Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Jeden z australských zdravotníků, který v nemocnici působí jako dobrovolník, popsal, že každý den se stává událostí s hromadnými oběťmi. Jiný zdravotník pak vypověděl o operaci, při níž museli zachránit dítě z těla těhotné ženy, která byla dekapitována. Pacienti, z nichž někteří mají končetiny připevněné jen kouskem kůže nebo jim čouhá mozek, čekají na ošetření celé dny. Kvůli nedostatku chirurgů jsou totiž upřednostňovány nejvážnější případy.
Al-Šifa, která je puncovaná krátery a kulkami, se nachází pouhých 500 metrů od izraelských sil, které rozšiřují pozemní ofenzívu, aby plně obsadily město Gaza. Svědci tvrdí, že tanky postupují do centra města z jihu a severozápadu. Izraelské nálety, dělostřelecké útoky a útoky dronů i dál denně vyhánějí z domovů desetitisíce Palestinců. Mnozí z těch, kteří jsou zabiti, jsou pohřbíváni v areálu nemocnice.
Od začátku ofenzívy Izraele ve městě Gaza uprchly statisíce lidí, protože armáda vyzvala obyvatele, aby se přemístili na jih do určené "humanitární oblasti" v al-Mawasi, kde jim má být poskytnuta lékařská péče, jídlo a voda. Svědci však popisují silnice jako přetížené a rodiny se snaží o útěk celé hodiny. Situaci komplikuje i to, že náklady na evakuaci jedné rodiny se údajně vyšplhaly na více než 3 000 dolarů, což je pro většinu obyvatel nedostupné.
Organizace OSN oznámila, že tábory v al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že jižní nemocnice pracují na plný výkon, na několikanásobek své kapacity. Mnozí obyvatelé proto volí zůstat ve svých domovech i navzdory nebezpečí. Sultan Nassar, otec pěti dětí, řekl, že si nemůže dovolit utéct, a dodal, že "smrt je všude, na severu i na jihu".
Červený půlměsíc v Palestině informoval, že oxygenační stanice v nemocnici al-Quds musela přestat pracovat po zásahu střelbou izraelských sil a že nemocnice má kyslíku na pouhé tři dny. Izraelské vojenské vozy pak stojí u jižní brány nemocnice a brání komukoli ve vstupu a odchodu. Mnoho dalších nemocnic v Gaze bylo kvůli ostřelování nuceno uzavřít.
Podle informací ministerstva zdravotnictví Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, si izraelské útoky od 7. října vyžádaly životy nejméně 65 382 lidí. Izrael zahájil svou pozemní kampaň v Gaze po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 dalších bylo zajato.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že primární zdravotnické centrum Palestinské lékařské společnosti v Gaze bylo zničeno při izraelském náletu. Toto centrum poskytovalo mimo jiné krevní služby, péči při traumatech a léky na rakovinu. Zraněni při útoku byli i dva zdravotničtí pracovníci.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.