Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
V lednu prezident Donald Trump dramaticky omezil financování zahraničních projektů prostřednictvím agentury USAID, což tvrdě dopadlo i na ukrajinské nevládní organizace a státní programy bojující s HIV. Ačkoliv administrativa později udělila 90denní výjimku na humanitární pomoc a prodloužila ji o dalších 30 dní, dlouhodobé rozhodnutí zatím nepadlo. Zásoby antiretrovirové léčby (ART) mají vystačit jen do listopadu.
„Nic takového jsme tu ještě nezažili,“ uvedla pro Politico Anžela Moisějenková, ředitelka organizace Černihivská síť sdružující lidi žijící s HIV. Už nyní se služby snaží vyrovnat s důsledky výpadku – více než 116 000 pacientů bylo ohroženo, testování a prevence se omezují, někde úplně končí.
Například černihivský testovací projekt, který fungoval i během války, musel po lednovém zastavení financí na dva měsíce přerušit činnost. Dodávky léků vázly, některé zásoby – včetně dětských – jsou téměř vyčerpané. „Nemáme žádnou jistotu, že příště opět nezastaví financování. Nemůžeme plánovat dopředu,“ uvedl Dmytro Šerembej z organizace 100% Life, která zajišťuje léčbu a podporu po celé zemi.
Před válkou Ukrajina dosahovala výrazného pokroku – nové případy ubývaly, většina nemocných měla stav pod kontrolou. Po invazi Ruska však stát alokoval přes polovinu rozpočtu na obranu a zdravotnictví záviselo téměř výhradně na mezinárodní pomoci.
Program PEPFAR (Prezidentský plán pro boj s AIDS), financovaný USA, pokrýval nákup všech ART léků pro pacienty – v roce 2023–2024 přispěl téměř 16 miliony dolarů. Po lednovém zastavení ale všechny služby na národní úrovni na několik týdnů ustaly.
Zda bude pomoc pokračovat a jak dlouho, zůstává nejasné. „Nikdo neví, proč některé projekty opět dostaly finance a jiné ne. Nepátráme po tom – prostě pokračujeme,“ řekl Andrij Klepikov, ředitel Aliance pro veřejné zdraví.
Ministerstvo zahraničí USA sdělilo serveru Politico, že přezkum ještě neskončil. Podle šéfa diplomacie Marca Rubia je sice PEPFAR důležitý, ale do budoucna by se měl zmenšit.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví mezitím přerozdělilo léky podle potřeby a kombinuje dostupné medikace, aby zachovalo kontinuitu léčby. Cílem je zajistit nepřerušené služby do konce listopadu, a to i v podmínkách války a nestabilního financování.
Další velkou neznámou je budoucnost testování a prevence. Jejich provoz ohrožuje nejen nedostatek materiálů, ale také nové americké podmínky týkající se diverzity, rovnosti a reprodukčního zdraví. Například černihivský projekt musel přestat explicitně uvádět, že pracuje s ohroženými skupinami, jako jsou muži mající sex s muži nebo osoby v sexbyznysu.
Původně měl být projekt financován do roku 2026, nyní je zajištěn jen do září. Organizace 100% Life už propustila čtvrtinu zaměstnanců.
Ukrajinské nevládní organizace se v posledních dvou dekádách dokázaly přizpůsobit proměnlivým americkým prioritám. Tentokrát je však dopad bezprecedentní. Druhým největším dárcem v oblasti HIV a tuberkulózy je Globální fond, jehož třetinu financují Spojené státy. Podle Klepikova je nepravděpodobné, že by vypadlý americký příspěvek někdo nahradil – hrozí proto, že fond bude muset omezit prevenci ve prospěch léků.
Také mise WHO na Ukrajině, která byla z 17 % financována USA, již ztratila 8 milionů dolarů. To vedlo k redukci školení, personálu a technické podpory.
„Naším cílem je najít alternativní zdroje, ale většina zemí dnes zvyšuje výdaje na obranu a omezují rozvojovou pomoc,“ uvedl zástupce WHO Jarno Habicht. Přesto věří, že boj proti HIV by měl zůstat prioritou – jde o otázku globální bezpečnosti a stability.
Finanční nejistota jen zhoršuje negativní dopady války na zdraví. Moisějenková vzpomíná na jaro 2022, kdy pacienti riskovali životy, aby si došli pro léky. Dnes už přibývá těch, kteří léčbu vynechávají – kvůli apatii i beznaději.
Jen v roce 2024 bylo na Ukrajině zaznamenáno přes 10 000 nových případů HIV. V Černihivské oblasti bylo 75 % nových diagnóz v pokročilém stádiu – tedy hůře léčitelné a s vyšším rizikem šíření.
„Lidi už nemají motivaci, nevidí budoucnost. A pokud se tyto programy zruší, bude to stát životy,“ varuje Moisějenková.
A tak zdravotníci i pacienti čekají, jaké bude konečné rozhodnutí USA – i zda americká snaha ukončit válku nepohřbí zároveň 20 let úsilí o zastavení HIV.
„Pokud to celé stopneme, bude to znamenat, že těch 20 let bylo úplně k ničemu. A velmi rychle se vrátíme na začátek,“ uzavírá Šerembej.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.