergej byl při nákupu semen v Tokmaku unesen ozbrojenými muži a odvezen do opuštěného domu. Tam ho strčili do chladného sklepa – šachty hluboké tři metry a široké dva – a pod hrozbou násilí vyslýchali. Čtvrtý den přiznal, že Ukrajině předával informace. Měl strach, že by mučení nevydržel a mohl by ohrozit další lidi.
Taťána zatím horečně hledala informace o manželově osudu – objížděla nemocnice, úřady, dokonce i márnice. Jejich syn, který zůstal v Rusku, kontaktoval místní orgány. Po deseti dnech bezpečnostní složky prohledaly jejich dům a v zahradě našly zakopaných 4400 dolarů.
Sergeje nakonec přinutili natočit „doznání“ na kameru – údajně pro potřeby ruské tajné služby FSB. A pak, bez varování, po 37 dnech věznění, ho propustili. Bez dokladů, bez vysvětlení. Proč? Neví dodnes. Podle BBC to však není v okupovaných oblastech neobvyklé – právní řád a transparentnost jsou tam iluzí.
Po propuštění je začala sledovat auta, cizí lidé se ptali, zda něco neprodávají. Voronkovovi pochopili, že v Ukrajině ovládané Ruskem už žít nemohou. Rozhodli se utéct – přes Rusko a Bělorusko do Litvy.
Museli se ale nejprve dostat zpět do Ruska, aby mohl Sergej požádat o nový pas. Předstírali, že jedou k moři – vzali si nafukovací kruh, slamák, lékařskou zprávu o Taťánině astmatu. Nakonec je pohraničníci pustili.
Po zdržení a neúspěšném pokusu opustit Rusko přes Bělorusko koupil Sergej padělaný pas přes Telegram. Díky němu se dostali autobusem do Litvy – kde byl Sergej kvůli falešnému dokladu zatčen a odsouzen. Dnes žijí v azylovém centru a doufají, že jejich žádost bude přijata.
Ukrajinská armáda jim na žádost jejich bývalého spojky z Kyjeva poslala děkovný dopis, který připojili k žádosti o azyl. BBC měla možnost dopis i další dokumenty obou stran vidět, ovšem kvůli ochraně jejich identity je nezveřejnila.
Jejich rozhodnutí zradit Rusko rozdělilo rodinu. Syn s nimi přerušil kontakt, Sergejova matka – dnes 87letá – nadále podporuje válku i prezidenta Putina. Ale Voronkovovi říkají, že návrat do vlasti nepřipadá v úvahu.
„Do Ruska se vrátím, až začne znovu projevovat lidskost,“ říká Sergej. „Zatím tam nevidím nic lidského.“
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
