Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
V lednu prezident Donald Trump dramaticky omezil financování zahraničních projektů prostřednictvím agentury USAID, což tvrdě dopadlo i na ukrajinské nevládní organizace a státní programy bojující s HIV. Ačkoliv administrativa později udělila 90denní výjimku na humanitární pomoc a prodloužila ji o dalších 30 dní, dlouhodobé rozhodnutí zatím nepadlo. Zásoby antiretrovirové léčby (ART) mají vystačit jen do listopadu.
„Nic takového jsme tu ještě nezažili,“ uvedla pro Politico Anžela Moisějenková, ředitelka organizace Černihivská síť sdružující lidi žijící s HIV. Už nyní se služby snaží vyrovnat s důsledky výpadku – více než 116 000 pacientů bylo ohroženo, testování a prevence se omezují, někde úplně končí.
Například černihivský testovací projekt, který fungoval i během války, musel po lednovém zastavení financí na dva měsíce přerušit činnost. Dodávky léků vázly, některé zásoby – včetně dětských – jsou téměř vyčerpané. „Nemáme žádnou jistotu, že příště opět nezastaví financování. Nemůžeme plánovat dopředu,“ uvedl Dmytro Šerembej z organizace 100% Life, která zajišťuje léčbu a podporu po celé zemi.
Před válkou Ukrajina dosahovala výrazného pokroku – nové případy ubývaly, většina nemocných měla stav pod kontrolou. Po invazi Ruska však stát alokoval přes polovinu rozpočtu na obranu a zdravotnictví záviselo téměř výhradně na mezinárodní pomoci.
Program PEPFAR (Prezidentský plán pro boj s AIDS), financovaný USA, pokrýval nákup všech ART léků pro pacienty – v roce 2023–2024 přispěl téměř 16 miliony dolarů. Po lednovém zastavení ale všechny služby na národní úrovni na několik týdnů ustaly.
Zda bude pomoc pokračovat a jak dlouho, zůstává nejasné. „Nikdo neví, proč některé projekty opět dostaly finance a jiné ne. Nepátráme po tom – prostě pokračujeme,“ řekl Andrij Klepikov, ředitel Aliance pro veřejné zdraví.
Ministerstvo zahraničí USA sdělilo serveru Politico, že přezkum ještě neskončil. Podle šéfa diplomacie Marca Rubia je sice PEPFAR důležitý, ale do budoucna by se měl zmenšit.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví mezitím přerozdělilo léky podle potřeby a kombinuje dostupné medikace, aby zachovalo kontinuitu léčby. Cílem je zajistit nepřerušené služby do konce listopadu, a to i v podmínkách války a nestabilního financování.
Další velkou neznámou je budoucnost testování a prevence. Jejich provoz ohrožuje nejen nedostatek materiálů, ale také nové americké podmínky týkající se diverzity, rovnosti a reprodukčního zdraví. Například černihivský projekt musel přestat explicitně uvádět, že pracuje s ohroženými skupinami, jako jsou muži mající sex s muži nebo osoby v sexbyznysu.
Původně měl být projekt financován do roku 2026, nyní je zajištěn jen do září. Organizace 100% Life už propustila čtvrtinu zaměstnanců.
Ukrajinské nevládní organizace se v posledních dvou dekádách dokázaly přizpůsobit proměnlivým americkým prioritám. Tentokrát je však dopad bezprecedentní. Druhým největším dárcem v oblasti HIV a tuberkulózy je Globální fond, jehož třetinu financují Spojené státy. Podle Klepikova je nepravděpodobné, že by vypadlý americký příspěvek někdo nahradil – hrozí proto, že fond bude muset omezit prevenci ve prospěch léků.
Také mise WHO na Ukrajině, která byla z 17 % financována USA, již ztratila 8 milionů dolarů. To vedlo k redukci školení, personálu a technické podpory.
„Naším cílem je najít alternativní zdroje, ale většina zemí dnes zvyšuje výdaje na obranu a omezují rozvojovou pomoc,“ uvedl zástupce WHO Jarno Habicht. Přesto věří, že boj proti HIV by měl zůstat prioritou – jde o otázku globální bezpečnosti a stability.
Finanční nejistota jen zhoršuje negativní dopady války na zdraví. Moisějenková vzpomíná na jaro 2022, kdy pacienti riskovali životy, aby si došli pro léky. Dnes už přibývá těch, kteří léčbu vynechávají – kvůli apatii i beznaději.
Jen v roce 2024 bylo na Ukrajině zaznamenáno přes 10 000 nových případů HIV. V Černihivské oblasti bylo 75 % nových diagnóz v pokročilém stádiu – tedy hůře léčitelné a s vyšším rizikem šíření.
„Lidi už nemají motivaci, nevidí budoucnost. A pokud se tyto programy zruší, bude to stát životy,“ varuje Moisějenková.
A tak zdravotníci i pacienti čekají, jaké bude konečné rozhodnutí USA – i zda americká snaha ukončit válku nepohřbí zároveň 20 let úsilí o zastavení HIV.
„Pokud to celé stopneme, bude to znamenat, že těch 20 let bylo úplně k ničemu. A velmi rychle se vrátíme na začátek,“ uzavírá Šerembej.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.