Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Jeden z australských zdravotníků, který v nemocnici působí jako dobrovolník, popsal, že každý den se stává událostí s hromadnými oběťmi. Jiný zdravotník pak vypověděl o operaci, při níž museli zachránit dítě z těla těhotné ženy, která byla dekapitována. Pacienti, z nichž někteří mají končetiny připevněné jen kouskem kůže nebo jim čouhá mozek, čekají na ošetření celé dny. Kvůli nedostatku chirurgů jsou totiž upřednostňovány nejvážnější případy.
Al-Šifa, která je puncovaná krátery a kulkami, se nachází pouhých 500 metrů od izraelských sil, které rozšiřují pozemní ofenzívu, aby plně obsadily město Gaza. Svědci tvrdí, že tanky postupují do centra města z jihu a severozápadu. Izraelské nálety, dělostřelecké útoky a útoky dronů i dál denně vyhánějí z domovů desetitisíce Palestinců. Mnozí z těch, kteří jsou zabiti, jsou pohřbíváni v areálu nemocnice.
Od začátku ofenzívy Izraele ve městě Gaza uprchly statisíce lidí, protože armáda vyzvala obyvatele, aby se přemístili na jih do určené "humanitární oblasti" v al-Mawasi, kde jim má být poskytnuta lékařská péče, jídlo a voda. Svědci však popisují silnice jako přetížené a rodiny se snaží o útěk celé hodiny. Situaci komplikuje i to, že náklady na evakuaci jedné rodiny se údajně vyšplhaly na více než 3 000 dolarů, což je pro většinu obyvatel nedostupné.
Organizace OSN oznámila, že tábory v al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že jižní nemocnice pracují na plný výkon, na několikanásobek své kapacity. Mnozí obyvatelé proto volí zůstat ve svých domovech i navzdory nebezpečí. Sultan Nassar, otec pěti dětí, řekl, že si nemůže dovolit utéct, a dodal, že "smrt je všude, na severu i na jihu".
Červený půlměsíc v Palestině informoval, že oxygenační stanice v nemocnici al-Quds musela přestat pracovat po zásahu střelbou izraelských sil a že nemocnice má kyslíku na pouhé tři dny. Izraelské vojenské vozy pak stojí u jižní brány nemocnice a brání komukoli ve vstupu a odchodu. Mnoho dalších nemocnic v Gaze bylo kvůli ostřelování nuceno uzavřít.
Podle informací ministerstva zdravotnictví Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, si izraelské útoky od 7. října vyžádaly životy nejméně 65 382 lidí. Izrael zahájil svou pozemní kampaň v Gaze po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 dalších bylo zajato.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že primární zdravotnické centrum Palestinské lékařské společnosti v Gaze bylo zničeno při izraelském náletu. Toto centrum poskytovalo mimo jiné krevní služby, péči při traumatech a léky na rakovinu. Zraněni při útoku byli i dva zdravotničtí pracovníci.
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.