Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Jeden z australských zdravotníků, který v nemocnici působí jako dobrovolník, popsal, že každý den se stává událostí s hromadnými oběťmi. Jiný zdravotník pak vypověděl o operaci, při níž museli zachránit dítě z těla těhotné ženy, která byla dekapitována. Pacienti, z nichž někteří mají končetiny připevněné jen kouskem kůže nebo jim čouhá mozek, čekají na ošetření celé dny. Kvůli nedostatku chirurgů jsou totiž upřednostňovány nejvážnější případy.
Al-Šifa, která je puncovaná krátery a kulkami, se nachází pouhých 500 metrů od izraelských sil, které rozšiřují pozemní ofenzívu, aby plně obsadily město Gaza. Svědci tvrdí, že tanky postupují do centra města z jihu a severozápadu. Izraelské nálety, dělostřelecké útoky a útoky dronů i dál denně vyhánějí z domovů desetitisíce Palestinců. Mnozí z těch, kteří jsou zabiti, jsou pohřbíváni v areálu nemocnice.
Od začátku ofenzívy Izraele ve městě Gaza uprchly statisíce lidí, protože armáda vyzvala obyvatele, aby se přemístili na jih do určené "humanitární oblasti" v al-Mawasi, kde jim má být poskytnuta lékařská péče, jídlo a voda. Svědci však popisují silnice jako přetížené a rodiny se snaží o útěk celé hodiny. Situaci komplikuje i to, že náklady na evakuaci jedné rodiny se údajně vyšplhaly na více než 3 000 dolarů, což je pro většinu obyvatel nedostupné.
Organizace OSN oznámila, že tábory v al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že jižní nemocnice pracují na plný výkon, na několikanásobek své kapacity. Mnozí obyvatelé proto volí zůstat ve svých domovech i navzdory nebezpečí. Sultan Nassar, otec pěti dětí, řekl, že si nemůže dovolit utéct, a dodal, že "smrt je všude, na severu i na jihu".
Červený půlměsíc v Palestině informoval, že oxygenační stanice v nemocnici al-Quds musela přestat pracovat po zásahu střelbou izraelských sil a že nemocnice má kyslíku na pouhé tři dny. Izraelské vojenské vozy pak stojí u jižní brány nemocnice a brání komukoli ve vstupu a odchodu. Mnoho dalších nemocnic v Gaze bylo kvůli ostřelování nuceno uzavřít.
Podle informací ministerstva zdravotnictví Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, si izraelské útoky od 7. října vyžádaly životy nejméně 65 382 lidí. Izrael zahájil svou pozemní kampaň v Gaze po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 dalších bylo zajato.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že primární zdravotnické centrum Palestinské lékařské společnosti v Gaze bylo zničeno při izraelském náletu. Toto centrum poskytovalo mimo jiné krevní služby, péči při traumatech a léky na rakovinu. Zraněni při útoku byli i dva zdravotničtí pracovníci.
Redaktorka pro bezpečnost a obranu Deborah Haynes ze Sky News se podělila o svůj děsivý zážitek s ultra vzácným onemocněním, které ji málem připravilo o život. Zatímco si užívala dovolenou na malém ostrově Sark, náhle se jí udělalo nevolno. Během pouhých 48 hodin byla urgentně evakuována do londýnské nemocnice. Díky hrdinským snahám zdravotníků, dobrovolníků a pokročilé medicíně se její život podařilo zachránit.
Čínské úřady, které jsou známé svou přísnou kontrolou internetu a cenzurou politických názorů, mají nový cíl. Rozhodly se vést kampaň proti negativním náladám a pesimismu, které se šíří na sociálních sítích a streamovacích platformách.
Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Během Valného shromáždění OSN a po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským došlo k významné změně v postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Zatímco dříve naznačoval, že by Ukrajina měla odstoupit část svého území, nyní prostřednictvím svého příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území, a dokonce „možná zajít ještě dál“. Tuto změnu postoje vysvětluje tím, že nyní lépe rozumí vojenské a ekonomické situaci a že Rusko má velké ekonomické problémy.
Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Globální zdravotnické organizace a regulační úřady odmítají nepodložená tvrzení Donalda Trumpa, který se pokusil spojit běžně dostupné léky proti bolesti a očkování s autismem. V reakci na to, co Trump uvedl, britský ministr zdravotnictví Wes Streeting vyzval britskou veřejnost, aby „nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co Donald Trump říká o medicíně.“
Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.