Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Jeden z australských zdravotníků, který v nemocnici působí jako dobrovolník, popsal, že každý den se stává událostí s hromadnými oběťmi. Jiný zdravotník pak vypověděl o operaci, při níž museli zachránit dítě z těla těhotné ženy, která byla dekapitována. Pacienti, z nichž někteří mají končetiny připevněné jen kouskem kůže nebo jim čouhá mozek, čekají na ošetření celé dny. Kvůli nedostatku chirurgů jsou totiž upřednostňovány nejvážnější případy.
Al-Šifa, která je puncovaná krátery a kulkami, se nachází pouhých 500 metrů od izraelských sil, které rozšiřují pozemní ofenzívu, aby plně obsadily město Gaza. Svědci tvrdí, že tanky postupují do centra města z jihu a severozápadu. Izraelské nálety, dělostřelecké útoky a útoky dronů i dál denně vyhánějí z domovů desetitisíce Palestinců. Mnozí z těch, kteří jsou zabiti, jsou pohřbíváni v areálu nemocnice.
Od začátku ofenzívy Izraele ve městě Gaza uprchly statisíce lidí, protože armáda vyzvala obyvatele, aby se přemístili na jih do určené "humanitární oblasti" v al-Mawasi, kde jim má být poskytnuta lékařská péče, jídlo a voda. Svědci však popisují silnice jako přetížené a rodiny se snaží o útěk celé hodiny. Situaci komplikuje i to, že náklady na evakuaci jedné rodiny se údajně vyšplhaly na více než 3 000 dolarů, což je pro většinu obyvatel nedostupné.
Organizace OSN oznámila, že tábory v al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že jižní nemocnice pracují na plný výkon, na několikanásobek své kapacity. Mnozí obyvatelé proto volí zůstat ve svých domovech i navzdory nebezpečí. Sultan Nassar, otec pěti dětí, řekl, že si nemůže dovolit utéct, a dodal, že "smrt je všude, na severu i na jihu".
Červený půlměsíc v Palestině informoval, že oxygenační stanice v nemocnici al-Quds musela přestat pracovat po zásahu střelbou izraelských sil a že nemocnice má kyslíku na pouhé tři dny. Izraelské vojenské vozy pak stojí u jižní brány nemocnice a brání komukoli ve vstupu a odchodu. Mnoho dalších nemocnic v Gaze bylo kvůli ostřelování nuceno uzavřít.
Podle informací ministerstva zdravotnictví Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, si izraelské útoky od 7. října vyžádaly životy nejméně 65 382 lidí. Izrael zahájil svou pozemní kampaň v Gaze po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 dalších bylo zajato.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že primární zdravotnické centrum Palestinské lékařské společnosti v Gaze bylo zničeno při izraelském náletu. Toto centrum poskytovalo mimo jiné krevní služby, péči při traumatech a léky na rakovinu. Zraněni při útoku byli i dva zdravotničtí pracovníci.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.