Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
V lednu prezident Donald Trump dramaticky omezil financování zahraničních projektů prostřednictvím agentury USAID, což tvrdě dopadlo i na ukrajinské nevládní organizace a státní programy bojující s HIV. Ačkoliv administrativa později udělila 90denní výjimku na humanitární pomoc a prodloužila ji o dalších 30 dní, dlouhodobé rozhodnutí zatím nepadlo. Zásoby antiretrovirové léčby (ART) mají vystačit jen do listopadu.
„Nic takového jsme tu ještě nezažili,“ uvedla pro Politico Anžela Moisějenková, ředitelka organizace Černihivská síť sdružující lidi žijící s HIV. Už nyní se služby snaží vyrovnat s důsledky výpadku – více než 116 000 pacientů bylo ohroženo, testování a prevence se omezují, někde úplně končí.
Například černihivský testovací projekt, který fungoval i během války, musel po lednovém zastavení financí na dva měsíce přerušit činnost. Dodávky léků vázly, některé zásoby – včetně dětských – jsou téměř vyčerpané. „Nemáme žádnou jistotu, že příště opět nezastaví financování. Nemůžeme plánovat dopředu,“ uvedl Dmytro Šerembej z organizace 100% Life, která zajišťuje léčbu a podporu po celé zemi.
Před válkou Ukrajina dosahovala výrazného pokroku – nové případy ubývaly, většina nemocných měla stav pod kontrolou. Po invazi Ruska však stát alokoval přes polovinu rozpočtu na obranu a zdravotnictví záviselo téměř výhradně na mezinárodní pomoci.
Program PEPFAR (Prezidentský plán pro boj s AIDS), financovaný USA, pokrýval nákup všech ART léků pro pacienty – v roce 2023–2024 přispěl téměř 16 miliony dolarů. Po lednovém zastavení ale všechny služby na národní úrovni na několik týdnů ustaly.
Zda bude pomoc pokračovat a jak dlouho, zůstává nejasné. „Nikdo neví, proč některé projekty opět dostaly finance a jiné ne. Nepátráme po tom – prostě pokračujeme,“ řekl Andrij Klepikov, ředitel Aliance pro veřejné zdraví.
Ministerstvo zahraničí USA sdělilo serveru Politico, že přezkum ještě neskončil. Podle šéfa diplomacie Marca Rubia je sice PEPFAR důležitý, ale do budoucna by se měl zmenšit.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví mezitím přerozdělilo léky podle potřeby a kombinuje dostupné medikace, aby zachovalo kontinuitu léčby. Cílem je zajistit nepřerušené služby do konce listopadu, a to i v podmínkách války a nestabilního financování.
Další velkou neznámou je budoucnost testování a prevence. Jejich provoz ohrožuje nejen nedostatek materiálů, ale také nové americké podmínky týkající se diverzity, rovnosti a reprodukčního zdraví. Například černihivský projekt musel přestat explicitně uvádět, že pracuje s ohroženými skupinami, jako jsou muži mající sex s muži nebo osoby v sexbyznysu.
Původně měl být projekt financován do roku 2026, nyní je zajištěn jen do září. Organizace 100% Life už propustila čtvrtinu zaměstnanců.
Ukrajinské nevládní organizace se v posledních dvou dekádách dokázaly přizpůsobit proměnlivým americkým prioritám. Tentokrát je však dopad bezprecedentní. Druhým největším dárcem v oblasti HIV a tuberkulózy je Globální fond, jehož třetinu financují Spojené státy. Podle Klepikova je nepravděpodobné, že by vypadlý americký příspěvek někdo nahradil – hrozí proto, že fond bude muset omezit prevenci ve prospěch léků.
Také mise WHO na Ukrajině, která byla z 17 % financována USA, již ztratila 8 milionů dolarů. To vedlo k redukci školení, personálu a technické podpory.
„Naším cílem je najít alternativní zdroje, ale většina zemí dnes zvyšuje výdaje na obranu a omezují rozvojovou pomoc,“ uvedl zástupce WHO Jarno Habicht. Přesto věří, že boj proti HIV by měl zůstat prioritou – jde o otázku globální bezpečnosti a stability.
Finanční nejistota jen zhoršuje negativní dopady války na zdraví. Moisějenková vzpomíná na jaro 2022, kdy pacienti riskovali životy, aby si došli pro léky. Dnes už přibývá těch, kteří léčbu vynechávají – kvůli apatii i beznaději.
Jen v roce 2024 bylo na Ukrajině zaznamenáno přes 10 000 nových případů HIV. V Černihivské oblasti bylo 75 % nových diagnóz v pokročilém stádiu – tedy hůře léčitelné a s vyšším rizikem šíření.
„Lidi už nemají motivaci, nevidí budoucnost. A pokud se tyto programy zruší, bude to stát životy,“ varuje Moisějenková.
A tak zdravotníci i pacienti čekají, jaké bude konečné rozhodnutí USA – i zda americká snaha ukončit válku nepohřbí zároveň 20 let úsilí o zastavení HIV.
„Pokud to celé stopneme, bude to znamenat, že těch 20 let bylo úplně k ničemu. A velmi rychle se vrátíme na začátek,“ uzavírá Šerembej.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.