Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Jeden z australských zdravotníků, který v nemocnici působí jako dobrovolník, popsal, že každý den se stává událostí s hromadnými oběťmi. Jiný zdravotník pak vypověděl o operaci, při níž museli zachránit dítě z těla těhotné ženy, která byla dekapitována. Pacienti, z nichž někteří mají končetiny připevněné jen kouskem kůže nebo jim čouhá mozek, čekají na ošetření celé dny. Kvůli nedostatku chirurgů jsou totiž upřednostňovány nejvážnější případy.
Al-Šifa, která je puncovaná krátery a kulkami, se nachází pouhých 500 metrů od izraelských sil, které rozšiřují pozemní ofenzívu, aby plně obsadily město Gaza. Svědci tvrdí, že tanky postupují do centra města z jihu a severozápadu. Izraelské nálety, dělostřelecké útoky a útoky dronů i dál denně vyhánějí z domovů desetitisíce Palestinců. Mnozí z těch, kteří jsou zabiti, jsou pohřbíváni v areálu nemocnice.
Od začátku ofenzívy Izraele ve městě Gaza uprchly statisíce lidí, protože armáda vyzvala obyvatele, aby se přemístili na jih do určené "humanitární oblasti" v al-Mawasi, kde jim má být poskytnuta lékařská péče, jídlo a voda. Svědci však popisují silnice jako přetížené a rodiny se snaží o útěk celé hodiny. Situaci komplikuje i to, že náklady na evakuaci jedné rodiny se údajně vyšplhaly na více než 3 000 dolarů, což je pro většinu obyvatel nedostupné.
Organizace OSN oznámila, že tábory v al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že jižní nemocnice pracují na plný výkon, na několikanásobek své kapacity. Mnozí obyvatelé proto volí zůstat ve svých domovech i navzdory nebezpečí. Sultan Nassar, otec pěti dětí, řekl, že si nemůže dovolit utéct, a dodal, že "smrt je všude, na severu i na jihu".
Červený půlměsíc v Palestině informoval, že oxygenační stanice v nemocnici al-Quds musela přestat pracovat po zásahu střelbou izraelských sil a že nemocnice má kyslíku na pouhé tři dny. Izraelské vojenské vozy pak stojí u jižní brány nemocnice a brání komukoli ve vstupu a odchodu. Mnoho dalších nemocnic v Gaze bylo kvůli ostřelování nuceno uzavřít.
Podle informací ministerstva zdravotnictví Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, si izraelské útoky od 7. října vyžádaly životy nejméně 65 382 lidí. Izrael zahájil svou pozemní kampaň v Gaze po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 dalších bylo zajato.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že primární zdravotnické centrum Palestinské lékařské společnosti v Gaze bylo zničeno při izraelském náletu. Toto centrum poskytovalo mimo jiné krevní služby, péči při traumatech a léky na rakovinu. Zraněni při útoku byli i dva zdravotničtí pracovníci.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.