Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
V lednu prezident Donald Trump dramaticky omezil financování zahraničních projektů prostřednictvím agentury USAID, což tvrdě dopadlo i na ukrajinské nevládní organizace a státní programy bojující s HIV. Ačkoliv administrativa později udělila 90denní výjimku na humanitární pomoc a prodloužila ji o dalších 30 dní, dlouhodobé rozhodnutí zatím nepadlo. Zásoby antiretrovirové léčby (ART) mají vystačit jen do listopadu.
„Nic takového jsme tu ještě nezažili,“ uvedla pro Politico Anžela Moisějenková, ředitelka organizace Černihivská síť sdružující lidi žijící s HIV. Už nyní se služby snaží vyrovnat s důsledky výpadku – více než 116 000 pacientů bylo ohroženo, testování a prevence se omezují, někde úplně končí.
Například černihivský testovací projekt, který fungoval i během války, musel po lednovém zastavení financí na dva měsíce přerušit činnost. Dodávky léků vázly, některé zásoby – včetně dětských – jsou téměř vyčerpané. „Nemáme žádnou jistotu, že příště opět nezastaví financování. Nemůžeme plánovat dopředu,“ uvedl Dmytro Šerembej z organizace 100% Life, která zajišťuje léčbu a podporu po celé zemi.
Před válkou Ukrajina dosahovala výrazného pokroku – nové případy ubývaly, většina nemocných měla stav pod kontrolou. Po invazi Ruska však stát alokoval přes polovinu rozpočtu na obranu a zdravotnictví záviselo téměř výhradně na mezinárodní pomoci.
Program PEPFAR (Prezidentský plán pro boj s AIDS), financovaný USA, pokrýval nákup všech ART léků pro pacienty – v roce 2023–2024 přispěl téměř 16 miliony dolarů. Po lednovém zastavení ale všechny služby na národní úrovni na několik týdnů ustaly.
Zda bude pomoc pokračovat a jak dlouho, zůstává nejasné. „Nikdo neví, proč některé projekty opět dostaly finance a jiné ne. Nepátráme po tom – prostě pokračujeme,“ řekl Andrij Klepikov, ředitel Aliance pro veřejné zdraví.
Ministerstvo zahraničí USA sdělilo serveru Politico, že přezkum ještě neskončil. Podle šéfa diplomacie Marca Rubia je sice PEPFAR důležitý, ale do budoucna by se měl zmenšit.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví mezitím přerozdělilo léky podle potřeby a kombinuje dostupné medikace, aby zachovalo kontinuitu léčby. Cílem je zajistit nepřerušené služby do konce listopadu, a to i v podmínkách války a nestabilního financování.
Další velkou neznámou je budoucnost testování a prevence. Jejich provoz ohrožuje nejen nedostatek materiálů, ale také nové americké podmínky týkající se diverzity, rovnosti a reprodukčního zdraví. Například černihivský projekt musel přestat explicitně uvádět, že pracuje s ohroženými skupinami, jako jsou muži mající sex s muži nebo osoby v sexbyznysu.
Původně měl být projekt financován do roku 2026, nyní je zajištěn jen do září. Organizace 100% Life už propustila čtvrtinu zaměstnanců.
Ukrajinské nevládní organizace se v posledních dvou dekádách dokázaly přizpůsobit proměnlivým americkým prioritám. Tentokrát je však dopad bezprecedentní. Druhým největším dárcem v oblasti HIV a tuberkulózy je Globální fond, jehož třetinu financují Spojené státy. Podle Klepikova je nepravděpodobné, že by vypadlý americký příspěvek někdo nahradil – hrozí proto, že fond bude muset omezit prevenci ve prospěch léků.
Také mise WHO na Ukrajině, která byla z 17 % financována USA, již ztratila 8 milionů dolarů. To vedlo k redukci školení, personálu a technické podpory.
„Naším cílem je najít alternativní zdroje, ale většina zemí dnes zvyšuje výdaje na obranu a omezují rozvojovou pomoc,“ uvedl zástupce WHO Jarno Habicht. Přesto věří, že boj proti HIV by měl zůstat prioritou – jde o otázku globální bezpečnosti a stability.
Finanční nejistota jen zhoršuje negativní dopady války na zdraví. Moisějenková vzpomíná na jaro 2022, kdy pacienti riskovali životy, aby si došli pro léky. Dnes už přibývá těch, kteří léčbu vynechávají – kvůli apatii i beznaději.
Jen v roce 2024 bylo na Ukrajině zaznamenáno přes 10 000 nových případů HIV. V Černihivské oblasti bylo 75 % nových diagnóz v pokročilém stádiu – tedy hůře léčitelné a s vyšším rizikem šíření.
„Lidi už nemají motivaci, nevidí budoucnost. A pokud se tyto programy zruší, bude to stát životy,“ varuje Moisějenková.
A tak zdravotníci i pacienti čekají, jaké bude konečné rozhodnutí USA – i zda americká snaha ukončit válku nepohřbí zároveň 20 let úsilí o zastavení HIV.
„Pokud to celé stopneme, bude to znamenat, že těch 20 let bylo úplně k ničemu. A velmi rychle se vrátíme na začátek,“ uzavírá Šerembej.
Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Organizace spojených národů rozhodla, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení dopravního letadla společnosti Malaysia Airlines, letu MH17, který byl zasažen nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Tragédie si vyžádala 298 lidských životů.
Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů v Istanbulu, bude to podle Ukrajiny důkazem, že Moskva o ukončení války skutečně nestojí. Tvrdí to Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to poslední signál, že Rusko nechce ukončit tuto válku, že není ochotné a připravené na žádné vyjednávání,“ uvedl Jermak.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
Evropští spojenci Ukrajiny hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou.