Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
V lednu prezident Donald Trump dramaticky omezil financování zahraničních projektů prostřednictvím agentury USAID, což tvrdě dopadlo i na ukrajinské nevládní organizace a státní programy bojující s HIV. Ačkoliv administrativa později udělila 90denní výjimku na humanitární pomoc a prodloužila ji o dalších 30 dní, dlouhodobé rozhodnutí zatím nepadlo. Zásoby antiretrovirové léčby (ART) mají vystačit jen do listopadu.
„Nic takového jsme tu ještě nezažili,“ uvedla pro Politico Anžela Moisějenková, ředitelka organizace Černihivská síť sdružující lidi žijící s HIV. Už nyní se služby snaží vyrovnat s důsledky výpadku – více než 116 000 pacientů bylo ohroženo, testování a prevence se omezují, někde úplně končí.
Například černihivský testovací projekt, který fungoval i během války, musel po lednovém zastavení financí na dva měsíce přerušit činnost. Dodávky léků vázly, některé zásoby – včetně dětských – jsou téměř vyčerpané. „Nemáme žádnou jistotu, že příště opět nezastaví financování. Nemůžeme plánovat dopředu,“ uvedl Dmytro Šerembej z organizace 100% Life, která zajišťuje léčbu a podporu po celé zemi.
Před válkou Ukrajina dosahovala výrazného pokroku – nové případy ubývaly, většina nemocných měla stav pod kontrolou. Po invazi Ruska však stát alokoval přes polovinu rozpočtu na obranu a zdravotnictví záviselo téměř výhradně na mezinárodní pomoci.
Program PEPFAR (Prezidentský plán pro boj s AIDS), financovaný USA, pokrýval nákup všech ART léků pro pacienty – v roce 2023–2024 přispěl téměř 16 miliony dolarů. Po lednovém zastavení ale všechny služby na národní úrovni na několik týdnů ustaly.
Zda bude pomoc pokračovat a jak dlouho, zůstává nejasné. „Nikdo neví, proč některé projekty opět dostaly finance a jiné ne. Nepátráme po tom – prostě pokračujeme,“ řekl Andrij Klepikov, ředitel Aliance pro veřejné zdraví.
Ministerstvo zahraničí USA sdělilo serveru Politico, že přezkum ještě neskončil. Podle šéfa diplomacie Marca Rubia je sice PEPFAR důležitý, ale do budoucna by se měl zmenšit.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví mezitím přerozdělilo léky podle potřeby a kombinuje dostupné medikace, aby zachovalo kontinuitu léčby. Cílem je zajistit nepřerušené služby do konce listopadu, a to i v podmínkách války a nestabilního financování.
Další velkou neznámou je budoucnost testování a prevence. Jejich provoz ohrožuje nejen nedostatek materiálů, ale také nové americké podmínky týkající se diverzity, rovnosti a reprodukčního zdraví. Například černihivský projekt musel přestat explicitně uvádět, že pracuje s ohroženými skupinami, jako jsou muži mající sex s muži nebo osoby v sexbyznysu.
Původně měl být projekt financován do roku 2026, nyní je zajištěn jen do září. Organizace 100% Life už propustila čtvrtinu zaměstnanců.
Ukrajinské nevládní organizace se v posledních dvou dekádách dokázaly přizpůsobit proměnlivým americkým prioritám. Tentokrát je však dopad bezprecedentní. Druhým největším dárcem v oblasti HIV a tuberkulózy je Globální fond, jehož třetinu financují Spojené státy. Podle Klepikova je nepravděpodobné, že by vypadlý americký příspěvek někdo nahradil – hrozí proto, že fond bude muset omezit prevenci ve prospěch léků.
Také mise WHO na Ukrajině, která byla z 17 % financována USA, již ztratila 8 milionů dolarů. To vedlo k redukci školení, personálu a technické podpory.
„Naším cílem je najít alternativní zdroje, ale většina zemí dnes zvyšuje výdaje na obranu a omezují rozvojovou pomoc,“ uvedl zástupce WHO Jarno Habicht. Přesto věří, že boj proti HIV by měl zůstat prioritou – jde o otázku globální bezpečnosti a stability.
Finanční nejistota jen zhoršuje negativní dopady války na zdraví. Moisějenková vzpomíná na jaro 2022, kdy pacienti riskovali životy, aby si došli pro léky. Dnes už přibývá těch, kteří léčbu vynechávají – kvůli apatii i beznaději.
Jen v roce 2024 bylo na Ukrajině zaznamenáno přes 10 000 nových případů HIV. V Černihivské oblasti bylo 75 % nových diagnóz v pokročilém stádiu – tedy hůře léčitelné a s vyšším rizikem šíření.
„Lidi už nemají motivaci, nevidí budoucnost. A pokud se tyto programy zruší, bude to stát životy,“ varuje Moisějenková.
A tak zdravotníci i pacienti čekají, jaké bude konečné rozhodnutí USA – i zda americká snaha ukončit válku nepohřbí zároveň 20 let úsilí o zastavení HIV.
„Pokud to celé stopneme, bude to znamenat, že těch 20 let bylo úplně k ničemu. A velmi rychle se vrátíme na začátek,“ uzavírá Šerembej.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.